Potomci Napsteru získávají silné právní zázemí, ale ani to není řešení

Významná skupina právníků a obránců svobody slova se snaží dokázat, že MusicCity je něco jiného než Napster; možná ano, ale autorské materiály se s jeho pomocí nelegálně šíří úplně stejně.
Na jedné straně válka právníků proti právníkům, na druhé pokračující šíření nelegální hudby a filmu přes Internet versus neúspěšné pokusy hudebních vydavatelství uspět s „legální“, placenou nabídkou. Zda takto má vypadat řešení léta se vlekoucího sporu, pochybuji – přesto je ale zajímavé, že softwarové produkty umožňující výměnu souborů metodou P2P dostaly velmi významnou právní podporu.

Vlivné, personálně schopné a zřejmě i finančně slušně zabezpečené sdružení EFF (Electronic Frontier Foundation) se postavilo za jednoho z nejznámějších potomků Napsteru, produkt MusicCity, a chce dokázat, že tento případ „je jiný“ a že firma stojící za MusicCity (rovněž se to týká některých podobných produktů, jako je Kazaa a Grokster) má právo svůj produkt vytvářet a šířit. Sdružení EFF se již v minulosti několikrát postavilo za hackery a kryptografy, kteří byli nařčeni z porušování zákona – jeho hlavní přínos je, že v těchto soudních sporech vyvažuje váhy spravedlnosti tím, že v případném soudu nestojí chudá privátní osoba proti týmu ostřílených právníků, ale jeden tým právníků proti druhým. (To v americkém právním systému má bohužel nesmírně silnou váhu, neboť v soudních líčeních je právě obvykle klíčová schopnost vytříbené právní argumentace, schopnost využít argumentační nedostatečnosti protivníka, jakož i nekonečné procesní kličky a úskoky). Díky EFF tak stojí jeden tým zkušených právníků proti druhému, a právo tak nemusí tolik dostávat na frak.

Spor o MusicCity je skutečně významný. Žalobci proti Napsteru a podobným uspěli v případě, když dokázali, že tvůrce software (à la Napster) sám provozuje výměnnou síť nebo alespoň jeho centrální software, „hub“, přes který se zprostředkovávají dotazy do databází souborů určených pro sdílení a přes který se navazuje spojení pro přenos (vlastní přenos už probíhá přímo). MusicCity si ale vytvořilo novou obrannou bariéru – žádné huby neprovozuje, pouze vytváří software, který je zdarma (obchodní model spočívá, resp. „má spočívat“ v tom, že MusicCity do něj prodává reklamní plochy). MusicCity je tak distributorem software a staví svou obranu na skutčnosti, že jako distributor není zodpovědný za to, k čemu se software používá, zda k legálním nebo nelegálním účelům. Případ tedy může být precedentem i pro jakékoli jiné distributory software – mají být skutečně odpovědní za to, k čemu se software, který prodávají dál, používá? I s dopisem spáchaným ve Wordu lze snadno spáchat trestný čin, dovedeno ad absurdum.

Představitelé MusicCity i právníci z EFF (například věhlasná právní kancelář Wilson Sonsini Goodrich and Rosati) budou samozřejmě velmi těžko před soudem dokazovat, že MusicCity „neví“ nic o tom, že jeho software se používá bohužel především k nelegálnímu šíření copyrightovaného materiálu; faktem ale je, že jsou od tohoto procesu už podstatně vzdálenější, než tomu bylo u Napsteru, a mohou se úspěšněji bránit klasickým my nic, my muzikanti.

Právní analytici se tentokrát shodují, že tato obranná linie p2p programů může být na rozdíl od předešlých úspěšná, a to dokonce definitivně úspěšná; pokud se tak stane, můžeme samozřejmě očekávat, že MusicCity a jeho klony vyjdou ze současného polo-podzemí a stanou se podobně masově využívanými a navštěvovanými fenomény a weby, jako byl svého času Napster. Jestli je to ale dobře, si netroufám říci: na známém faktu, že Britney Spears kvůli tomu nezchudne, ale spousta kvalitních a málo známých hudebníků přijde definitivně o chleba, to bohužel nic nezmění.

Diskuze (10) Další článek: Amazon koupil Egghead

Témata článku: Software, Internet, Legální soubor, Obranná linie, Řešení, Britney Spears, Nekonečná válka, Wilson, Precedent, Váhy, Nelegální soubor, Váha, Hudební vydavatelství, Druhý případ, Polo, Nen, Zázemí, Frak, Linie, Obchodní váhy, Pot, Úspěšný produkt


Určitě si přečtěte

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 95

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

** Z Brna pochází třetina světové produkce elektronových mikroskopů ** První československý kus vyrobila Tesla už v 50. letech ** Dnes na ni navazuje třeba brněnský Tescan

Jakub Čížek | 19


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky