V březnu 2018 publikovali analytici z Deloitte zprávu, podle které postihne automatizace výroby a podnikových procesů na 51 % českých pracovních pozic. Byť si pod tím mohl leckdo představit zaprášenou fabriku, ve které padesát stávajících zaměstnanců nahradí moderní robotická linka s jedním operátorem, realita je poněkud složitější.
Automatizace se bude v Česku týkat až poloviny profesí. Možná i vás
Zatímco podobná modernizace výroby v tradiční fabrice sebou nese ohromné investiční náklady, menší revoluce ve vašem korporátním back-officu anebo i v té špeluňce s ajťáky kdesi v suterénu je mnohem snazší a levnější.
Roboti nahradí spíše kancelář, než fabriku
Ostatně, právě bílé a modré límečky – tedy zaměstnance z kanceláří, začaly nejrůznější automaty nahrazovat dávno před tím, než širší veřejnost poprvé zaslechla ono snad až příliš zkratkovité slovíčko průmysl 4.0. Stačí se podívat na dnes už zcela běžný outsourcing mnoha provozních technologií včetně elektronické pošty.
Navštívili jsme laboratoř, kde se zrodila robotická Výrobní buňka 4.0. Možná vás jednou nahradí
Zatímco ještě před pár lety měla každá větší firma svoje vlastní fyzické servery a kupu techniků, kteří je spravovali, dnes tzv. on-premise zcela jednoznačně nahrazuje veřejný a hybrdní cloud od Microsoftu, Googlu, IBM/Red Hatu, Oraclu a hromady dalších lokálních provozovatelů.
Pandemie zrychlí nástup robotů a éry cloudu
Pointa pak spočívá v tom, že armádu techniků spravujících onen někdejší a dodnes ikonický podnikový Exchange nahradí mnohem menší množství specialistů, kteří se postarají o konfiguraci kompletního balíku Google G Suite, Microsoft/Office 365, experti na integraci SAP, Azure apod.
Letošní pandemie tuto proměnu stejně jako každá jiná krize ještě uspíší, neboť firmy budou hledat provozní úspory. Cloudový outsourcing a jeho (často) nižší náklady pak přesvědčí i ty, kteří si doposud nedokázali představit, že jejich byznysové systémy poběží kdesi v datacentru, namísto aby vrněly na vlastním železe pod absolutní kontrolou.
Nahradí vás robot, ale nebude to žádný terminátor
Poštou a obvyklými B2B systémy to ale samozřejmě nekončí. V posledních několika měsících se nám totiž v tiskových zprávách začala stále častěji objevovat další a stále relativně mladá zkratka RPA – robotická automatizace procesů. Další potenciální zlatý důl, jehož vývoji se začali jak věnovat obři z oboru, tak mladé české startupy.
RPA, tedy automatizační roboti, je další podnikový buzzword současnosti
Opět, nejde o žádného křemíkového humanoida od Boston Dynamics s prvky umělé inteligence, který na židli nahradí účetní při vyplňování vašich výplatních pásek, ale o vcelku běžný program, který jen automatizuje třeba zrovna tyto opakující se a vlastně docela banální procesy.
Softwarové boty typu RPA ostatně důvěrně znáte, v principu je to totiž i populární služba IFTTT, která automatizuje procesy na principu: když se něco stane, něco udělej (If This Than That). Zatímco u vás doma to může být úloha typu: když se zvýší teplota na chytrém teploměru X, spusť chytrou klimatizaci Y, v podniku to může být třeba: když dorazí žádost o dovolenou od pana Nováka, zpracuj ji a pošli Novákovi e-mail s potvrzením, či zamítnutím.
Průzkum českých postcovidových trendů
Právě automaty typu RPA podle mnoha pozorovatelů v následujících letech začnou výrazně doplňovat a zjednodušovat práci lidem v zázemí, což v nejedné firmě jistě povede i k úvahám, jak velký back-office z masa a kostí opravdu potřebuje.
Na podobnou automatizaci se už připravují i velké české firmy napříč obory, což potvrzuje i čerstvý průzkum společnosti Soitron. Autoři vyzpovídali technické ředitele vybraných českých společností i studenty z brněnského VUT a zjišťovali aktuální tuzemské trendy v robotizaci provozních procesů.
Knihy Dobrovský počítá s roboty v prodejnách
Co to znamená v praxi? Tak třeba Adam Pýcha (Knihy Dobrovský) počítá s tím, že robotizace pronikne i na prodejny a k pokladnám. Za dalších pět let by tak měly byt automatické/samoobslužné pokladny samozřejmostí. Podobná proměna čeká podle dotazovaných i call-centra.
85 % respondentů si myslí, že automatizace postihne nejvíce právě pokladní
65 % technických ředitelů považuje robotizaci za přínosnou, ale jen tehdy, pokud je situace adekvátní. Nejde tedy o někdejší prvotní nadšení pro robotiku samotnou (v japonském stylu), ale o racionální, ekonomický pohled na věc.
Jistě se tedy nedočkáme infantilních japonských mluvících robůtků s blikajícíma očima, jak to bylo in 15 let nazpět, protože je to prostě nesmysl, jako spíše chytřejšího nakupování ve stylu senzory prošpikované samoobsluhy Amazon Go.
Raiffeisenbank koketuje s chatboty
S dalšími důvěrně známými softwarovými roboty – chatboty – do budoucna nejspíše počítá také tuzemská Raiffeisenbank. „Chatboty jsme již testovali před pandemií a v současné době jsou na seznamu potenciálních projektů,“ potvrzuje Vladimír Matouš z Raiffeisenbank.
S automatizací call center a back-office počítá také Generali Česká pojišťovna: „Zejména call centrum a back office čeká transformace, která zvýší hodnotu lidského přístupu,“ říká Miroslav Havlíček z Generali České pojišťovny s tím, že se stejně jako všichni ostatní velmi opatrně dotýká revoluce lidských zdrojů.
Nikdo se tedy svých zaměstnanců nechce zbavovat, všichni se dušují, že roboti člověka jen doplní a nikoliv nahradí, zároveň však důrazně připomínají, že se tak trochu každý stane ajťákem a proměna zapříčiní „potřebu znalosti problematiky moderních technologií i u zaměstnanců z jiných oddělení než IT,“ píše se dále v analýze Trendy a budoucnost firemního IT v době postcovidové.
Mountfield chce jít kompletně do cloudu
A jak je to tedy s tím cloudem? V tomto směru je česká scéna přece jen ještě konzervativnější. Pouze 20 % respondentů uvedlo, že spoléhá plně v cloud, ale postupně se do něj stejně přesunuje. To potvrzuje třeba Slavomír Veselý z TV Nova, ale také Zaid Al-Tamimi z Mountfieldu: „Naším cílem je dostat se během pěti let do stavu, kdy budeme kompletně v cloudu, online,“ dodává Al-Tamimi.
Průzkum probíhal v první polovině letošního roku. Hloubkových rozhovorů se účastnilo celkem 9 zástupců tuzemských společností s odborností v IT a rozhodovacími pravomocemi v rámci společnosti. Anketu zodpovědělo celkem 100 studentů VUT v Brně a 50 nezávislých IT odborníků.
