Rozšířená realita

Pražská Fata Morgana. Startup umí přenést vaše vidění napříč světem do AR brýlí

Pokud by se měla práce start-upu Pocket Virtuality popsat jedním slovem, byla by to teleportace. Tento futuristický termín nejlépe vystihuje, co pražští vývojáři v oblasti rozšířené reality nabízejí. Speciálními brýlemi dokážou naskenovat vaše okolí, do kterého pak může vstoupit kdokoliv kdekoliv na světě. Opravy složitých průmyslových celků, prototypování nebo jen školení pro obsluhu strojů napříč kontinenty ještě nikdy nebylo jednodušší.

Nástroj vytvořený start-upem Pocket Virtuality nese výmluvný název Fata Morgana. „Žijeme v době, kdy mají firmy závody po celém světě. Kvalifikovaní zaměstnanci musejí kvůli školení, opravám nebo údržbě cestovat na velké vzdálenosti. S využitím našeho produktu tohle odpadá a lidé se mohou spojit, jako by byli spolu na jednom místě,“ popisuje Ondřej Barva, business development manager firmy. Fata Morgana podle něj řeší také nedostatek vzdělaných specialistů v průmyslu i jejich fluktuaci.

V praxi to funguje tak, že s brýlemi pro rozšířenou realitu, ať už jsou to Apple Vision Pro, Microsoft HoloLens či Magic Leap, může specialista zůstat doma a dívat se očima prvosledového pracovníka. Ten může nerušeně nadále provádět svou práci, ale díky dodatečným informacím v prostoru (značky, popisky, 3D modely) má větší jistotu. Specialista má pak k dispozici rychlý sken okolí prvosledového pracovníka, takže má vždy perfektní přehled o situaci.  

Díky pokročilým technologiím dokážou brýle reálný svět překrýt přesně umístěnou digitální vrstvou. A tak můžete například zvýraznit, které šroubky je nutné povolit a v jakém pořadí. 

Fata Morgana má ale širší využití – uplatní se třeba v architektuře při umisťování staveb, ve stavebnictví při průběžné dokumentaci stavby, v produktovém vývoji při vizualizaci vyvíjených produktů nebo na veletrzích při prezentaci výrobků. „Důležité je, že produkt mohou využívat i lidé, kteří nejsou počítačoví experti. Z praxe od našeho zákazníka víme, že když například řidiči ještěrky dáte brýle, aby vyzkoušel zásobovat nově připravovaný stroj materiálem, dá vám hned zpětnou vazbu, kde se vejde, kde nevytočí, a podle toho můžete projekt upravit ještě před zahájením vlastní realizace,“ doplňuje ředitel firmy Bohuslav Paule.  

Stejně tak najde Fata Morgana využití při veletrhu. Firmy své obrovské produkty často nedokážou dostat na výstavní plochu nebo ne ve všech jejich konfiguracích. Pomocí rozšířené reality můžete ukázat vnitřek stroje či například zobrazit k vaší technologii brzdové soustavy vlaku i celou lokomotivu.

Pocket Virtuality se chce soustředit především na průmysl. Není divu. Loni v létě získal sedmdesátiprocentní podíl v tomto start-upu holding Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, který podniká v obranném průmyslu prostřednictvím firem, jako jsou automobilka Tatra Trucks, výrobce malorážové munice Fiocchi či výrobce radarů Retia. Prodávajícím byla Touzimsky Kapital Holding startupového investora Jana Veverky. „Ve skupině jsme a budeme čím dál více potřební. Máme nadstandardní vztahy, od firem získáváme skvělou zpětnou vazbu, která je pro náš rozvoj cenná,“ popisuje ředitel Bohuslav Paule.

O Fatu Morganu se zajímá i americká NASA. Její zástupci se firmě sami ozvali. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se využívají právě brýle Microsoft HoloLens, ke kterým jejich výrobce zatím nepřidává externí zařízení. Když se na něj NASA Microsoftu ptala, lidé z jejich kanceláře si vzpomněli, že viděli video z Prahy, kde si vývojáři s jejich brýlemi pohráli a dokázali na ně připojit mikroskop a další zařízení. Pak se rozběhla spolupráce.

Fata Morgana se samozřejmě dál rozvíjí. Využívá umělou inteligenci pro detekci objektů v obraze nebo pro 3D rekonstrukci prostředí. Její majitelé přemýšlejí o dalším zapojení umělé inteligence, která by například sama nabízela návody při pohledu na konkrétní část stroje, kterou je nutné opravit. Pro obranný průmysl by pak mohl systém třeba přinést „přidané oči“ k technice, z níž mají vojáci špatný výhled. Přinášel by jim údaje zvenčí o terénu, okolí, rozmístění nepřítele a podobně. Hardware vyvíjí Microsoft s americkou armádou. Jde o kontrakt za astronomických 28 miliard dolarů rozprostřený do deseti let, což ukazuje na váhu, jakou technologii USA přikládají.

Pocket Virtuality ale neplní jen sny a zakázky z holdingu. Mezi jejich největší klienty patří Škoda Auto a další významné společnosti. „Značná část našich zákazníků se rekrutuje ze stávajících majitelů brýlí HoloLens 2, kteří hledají zkušeného partnera pro jejich profesionální použití,“ popisuje Bohuslav Paule, jak start-up také získává nové zákazníky. Pro informaci – cena brýlí se pohybuje kolem sta tisíc korun. Nejnovější model od Applu je na tom cenově podobně a navíc ještě není v Evropě k dispozici.

Jako každá technologická novinka má i rozšířená realita přirozeně svá omezení. Mnohá se boří rychle, jak jde technologický vývoj dopředu. Podle zkušeností, které start-up nasbíral, existuje jedno slabé místo, kde se začíná vlastně od začátku. Je to samotný člověk. „Stále se hledá, jak technologii uzpůsobit, aby byla člověku přirozená, aby ho nerušila. Pořád není dost počítačových dat o tom, jak se člověk přirozeně chová. Je to stejné jako v autonomním řízení aut. Nejdříve se možné dopravní situace řešily tisíce řádky kódu z hlav programátorů. Teď s větším nástupem umělé inteligence ta data zahodili, nechali řídit lidi a vyhodnocovali jejich chování umělou inteligencí, která se učí řídit jako člověk. Je to daleko efektivnější. Podobný trend nás čeká v rozšířené realitě,“ dívá se do budoucnosti Ondřej Barva.  

Jednou se prý lidé dožijí i toho, že nebudou žádné brýle potřebovat. Malý čip v mozku jim vizualizaci promítne přímo do očí.

Váš názor Další článek: Týden Živě: SpaceX slaví velký úspěch, ale do hry o vesmír se konečně vrací také Evropa

Témata článku: , , ,