Pracovní místa v IT: směr východní Evropa, Indie a Čína

Když nechtějí jít levní zaměstnanci na západ, jdou levní zaměstnavatelé na východ.

Už se na to skoro zapomnělo: před zhruba třemi lety ohlásila německá vláda, že povolí expertům v oblastech IT a telekomunikacích z okolních, zejména východních zemí v SRN bez obstrukcí pracovat – udělí jim zelené karty, aby se tak zaplnila akutní poptávka po zhruba třiceti tisících programátorech, adminech a tehdy zejména odbornících na Internet a e-komerci. Tehdy okolo toho bylo nemálo vzrušení; v českém tisku jsme se také mohli dočíst o zlých Němcích, kteří způsobí odliv těch nejlepších českých mozků a že by se proti tomu mělo něco dělat. Skutečnost po třech letech je, že to byla opět jedna z dokonalých bublin oné éry: přes předpovědi různých agentur, podle kterých má tato nenaplněná poptávka ještě dlouho stoupat, došlo k pravému opaku a dnes je v USA i v západní Evropě poptávka a nabídka na tomto pracovním trhu stejně vyrovnaná jako v jiných profesích. Ale především: nedávno český stát zveřejnil, kolikže to domácích expertů odjelo za kopečky – bylo jich okolo dvou desítek. Odliv mozků se nekonal ani ze země, jejíž občané mají do Německa nejblíže ze všech, ba ani ze zemí, kde jsou rozdíly v životní úrovni ve srovnání s Německem propastnější, a odkud šikovní lidé utíkají i tak – například z Ukrajiny, Moldávie a podobně. Jistě by stálo za to zkoumat a diskutovat, proč z Čech, odkud se dá do SRN z řady míst dojíždět denně osobákem, takřka nikdo neodešel za mnohonásobně větším platem, ale to je téma na jiný článek. Shodneme se ale asi na tom, že Češi se za prací velmi neradi přesouvají a raději čekají, až práce přijde k nim, bez ohledu na to, že v některých regionech takto úspěšně čekají až do penze.

Agentura IDC (také jedna z těch, která onu nenaplněnou poptávku po pracovnících v IT předpovídala) nyní prognózuje zcela opačný směr, a jeho hlavním hybatelem má být segment IT outsourcingu. Zaměstnavatelé v těchto firmách, kteří chtějí svým zákazníkům nabídnout outsourcing na nízké cenové úrovni, jdou směrem na východ, tam outsourcingové centrum vybudují a za levné mzdy, které se ještě dlouhou řadu let nesrovnají, jej zde provozují. IDC tvrdí, že IT outsourcing bude kvést hlavně v jihovýchodní Asii (Indie, Čína, Filipíny a Vietnam) a dále ve východní Evropě. Po přesunu výrobních kapacit mimo nejvyspělejší státy (tvrdí se, že například neexistuje ani jeden televizor, který by se vyrobil v USA) se do zemí s nejnižšími mzdami přesouvají činnosti, na kterých se dá díky rozdílu mezd vydělat ještě více – takové, kde náklady na produkt (zde službu) jsou tvořeny téměř výhradně mzdou pracovníka. Přesun různých druhů práce v IT outsourcingu do levných zemí je umožněn jedním velevýznamným katalyzátorem – levnými vysocepropustnými datovými linkami, přes které je možné z Indie spravovat servery a konfigurovat desktopy se stejnou snadností jako z vedlejší místnosti. Podle IDC firmy ve vyspělých zemích již nemají žádné předsudky být obsluhováni společností i z různých „podivných“ (např. silně nedemokratických i nesvobodných) koutů světa. V tomto směru jsou otevřené zejména firmy v USA, a v Evropě se odlišně chovají Britové a Francouzi. Britové outsourcují na východ rádi, ale pokud mohou, volí Indii – je to země, ke které je coby k ještě poměrně nedávné kolonii váží pevné vazby a zejména to, že angličtina je dnes vlastně jediným indickým univerzálním jazykem. Francouzi představují jiný případ, alespoň podle IDC – Francouz dá silnou přednost domácí firmě před cizí, i kdyby jej to stálo výrazně více peněz. Uvedená „těžba“ pracovních sil na Východě se může dít jak ustanovením vlastní pobočky, nebo i přes kontraktory – jak kdy a jak kde.

Z východoevropských zemí jmenuje IDC na prvním místě právě Českou Republiku, dále Rusko, Rumunsko a pobaltské země – zajímavé je, že není jmenováno ani Slovensko, Polsko nebo Maďarsko. V ČR už několik případů tohoto druhu vidíme; je zajímavé, že se často skrývají pod honosnými názvy jako „technologická a expertní centra“, při bližším pohledu je to obyčejné call centrum. Je to jistě lepší než šroubovat televizní obrazovky, protože je přinejmenším požadována znalost jazyka a určité odbornosti v IT, ale stále je to víceméně rutina – ke skutečným vývojovým, mozkovým centrům zasazeným zde západními firmami je i nadále zůstane hodně daleko.

Diskuze (16) Další článek: Google čelí copyrightovým problémům

Témata článku: Internet, Čína, Evropa, Indie, Opačný směr, Německá vláda, Opačný případ, Levné televizory, Vedlejší produkt, Levná řada, Zajímavé místo, Němec, Různá místa, Outsourcing, Ind, IT, Směr, Východ, Různé druhy, Nejnižší úroveň

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 6 odolných telefonů a 22 powerbank

Srovnání technologií QLED a OLED

Měřte své sportovní výkony

Sady pro chytrou domácnost