Pořádná rána: Mladý Uran se možná srazil s dávnou superzemí

  • Vědci simulovali různé scénáře vzniku a raného vývoje planety Uran
  • Nakonec dospěli k závěru, že se mladý Uran zřejmě srazil s protoplanetou
  • Hmotnost této protoplanety odpovídala dvojnásobku naší Země

Uran je v mnoha ohledech pozoruhodnou planetou. Počínaje třaskavým jménem, přes nedávný objev, podle kterého páchne jako zkažená vajíčka, až po roztomilý systém prstenců a měsíců, z nichž je řada zvukomalebně pojmenovaná po postavách Shakespearových her.

Výjimečná je i rotace Uranu, která je zpětná, čili retrográdní. To znamená, že Uran rotuje v opačném směru, než je směr rotace Země a většiny ostatních planet i měsíců ve Sluneční soustavě. Zpětnou rotaci má i Venuše, ale její osa rotace téměř není skloněná od směru kolmého k oběžné rovině planety.

Za to Uran, který se otočí jednou za 0,718 pozemského dne, má sklon rotační osy téměř 98 stupňů, což znamená, že se na své oběžné dráze „valí“ jako nějaká koule na bowlingu.

Vědci věří, že zvláštní orientace rotace planety Uran pochází z nejranějších dob Sluneční soustavy, kdy se počet a podoba planet teprve utvářely. Doposud ale není jasné, jak to bylo v případě Uranu.

Buď to mohla způsobit nějaká kosmická srážka, nebo třeba Uran dočasně vlastnil obrovský měsíc, jehož hmota by mohla odpovídat planetě Mars. Podobné události by mohly rotaci Uranu vychýlit do dnešní podoby.

Do dob vzniku Sluneční soustavy se už nejspíš nikdy nevrátíme. Máme ale k dispozici superpočítače a s jejich pomocí si můžeme simulovat různé scénáře vzniku a raného vývoje planety Uran. Právě to se svými kolegy udělal Jacob Kegerreis z Durhamské univerzity a nasadil na historii Uranu výkonný superpočítač.

Badatelé si spustili více než 50 různých simulací s vysokým rozlišením, v nichž proto Uran sráželi s různými tělesy a sledovali, co se bude dít. Nakonec dospěli k závěru, že se mladý Uran zřejmě srazil s protoplanetou, jejíž hmotnost odpovídala dvojnásobku naší Země. Byla to tedy superzemě, jaké pozorujeme v jiných planetárních systémech, pravděpodobně tvořená horninou i ledem.

Jestli se Kegerreis s kolegy nepletou, tak by taková dávná srážka mohla vysvětlit i další záhadu. Uran má totiž extrémně chladnou atmosféru, jejíž teplota se pohybuje kolem mínus 216 °C a nikdo přesně neví proč. Pokud ale došlo ke zmíněné srážce, tak suť z této srážky mohla vytvořit obal kolem jádra planety, který zabraňuje průchodu tepla z nitra Uranu do jeho atmosféry.

Foto: NASA

Diskuze (1) Další článek: Další fitness aplikace prozradila, kde bydlí američtí vojáci

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,