Souvislost mezi pohybovými aktivitami a zdravotním stavem prokázalo v minulosti hned několik studií. Zatím poslední z nich, publikovaná počátkem září v odborném časopise JAMA Network Open, se zabývala otázkou, jaký vliv má nachození určitého počtu kroků denně na předčasné úmrtí.
Otázku, kolik kroků musí člověk ujít, aby se to pozitivně projevilo na jeho zdravotním stavu, si lidé kladou už desítky let. V současnosti je ještě aktuálnější, neboť stále více lidí používá chytré náramky, hodinky a mobilní telefony jako krokoměry. Obecně lze říci, že jakékoli navýšení počtu kroků má pozitivní dopad, ale vědci chtěli konkrétní čísla.
Magická hranice: 7000 kroků
Zatímco většina dosavadních doporučení oscilovala mezi šesti a deseti tisíci kroky denně, výsledky výzkumu se kloní spíše ke spodní hranici. Studie byla prováděna od roku 2005 na 2110 dobrovolnících ve věku od 38 do 50 let, přičemž jednotliví účastníci byli sledováni průměrně po dobu 11 let.
Výsledky jasně ukazují, jak moc je chůze důležitá pro lidské zdraví. Vědci rozdělili účastníky do dvou skupin podle toho, kolik kroku denně nachodili. Zjistili, že skupina, jež překračovala hranici 7 000 kroků denně, měla o 50 až 70 % nižší riziko předčasného úmrtí než skupina, která této mety nedosahovala.
Ačkoli je ve studii jako milník uvedeno sedm tisíc kroků, podle odborníků může mít význam takřka jakékoli zvýšení počtu denně absolvovaných kroků. Často uváděné minimum 10 000 kroků denně označuje profesor medicíny na Harvard Medical School a vědec v oblasti fyzické aktivity I-Min Lee za marketingové klišé.
Lepší nějaká aktivita, než žádná
Studie z roku 2019, na které se I-Min Lee podílel, zjistila, že vyšší počet kroků je spojen s nižší úmrtností až do počtu přibližně 7 500 kroků denně. Nejnovější studie přímo popírá dříve vyzdvihovanou hranici 10 000 kroků – data ukázala, že překročení této mety není spojeno s dalším snížením rizika předčasného úmrtí.
Odborná asistentka Nicole Spartano, působící na lékařské fakultě Bostonské univerzity, je přesvědčená, že „Je důležité, abychom lidem, kteří se pohybují jen velmi málo, mohli nabídnout dosažitelné cíle.“ Stanovení minimálního počtu kroků je podstatné zejména proto, že stále více lidí sleduje své fyzické pokroky pomocí nejrůznějších fitness trackerů.
Odborníci nabádají dospělé, aby se více hýbali a méně seděli. Připomínají, že „je lepší nějaká fyzická aktivita než vůbec žádná“. Mnoha lidem však dosud chyběl stanovený hmatatelný cíl v podobě konkrétního počtu kroků. Další výzkum se zaměří na to, jak počet kroků souvisí s dalšími zdravotními následky, jako je cukrovka, Alzheimerova choroba a duševní zdraví.
