Kolem kopírování hudby, filmů a počítačových programů existuje v naší zemi mnoho různých fám a mýtů. Nejeden ve velkém pracující pirát vás bude ujišťovat, jak je za vodou, protože české právo je děravé jak řešeto, protože on má všechno vymyšlené do nejmenších detailů a hrdě se bude chlubit, že si na něj žádná „softvérovka“ nepřijde.
Asi jediným způsobem, jak – pokud tedy nejste pirát-podnikatel, který se živí prodejem nelegálního software na internetu či jinde – prokázat, že jste uživatelem pirátského software, je domovní (či jiná) prohlídka. A právě té se budeme v této části článku věnovat nejvíce.
Ale pamatujte, že ani úspěšná domovní prohlídka vždy nestačí, neboť policie vám musí kromě samotného porušení zákona prokázat i (respektive především) úmysl spáchat trestný čin, v tomto případě podle § 152 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon; tedy úmysl dopustit se jednání, které lze kvalifikovat jako (úmyslný) neoprávněný zásah do (autorským či jiným) zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi.
Právě prokazování úmyslu může být neuvěřitelně komplikované, ale to už záleží na mnoha okolnostech konkrétního případu, ale i na konkrétních lidech, kteří jsou s ním spojeni. Ovšem pokud byste snad náhodou chtěli jít v případě konfliktu se zákonem právě touto cestou (pod heslem „já nevěděl...“) pamatujte: Neznalost zákona neomlouvá!
Povolení k domovní prohlídce
Chce-li policie provést domovní (či jinou) prohlídku v souladu s §§ 82-85c zákona č. 141/1960 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), musí nejdříve získat k takovémuto postupu patřičné povolení.
Dle zákona je možné domovní prohlídku vykonat pouze je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.
Prvním problémem je již samotné důvodné podezření. Jednoduše řečeno policie musí mít nějaký důvod se domnívat, že u vás něco nalezne. Dalším – a velmi důležitým – bodem je ona „věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení“. Jinými slovy napřed musí být zahájeno trestní řízení (v případě softwarového pirátství nejspíše proti vám) a teprve poté lze vydat povolení k domovní prohlídce. A zahájit trestní řízení není jen tak.
Nejdříve policie (policejní orgán) musí na základě vlastních poznatků, trestních oznámení či podnětů jiných osob a orgánů provést šetření, v nichž se snaží zjistit, zda existují skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud dojde k situaci, že zjištěné a odůvodněné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, může teprve na základě těchto faktů zahájit trestní stíhání.
Dejme tomu, že policie již provedla šetření, dospěla k závěru, že byl spáchán trestný čin a zahájila trestní stíhání. Ani nyní ale nemůže „jen tak“ vtrhnout do vašeho bytu a prošacovat vám šatník. Potřebuje k tomu povolení.
Nejtěžší je získat povolení k domovní prohlídce, tedy k prohlídce „obydlí“. Pokud ještě nebylo zahájeno soudní řízení, nařizuje jej soudce na návrh státního zástupce. Policie tedy musí žádat o povolení u soudu, a to ještě ne sama, ale prostřednictvím státního zástupce.
Prohlídku „jiných prostor a pozemků“ může před zahájením soudního řízení nařídit státní zástupce nebo policejní orgán (ten k tomu ale potřebuje předchozí souhlas státního zástupce). Zde je tedy postup výrazně jednodušší.
V obou případech ale platí, že příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a odůvodněn a že povolení k domovní prohlídce se musí osobě, u níž se prohlídka koná, doručit při prohlídce, nebo pokud to nejde, tak do 24 hodin (domovní prohlídka) nebo neprodleně (prohlídka jiných prostor a pozemků) od okamžiku, kdy odpadly důvody bránící doručení.
Povolení k domovní prohlídce v případe softwarového pirátství je vydáváno relativně vzácně, obecně lze říci, že pouze v případě pirátů-podnikatelů a na základě dostatečných důkazů (provedený nákup u piráta...). Ovšem toto není žádné pravidlo a čas od času se lze setkat i s případy, kdy byla domovní prohlídka povolena i v případě osob, které byly podezřelé „jen“ z toho, že stahovaly programy z internetu nebo že je kupovali od pirátů-podnikatelů.
Je důležité poznamenat, že má-li policie na prohlídce zájem a má-li k dispozici dostatek důvodů k jejímu provedení, je schopna si povolení obstarat doslova během pár hodin. A jakmile jej jednou má, věřte, že již na nic nečeká.
Poučení:
Bez písemného povolení k domovní prohlídce policii dovnitř nepouštějte.
Zkontrolujte si, zda má policie správné povolení (k domovní prohlídce/k prohlídce jiných prostor a pozemků) odpovídající místu, kde chce kontrolu provést.
Výkon domovní prohlídky
Před domovní prohlídkou nebo prohlídkou jiných prostor a pozemků je nutno toho, u koho se má prohlídka vykonat, vyslechnout a k samotné prohlídce se přistoupí teprve tehdy, když se výslechem nedosáhne vydání věci (či dosažení jiného cíle sledovaného prohlídkou). Výslechu není třeba pouze pokud prohlídka nesnese odkladu.
Když má policie povolení k provedení prohlídky, musíte ji dle zákona do bytu (provozovny...) vpustit. Pokud tak neučiníte, má policie právo překonat odpor ... osoby nebo jí vytvořenou překážku, o čemž pak učiní záznam do protokolu. Rozhodně tedy není řešením zabouchnout ihned po oznámení prohlídky dveře, protože by se vám mohlo snadno stát, že o ně záhy přijdete. Ovšem při samotné prohlídce se musí policie (respektive provádějící orgán) řídit celou řadou pravidel.
Prvním podstatným faktem je, že policie musí umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. Jinými slovy v případě domovní prohlídky máte policii možnost koukat přes rameno. Další povinností policie je k prohlídce přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Kdo to ale bude je již na nich.
Policie při prohlídce může také požadovat vydání či provést odnětí věci. Jedná se o zákonné instituty k zajištění věcí důležitých pro trestní řízení. Vydání věci je povinnost předložit na výzvu (soudu, státního zástupce či policie) věc důležitou pro trestní řízení a je-li pro toto řízení nutno věc zajistit, je zde rovnou i povinnost ji danému orgánu vydat. Pokud odmítnete tuto svou povinnost splnit, nastupuje institut odnětí věci. To může nařídit státní zástupce či policie s předchozím souhlasem státního zástupce; souhlasu ale není třeba v případě, kdy jej nelze dosáhnout a věc nesnese odkladu - což je situace, jíž si lze v případě softwarového pirátství snadno představit.
Pokud jste policii něco vydali, nebo pokud vám policie něco odňala, je povinna vám o tom ihned vydat písemné potvrzení (vydání) nebo opis protokolu (odnětí). Obé musí obsahovat dostatečně přesný popis věci, který by umožnil ji jednoznačně identifikovat.
Poučení:
Vpusťte policii do prostor, na které má povolení.
Trvejte na své účasti u prohlídky.
Pokud policii cokoli vydáte – či ona vám cokoli odejme – požadujte potvrzení – opis protokolu – a pohlídejte si dostatečně přesný popis zabavené věci.
Jak získat zabavené věci
Problém je, že v případě podezření ze softwarového pirátství policie považuje za důkaz (tedy za věci důležité pro trestní řízení) téměř cokoli – legální i pálená CD a DVD, ať již softwarová nebo jiná (filmová, hudební, prázdná...); a pak samozřejmě veškeré počítače.
A to může být docela problém. Co když vám zabavili počítače s údaji nezbytnými k podnikání? Nebo nosiče obsahující s případem zcela nesouvisející materiály, například vaši sbírku hudebních CD? Nebo co když spolu s vašimi věcmi zabavili třeba i od známého půjčený notebook?
V případě, kdy vám policie zabaví věci s případem nesouvisející, platí, že jestliže vydaná či odejmutá věc není již třeba k dalšímu řízení a pokud nepřipadá v úvahu její propadnutí či zabrání, musí vám ji policie vrátit. Vzhledem k tomu, že § 152 trestního zákona propadnutí věci zná, znamená to, že policie vám má vrátit vše, u čeho se nepodařilo prokázat souvislost s vyšetřovaným trestným činem.
Pokud policie zabaví věc, která patří někomu jinému, musí tento na ni uplatnit svůj nárok plynoucí z jeho vlastnického práva k předmětu. Platí zde, že v mnoha případech již fakt, že věc není majetkem osoby, u níž byla provedena prohlídka, naplní znaky uvedené v předchozím odstavci – tedy že věc není třeba k dalšímu řízení. A pokud tomu tak je, policie je povinna ji vydat majiteli. Pokud ovšem věc bude dle názoru vyšetřovatelů potřebná k dalšímu řízení, nezbývá než čekat...
Nárok na náhradu škody
Teď není řeč o náhradě škody za – kupříkladu – vyražené dveře, kterými policie proběhla, když jste jí nechtěli otevřít, Zde mám na mysli náhradu škody vzniklou například tím, že vám policie zabavila databázi vaší firmy; počítače, které prodáváte a podobné případy.
Zde si v obecné rovině vystačíme se zákonem 283/1991 Sb., o Policii české republiky, kde se píše, že Stát odpovídá i za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.
Vzhledem k tomu, že dle § 2 odst. 1 písm. d) je úkolem policie odhalování trestných činů a jejich pachatelů a dle písm. e) i provádění vyšetřování o trestných činech. A protože zajištění věcí důležitých pro trestní řízení je rozhodně prováděno v rámci výše zmíněných úkolů policie, platí zde, že vznikne-li vám takovýmto jednáním policistů škoda, můžete uplatnit nárok na její náhradu obvyklou cestou vůči ministerstvu vnitra.
Jedinou podmínkou je prokázat, že buďto jste svým jednáním zákrok nevyvolali, nebo že sice vyvolali, ale že zákrok nebyl oprávněný a přiměřený. Nebo třeba pokud se celá věc nepřiměřeně táhla či pokud policie neoprávněně odmítla vydat věc, kterou již k dalšímu řízení nepotřebuje. Stačí to jen dokázat.
