Plynný obr Saturn a jeho vlastní systém měsíců a prstenců nás nepřestává udivovat. Odborníci NASA a dalších institucí se nedávno zaměřili na data ze závěrečných dnů mise meziplanetární sondy Cassini.
Vyčetli z nich, že mezi Saturnem, jeho prstenci a ledovým měsícem Enceladem probíhá intenzivní interakce fyzikálních sil. Projevuje se například vlnami plazmatu, které cestují po magnetických siločárách mohutného magnetického pole, rozkládajícího se mezi Saturnem a Enceladem.
Plazma je vlastně forma hmoty a může se vlnit mechanickým vlnami, jako třeba voda. Tyto vlny bylo schopno zachytit zařízení Radio Plasma Wave Instrument, které pracovalo na palubě sondy Cassini.
Ali Sulaiman z Univerzity v Iowě se svými kolegy převedl pohyb objevených vln plazmatu na zvukový záznam. Když tento záznam zrychlili z 16,5 minut na 28 sekund, tak vznikla pozoruhodná hudba Saturnu a Enceladu, která by směle obstála jako doprovod sci-fi thrilleru. Dva týdny po získání těchto dat ukončila sonda Cassini misi a zamířila do atmosféry Saturnu.
Nejde přitom jenom o samotný zvuk, který stojí za poslech. Zmíněná data obsahují spoustu zajímavých informací pro výzkum. Podle Sulaimana a spol. významně prohlubují naše vědomosti o vzájemném působení Enceladu, Saturnových prstenců a Saturnova magnetického pole.
Enceladus je sice sevřený ledovým krunýřem, ale zároveň je to docela aktivní svět. Pod ledem ukrývá kapalný oceán a už jsme na něm zaznamenali geologickou aktivitu. Z Enceladu tryskají do okolního prostoru proudy vodní páry a dalšího materiálu.
Tyto výtrysky „přiživují“ prstenec E. Jejich hmota je přitom elektricky nabitá, takže na ni působí vlny plazmatu, které posílá planeta Saturn. Podle Sulaimana je Enceladus na své oběžné dráze kolem Saturnu vlastně takový ledový generátor, který nepřetržitě vytváří energii.
Jak se navíc zdá, podobné energetické vztahy fungují i mezi Saturnem a jeho prstenci. Postupně zjišťujeme, že vesmír v okolí plynných obrů, jako je právě Saturn, bývá velmi rušný a dynamický.
Foto: NASA/JPL-Caltech
