Prakticky s MySQL - 4. díl

Tento díl našeho seriálu měl být původně o zpracovávání dat z databáze MySQL skrze skript CGI přes DBI, abychom si mohli udělat detailnější náhled na rozdíly mezi Perlem a PHP, rozhodl jsem se pro malou odbočku do světa PHP aby bylo na čems "stavět". Nejprve si tedy povíme a ukážeme základy práce s PHP a MySQL. K tomu nám postačí tento díl. V tom dalším si poté paralelně ukážeme tvorbu jednoho skriptu v Perlu i PHP a výsledkem bude, což mohu prozradit s ohledem na to, že kvality PHP nejsou žádným veřejným tajemstvím, následování seriálu o PHP a výstavba našeho vlastní systému firemní aplikace pro správu běžných denních událostí ve firmě. Perlu se tedy budeme věnovat ještě příště, protože by bylo zbytečné se těmi stejnými problémy a následně rozdíly u Perlu a PHP zabývat odděleně, pokud chceme zvolit pro nás vhodnějšího partnera pro pole vývoje webových aplikací.

Spuštěné info o PHP na našem serveru.

Vracíme se k PHP

Personal Home Page - PHP, to je dnes ve všech pádech skloňovaná zkratka. Proč? Tato zjednodušená forma Perlu nemusí být pouze jako CGI, ale i v klasickém HTML generovaném pojetí. Obsahuje výkonnou knihovnu funkcí a programování aplikací API s možností použití coby mezičlánku na serveru. V současnosti nejužívanější verzí je PHP 4. Stavba stránky s PHP je jednoduchá, kód s označením PHP se provede na serveru před vygenerováním výsledné stránky dle kódu PHP, HTML zůstane HTML. Nejjednodušším způsobem aplikace PHP v dokumentech jsou tzv. short tagy <? a ?> , do nichž je kód uzavírán. Nyní se už ale pojďme věnovat základům MySQL a PHP.

Ukázka zdrojového kódu PHP a MySQL.

V následující tabulce si vyjádříme přehled funkcí v PHP pro práci s MySQL.

Pro správu databází MySQL se používá PHPMyAdmin, zde v anglické verzi.

Mysql_connect([názevhostitele[:port][:/cesta/k/socketu]], uživatelské jméno, heslo);

V praxi se používá třeba toto:

$connection = mysql_connect("localhost", $user, $heslo);

Tvorba nové databáze je dle následujícího modelu:

$createdb = mysql_create_db("moje");

A abychom mohli plnohodnotně klást dotazy SQL, použijeme dle tohoto návodu příkaz mysql_query:

Mysql_Query(dotaz[, identifikátorpřipojení]);

@$query = mysql_query("SELECT ID FROM Users ORDER BY ID DESC limit 20,40");

if(!$query):
echo"Tak to nevyšlo..";
endif;

Jak si pozorný čtenář všiml, doplnil jsem vykonání příkazu i o kontrolu jeho provedení formou výstupu hodnoty boolean o chybovosti. Další úkonem při práci s databází je její zvolení:

Mysql_select_db(názevdatabáze[, identifikátorpřipojení]);
Mysql_select_db("Users");

Na závěr dnešní lekce se podíváme na tvorbu tabulek a lepší pojetí správy chyb v našich skriptech. Tabulky tvoříme přes příkaz SQL dle tohoto modelu:

@$query = mysql_query("CREATE TABLE Users(ID INT NOT NULL PRIMARY KEY AUTO_INCREMENT,
Jmeno VARCHAR(85),
Prijmeni VARCHAR(150),
Vek INT,
Vytvoreno DATE)");

Abychom si naše prozatím lehké ukázky PHP a MySQL trošinku okořenili, ukážeme si správu chyb dotazů SQL:

$sql="CREATE TABLE Users(ID INT NOT NULL PRIMARY KEY AUTO_INCREMENT,
Jmeno VARCHAR(85),
Prijmeni VARCHAR(150),
Vek INT,
Vytvoreno DATE)";

If($query = mysql_query("$sql")):

Echo "Vyšlo to:)..";
Else:
Echo "Chyba číslo: ".mysql_errno()."<br>Popis chyby: ".mysql_error();
Endif;

Nejprve si do proměnné uložíme sql dotaz, ten poté vyvoláme v rámci podmínkové cyklu if, který když se příkaz nevykoná správně vypíše důvod našeho nezdaru. Pro dnešek bychom povídání o MySQL skončili a příště se podívám již na rozdíly mezi zpracování dat v Perlu a PHP. Dnes se rozloučíme stylově, náhledem na PHP diskusi, kterou si brzo také vytvoříme :-).

Diskuse v PHP.