Technologický pokrok neznamená jen lepší foťáky, větší obrazovky a výkonnější procesory. Občas může technologie i pomoci lidem, kteří si prostě vytáhli černého Petra.
Zřídkakdy sáhnu po tématu, které se kromě technické stránky dotýká také lidského zdraví. Zatímco v technické části jsem si celkem jistý v kramflecích, pokud jde o lidské zdraví, mohu se označit spíše za nadšeného amatéra s trochu širším rozhledem. Čím více jsem se do tématu nořil, tím více jsem si nebyl jistý použitými termíny. A nejde jen o anatomii a řekněme biologický popis, ale bojoval jsem i s etikou.
Studie v časopisu Nature, která pojednává o „přemostění a zesílení“ nervových signálů u porušení míchy. Pacientům se částečně vrátil cit a jsou schopni udělat několik kroků s oporou.
Už pouhé označení „zdravý člověk“ je tak vrtkavé, že se prakticky nedá použít. Kdybych šel do úplných detailů, tak 100% zdravý není snad nikdo. Můžeme vést diskusi o tom, kdy je člověk relativně zdravý, ale výsledkem bude to, že posouzení je velmi individuální. Celá definice se přitom dá i otočit: člověk s očividnou odchylkou proti normálu (což je další termín, který v tomto případě stojí na vodě) se může cítit být zcela zdráv, jeho stav mu připadat normální a označení hendikepovaný jej může urazit.
Cílem těchto úvodních slov je možná i můj alibismus, protože se nechci nikoho dotknout. Slova jako zdravý, hendikepovaný, nevidomý používám jen jako co nejtechničtější popis dané skutečnosti, aby bylo čtenářům jasné, o co se jedná. Za nepřesnosti v označení a generalizaci se předem omlouvám, cílem článku není nikoho urazit, ale srozumitelně a věcně informovat.
Přiznávám, že šíře toho, co je moderní technologie schopná hendikepovaným nabídnout, mě překvapila. Mohou to být maličkosti, které jen dorovnávají jistý deficit a dělají život „normálnější“, ale existují i vysloveně hi-tech řešení, která dokonce mohou nahradit části lidského těla a funkčně se přiblížit zdravému originálu.
Kdy je to pomoc a kdy už vylepšení?
Tato otázka není úplně předmětem článku a asi není ani teď úplně aktuální, ale brzy nastane doba, kdy bude. Současná technická řešení mají za cíl pomoci jednak s drobnými obtížemi, díky kterým mohou jedinci relativně normálně fungovat ve společnosti. Ale jednak mohou někomu pomoci se zbavit velkého problému a stát se více samostatným. A právě o získání větší samostatnosti a svobody tu jde hlavně, s těmito hodnotami je totiž úzce spojeno i zdraví.
Co může hendikepovanému pomoci k „normálnosti“, pomůže zdravému k „super schopnostem“. V budoucnu se nevyhnutelně dostaneme do okamžiku, kdy protetická končetina bude lepší než ta, kterou vytvořila příroda. Umělé srdce, které se nikdy neunaví, oči, které uvidí lépe, šlachy, které se nikdy neutrhnou… Vědci se asi nikdy nespokojí s tím, že teď už je to dobré, teď to stačí. Moderní materiály a snaha o neustálé vylepšování vedou tímto směrem. Otázka tedy nestojí, jestli se to stane, ale kdy se to stane.
A ta nejzásadnější otázka zní, jak se s tím lidstvo vypořádá. Zda se bude držet striktně toho, že technologie má v tomto případě jen pomáhat potřebným, nebo je v pořádku i určité vylepšení lidí, kteří mohou fungovat i bez něj? Když se nad tím zamyslíte a popustíte uzdu své fantazie, není scénář ze Cyberpunku 2077 tak vzdálený a už vůbec ne nereálný.
Hraní her
Ano, chápu vaše překvapení. Tohle není žádná život zachraňující kosmická zelenost. Nicméně, pokud se bavíme o zdraví, měli bychom se bavit zároveň také o duševní pohodě: hraní her, soupeření s přáteli a překonávání překážek může mít velmi pozitivní vliv na psychickou pohodu. A uvědomují si to jak výrobci herního hardwaru, tak i výrobci her samotných.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně