Internet | Poskytovatelé internetu | Připojení k internetu | Síťová neutralita

Měření rychlosti internetu: Populární Speedtest.net neřekne o skutečné rychlosti internetu téměř nic

  • Speedtest stále častěji měří jen rychlost na poslední míli
  • Ta však ale neodpovídá reálnému surfování
  • Jak se tedy pokusit změřit tu skutečnou?

Jistě to sami dobře znáte. Chcete surfovat, stáhnout větší balík dat, nebo naopak nahrát rozměrné fotografie kamsi do webové galerie, ale ten internet zrovna dnes pekelně zlobí. A tak vyťukáte do prohlížeče speedtest.net, abyste záhy nevěřícně koukali na výsledky.

Zatímco vy máte pocit, že vás někdo omylem teleportoval do roku 2005, služba Speedtest se vás pokouší přesvědčit, že je internetová linka v naprostém pořádku. Co se, sakra, děje?

Speedtest.net stále častěji neměří reálný zážitek z webu

Na vině je rostoucí popularita Speedtestu, ze kterého se v posledních letech stal v podstatě nepsaný standard univerzálního měření rychlosti internetové přípojky.

dbe77472-0dc5-44ac-8630-67de42221fbd
Ačkoliv mám pocit, že je ten internet dnes v kanceláři až nehorázně pomalý, tyto změřené rychlosti by měly na webové stránky bohatě stačit. Kde je tedy problém?

Díky tomu se dnes služba může pochlubit desítkami a stovkami partnerských serverů po celém světě a i větší tuzemští operátoři už dávno pochopili, že mít měřící server Speedtestu přímo na své páteři, se jim může vyplatit – ostatně i při řešení reklamací nespokojených zákazníků: „Pane Nováku, ukazuje Vám Speedtest 100 Mb/s? Ukazuje! Tak vidíte.“

Výsledek? Ze Speedtestu se stal skvělý měřič rychlosti na poslední míli, protože často opravdu neměří nic jiného než rychlost v síti vašeho operátora a už vůbec ne reálnou zkušenost z používání internetu. Ostatně podívejme se na obrázek níže.

176c9827-325e-4510-8b25-c699923b757f
Důvod je jednoduchý, měřím jen rychlost (téměř) na poslední míli – prakticky v jedné síti

Spustil jsem Speedtest u nás v redakci. Služba se v takovém případě pokusí dohledat některý z nejbližších měřících serverů, kterým bude třeba tento od T-Mobilu kdesi v Praze. Není to náhoda, infrastrukturu T-Mobilu totiž používá i náš redakční poskytovatel připojení.

Měřící program tedy téměř vždy vrátí solidní rychlost, protože data letí jen mezi několika málo body a podobný údaj slouží jen k ověření, zdali operátor poskytuje to, co jsme si zaplatili a to, co po technické stránce může opravdu garantovat.

Bohužel, všechny servery světa nejsou v síti mého operátora

Má to ale jeden háček. Všechny servery světa, ke kterým se každodenně připojujeme, kupodivu nejsou ve stejné vzdálenosti a nemají ani stejné parametry jako tento měřící server.

Takže skutečnost, že jsem ve Speedtestu naměřil třeba desítky megabitů za sekundu, při reálném surfování nemusí vypovídat prakticky o ničem. Zvláště pokud můj operátor nemá s webem, který chci navštívit, dost dobré spojení (aby bylo co nejlepší, máme tu třeba peeringová centra).

a63f1f33-c218-4c7c-9c46-fa476148f458
Speedtest vs. realita

Popularita Speedtestu je tedy zároveň do jisté míry i jeho katem. Stále častěji se hodí opravdu jako jen k ověření, zdali vám operátor dodává to, co si platíte. Reálný zážitek z každodenního používání webu změřit nedokáže.

Proč se mnohé zpravodajské huby načítají i na stomegabitu celou věčnost?

Kdybychom chtěli měřit reálný zážitek z používání internetu, museli bychom měřit rychlost spojení s každým webem, který pravidelně navštěvujeme. Není to problém, každý slušný desktopový prohlížeč dnes totiž nabízí nástroje pro vývojáře, ve kterých se můžete podívat, jak rychle program stahuje jednotlivé prvky stránky, a proč občas i na vašem stomegabitovém připojení čekáte celou věčnost na zobrazení kdejakého zpravodajského webu.

330dbcf9-5c66-434c-838c-afe0acdf10e8
Pojďme se podívat, jak se načítá náš web (jakožto zástupce obvyklých zpravodajských stránek), když vypnu jakékoliv cachování, takže se všechny objekty včetně těch neměnných musejí stáhnout z našich serverů

Jednoduše proto, že se skládá i z několika set objektů a každý z nich zpracovává samostatný požadavek HTTP GET. Reálná zkušenost je pak vlastně úplně stejná, jako když budete na seberychlejší jednotce SSD kopírovat třeba desítky tisíc drobných souborů.

e6901ccc-0382-415b-9d59-72525f4b7aed
Ačkoliv má celá titulní stránka pouze 2,8 MB, její kompletní stažení do prohlížeče trvalo až 30 sekund. Speedtest přitom naměřil rychlost stahování 16 Mb/s (2 MB/s). Důvodem je to, že se data nestahují v jedné jediné dávce a z jediného serveru, ale celá stránka se skládá z více než 300 samostatných HTTP/HTTPS požadavků.

Některé z těchto neduhů by mohla časem vyřešit nová verze protokolu HTTP/3, který lépe optimalizuje přenos informací než současná technologie, jenž vznikala v dobách, kdy byly webové stránky mnohem jednodušší než dnes.

Stručně řečeno, nejde jen o samotnou rychlost přenosu informací, ale i o efektivitu a způsob tohoto přenosu. Když budete chtít převézt 100 tun uhlí v rychlém sportovním voze s malým kufrem, bude to trvat mnohem déle, než když zvolíte železnici.

Neměřte rychlost na poslední míli, ale rychlost spojení do ekosystému

Současné trendy na internetu nám naštěstí změření co nejrealističtější rychlosti dokážou občas usnadnit, poslední dekáda je totiž ve znamení shlukování webů do velkých ekosystémů. Ať už se nám to líbí, anebo ne.

A tak dnes podstatnou část surfování na webu tvoří výměna dat s několika málo ekosystémy Facebooku, Googlu, Applu, Microsoftu a u menších webových služeb pak s ekosystémem Amazonu, neboť jejich skutečným domovem jsou často jeho cloudové služby AWS. A nesmíme zapomenout ještě na sítě CDN jako Akamai, CDN77, Cloudflare a další.

Spíše než rychlost spojení k nejbližšímu serveru by nás tedy měla zajímat rychlost k nejbližšímu serveru ekosystému, který používáme každý den.

Pokud by to byl Google, schválně do jeho vyhledávače napište speedtest.

Zobrazí se vám jeho vlastní měřič rychlosti, na kterém spolupracuje s laboratoří Measurement Lab. Výsledky se v tomto případě mohou od Speedtestu dramaticky lišit – klidně i o řád! Rázem pochopíte onen rozpor mezi reálnou zkušeností a náhle nicneříkajícími čísly ze Speedtestu.

b95b5931-b2f3-46a4-a264-c876bad1b10259c8ded3-3931-4590-81da-cc512427aef5ec279d19-c026-4434-9bb3-d1c3a810015a
Pokud používáte spíše služby Googlu, jeho vlastní test rychlosti podá lepší představu, Jak vidno, rychlost stahování je rázem mnohem nižší než u Speedtestu.

Máte předplatné na Netflixu? Změřte si přípojku pomocí Fast.com

Ačkoliv by měl mít podobný test každý velký ekosystém, praxe je bohužel jiná a příkladem jde vedle Googlu snad jen Netflix, který už před lety spustil vlastní test Fast. Opět platí, že Fast změří třeba i výrazně nižší rychlost spojení než Speedtest, protože neměří rychlost komunikace v síti vašeho operátora, ale rychlost mezi počítačem a streamovacími servery Netflixu.

f6403b69-bb2f-4558-8fe9-3f766d675389
Netflix provozuje vlastní měřič rychlosti. Neřekne vám, jak rychle budete stahovat filmy z Ulož.to, ale jak je budete streamovat z jeho videopůjčovny.

Microsoft a Amazon vlastní veřejné speedtesty nemají, ačkoliv jsou jejich cloudové hostingy Azure a AWS domovem tisíců stránek i datově-náročných internetových aplikací.

Pomocí dvou webů si ale můžete alespoň změřit latenci mezi vámi a jednotlivými datacentry obou provozovatelů. Zatímco analýzu Azure najdete zde, změření latence mezi vámi a Amazonem si můžete vyzkoušet tady.

34c6dbbf-1edd-4322-993d-6cf5c5825775
Měření latence mezi počítačem uprostřed Brna a datacentry Azure rozesetými po celém světě. Měření je třeba nechat běžet alespoň minutu, než se rychlosti ustálí.

Čím kratší prodleva, tím lépe a zároveň v živém výpisu okamžitě uvidíte, jak se latence projeví se vzrůstající geografickou vzdáleností. Latence bude klíčová zejména u real-time aplikací všeho druhu počínaje streamováním her a konče vzdálenou virtualizací – připojováním k serverovým terminálům kdesi za oceánem, kdy očekáváte co nejrychlejší reakci a nejde tak ani o to, zdali máte 50Mb/s nebo 100Mb/s připojení.

c5044bf3-36d2-4b79-90f5-f8737cb1d572
Měření latence mezi počítačem a datacentry Amazon AWS

Není rychlost jako rychlost

Nakonec tedy platí, že skutečnou rychlost internetu – tu, kterou subjektivně vnímáme, když internet každý den používáme, zjistí ty nejméně známé a dnes už třeba i okrajové měřiče.

Jednoduše proto, že spíše odpovídají i našemu charakteru surfování, kdy skáčeme z webu na web a tyto weby mohou sídlit na serverech nejrůznějšího výkonu a konektivity do internetu od Asie po Ameriku.

Diskuze (85) Další článek: Rusko chce na Měsíci vybudovat observatoř, která bude sledovat potenciálně nebezpečné asteroidy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,