Od 70. let minulého století funguje program DSP (Defense Support Program). Konstelace satelitů na geostacionární oběžné dráze je vybavena infračervenými senzory pracujícími se širokoúhlou Schmidtovou kamerou.
Jedná se o systém včasného varování, který odhalí start balistické rakety s jadernou hlavicí a také jaderné testy. Za celou historii programu bylo vypuštěno celkem 23 satelitů. Většinou raketou Titan IV, ale poslední z družic byla v roce 2007 vynesena raketou Delta IV Heavy, protože Titan je od roku 2005 v důchodu.
Nejméně jedna družice byla také vypuštěna z paluby raketoplánu. Stalo se tak při misi STS-44 v listopadu 1991.
Systém vyžaduje investice
Společnost Northrop Grumman nyní získala zakázku za 222,5 milionů dolarů na technologické aktualizace programu do roku 2030. Není to žádné překvapení. Stejná firma postavila družice DSP a také senzory. Nová smlouva navazuje na tu předešlou ve výši 132 milionů dolarů, která byla podepsána v roce 2015 a vypršela v červnu tohoto roku.
Kromě DSP funguje ještě nadstavbový systém SBIRS (Space-Based Infrared System). Kromě samostatných družic se skládá také z přístrojů na dalších družicích na geostacionární dráze a na vysoké oběžné dráze.
Chystá se náhrada
Lockheed Martin a Northrop Grumman už chystají výstavbu nové konstelace pod názvem Next-Gen OPIR (Next-Generation Overhead Persistent Infrared). Systém se bude skládat z družic na geosynchronní dráze a polární dráze.
Před dvěma lety získala společnost Lockheed Martin více než 3 miliardy dolarů na vývoj a výrobu tří geosynchronních družic. Northrop Grumman dostal v srpnu 2018 kontrakt za 47 milionů dolarů, na základě kterého měl začít pracovat na družicích pro polární dráhu. V květnu letošního roku pak dostal dalších 2,37 miliardy dolarů na stavbu dvou družic. Další smlouva na výrobu a integraci bude následovat v roce 2022.
USA vloni v prosinci založily Vesmírné síly, pod které budou podobné systémy spadat. Ve fiskálním roce 2021 budou hospodařit s rozpočtem 15,3 miliard dolarů, což je mimochodem asi dvojnásobek rozpočtu Evropské kosmické agentury a asi 70 % rozpočtu NASA.
Předpokládá se, že první družice budou na geosynchronní dráhu vypuštěny v roce 2025 a na polární v roce 2027. Všech pět základních družic systému má být k dispozici v roce 2029.
Současné družice systému včasného varování považují někteří za nevyhovující, protože by mohly být snadno vyřazeny „antidružicovými“ zbraněmi protivníka. Družice názvem Next-Gen OPIR mají disponovat výkonnějšími infračervenými senzory a mají být vůči zbraním nepřítele více odolné.
Je otázkou, jaké vychytávky budou mít pod kapotou. Dříve se totiž navrhovalo rozmístění většího počtu menších, levnějších satelitů, které by mohly být snadněji nahrazeny, kdyby čelily útoku.
