Organizace Iuridicum Remedium minulý týden vyhlásila výsledky šestnáctého ročníku Big Brother Awards. Devítičlenná odborná porota složená z novinářů, právníků a IT expertů udělila čtyři anticeny a jednu pozitivní cenu.
Největším dlouhodobým slídilem bylo loni ministerstvo zdravotnictví, které několikrát pochybilo v ochraně osobních údajů. Nejprve to byl návrh novely zákona o veřejném zdraví, který původně počítal s tím, že by mobilní operátoři museli předávat lokalizační údaje o osobách nakažených covidem hygienickým stanicím.
Ministerstvo pak loni nutilo hygienické stanice, aby zasílaly seznamy všech lidí s nařízenou karanténou na policejní prezidium. MZČR ještě společně s NAKITem a společností Reservatic připravily registrační systém pro očkování zaplněný sledovacími prvky od Googlu, Facebooku a Seznamu, který navíc na servery Googlu zasílal rodná čísla registrovaných uživatelů.
Poslanci hnutí ANO Monika Červíčková a Jiří Mašek si odnášejí cenu pro Úředního slídila. Jde o autory pozměňovacího návrhu novely zákona o elektronických komunikacích, který by odanonymizoval předplacené SIM karty. Kvůli boji proti terorismu a závažné kriminalitě by se musely všechny předplacenky registrovat na rodné číslo, aby bylo jasné, kdo danou kartu používá. Dnes jsou registrovány jen paušální služby závislé na podpisu smlouvy. Předplacenku lze koupit v trafice a ihned používat.
Společnost Cogniware získala pro Firemního slídila kvůli vývoji systému pro rozpoznávání tváří a hlasu. Tu si objednala Policie ČR, ale využívají jej už zpravodajské služby a úřady v SAE, Saúdské Arábii, Jordánsku nebo Bahrajnu, tedy země s autoritářskými režimy potlačujícími lidská práva.
„Samotný vývoj takového sledovacího systému, který má potenciál významně zasáhnout do soukromí není takový problém jako přístup společnosti k tomu, komu tuto zbraň, jak představitelé společnosti sami tento nástroj nazývají, dává do rukou,“ říká Jan Vobořil, právní a šéf Iuridicum Remedium.
Výrok Velkého bratra patří profesorovi Jaroslavu Flegrovi: „Myslím, že za situace, jako je ta dnešní, je nutné navíc na přechodnou dobu omezit i ochranu soukromí. Konkrétně, státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizovanou informaci o poloze jednotlivých osob z mobilních telefonů i bankovních transakcí. Právě takový zásah do soukromí totiž umožnil rozvinutým asijským státům neuvěřitelně zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit tak epidemii covidu.“
Porota upozorňuje, že jednoúčelový systém pro sledování lidí by bylo možné zneužívat i s méně ušlechtilými důvody. Flegr se nicméně brání, že jeho výrok je vytržen kontextu a že pouze chtěl na toto téma otevřít diskuzi.
Pozitivní cenu Edwarda Snowdena za ochranu soukromí vyhrála ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Ta se jako jediná z ÚS zastala zrušení tzv. data retention. Zákon schválený v roce 2005 nařizuje všem poskytovatelům služeb elektronických komunikací uchovávat metadata provozu. Tedy například toho, kdy, kdo, komu, odkud a jak dlouho volal. Operátoři pak ročně vyřizují stovky tisíc žádostí úřadů a policie, které si data vyžádají.
Šimáčková navíc spolu s dalšími ústavními soudci Vojtěchem Šimíčkem a Jiřím Zemánkem kritizovala bobtnání Národního zdravotnického informačního systému, která má centralizovat sběr obrovského množství zdravotních informací o českých občanech.
Sledujte Týden Živě o tom, že sledování nemusí být vždy na škodu:
