Pokud se dobre pamatuju, tak win9x pouzivaly pro parametry dosoveho shellu a dos aplikaci takovehle schema:
* prvnich 127 bytu parametru se ukladalo do klasickeho bufferu v bloku inicializacnich dat programu
* dalsich az XX kB (podle velikosti environmentu) se ukladalo do promenne prostredi, na jejiz nazev si ted nevzpomenu
co se "modernich" windows (tedy nt, 2000, xp, 2003) tyce, ty v 99,99% maji klasicke "dosove" prikazy ve win32 aplikacich, tedy teoreticky limit je cca 2GB na parametry (podle volne pameti, pro aplikaci win standardne vyhrazuji dolni 2GB adresniho prostoru, da se ovsem pomoci switche v boot.ini naridit az 3GB prostoru, ale s tim musi umet aplikace pracovat)
btw tak ted jsem si rek, ze udelam pokus -- zatim mam v adresari cca 55 tis. souboru a dalsi se vytvareji (analogie tem souborum z icq lite, ktere jsem se btw zrovna chystal nainstalovat , system sice pracuje pomalu, ale zatim to docela jde, FAR manager zatim vypis souboru zvlada, i kdyz vyuziva cca 80MB pameti (dle taskmanageru oznacene jako velikost VP a vyuziti pameti).
Jsem zvedav, jak to bude chodit, az tam bude tech cca 200 tis. souboru, ktere jsem tomu dal za ukol vytvorit
btw -- to vse jede na testovaci a zalozni sestave, celeru 466, 256MB RAM a Win2003 srv eval