No jo ukvapil se chlapec.Fyzikalne vysvetleno je to ve videu vycerpavajicim zpusobem.A vi to kazdy kiter ze kdyz jede cisty downwind a loopuje kitem tak je takova rychlost ze citi ve tvari vitr tj ze jede rychleji nez vitr.Vi se to davno.Klicova je okolnost, ze stroj ma oporu povrchu.Kdyby ji nemel, tj byl by to letici stroj, tak by to nešlo. Tipuju ze tohle fyzik prehledl.Podobny princip je u trkace vody. Ten take dokaze vidu vytlacit do vetsi vysky nez by odpovídalo rychlosti proudu vody v rece pokud bychom ji jen stocili smerem nahoru.
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 2. 2025 18:54
Beru zpet.U plachetnice si jisty nejsem. Protoze pokud jedu na plachtu anebo na cokoli ale ve styku s vodou se neuplatnuje zadny pohon, tak je situace uplne jina.Pro přemýšlení je lepsi uvazovat ze mam vozik na bruslich na ledové plose.Jak to je netusim
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 2. 2025 01:50
Jezdim na windsurfu a kdyz fouka rekneme 7m/s (*3,6 je prevod na km/h) tak prkno jede v pohode 40km/h.
Ďábel bude skryt ve dvou frázích (slovech) - TRVALE (dlouhodobě) a PŘESNĚ ve směru větru. Pokud si postavím kite s gumovými popruhy a vítr zabere, popruhy se natáhnou a "vystřelí" mne za kitem ... rychleji než ten vítr ... dokud se nesrovná síla větru a napětí těch popruhů. Tudíž - nevěřím.
Obě podmínky jsou zde splněny. A dokonce jsou na internetu data na výrobu 3D tištěného modelu který to umí. Váš problém je, že celý problém je už dávno rozřešen, ověřen a i sám Alex Kusenko připustil, že to je možné. Takže věřit sice nemusíte, ale na realitě to nic nezmění.
Staci hodit vozitko ze skaly pri bezvetri a mame svetovy rekord.
Myslím, že je jim jedno kdo má pravdu, ze sledovanosti budou mít mnohem více.
Muze mi nekdo prosim vysvetlit nasledujici?Co chapu je, ze vrtule je pripojena ke kolum coby k motoru a pohani vuz fukem vzad. Kdyby tento vrtulovy vuz tlacilo jine vozidlo, tak ho roztlaci a navic roztoci vrtuli, ktera mu prida dalsi rychlost a ono tak tlaciteli odjede.Takze vitr roztlaci plachetni vuz (asi oprenim se o konstrukci, kdyz to nema plachtu) az po rychlost vetru. (Asi ne linearne, ale s mirne exponencialni krivkou, kdyz zpocatku musi tlacit nejen vuz, ale i roztacet vrtuli, pak uz vrtule pomaha s akceleraci (pokud neni odpojitelna, coz zas takovy rozdil v principu neni)). V ten okamzik funguje hmotnost plachetniho vozu skrze prevod jako setrvacnik. Vuz jeste po nejakou dobu zrychluje, nicmene uz jede rychlosti vyssi nez vitr a tedy proti vetru (mel by se chovat jako vsechno co jede proti vetru, tedy byt uz vetrem brzden).Podle mne by mel po spotrebovani sve vlastni pohybove energie na roztoceni vrtule opet zpomalit pod rychlost vetru, ktery ho pak opet roztlaci a cyklus se opakuje. Oscilace zalezi na hmotnosti celku a prevodu, cim vic dorychla je prevod, tim rychleji nabere rychlost, ale tim spis o ni prijde. Porad by to vsak mela byt amplituda.Kde je v uvaze chyba?Edit: pochopil bych, kdyby se po spotrebovani setrvacnosti, na maximu nadvetrne rychlosti, preklopily lopatky vrtule a ona zacala fungovat na protivitr jako pohonna. Tedy vrtule v podvetrne rychlosti - zrychluje vozidlo pohonem od kol, v nadvetrne rychlosti - pohani kola.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 7. 2021 20:58
Proces cerpani energie budu v nasledne odpovedi uvazovat jako proces kdy se energie tezi z rozdilu dvou potencialu, pricemz umoznenim zmenseni tohoto rozdilu umim ziskat energii kterou jsem nasledne schopen investovat jinde. (Aneb termodynamika a entropie - umoznenim velkeho zvetseni entropie na jednom miste (typicke uvolnenim potencialu mezi dvema hladinami - e.g., el napeti, zdroj tepla + chladic, rozdil "gravitacniho" potencialu mezi dvemi hladinami... ) jsem schopen docilit mensiho zmenseni entropie na miste jinem.)Chyba v uvaze je ze predpokladate ze energeticky potencial mezi vzduchem a zemi je nulovy, neb ve skutecnosti neuvazujete potencial mezi vzduchem a zemi (rotujicimi koly), ale mezi vzduchem a vozitkem (ktery je skutecne nulovy).Pritom rozdil potencialu mezi zemi a vzduchem je nenulovy a je mozne ho cerpat. Konkretne je trik v pouziti prevodu - jako kdyz na kole zaradim do kopce - prevod mi umozni rychly pohyb (kol blackbirda) za maleho odporu prevest na pomaly pohyb (vrtule) ktery ale ma velkou silu (silu "vytlacit me do kopce").
Názor byl 3× upraven, naposled 6. 7. 2021 19:28
Ano, pokud vuz stoji, je potencial mezi vetrem a nim maximalni.Pokud jede rychlosti vetru, je nulovy.Potencial vetru vuci zemi je konstantni.Nemohu pochopit nasledujici:pokud se zacne vyuzivat potencial vitr-zeme (prevod od kol) zacne byt potencial vitr-vozidlo zaporny o to vice, o kolik se vyuzije ten od kol. Jak je mozne, se se tyto potencialy tedy nevyrusi? (Amplituda rychlosti s nulovym souctem, jak jsem psal v zakladnim prispevku).
Nejsem si jist jestli chapu dotaz (trosku se mijime v chapani pojmu potencial, energie a sila), ale pokud ano, tak protoze diky tomu prevodu se v one implikovane zpetnovazebni smycce nachazi jen mala cast energie. "Paka" mezi kolama a vrtuli je natolik silna ze tu zpetnovazebni smycku hrave "prepere".
Klicovou soucast k pochopeni mi napsal Greylag nize - k dodatecnemu zrychleni staci jen maly fuk vrtule, porad jsem zil v domeni, ze je nutno silne zabrat, jako by slo o motorem pohanene vrtulove vozidlo - cim vetsi rychlost, tim podstatne potrebnejsi vykon. V tom pripade to jiz dava naprosty smysl.
Trik je v tom, že kola se otáčí proti zemi, kdežto vrtule se otáčí proti vzduchu (který se pohybuje, navíc ve směru pohybu vozidla). A v chytrém zpřevodování. Ve videu je to vidět krásně před 14. minutou s tím kolečkovým analogem, který se pohybuje rychleji než to prkno, co ho tlačí.Setrvačnost by stejně umožnila vítr jen dohnat, ne překonat, chyběla by energie pro další zrychlení.
Tu zase nechapu dve veci:- vzduch se pohybuje ve smeru vozidla jen behem podvetrne faze. Jakmile vozidlo splni ucel a prekroci rychlost vetru, uz se vzduch pohybuje proti smeru a brzdi a uz netlaci. (Tu bych pochopil preklopeni listu (a smyslu) vrtule a jeji pouziti jako pohonne turbiny)- trojkolova vec (vypada jak stehovaci podlozka) pod prkno je uzasna, ale: - prkno je pevny bod, ktery je v prostoru jako opora a nijak neomezuje "stehovaci podlozku" v rozletu. To, ze "podlozka" se riti vuci prknu mnohem vyssi rychlosti ji nijak nebrzdi - prkno na rozdil od vsudypritomneho vzduchu je jen na svem miste. Zde mam problem s pochopenim - prkno je nahore jako pevny operny bod, kdezto vitr je vsudypritomny. V pripade vetru by mi to bylo uplne jasne, kdyby "jina vrstva vetru" tlacila vozidlo, ktere by vrtuli foukalo do "zase jine vrstvy".- energie pro zrychleni setrvacnosti by byla kineticka energie vozidla, pohanejici vrtuli.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 7. 2021 21:04
Snažíte se za každou cenu lpět na předpokladu, že je jízda rychleji než vítr jen dočasné a krátkodobé poskočení, využití naakumulované energie. Jenže tak to není. To vozidlo je opravdu schopné jet trvale ve směru větru rychleji než vítr, bez jakékoliv formy akumulace a teoreticky při zanedbání jízdních odporů může zrychlovat donekonečna.Funkční princip je ten, že rozjetému vozidlu odebíráte z kol výkon, který posíláte na vrtuli, která jej předává vzduchu a vyvíjí tažnou sílu. Správně můžete podotknout, že vrtule sice vyvíjí tažnou sílu, ale na kola působí brzdná síla a obě síly by se měly vyrušit. Jenže tady do toho vstupuje matematika.Výkon na vrtuli i na kolech je P = F * v - rychlost na kolech můžeme chápat jako rychlost země pod vozidlem a rychlost na vrtuli jako rychlost vzduchu tlačeného vrtulí vzad. Rychlosti na vrtuli a na kolech ale nemusí (a ani nemůžou) být stejné. Pokud vítr roztlačí vozidlo na rychlost blízkou rychlosti větru, kola se otáčí rovněž rychlostí blízkou rychlosti větru, ale aby vrtule táhla vozidlo vpřed jí stačí tlačit vzduch vzad mnohem nižší rychlostí - při rychlosti blízké rychlosti větru jsme efektivně v bezvětří a v bezvětří nám stačí i sebepomalejší vánek od vrtule na to, aby nás tlačila vpřed. A pokud vrtule tlačí vzduch dozadu pomaleji než je rychlost vozidla (kol), vychází z toho jednoduchého vzorce nahoře celkem jednoduše, že brzdná síla na kolech bude menší než tažná síla od vrtule - tedy vozidlo bude zrychlovat. Tenhle vztah přitom platí při jakékoliv rychlosti, z toho plyne ta schopnost zrychlovat donekonečna.V praxi samozřejmě nekonečné zrychlování nejde, protože odpor vzduchu roste se čtvercem rychlosti (případně ve vyšších rychlostech s vyššími mocninami), takže zrychlovat bude vozidlo jen dokud ho nezastaví odpor vzduchu. Při vhodné konstrukci to ale může být až v hodně vysoké rychlosti.
Dekuji, otevrel jste mi oci tim, ze pro prekonani rychlosti vetru vozidla tlaceneho vetrem staci vlastne jen maly vanek. Porad jsem mel za to, ze vrtule musi provadet mocny fuk, podobne jako ty motorove vznasedla do jungle, nebo obecne cehokoli podobneho tlaceneho motorem.Zbytek jiz chapu, omezovala mne myslenka, ze setrvacnost bude spotrebovana na onen velky fuk vrtule, ktery vydrzi jen chvili a vozidlo se zpomali.To byla ta klicova soucast skladacky.
Vlastne i v rychlosti vyssi nez vitr je vozitko tlaceno vetrem - skrze ten slaby vanek z vrtule, protoze o konstrukci vozidla uz to neni mozno. To je presne to, co jsem nechapal na prirovnani s prknem a stehovaci podlozkou - prkno je ten proud z vrtule.To byste mi mohl poradit s vzdalene podobnou hadankou:V zavodech dracich lodi (neni to limitovano konkretnim typem lode, da se aplikovat i na motorove jachty, bohuzel ne na zavodni veslice a kajaky - lod musi byt patricne (ale ne moc) tezka, aby mela brazdu a zaroven dost lehka, aby na ni byla schopna najet) se pro stihani vedouciho protivnika vyuziva efektu jizdy na vlne. Vypada to tak, ze pronasledujici lod se nechava tlacit brazdou vedouci lode (jede "z kopce"). Samozrejme ji napred musi prejet, coz je sice vyzva, ale pro nas priklad irelevantni. Vedouci lodi se to pochopitelne nelibi, nebot prispiva svym vykonem pronasledujici a snazi se ji ujet.Dotaz je: ubira pronasledovana lod aktivne energii vedouci skrze sezeni na brazde, nebo jen vyuziva energie, ktera by tak jako tak prisla vnivec?
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 7. 2021 21:32
Dobrá hádanka a narovinu správnou odpověď neznám, jen přemýšlím nahlas. Intuitivně by vedoucí loď neměla být bržděna, protože od molekul vody které už jsou za ní se na ni nemá jak síla přenést. Na druhou stranu druhá loď tu energii odněkud musí brát a tak logicky musí brázdu na které jede brzdit. A pokud budu uvažovat, že brázda by jinak před sebou tlačila zbytek vody a ta by tak kladla vedoucí lodi menší odpor (protože se pohybuje s ní vpřed), tak usuzuji, že i když nepřímo a efekt nebude velký, tak pronásledující loď bude opravu odebírat část energie vedoucí lodi. Zkus to poslat Derekovi Müllerovi z Veritasia (onen YouTuber z titulku), aktuálně dělá soutěž o těch vyhraných 10 tisíc dolarů právě pro lidi, kdo přijdou s podobně neintuitivními myšlenkami.
Ať si to ti, kdo tomu věří nasimulují např. v Kerbal Space s rozšířením wind, nebo v něčem podobném. Fungovat to může jen pokud je v různých výškáćh různá rychlost větru. Na všech videích je vidět jen krátký záběr, který nedokaźuje nic jiného, než setrvačnost.Ve chvíli, kdy se rychlost vozidla vyrovná rychlosti větru není kde energii brát. Jakýkoli převod z vrtule na kola, nebo z kol na vrtuli nic nevysvětluje.Pokud by se z kol energie přenášela do vrtule, vzniká tlak kol, jen dokud je vozidlo pomalejší než vítr.
V uzavřené místnosti vzduch prakticky stojí a pás se pohybuje proti směru pohybu modelu. Kde model podle tebe bere energii aby akceleroval? Stojící model totiž má vyrovnanou rychlost se vzduchem a žádnou počáteční rychlost mu neudělují.
Vzduch se dokonce pohybuje mírně ve směru pohybu pásu.
Pas je pohaneny elektromotorem posilovaciho stroje. Cim rychlejsi prevod je nastaven pro vrtuli, tim nepatrne vice je zatizen motor pasu.
Máš v úvahách několik týdnů zpoždění za bývalými skeptiky. Jestli uděláš nějaký pokroky, tak dej vědět.
Já mám KSP sice hodně rád a pro pochopení spousty věcí je nenahraditelný. Ale používat jeho velmi omezený a nepřesný fyzikální model jako argument pro nebo proti chování čehokoliv v reálném fyzikálním světě je velmi odvážné.
.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 7. 2021 11:32
Osobně myslím že je to podfuk. Vozidlo nemůže trvale dosáhnout vyšší rychlosti než je vítr (ve stejném směru). Tvrzení že bere energii z rozdílu mezi rychlostí větru a zemí, z masy které je hmotnější než samotné vozidlo, platí jen do doby dokud to vozidlo stojí na místě (po dosažení rychlosti větru je tato energie nulová). Stejně tak jako tvrzení, že je vlastně poháněno z kol již rozjetého vozidla (to je sice asi pravda) jenže pokud to odebírá enerigii z kol, tak je to také brzdí, a brzdí tak vozidlo.Jediným možným způsobem jak toho dosáhnou (po dočasnou dobu) je, že se ta energie bude akumulovat, a použije se ve vhodnou chvíli. Z videa je patrné, že energie může být jednoduše akumulována v samotném rotoru vrtule, a tato energie může být vhodným natočeném lopatek postupně a dlouhou dobu uvolňována a využita ke zrychlení po dočasnou dobu.
A všiml sis, že článek byl oživen a i fyzik (ten fyzik, co není zároveň známý YouTuber) kapituloval? Doporučuji shlédnout první video.Důležité je, že vozidlo je koly “ukotveno” vůči zemi. A že vrtule je propojená s koly a generuje tah. Při správném převodu kol a vrtule pak vyhrává tah nad odporem a třením.
Nevím, daného "fyzika" neznám, nevím jestli to je nějaký rádoby učitel fyziky, se znalostmi na úrovni ZŠ, nebo je součástí této frašky (kde se pochopitelně točí mnohem větší peníze, než byla uvedená směšná odměna).Vozidlo není ukotveno k zemi, vůči zemi se pohybuje, rozdíl mezi rychlostí vozidla a zemi je dán rychlostí otáčení kol. Ano, vrtule je propojená s koly generuje tah, který tlačí vozidlo, ovšem právě díky tomu že je vrtule propojena s koly, a generuje tah, tak ty kola zároveň brzdí, a vozidlo z pomaluje. Žádný převod tomu nepomůže. Sorry ale perpetuum mobile neobjevil. Ostatně existuje velké množství triků, které vypadají jako perpetuum mobile, ale vždy je to jen trik, tak jako v tomto případě.V tomto případě jde o akumulaci energie, kdy která se naakumuluje do rotačních částí (fungující jako setrvačník), a následně při správném převodování (nebo nakláněním lopatek) může být postupně uvolněna, ovšem jen po dočasnou dobu.
Hahahahaha, tady je vidět absolutní nepochopení problematiky. O perpetuum mobile mluví jen ti, co tomu nerozumí. Žádná energie se neakumuluje, energie se odebírá přímo z rozdílu rychlosti větru vůči zemi. Převody jsou důležité, aby se nebrzdilo, aby to fungovalo jako kladka nebo páka. Malé zpomalení na kolech po delší dobu umožní větší zrychlení vrtuli. Vrtule se pohybuje proti vzduchu, zatímco kopa vůči zemi. Trik je v tom, že vzduch nestojí. Proto se to může pohybovat dlouhodobě rychleji než vzduch, viz pokusy s modelem na běžícím pásu. Vážně doporučuji video shlédnout, už je rozhodnuto. Tohle je jako tvrdit, že letadlo se nemůže vznést, protože je těžší než vzduch, poté, co proběhl let bratří Wrightů:)
Fyzikem je profesor Fyiziky na UCLA (University of California, Los Angeles)Obory ve kterých pracuje: Theoretical physics, Astrophysics, CosmologyPublikační činnost: https://inspirehep.net/literature... Já ti nevím, ale univerzitní profesor s roky výzkumu v oboru teoretické fyziky na krku na tom bude poněkud lépe než já, či ty. To je to profesor na UCLA bylo zmíněno i ve videu. Zbytek lze vygooglit během minuty ty "fyziku"Nikdo netvrdí že bylo objeveno perpetum mobile, kromě těch co nechápou co je tvrzeno. Tvrzení je, že dokáží odebrat energii i z pomaleji se pohybujícího vzduchu než dane vozidlo za předpokladu že se vzduch pohybuje dost rychle vůči zemi. Nikoliv že berou energii z ničeho.Pokud energie kterou vozidlo získá někde jinde zmizí, pak nejde o perpetum mobile. vzduch za vozidlem je spomalen o energii kterou vozdlo zjískalo a stráty.
No, díky, právě citace oborů ve kterých ten pán dělá, ho aspoň pro mě činí ne právě ideální autoritou na problém mechaniky a základů kinetiky 🙂.
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 10. 2021 13:24
Zde je výrobní dokumentace k tomu aby jsi si mohl vyrobit vlastní kopii toho testovacího modelu a zreplikovat experiment tak aby ses přesvědčil že to podvod není.https://www.thingiverse.com/thing:4897423...
Z videa to vypadá (a výrobní dokumentace tomu odpovídá), že i u tohoto malého modelu jde o akumulaci energie (nicméně dráha je příliš krátká aby to bylo jednoznačné, může i o nějaké proudění vzduchu). V každém případě nikdy nebylo ukázán postupný rozjezd pásu, vždy model přitlačila na pás, čím se roztočila vrtule (která má svou kinetickou setrvační energií) a a určitě po nějakou dobu dokáže jet rychleji než samotný pás, otázka jak dlouho. Tedy ano vozidlo může jet po nějakou dobu rychleji než vítr, ale nejedná se perpetuum mobile.
Ale tady nikdo netvrdí, že by to mělo být perpetum mobile. To neexistuje. Ale jinak s tebou souhlasím, tenhle jejich model nic nedokazuje.
Názor byl 1× upraven, naposled 5. 7. 2021 12:36
Já netvrdil že model něco dokazuje. Já řekl ať vyrobí ten model podle návodu (k tomu to tam je) a zreplikuje pokus který dokazue. Pokud myslí že to je akumulace, ok, může model přivázat k dostatečně citlivému Siloměru čímž docílí toho že může odebrat a měřit energii kterou by model akceleroval kupředu. Pokud má pravdu, siloměr by ukazoval 0 přičemž stačí počkat se zapnutým běžeckým pásem tak dlouho aby dle něj byla akumulovaná energie vyčerpána.
Názor byl 1× upraven, naposled 5. 7. 2021 12:48
Postupný rozjezd pášu ukázán nebyl z toho důvodu že tah produkovaný vrtulí je dostatečný až od určité rychlosti. I blackbird (to vozidlo s posádkou) se rozjíždí jako "plachetnice" kdy je roztlačen větrem a až od určité rychlosti zrychluje nad rychlost větru.
Podľa mňa to je jasné. Pokiaľ je výkon z vrtule prenášaný prevodom na kolesá, tak je jasné, že vozidlo môže jazdiť rýchlejšie ako vietor. Neviem, kde v tom ten fyzik vidí perpetum mobile.Stačí k tomu malý myšlienkový experiment: Výkon veternej turbíny rastie so štvorcom jej priemeru. Inak povedané, ak sa dĺžka rotorov zväčší dvakrát, tak výkon turbíny sa zvýši štvornásobne. Čisto teoreticky, ak by vozidlo bolo osadené turbínou s priemerom 50 metrov (napr. vyrobenou z grafénu), tak ten výkon by sa už pohyboval rádovo v desiatkach kilowattov, možno aj viac ako 100 kilowattov. Trenie kolies je v tomto prípade zanedbateľné, dôležitý je len odpor vzduchu. Ale keďže vietor fúka rovnakým smerom ako sa pohybuje vozidlo, tak za podmienky, že rýchlosť vetra aj auta rovnaká, je odpor vzduchu zanedbateľný. Vozidlo má však k dispozícii desiatky kilowattov výkonu, aby prekonalo odpor vzduchu, rozdiel oboch rýchlostí, napr. 10 km/h. Pritom odpor vzduchu pri rýchlosti 10 km/h je zanedbateľný. Napr. pri autách začína byť významný až od rýchlosti 80 km/h.
No, zanedbal jsi jeden podstatný problém. Reltivní rychlost vzduchu vůči vozidlu. Pokud se vozidlo pohybuje stejně rychle jako vzduch, tak vrtuli nemá co rostáčet. Principialně není rozdíl mezi vrtulí v bezvětří vrtuli která se pohybuje ve směru větru stejně rychle jako vítr a velikost vrtule v tom opravdu roly nehraje. Zkrátka v relativním bezvětří se vrtule točit nebude a energii z větru neodebereš🙂Celé řešení totiž spočívá v něčem jiném. Vrtule nedodává energii kolům, ale kola dodávají energii vrtuly, která je tlačná a dokáže tak odebrat i energii z větru pomalejšího než vozidlo. Tedy, energie se nebere z rozdílu rychlesti mezi vozidlem a vzduchem jak dělá tradiční plachta, ale z rozdílu vzduchu vůči zemi.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 7. 2021 18:47
A co je na tom tak svetobornyho? Vrtule otaci retezem a ten prez nejakej prevod kolama.. A neni to jen o tom prevodu? Jasne ze si tam nastavi takovej, aby se kola otacely patricne rychleji nez vrtule.. Nejak nevidim zahadu..
No, záhada ti nedošla protože jsi to očividně nepochopil 🙂 Píšeš to totiž obráceně.Kola otáčí řetězem a řetěz otáčí tlačnou vrtulí 🙂
Teď by mě zajímal názor všech kdo tu tvrdily že to nemůže fungovat, že to je perpetum mobile,...
Mě taky. A ocenil bych video, kde vysvětlí, jak je to zpřevodované, aby to umělo jet proti větru, to tam jen letmo zmínil.
Tady je video ze stavby pokusnýho, třeba se tam půjde víc do hloubky ohledně převodů, ale ještě jsem neviděl:https://www.youtube.com/watch... Soubory pro 3D tiskárnu:https://www.thingiverse.com/thing:4897423...
Myslel jsem si po prvním videu, že přesně chápu, jak to funguje, ale až po druhým videu je to opravdu jasný. Ty příklady, co tam má, jsou geniálně vymyšlený pro pochopení toho principu. Těch 10 000 mu přeju i když se ve videu nechal slyšet, že je rozdá. A to dalším lidem, kteří přijdou s něčím, co taky zdánlivě porušuje zákony fyziky.
Prostě na tohle se nemuze moc se selskym rozumem, protoze ten mame z toho co vidame denne. Proste to neni intutivni, stejne tak jak kvantova mechanika atp.Nicmene se ukazalo krasne jedno, ktere rikam casto. Nic nenahradi test/experiment. Coz hezky ukazuje i SpaceX vs dinosauri, kteri se snazi neco perfeketne nadesignovat od zacatku.
😀 To je ale hloupost, když by mohlo jet přesně po větru rychleji než vítr, tak by mělo jet i za absolutního bezvětří. Oprašte si fyziku ze základky!
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 6. 2021 12:16
Ono to za absolutniho bezvetri take jezdi. Kdyz uz zpochybnujete zavery nekolika PhD, alespon byste si mohl dat tu praci shlednout puvodni material na ktery reagujete. Kor kdyz vam byl naservirovan az pod nos formou stravitelnou i pro zakladoskolaka.
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 6. 2021 12:37
Tak jsem si to přečetl, vozidlo se pohybuje rychleji než vítr jen když má záporné zrychlení. Tedy: když přestane foukat, vozidlo se pohybuje setrvačností rychleji než vítr a zpomaluje. Jako když foukneš na stole do kuličky. Ten fyzik má koule že to uznal, ale přišel na to on! Ve stabilním větru je to nemožné.
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 6. 2021 12:58
Nikoli. Vsimnete si ze odstavec na ktery reagujete zacina "Kusenko se domnívá", pricemz Kusenko jiz priznal ze se v te domnence zmylil. Ted zkuste prosim jeste *puvodni* material vysvetlujici princip - tedy https://www.youtube.com/watch... .
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 6. 2021 19:08
Jízda rychleji než vítr není stejná situace jako jízda za bezvětří.Stejně jako není stejné když to vozítko jede stejně s větrem a když stojí za bezvětří.
Vrtule je jako speciální "plachta" která dělá to, že i když vozítko jede nadvětrnou rychlostí, tak listy "plachty" mají stále podvětrnou rychlost. Umožňují tak získávat výkon z pohybu vzduchu, který se využije k pohybu vozítka - překonání ztrátového výkonu tvořeného pohybovými odpory. Stačí tedy vhodný poměr těchto dvou výkonů a vozítko se musí ustálit v nadvětrné rychlosti. Žádné zákony zachování to neporušuje. A prakticky konstrukčně to nejsou nijak vyloženě protichůdné požadavky. Stačí co největší vrtule a co nejmenší aerodynamický odpor vozítka, minimální ztráty v převodech, kolech...
Tak to je asi nesrozumitelnejsi vysvetleni, jaky sem cet.
To je ale blbost😀
Vyborne vysvetleni v kratke větě!
okamžite, ako som prečítal prvé riadky, ma napadla turbína ako riešenie a je tam.Keď žil môj otec, tak sme sa hádali, že či a dá ohriať chladnejším telesom teplejšie. Samozrejme oponoval termodynamickou / difúznou vetou. Lenže zabudol, že sa to dá aj inak, a to tepelným čerpadlom. A to som dokonca preštudoval, ako funguje z jeho učebnice, ktorú mal z niekedy 1946-47 a popisovali tam zurišskú radnicu takto vykurovanú.ale je to aj inde, tak rukolapné je napríklad, že máme priehradu, tam je zadržaná voda a vedľa je priehrada s omnoho vyššou hornou hladinou (povedzme dielo Čierny Váh). Tam sa ale v omnoho menších sekundových množstvách prečerpáva voda ... Zasa sa porušuje inak interpretovaný difúzny zákon.Takže, aby sme to uzavreli. Pokiaľ nemienite napriamo oklamať difúzny zákon, ale to urobíte okľukou, teda vložíte tam nejaký "medzikus", v tomto prípade turbínu a elektromotor, tak viete ísť nielen rýchlejšie ako vietor, ale aj proti vetru ...
Jsem rád, že už je sázka uzavřena a pan Kusenko uznal chybu. Těm, kterým je princip vozítka stále proti srsti chápání, nabízím níže svůj myšlenkový model jako vysvětlení (bez vrtule, která, zdá se, hodně lidí mate).Představte si vozidlo, které má podélně "na zádech" pás, na kterém je stěžeň s plachtou (stěžňů je víc a jsou sklopné, tak že pás může fungovat jako lopatkové kolo a obíhat kolem vozidla). Pás je spojen s koly vozítka tak, že když jede vozidlo dopředu, pás se pohybuje (oproti vozidlu) poloviční rychlostí dozadu. Oproti zemi se tedy plachta pohybuje stejným směrem jako vozidlo, ale poloviční rychlostí. Když se vozidlo pohybuje rychlostí větru, tak plachta má tedy jen poloviční rychlost větru a ten se do ní stále může opřít.Alternativně je také možné si představit jakýkoli kladkostroj nebo páku, kdy je padák/plachta zpřevodovaná na pohyb vozidla "do rychla". Všechny tyto systémy mají společné to, že zemi používají jako "pevný bod" pro páku nebo kladku nebo prostě převodový mechanismus pro zvětšení rychlosti za cenu snížení síly. U kladky nebo páky je to vidět hned, protože je kotvení do země pevné v jednom bodě. U vozítka je obtížnější to vidět, protože je "zakotveno" jen koly nebo podvozkem, který nesmí prokluzovat. V principu je to ale totéž.
asi to je čo ste napísali teoreticky možné, ale javí sa mi to ako technicky príliš komplikované. To, čo zrealizovali chalani, je krásne riešenie bez nových komponentov, len dobre skombinovaných. Zjavne to nie je objav, ale vynález asi áno. Aj to Vaše asi môže byť vynález, len asi nikto ho nebude realizovať. Napokon, asi ani to veterné autíčko, ale čo ak? Napríklad takto koncipované lode v passátových oblastiach ...
Jak píšu ve svém příspěvku, popisoval myšlenkový koncept jako pomůcku k pochopení principu, který je stejný. Nikdy jsem to nemyslel jako návrh reálného technického řešení, na to je to samozřejmě moc krkolomné.
Na kole taky jedu rychleji nez tocim nohama. Staci vrtule, turbina a prevody. Zakon o zachovani energie nerika nic o stejne rychlosti, ale energii.
Rychlost je pohyb, pohyb potřebuje energii. Vysvětlete mi, jak můžete dosáhnout zvýšení rychlosti tím, že se ztrátou odeberete energii vozidlu, převedete na vrtuli a najednou máte více energie pro vozidlo. Odkud? A bude to ustálený stav?
Perpetuum mobile je idea, která je krásná, ovšem nereálná. Protože žijeme v době, kdy má každý právo na svůj názor a nic ho nepřiměje ho fyzikálně podložit, může se rozvinout vážně míněná diskuze,Takových ptákovin je dnešní doba plná. Největší a nejvíc ptákovská je elektromobilita. Tam už jsme dosáhli stavu, kdy i výrobci pod politickým tlakem fyzikálních bezmozků přechází na nabíjecí autíčka. Já vím. Už máme "skoro" baterie s životností deset let, kapacitou na tisícikilometrové dojezdy, schopné nabití během deseti minut.P.S. Zastánci této ptákoviny by se mohli pokusit odpovědět na logicky nejjednodušší otázku. Může-li se něco pohybovat rychleji, než proud vzduchu, který ho pohání, tak kde to něco sebere energii na pohyb, při rychosti stejné, jako je ten proud vzduchu?
On ho nepohání proud vzduchu. A energii bere z rozdílu rychlosti vzduchu a země.Jinak i plachetnice umí předjet vítr, jen to dělá pod určitým úhlem.
> kde to něco sebere energii na pohyb, při rychosti stejné, jako je ten proud vzduchu?Domnívám se, že tento moment lze vysvětlit tím, že když při nenulové rychlosti odeberu trochu energie na roztočení vrtule, tak to vozítko urychlí víc, než zpomalení vzniklé tím odběrem. Zisk tam je možný, protože kinetická energie závisí na rychlosti s druhou mocninou. Odebírám tedy "ze země", která je v pohybu a dávám to do vzduchu který je v klidu.
Ze žádné země energii neodebírate. Odebíráte část energie dodané vozítku větrem, tudíž není zužitkována na pohyb.. Tu ještě zmenšíte o ztráty cestou za vrtuli. A pak se s ní snažíte pohánět vozítko.
> Ze žádné země energii neodebírateAno, odebírá se z rozdílu rychlosti mezi vozítkem a zemí. Pokud by to bylo celé ve vzduchu, tak to nebude fungovat. Pak se tato energie (byť se ztrátou) použije na odstrkávání od větru, který už sám o sobě rychlost má, tím vzniká ten energetický zisk.
O tom co čemu energii odebírá se dá polemizovat, ale faktem je, že jízda toho vozítka rychleji než vítr je možná, což uznal i Alex Kusenko.Teď byste měl stejně jako Kusenko začít věnovat energii ne vysvětlování proč to není možné, ale vymýšlení proč je to možné
Vysvětlení proč je to možné očekávám od autorů toho vozidla. Ale ne jenom na základě fáborku. A dejte prosím link, kde to uznává Alex Kusenko? A kde se říká, proč tomu tak je.
Autoři vozidla přece nemusí nic vysvětlovat na to, aby mohli demonstrovat, že to funguje. Spor není o to jak to funguje, ale že to funguje. Když vám budu chtít dokázat, že umím stát na jedné noze a u toho pít pivo, tak přece taky nemusím umět vysvětlit jak to dělám.Mimochodem Derek Muller není autorem vozidla, ten o něm jen natočil video.Link jsem vám dával už níže, ale pro úplnost znovuhttps://docs.google.com/presentation/d/1xuN-9C1Gs... ... Nicméně to byste si měl být schopen najít i sám.
No ono ve vědeckém světě jaksi to vysvětlení jak a proč je důležité k tomu, aby se ověřilo, že je to pravda a jak to funguje. Existuje spousta schopných iluzionistů a podvodníků, takže prosté pozorování jevů bez ověření a podložení funkční teorii může být špatný základ.
To sice ano, ale empiricky pozorovaných jevů ke kterým neexistuje všobecně přijaté vysvětlení je ve vědě spousta. V takovém případě se obvykle věda spokojí s vyvrácením teorií proč to nefunguje. A přesně to se stalo zde. Kusenko navrhl hypotézy proč to nemůže fungovat, proč se na videu zdá, že to funguje a navrhl experimenty, které měly dokázat, že to nefunguje. Vzhledem k tomu, že uznal svou porážku zřejmě jím navržené experimenty neprokázaly že to nefunguje, což sám považuje za dostatečný důkaz že to funguje.O tom proč to funguje se teď teprve budou vést dlouhé vědecké diskuze.
Pokusím se o vědecké vysvětlení. Zatím uvažujme vozítko o jednotkové hmotnosti a zanedbáme veškeré ztráty. Jen připomenu, že kinetická energie (KE) je pak v*v/2. Když rozeberu případ, kdy se vrtule netočí, jede to stejně rychle jako vítr, dejme tomu 10 m/s, tak má vůči zemi energii KEz = 50 J. Vůči vzduchu má KEv = 0. Nyní mohu roztočit vrtuli a stačí mi 1 joule, abych to "o vzduch" urychlil o 1 m/s. Jenže tím dosáhnu vůči zemi KEz = 60.5 J . Takže jsem za 1 investovaný joule dostal 10.5 joule, které můžu odebrat od kol a poslat do vrtule, čili pozitivní zpětná vazba. Pak už jen stačí, aby to v reálu nesežralo tření a další ztráty.Přiznám se, že mi to přijde docela divný, ale nevidím v té úvaze chybu 🙂
Uvědomujete si, že ten spor už skončil a že fyzik Kusenko otevřeně přiznal, že se mýlil a že vozítko rychleji než vítr jet může?To znamená, že se otevřeně hlásíte k poražené straně. Well done!
A kde na Twitteru to prohlásil? Kde jsou k dispozici záznamy o pokusu a měření? A ano, klidně se budu hlásit k poražené straně, dokud neuvidím faktické důkazy a opakovatelně provedený pokus.
Tweet Dereka Mullera vám nestačí?https://twitter.com/veritasium/status/1407566... ... A co tak prezentace Alexe Kusenka?https://docs.google.com/presentation/d/1xuN-9C1Gs... ... Na faktické důkazy si ještě budete muset počkat, i když nepochybuji, že o tom bude k dispozici video. Ale doklady že kopete za špatnou stranu už jsou a jsou dohledatelné. Pokud jste ale přesto přesvědčen, že to fyzikálně není možné, navrhněte Derekovi další sázku - určitě dalších 10 tisíc dolarů ocení.
To je ono, děkuji za odkaz. Jen ten závěr je poměrně nejednoznačný.Jestli to dobře chápu, Kusenko píše, že přiznává porážku, protože nejsou pravdivá všechna jeho tvrzení. A jako nesprávné tvrzení uvádí, že vrtule nepracuje jako turbína. Jinak tam postrádám přesné vysvětlení, mýlil jsem se v tom a tom a je to proto že...
Kusenko k tomu přistoupil politicky a místo aby otevřeně přiznal, že se mýlil v jádru sporu, tedy jestli je nebo není možné jet rychleji než vítr, tak odvádí pozornost poukázáním na to, že autoři vozidla (podle něj) špatně vysvětlují proč to funguje. Vzhledem k tomu, že ale jinak nemá problém uznat svou porážku se mu to snad dá odpustit.Naopak je vidět, že poměrně rychle akceptoval realitu, otočil a teď sám aktivně hledá proč. Z vědeckého hlediska je to naprosto příkladný přístup.Přesné detaily co a jak se stalo a jak to Derek Muller dokázal se určitě dozvíme z videa, ale musíme tomu dát nějaký čas. Jsou to teprve dva dny co sázka skončila, i pokud by Muller nedělal nic jiného než to video, tak dříve než o víkendu se ho pravděpodobně nedočkáme.
Jsem zvědav čeho se dočkáme. Zatím mi nezbývá, než zůstat na své straně barikády 😁
Myslím, že sázka asi už skončila - ve prospěch YouTubera Dereka Mullera, Phd. https://twitter.com/veritasium/status/1407566... ...
prekvapive :)) ale jak je to mozne? Vzdyt tolik renomovanych odborniku tady na zive skalopevne tvrdilo, ze to neni mozne.
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 6. 2021 18:16
Tak jsem si to přečetl, vozidlo se pohybuje rychleji než vítr jen když má záporné zrychlení. Tedy: když přestane foukat, vozidlo se pohybuje setrvačností rychleji než vítr a zpomaluje. Jako když foukneš na stole do kuličky.
Ach ta interpretace psaneho textu...
Hmm, a link na Kusenkovy námitky v článku mi nefunguje:/
Asi jsem v tom videu přehlédl jednu podstatnou věc a to je rozjezd toho vozítka z 0.A teď úvaha bez počítání.1. Na vozítko bez vrtule bude foukat vítr a roztlačí ho.2. Tato energie není nekonečná a proti ní pracují různé ztráty třením.3. Část energie nyní převedu pomocí převodu na vrtuli na pylonu.4. Z této části energie ještě ukrojím ztrátami v převodech a na učinnosti vrtule.5. Výsledná energie dodaná vrtulí pak bude menší, než jakou jsem spotřeboval na její roztočení.Tak kde je to kouzlo, proč by to mělo jet rychleji, než fouká vítr. Kde to vezme tu energii navíc? A ve chvíli, kdy to teoreticky získá rychlost větší než masa vzduchu se významně přidá aerodynamický odpor té konstrukce. Bude tam ta energie proudit ze zbožných přání lidu?
Nejen ve videu - i v tech 115 prispevcich nad vami...
Pokud cokoli na rovině s malým odporem kol dostane vítr v zádech, tak se to rozjede. Aerodynamický odpor nehraje skoro žádnou roli, protože se vozidlo pohybuje podobnou rychlostí jako vítr. Při větru například 100km/h mu stačí dosáhnout rychlosti 110km/h, takže jako protivítr bude mít vánek o rychlosti 10km/h. Takže aerodynamika kokpitu je skoro zbytečná. Měl se raději soustředit na lepší aerodynamiku vrtule. Od podvozku při takové rychlosti lehce odebere dostatek energie na takové malé předběhnutí větru.
Nezlobte se na mě, jsem tupý, ale když odeberu energii z kol, ještě z ní odkrojím díky ztrátám v převodech a díky účinnosti vrtule jako takové a touto energií se budu odšťuchovat od masy vzduchu tlačící se za mnou, tak mi to nepomůže.
Výkon je síla krát rychlost. Takže pro získání dostatečného výkonu na předběhnutí větru o pár procent nepotřebuji moc brzdit. Principielně jde jen o jinak zorganizovaný mechanizmus plachetnice která dosahuje násobku rychlosti větru. Jemu stačí pár procent navíc. Takže se nepotřebuje ani moc snažit. Pokud někomu na tak jasnou souvislost představivost nestačí, tak ať počká na výsledek sázky. Pokud náhodou nebude pán v této sázce pro svou nešikovnost úspěšný, klidně se vsadím já. Ale s modelem. Nebudu stavět velký stroj. Stačí když to bude mít na přídi ve výšce vrtule na drátu zavěšený proužek toaletního papíru. Pokud bude za jízdy po větru nahnutý dozadu, je dokázáno že to jede rychleji než vítr. Na to stačí velmi jednoduchý model a kousek silnice na kopci kdy fouká po ose silnice. A pojede to rychleji než vítr i nepatrně do kopce...PS: samozřejmě proužek nusí být tak daleko před vrtulí, aby nemohl být vrtulí nasáván. To lze jednoduše zkontrolovat roztočením vrtule v bezvětrné místnosti.
Názor byl 5× upraven, naposled 23. 6. 2021 14:48
Proužek toaletního papíru bych využil tradičnějším způsobem. Jako měřidlo v pokusu je bezcenný. Abyste mohl prokázat nebo vyvrátit hypotézu, pak musíte zajistit:1. Senzory u nichž znáte chybu měření.2. Měřit pohyb objektu, pohyb masy vzduchu, případně pohyb pásu nahrazující solnou pláň.3. Podmínky stálého proudu vzduchu pohánějícího objekt.4. Opakovatelnost pokusu nezávisle na místě a času.A teď, pokud to funguje, pak to musí jít spočítat pomocí znalostí nám běžně dostupných fyz. zákonů. Nebo je přepsat.
Přiznám se, že jsem se musel nad vaším argumentem zamyslet, protože má něco do sebe.Pokud by bylo bezvětří a já nějak uvedu do pohybu podobné vozítko, tak je jasné, že vlivem ztrát mi vrtule nebude stačit na to, abych ten pohyb udržel. To by jinak bylo perpetuum mobile.Ale jiná situace je, když ten vítr do té vrtule fouká. Představme si, že vozítko už nějak jede bez vrtule. Ve chvíli kdy ji roztočím (a brzdím tím kola), tak hned dostávám rychlost větru "zdarma" a k tomu efekt té vrtule. Toto všechno tlačí vpřed (byť se ztrátami) a tedy pohání kola a dostaneme pozitivní zpětnou vazbu. Takže za docela malou energii odebranou z kol vozítko dostane energii větru a když se to udělá efektivně, tak to je ve výsledku v plusu a posune to rovnováhu sil k vyšší rychlosti.
Fyzik prohraje. Video jsem neprohlížel, protože princip je jasný na první pohled.Představte si že vrtule je jen plachta. Pokud by neměla žádné stoupání, tak by na její otáčení stačila minimální energie, a opravdu by jako plachta fungovala. Takže například při rychlosti větru 100km/h by vozidlo jelo rychlostí 80km/h a ještě by mohlo být bržděno silou například 20kg. Takže od kol půjde odebírat energii 20kg x 80km/h. To i se ztrátou pokryje pohon vrtule, kdy jí v tu chvíli mohu dát stoupání takové, aby šroub vrtule předbíhal vozidlo o 40km/h. V pohodě to pokryju i se ztrátami. Fyzik prohrál jednoznačně.Samozřejmě to zjednodušuji, a dalo by se to konkrétně počítat ve správných jednotkách, ale takto lidově v kilogramech to pro popis stačí.Luděk Šroll
Názor byl 4× upraven, naposled 23. 6. 2021 13:23
vezmu teslu, na strechu ji namontuju vrtuli, tu necham ve vetru tocit a nabit baterku a pak jen slapnu na pedal
Na Veritasium koukám už dlouho a doporučuji ke shlédnutí i další videa. Např. to o počátcích řízené životnosti produktů. Tehdy to začalo žárovkami, které vydržely svítit mnohonásobně déle než je tomu dnes... https://youtu.be/j5v8D-alAKE...
ja len jednu poznamocku - aj ten "youtuber" je fyzik :)
to si niekto z oponentov "nejde to" nepozrel video na kanale veritasium? https://www.youtube.com/watch...
No tady je fyziků. 🙂 . Princip proč může plachetnice plout na předoboční vítr rychleji než je rychlost větru, spočívá v tzv. zdánlivém větru. Zdánlivý vítr je vítr, který pozorujete když se pohybujete a je samozřejmě rozdílný od skutečného větru. Protože se pohybujete proti větru bude zdánlivý vítr vyšší než skutečný - rychlosti se sčítají (jako když dvě auta vrazí do sebe). Na plachtu působící vítr vytváří na plachtě vztlak, čím vyšší rychlost větru tím vyšší vztlak, tím vyšší rychlost. Párkrát jsem si to vyzkoušel - tohle skutečně funguje 😉 A Sázka je o tom, že tento princip se použije na vrtuli, na jejíž listy působí stejný vztlak jako na plachtu. Podle videa se mu to víceméně povedlo. Samozřejmě jsou zapotřebí k tomu vhodné podmínky, podobně to platí pro plachetnice ne s každou lze plout rychleji než je skutečný vítr, protože u lodi je problém odpor ponořené části ve vodě, ale u toho vozítka je jediný odpor ten valivý na kolech a dejme tomu nějaké to zpřevodování.
ten prevod z kol na vrtuli to trochu komplikuje, ale defacto mate pravdu
Zdanlivy vietor je vysledok a nie pricina preco. Zdanlivy vietor = Skutocny vietor + vztlak ktory vytvara plachta podobne ako kridlo lietadla kedy vzduch prudiaci ponad plachtu musi prejst vacsiu vzdialenost nez ten poza plachtu a teda pred plachtou vznika oblast nizkeho tlaku (hydrodynamicky paradox) co sposobuje vztlak. A prave ten je pricinou preco dokaze plachetnica plavat na predobocny vietor rychlejsie. Zdanlivy vietor je akurat vysledny vektor
rychlosti se sčítají (jako když dvě auta vrazí do sebe). Nikoliv: když do sebe vrazí dvě stejně rychlá auta, žádné rychlosti se nesčítají. Cestující z auta A nedokážou popsat rozdíl mezi tím že narazili do 100% pevné betonové zdi nebo do auta B. Přitom ta zeď má rychlost nula že?
To vozidlo se rychleji než vítr pohybovat může, ale bohužel vysvětlení uvedené ve videu je chybné a hlavně neodpovídá tomu, jak se vozidlo a vrtule ve videu skutečně pohybují. Zmínky o plachetnicích jsou v této souvislosti zavádějící a s tímto konkrétním vozidlem nesouvisí. Jak už v diskusi zaznělo, podstatné je, že vrtule je během pohybu spřažená s koly. A velmi doporučuju se na video podívat velmi pečlivě a sledovat, jakým směrem se vrtule točí a v jaké to je situaci v daný okamžik. Ve videu jsou totiž oba případy, ale jen v jednom směru otáčení se vozidlo pohybuje, ve druhém naopak stojí.Všimněte si prosím, jak jsou natočené listy vrtule. Jsou natočené tak, že pokud by vrtuli roztáčel vítr zezadu, musely by se z pohledu zezadu točit proti směru hodinových ručiček. Můžete si to sami vyzkoušet třeba na větrníku, který si poskládáte z papíru - složte ho tak, aby směr sklonu listů byl stejný jako u vrtule ve videu a foukněte. Uvidíte, kam se začne točit. Případně si nakreslete sklonění listu a vektor pohybu větru - je pak také jasné, kam se stočí vítr a na opačnou stranu je pak tlačen list.Pokud list je řekněme jako lomítko (/) a vítr jde zleva, pak směr větru bude otočen vzhůru a list (lomítko) se bude pohybovat dolů:----> /Ve videu se několikrát vrtule otáčí proti směru hodinových ručiček (zdůrazňuju že to je směr při pohledu zezadu), ale vozidlo v tu chvíli vždy stojí, ani se nehne. Nicméně ve chvíli, kdy se vozidlo pohybuje, tak se vrtule vždy točí opačně! Je tedy jasné, že ji nemůže roztáčet vítr, ale naopak funguje jako vrtule u letadla, tj. rozráží masu vzduchu a posílá proud za sebe. Zákon akce a reakce je v tu chvíli jasný - vzduch je směřován dozadu, vrtule se pohybuje dopředu.To, co se tady děje, není ani trochu neintuitivní. Celé vozidlo je velmi lehké, ale má dostatečně velkou plochu vystavenou větru. Vítr ho prostě roztlačí sám o sobě. Ve chvíli, kdy se vozidlo hýbe, kola roztáčí vrtuli a ta dává další impuls k dopřednému pohybu. Nejde o žádné perpetuum mobile, nejde o žádné porušení fyzikálních zákonů. Vrtule prostě jen využije skrze otáčení kol část energie, kterou vítr vozidlu dal, na to, aby vozidlo dále zrychlilo. Zbytek energie se "ztratí" v odporech v převodech, ve valivém odporu kol apod. Dost pochybuju o tom, že by rychlost vozidla byla téměř trojnásobná proti rychlosti větru, osobně bych tipoval maximum někde kolem jedenapůlnásobku rychlosti větru, ale krátkodobé maximum by to třeba být mohlo. Udržitelná průměrná rychlost to určitě nebude.
Finančně vyhrají oba.Fyzik 10 000 $ za vyhranou sázku a Ytuber asi daleko víc z reklam.A co dál? Umístit na vozítko dva silné magnety souhlasnými póly proti sobě, aby jeden tlačil ten druhý????
tak si se splet no 😀
Mimochodem z hlediska prenosu a vyuziti energie ten princip lze velmi snadno prezentovat i za pomoci jednoducheho "hodinoveho strojku" - dve ozubena kola (jedno obycejne, druhe dvojite "prevodove") (reprezentujici vozitko) a dve rovne "zubate" koleje pohybujici se vuci sobe (reprezentujici zem a vitr).Pokud to lze udelat s pevnymi zuby, proc je takovy problem akceptovat to ze je mozne se "odstrcit" i od vzduchu? Jinak nebylo by snadnejsi zacit s vysvetlovanim u toho hodinoveho strojku nez motat tam slozitou aerodynamiku hned na zacatku?
Názor byl 2× upraven, naposled 22. 6. 2021 20:44
To je pravda. Doufám, že to někdo udělá (alespoň animaci)
To vozidlo opravdu je poháněné jen větrem, a jede rychlostí 3x vyšší, než rychlost větru. Dokonce jede proti větru rychlostí dvojnásobnou: https://en.wikipedia.org/wiki/Blackbird_... (land_yacht)Toto vysvětlení mi přijde nejlepší: Představte si, že vozidlo na kolech má plachtu a při větru jede rychlostí větru (pokud by nejelo, zvětšíme plachtu).Ke kolům vozidla připojíme dynamo vyrábějící elektřinu (opět, pokud by dynamo zpomalovalo vozidlo, zvětšíme plachtu). Máme vozidlo, které jede rychlostí větru a navíc vyrábí elektřinu. Tu elektřinu využijeme pro překonání rychlosti větru.
Jenže v okamžiku překonání začne plachta brzdit, tak je jí nutno stáhnout a jakmile dojde energie, rychlost klesne a musí se znovu vyndat plachta.
Tak jestli pod "vozidlo" spada i letadlo, tak uz prohral. Staci si vyhledat heslo "dynamic soaring". Obdobny mechanismus navic pouziva jrom cloveka i takovy blboun nejapny, jakym je albatros.V pozemnim vozidle by slo totez realizovat na elipsovitem okruhu obsahujicim svah, kde vitr bude foukat pres ten svah.Je to jak honeni obruce, celkova kineticka energie se nespotrebuje v zavetri cela, a po obrstce ji vitr vzdy "dofoukne".
Pockat. Tady se bavime o predehnani rychlosti vetru, coz znamena ze vam v obou smerech vaseho primeru (jak zkopce tak dokopce) fouka protivitr. (Nebo mi neco unika?)
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 20:23
Vrtule tohoto vozidla je propojená s koly. Tento fakt z nějakého důvodu spoustu lidí nechápe nebo ignoruje.
To ještě většina lidí chápe. S čím mají opravdu problém je pochopit, že vrtule tam není od toho, aby převáděla energii větru na mechanickou energii pro kola, ale že naopak kola pohánějí vrtuli, která fouká proti směru větru. No a jinak jde jen o to, že to video je dlouhé a tak se lidi řídí jen titulkem, případně v lepším případě zjednodušeným textem článku. A protože titulek je zavádějící, hned si dělají nesprávný obrázek.
haha 😃 otazka je ako je to vozidlo pohanane. Je to fakt len vrtula a tlaci to vozidlo dopredu alebo vrtula je pripojena na hnaci hriadel, ktory moze mat jednoduchu prevdovku a pohana jeden z podvozkov? 😃 Vobec by som sa necudoval 😃 ak by to tak bolo. Kazdopadne zaujimave :) som zvedavy na vysledok
ani jedno, ačkoliv jste blízko. Vrtule opravdu je mechanicky spojena se zadní nápravou. Jenže zdrojem energie není vrtule která by roztáčela kola, ale přesně opačně, kola jsou zdrojem energie, které roztáčí vrtuli. Vrtule vozidlo už jen tlačí vpřed.
Ten fyzik má pravdu. Nemá šanci to zkrátka jet rychleji než vítr.Jednoduchá úvaha. Pokud by to vozidlo mělo zrovna přesně stejnou rychlost jako vítr, bude se defacto nacházet samo o sobě v podmínkách bezvětří. Takže z principu v takovém případě už nelze z větru získat žádnou dodatečnou energii, pomocí které by to šlo urychlit ještě nad rychlost větru.
Názor byl 3× upraven, naposled 22. 6. 2021 17:45
to neni pravda, protoze ta vrtule je sprzena s koly, takze pri stejne rychlosti jako vitr se bude otacet a pohanet to vozidlo dopredu. Ta vrtule je totiz tlacna, nikoli brzdna, takze se otaci obracene nez predpokladate.
No dobře, ale pokračujme s tou úvahou. Pokud vozidlo jede rychlostí přesně stejnou jako má vítr a je tedy v podmínkách bezvětří za kterých není možné z větru nic čerpat, co roztáčí kola toho vozidla?* A pokud i za takových podmínek nějaký jev roztáčí kola vozidla, není možné čerpat energii právě z toho jevu?A přesně o to jde. Ten fyzik pravdu nemá, jen je už natolik zaseklý na svém úhlu pohledu na svět, že odmítá vidět jiné možnosti. A tohle ho taky bude stát těch 10k USD.*) představme si experiment. Naše vozidlo jede rychlostí přesně stejnou jako má vítr a tedy je teoreticky v bezvětří a není možné z větru další energii čerpat. V téhle situaci na zlomek sekundy prudce škubneme za brzdu, která nám zastaví všechna kola (vozidlo se tedy bude pohybovat smykem) a okamžitě ji zase uvolníme, aby se kola mohla otáčet. Předpokládejme, že to uděláme tak rychle, že rychlost celého vozidla se významně nezmění a to se tedy stále pohybuje rychlostí větru.Nastane v takové situaci stav, že se kola znovu neroztočí a vozidlo bude dále pokračovat smykem dokud nezastaví? Nebo se okamžitě zase roztočí na původní rychlost? Asi každý intuitivně odpoví, že se stane ta druhá možnost.
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 18:02
😀 Jedinej normální názor, je zajímavé sledovat kolik lidí je stejně hloupých jako ten Youtuber, ale mám takové tušení že díky nim vydělal o mnoho více než o co se vsadil😀
A když nad profesorem vyhrál, výhru si samozřemě nenechal, ale vypsal jako odměnu pro ty diváky co natočej video vysvětlující princip takovejm jako jsou tady Mirdyn. Aby bylo jasno jestli někdo potřebuje peníze a kdo z koho dělá blba :)
Mnoho vas tu pise, ze to je mozne pouze pokud by se to pohybovalo pod nejakym uhlem. Prave proto tam je ta vrtule, jeji listy se totiz pohybuji kolmo na smer vetru, to je prave ta finta diky ktere to funguje. Stejne jako se plachetnice muze pohybovat rychleji nez vitr pokud jede kolmo na nej, tak ta vrtule funguje na stejnem principu. Dalsi dulezity fakt je ze ta vrtule funguje jako tlacna a nikoli jako brzdna, tedy pri pohybu dopredu ji kola pohaneji tak, ze vytrvari silu dopredu.
Windsurfing na boční vítr letí o dost rychleji než aktuálně fouká. Tady ta mašina po větru.. je dost vysoká takže záleží kde měříte rychlost větru, metr nad zemí fouká o dost pomaleji než v 8 metrech. Takže nahoře vítr vrtuli roztáčí a dole vrtule popohání vzduch za stroj. Jestli to je víc než ztráty třením tak ve výšce pilotovy hlavy bude opravdu rychlejší.
Vy jste ani jedno video neviděl, že ne? Vítr tu vrtuli vubec neroztáčí. Vrtuli roztáčí kola.
Pána výše napadlo přesně to co skoro každého kdo to vidí a je to přesně ten směr který vás vede úplně špatným směrem než k pochopení toho celého
"Youtuber Derek Muller se vsadil s fyzikem Alexandrem Kusenkem"Muller graduated from Queen's University in Kingston, Ontario with a Bachelor of Applied Science in Engineering Physics....Ph.D. in physics education research from the University of Sydney, which he completed in 2008
Ne, ze bych mu chtel nejak snizovat vzdelani, ale dneska se zjevne dava PhD uz fakt na cokoli. Mozna si zkusim tu jiste velmi zajimavou praci precist 😀
Z ceho ze je neco takoveho zjevne?
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 6. 2021 11:23
Mel jsem tu cest na University of Sydney studovat. Mohu porovnavat treba s CVUT (ktere si mimochodem velmi vazim a sveho casu, kdyz jsem zil jeste v CR, jsem ji bral za jednu z vemi dobrych univerzit v CR). USYD je trosku jina liga a jedna se o prestizni univerzitu. Titul z USYD je vazne neco jineho nez prava z Plzne 😀
Tak jedoucí vozidlo se pohybuje i setrvačností, to znamená že pokud vítr na chvíli utichne tak vozidlo chvíli setrvačností jede rychleji než vítr. Aby to bylo regulérní musela by se vytýčit nějaká delší trasa (10 km nebo více) a po celé délce trasy umístit anemometry (měřiče síly větru). Průměrná rychlost větru by se spočítala zprůměrováním hodnot z těchto měřičů a porovnala s dosaženou průměrnou rychlostí vozidla, které by trasu projelo tam a zase zpátky 😉
Buď, a nebo by stačilo dát to vozidlo na pohyblivý pás a případně pás dát do větrného tunelu. Tohle se ale už dělalo, byť jen se zmenšeným modelem, a výsledek byl, že se vozítko rozjelo proti směru pohybu pásu. Je to divné, ale je to tak. Teď už jde jen o to ten experiment zopakovat v maximálně kontrolovaných podmínkách a se svědky a je sázka vyhraná.
Nerozumim, podle jakych teorie dosel na to, ze je to nemozne?Solarni plachetnice se muze pohybovat nad svetelnou rychlosti nebo ne?Kdybych si stavel podobny system, pouzil bych setrvacnik (coz v podstate ohromna vrtule je). Kdyz vitr ustane, porad jedu.Kdyz virnik muze vzletnout vztlakem, tohle klidne taky. Pripadne by to slo tak konstruovat. Mozna by to slo cele upravit, jako plachetnice a pridat korouhev pro smerovani vrtule proti vetru.Nevim, no, nenapada mne nic, cim to dokazat nebo vyvratit. Je mozne, ze spatne meril rychlost vetru nebo odlisne od rychlosti vozidla. Ale ciste teoreticky bych to nevylucoval. Zvlast ne, pokud jsem fyzik. Fyzikalni teorie jsou stale teorie.Zatim maji spoustu teorii. Kuprikladu se synchronizaci atomu. Vi se, ze se atomy dokazi synchronicovat, vzajemne kmitani a to se udrzi na velke vzdalenosti. Ale nebylo dokazano, proc k tomu dochazi ani, jestli to tak funguje se vsemi. Ale, pracuje se na tom. A takovych teorii maji spousty :)
To je krasny, ze si umis sam v jednom odstavci odporovat 🙂
Ne opravdu nic se nemůže pohybovat rychleji než světlo ve vakuu.
Proč by nemohlo? Jaký fyzikální princip v tom čemukoliv brání? Pokud narážíte na teorii relativity, tak ne, ta pouze brání objektu zrychlovat z podsvětelné do nadsvětelné rychlosti. Neříká vůbec nic o tom, že by pohyb nadsvětelnou rychlostí nebyl možný.
S lehkým fixlováním akumulace energie určitě ano, jinak fakt ne 😀
Presne tak. Okamzita rychlost moze byt aj vyssia, ale priemerna rychlost bude vzdy nizsia.
Ale ano, stačilo by se podívat na to video. Je to divné, mozek se tomu brání, ale když člověk pochopí jak to opravdu funguje, dává to perfektní smysl.
Ale jistě pane ministře, dnes máme odborníky youtubéeři a maminky na mimibazaru. kdepak věda... fyzika, matika a elementární počty, to je dnes něco sprostého a pohoršující světonázor humanitních pavěd, podle toho to taky tady vypadá. Prosím požádejte své potomstvo ať zapůjčí učebnici fyziky 😀 😀😀
A viděl jste to video? Chápete jak to vozidlo funguje? Nebo jen předpokládáte, že to nejde protože jste ještě nic takového neviděl? Já jsem se svým chápáním fyziky spokojený a i když mi princip tohohle vozidla dal hodně zabrat, nevidím v něm nic co by zákony fyziky porušovalo, jen je velmi chytře využívá. Připadáte mi jako člověk na začátku 20. století, který nikdy neviděl letadlo, ale ví zcela jistě, že člověk létat nemůže, protože kdo kdy něco takového viděl, že?Nerozumím ale proč se pouštíte do osobního útoku. To vám skutečnost, že má někdo jiný jiný názor a pochopení věci tak moc uráží?
Pokud to chápete jako osobní útok tak to tak myšleno opravdu není. Neuráží mne to, dobře se bavím. Ano, máte pravdu, jsem neandrtálec 20 století a věřím ve vědu, nikoliv youtube videím. A představte si..., dokonce věřím že je možný přesun z bodu A do bodu B rychleji než rychlostí světla 😀 Dokonce akceptuji i to že uprostřed mléčné dráhy není možná černá díra. Ale to už je jiná fyzika 😃
Poměrně nevybíravě jste mi naznačil, že fyzice vůbec nerozumím a mám v ní velké mezery, přestože diskuze vůbec není o mých fyzikálních znalostech, ale o tom, jestli je fyzikálně možné takové vozidlo zkonstruovat. To opravdu osobní útok je ať už to přiznáte nebo ne. Ale jsem rád, že vás to baví.Jinak ale když už se o tom bavíme, pokud byste věřil ve vědu, řešil byste "jak by to mohlo být možné" místo toho abyste řešil "proč to možné není". Vědecká metoda funguje tak, že vytvoříte hypotézu jak by to mohlo fungovat, podrobíte ji testu a teprve pokud se neprokáže ji můžete zavrhnout. To co máte vy je víra. Víra funguje tak, že věříte jen tomu čemu už věříte a nepřipouštíte cokoliv jiného dokud vás to doslova nepraští do obličeje.
Pokud na vědu věříte, pak děláte zásadní chybu v chápání vědy. Ve vědu se nevěří. Věda se ověřuje. Když je provozována jako náboženství, pak vědě škodíte.Je zde stanovena hypotéza, že to vozidlo může akcelerovat na rychlost větší než je rychlost větru který ho pohání. Jsou jasně stanoveny podmínky kdy bude hypotéza považována za neplatnou. Provede se experiment který hypotézu vyvrátí, či nevyvrátí. Přesně to je věda.Vaše tvrzení "věřím ve vědu" je tedy pavědecké a je přesným opakem vědy.
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 22:26
Presne tak, ovsem nekteri tu hypotezu pokladaji mylne za teorii nebo uz primo overeny fakt.
Teď už jsou vytvořeny podklady pro to aby experiment mohl zreplikovat kdokoliv. Teď, po druhém videu bych to už za teorii považoval 🙂
Pohyb toho vozidla lze vědecky dost dobře vysvětlit, je to celkem jednoduchá mechanika.
No vidíte a kdybyste tu fyziku s matematikou použil, tak pochopíte princip fungování. Není v tom žádný zázrak, ani to neporušuje zákon zachování energie, jen prostě takové řešení doteď nikoho nenapadlo. Je to jednoduchá fyzika.
to máte fyziku ploché zeměplochy? 😀 Psal jsem s lehkým fixlováním můžete, a dokonce je to v tam taky napsáno "Nutno říci, že plavidla poháněná větrem mohou překonat jeho rychlost, pokud jsou vůči směru větru pod určitým úhlem. Fyzikálně je to ale nemožné, pokud je pohyb plavidla dokonale rovnoběžný se silou větru". Jinak opravdu ne, ale vy určitě umíte fyziku lépe než lidi co zní mají doktorát, jsem v šoku že ztrácíte čas na VTM místo užitečnější práce na poli vědy 😀😀😀
Ale tohle není plavidlo, má to kola a to je klíčový rizdíl.
velkmi doporucuji zhednout to video, je to tam pomerne dobre vysvetleno. Ta vrtule se totiz pohybuje kolmo na smer vetru, proto to funguje
To video je odpad, vlastně teď se tomu říká prank, který vás napálil to je celé 😀 A příjmy z youtube se jenom hrnou😀 Obávám se ale že svou chybu si nikdy neuvědomíte ale co, plochozemci taky věří že zem je pizza 😃 Zde to máte i spočteno dolů v prezentaci: https://sites.google.com/g.ucla.edu/kusenko-physic... ...
Hele ten odkaz už nefunguje. Nesouvisí to s tim, že fyzik sázku vyplatil? A co vy Minove, dokážete si uvědomit a přiznat chybu?
A proč? sam Muller přiznal že fixluje a "krade" energii z kol 😀 Tudíž mé tvrzení o fixlovaní je pravdivé 😝 Takže čekám Vaši omluvu za nepochopení toho co bylo napsáno.According to Muller, the vehicle was able to outrun the wind because its propeller fan, which was driven by the moving wheels, was actually running in an opposite direction than the wind was pushing it. As a result, the propeller fan could apply extra power, which it was drawing from the wheels, to the wind and in turn, get extra thrust, ultimately leading to a speed higher than the wind while still being accelerated. For example, a lighter kid can lift you on a seesaw with unequal arms if she sits on the longer one.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 7. 2021 21:38
To udělám rád, ale "fixlování", které odporuje původnímu textu sázky, jsem tam bohužel nenašel, ale jistě mi pomůžete.
Co se mi to snažíte namluvit? 😀 A kde jako jsem zmínil, nebo řešil obsah té sázky a její znění ? 😀 Její znění ani obsah nikde neřeším a neznám, mám sice skvělou angličtinu nikoliv ovšem na úrovni slovíčkaření Constitutional Lawyers takže to toho se nepouštím ani omylem. 😁 Jste nějak úplně mimo tématu a jedete si to své bez rozmyslu toho to co komentujete tak čtete pořádně co komentujete 😀 Text příspěvku zní: "S lehkým fixlováním akumulace energie určitě ano, jinak fakt ne ". Je to fixlování s "kradením" akumulované energie v kolech? ANO JE, SÁM TO PŘIZNAL. Není dál co řešit, vaši omluvu přijímám 😀
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 7. 2021 01:14
Vycházím logicky z kontextu, který byl "To video je odpad, vlastně teď se tomu říká prank, který vás napálil". V jaké větě se přiznal k "fixlování", a které původní tvrzení nedodržel abychom ho mohli nařknout z "pranku"? Díky
"As a result, the propeller fan could apply extra power, which it was drawing from the wheels" stačí? potřebujete překlad? je rotující předmět úložištěm energie? Co jsem napsal v příspěvku?
Pakliže by se jednalo o podvod, pak by v prvním videu mělo zaznít jakékoliv tvrzení, které je v rozporu s touto formulací. Jenže on to v prvním videu popsal i s těmi koly takže se o žádný podraz nejedná.
Je to těžké si to přiznat že? Ale v klidu nejste sám moje první reakce byla totožná ale je třeba neoslepnout a pozorně si to rozebrat pak to začne dávat smysl.
Přesně. Také jsem si nebyl v prvním videu jistý a podezříval jsem jako profesor i setrvačnost a chyby měření vzhledem k poryvům. Jenže když si člověk není jistý, většinou hned neskočí do diskuse a nehádá se, počká prostě až bude mít víc indicií anebo si to spočítá. Někteří ale nemají trpělivost a pak to v diskusi hoří jak při požáru Národního. Dívali jste se někdo na diskusi YT i u druhého videa? čtvrtina komentujících stále rozporuje dokonce ten příklad se zpřevodovanými kolečky na podlaze tvrdíce, že za pohyb vozíku může nikoliv pohyb latě, ale její sklon (nedaří se mu jí samozřejmě držet stále zcela vodorovně). Pak se člověk diví, že FB nedokáže přiznat falešný lajky nebo prezident volební prohru ale dokud lidé nedokáží nepoctivost adekvátně reflektovat, bude to stále stejně trapné...
Bere energii z kol? Bere. Je rotující těleso to akumulovaná energie? Je. Co mám napsáno v příspěvku? cit: "S lehkým fixlováním akumulace energie určitě ano". Prosím pokud nedovedete pochopit význam psaného textu vrate se do první třídy....
K naakumulování podstatné energie potřebujete podstatnou rychlost a hmotnost - tady neplatí ani jedno.Za druhé i to málo energie co je naakumulované v kolech v kolech zůstává - k tomu abyste získal energii naakumulovanou v rotaci těch kol byste je musel zpomalit, což se zde zcela zřejmě neděje - energie se přenáší přímo ze země přímo na vrtuli. Jinak řečeno, fungovat to bude i když zkonstruujete kola zcela nehmotná.
Kola jsou stejný akumulátor jako ten řetěz ten taky rotuje, ale setrvačníkem byste ho nenazval. Jak píše waldir, fungovalo by to i kdyby kola byla nehmotná a vy se pořád snažíte tam narvat to fixlování, abyste si mohl stát za svým i když se o žádný podvod jednat nemůže když od počátku nic nebylo zatajeno nebo přetvořeno! Takhle byste mohl z fixlování nařknout každého u každé činnosti.
Máte v tom zmatek profesore... nebo jste TROLL 😀 Již jsem to tady psal, Slova samotného Dereka Mullera cit: ""As a result, the propeller fan could apply extra power, which it was drawing from the wheels"" Když tak Vám to přeložím 😝
Pojďte, do toho!Jsem zvědavej co z vás vypadne, neb to opravdu nemluví ani o fixlování energie a ni o akumulaci energie.
Názor byl 1× upraven, naposled 7. 7. 2021 20:01
Že ty jseš Trollíček 😀 O Čeho projevem je rotace tělesa? Zkus hádat proč rotuje... Máš 5 minnut na zamyšlení nebo použití učebnice Fyziky páté třídy 😀 nápověda v angličtině, tak když jste to ještě na základce neměli použij překladač fan could apply extra power, which it was drawing from the wheels
Ale notak, neodvádějte pozornost od tématu a už vůbec na mě neházejte povinost dostát vašim vlastním slibům!
Já něco slíbil? schopnost porozumět psanému textu ne tož ještě anglickému nějak upadá😀 Méj se Trole dále bez reakce
Ano, překlad. A to dokonce česky, trole.
Jenže tento “YouTuber” má mimo jiných titulů i Ph.D. právě z fyziky. Jenže napsat ze se vsadil fyzik s fyzikem by nepřitáhlo tolik absolventů VŠŽ
Zákon zachování říká, že je to blbost. Perpetuum mobile prostě z principu nejde (i když se najdou lidé, kteří věří, že možné je ...). Ale chyby měření a některé externí vlivy, původně nepřidané do rovnice, mohou způsobit, že to může dopadnout jakkoliv 🙂
nevim kdo ma pravdu, ale zakon zachovani dodrzet muze v pohode - ten mluvi o energii a ne o rychlosti.
V sázce je uvedené, že ta rychlost musí být udržitelná. Akumulací do setrvačníku, nebo klidně do baterie (Tesla + větrník je taky vozidlo poháněné větrem) rychlost větru samozřejmě překročíte hravě.
No, tady si myslim, ze je nepochopeni principu. Vitr s nejakou rychlosti dokaze roztocit vrtuli a akumulovat energii, ktera se pak da pouzit na pohon, ktery dokaze docasne vitr predbehnout. Ale samotny vitr, betz akumulace, by IMO nemel mit moznost roztocit vrtuli tak, aby vozidlo s ni spojene prekonalo rychlost vetru. I plachetnice proste plave na plachty pomaleji nez vitr. Tak nejak to chapu jako zakon zachovani... energie dodana do plachet proste bude mensi, nez energie potrebna pro pohyb zarizeni v souradnem systemu zatizenem trenim.Tedy - budou tam hrat roli treni mechanickych soucasti vuci sobe a zemi atp. Takze by teoreticky se melo zarizeni rychlosti vetru nejak priblizit, ale predehnat by ji nemelo. Ale rikam, ze treba nevidim nejakou jinou zavislost / silu, ktera tohle umozni.
Uvedomte si ze pokud se pohybujete s vetrem tak pri nulovem valivem odporu k udrzeni rychlosti nepotrebujete energii dodavat vubec zadnou. Pokud dokazete z rozdilu rychlosti vetru a zeme dostat jakkoli malou energii, tak dokazete rychlost vetru hrave prekonat.Z hlediska zakonu zachovani je trik jen v tom dokazat cerpat energii nikoli z rozdilu rychlosti vozitka a vetru, ale dokazat energii cerpat z rozdilu rychlosti vetru a zeme.Druhou vec kterou je dobre si uvedomit je ze kdyz se okolni zeme pohybuje rychleji nez okolni vzduch, tak pokud vezmu energii od zeme a "vratim" ji do vzduchu, tak pomer tech "odporu" (zisku/ztraty) neni "1:1" - pokud prevedu rychly pohyb kol na trochu pomalejsi ale silnejsi pohyb vrtule, tak jsem porad v plusu (protoze vzduch se vuci mne pohybuke pomaleji nez zeme).
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 14:30
Tohle ale není perpetuum mobile, ale chytré využití a převedení energetického potenciálu rozdílu rychlosti země a větru. Vítr přímo za vozidlem je pomalejší než vítr všude kolem - právě o tu energii, kterou mu vozidlo vzalo pro svůj pohon.
S baterii v systemu bych souhlasil, ze je to kratkodobe mozne. Chvili nabijite, pak se rozjedete a jste rychlejsi nez vitr. Ale samotny vitr by nemel mit moznost vam dodat tolik energie, abyste jiny externi system vyuzivajici energii vetru, rozehnal vetsi rychlosti nez byl sam vitr. Protoze tam budou ztraty zpusobene trenim atp...Ale treba nevidim nejakou silu, ktera umozni tohle vsechno zanedbat a rychlost vetru prekonat. Jinak i treni o vzduch je treni, tedy zarizeni bude zpomalovano nejen trenim vuci zemi, ale i trenim soucasti vuci sobe a trenim vuci vzduchu. IMO je to presne podle zakonu zachovani, a nebude tedy mozne v setupu, ktery je uveden, prekrocit rychlost vetru. Soucet energii v systemu to neumozni.
Představte si to jinak. Představte si vozítko, které má propojené kola a vrtuli tak, že pokud se otáčí kola, točí se i vrtule. Pokud vrtuli odpojíte, představuje její plocha odpor vzduchu a čím rychleji vozítko budete tlačit, tím větší odpor bude představovat. Pokud vrtuli ke kolům připojíte, bude za sebe tlačit vzduch a tím vyvíjet sílu, jenže i v nejideálnějším případě bude schopna vyvinout jen tolik síly, kolik je její odpor vzduchu, nejlepší v co můžete tedy doufat je, že se vozítko bude chovat tak, jako by žádnou vrtuli nemělo - takhle to mozek intuitivně chápe a zcela to odpovídá intuitivnímu pochopení zákona zachování energie. Jenže - a teď příjde ten zvrat, teď si představte, že to vozítko budete držet na rozjetém běžeckém pásu. Kola se točí, roztáčí vrtuli a ta vyvíjí tah, který by odpovídal odporu vzduchu při rychlosti jakou se pás pohybuje. Jenže vozítko se vzhledem ke vzduchu nepohybuje, vrtule ani vozítko nemá žádný odpor vzduchu. A to znamená, že vrtule celkem nutně začne tlačit vozítko vpřed.
U plachetnic chapu, ze vztlakova sila pomuze, pak vektor sily ukazuje jasne, kudy bude zrychleni, a nakonec muze byt rychlost lode proti rychlosti vetru vetsi. Ale zde v podminkach je "zadni vitr"... jak to vysvetlite tam? Opravdu jen tocenim vrtule?
Já bych se tady zcela oprostil od chápání skrze vztlakovou sílu jako u plachetnic. Zjednodušil bych to prostě tak, že vítr působí tlakem na vozidlo zezadu a to do té chvíle, než vozidlo srovná rychlost s větrem (kdy tlak větru klesne na nulu). Vrtule ale dokud je hnaná ten tlak vzduchu dále zvyšuje a tak je vozidlo tlačeno vpřed i rychlostí vyšší než je rychlost větru. Pokud by byla vrtule hnaná elektromotorem, tak je to zcela jasné a intuitivní. Složité se to stává až ve chvíli, kdy začneme uvažovat, že je vrtule hnaná energii od kol. Tady to má mozek problém chápat, ale vtip je v tom, že ve chvíli, kdy vozidlo srovná rychlost s větrem a ten ho tak dále neurychluje se kola točí s poměrně velkým množstvím energie. Kdybychom na kola připojili dynamo, tak sice vozidlo mírně přibrzdíme, ale budeme vyrábět docela dost elektřiny. Vozidlo se přitom stále bude pohybovat rychlostí blízkou rychlosti větru. No a teď když si to spojíme, vítr nám rozpohyboval vozidlo tak, že můžeme odebrat energii kolům, tu energii můžeme nasměrovat do vrtule a vrtule nás dále urychlí. Není to perpetum mobile, nemůžeme takhle zrychlovat donekonečna, máme energii jen odpovídající rozdílu rychlosti větru a země, ale je to dost energie na to, abychom mohli překonat rychlost větru.
A jak jsi přišel na to, že tím je porušen zákon zachování energie? 🙂 Samotná rychlost není energie.
mno...rychlost samozrejme energie je, konkrente kyneticka E = mv^2. Ale v tom pripade k porusovani nedochazi, protoze to ekvivaletntne zpomaluje ten vitr, ze ktereho to cerpa energii a zachovava hybnost. nedochazi tedy k porucovani ani zakonu zachovani hybnosti, ani energie.
zakon zachovani ceho? naboje? hybnosti? Energie? momentu? slovece, nepouzivejte vyrazy, kterym nerozumite.
No zde není tvrzení energie se vezme z ničeho, ale že se vezme ze z větru.Fakticky pokud má plachta vítr v zádech a rychlost je vyrovnána, pak nelze klasicky odebrat energii větru. Zde je tvrzení že našli způsob jak odebrat energii i v této situaci.
Rotující plachta/vrtule mi na papíře nefunguje, každý z protilehlých listů je natočený pro jiný směr bočního větru, a síly se vzájemně vyruší, vztlakové síly každé lopatky mají opačné vektory. Při bočním větru bude vrtule stát, protože vrchní a spodní lopatku bude vítr roztáčet do protisměrné rotace. A se zadním větrem zase nejde o využívání vztlaku, ale prostého tlaku na plachtu, který dojde při rychlosti větru. Lopatky procházejí takovou sinusoidou, kdy vztlak působí polovinu periody, a druhou polovinu periody působí pouze tlak, a vztlak přechází na druhou lopatku.Statická plachta funguje, rotující neustále mění svůj "angle of attack".
Názor byl 2× upraven, naposled 22. 6. 2021 10:04
Žádný boční vítr. Přečtěte si podmínky sázky.
Tady jde o to, že ta vrtule je propojená s koly, kola propojují systém se zemí, při určité rychlosti to auto roztáčí vrtuli a získává tak dodatečný pohon. Vrtule tak “zpomaluje vítr” a tahle energie urychluje auto, teoreticky.
Nevím, jak je vozítko zkonstruované, ale ani když bude vrtule mechanicky spojená s koly, s patřičným převodem, nepojede rychleji než vítr. V okamžiku, kdy se bude rychlost rovnat, energie dodaná větrem bude nulová.
Ta energie se ale nebere z větru, protože v takovém případě by opravdu byla nulová. Energie se bere z povrchu země, který se pod vozidlem pohybuje, respektive z kol které ten pohybující se povrch roztáčí. No a energie kol v té situaci rozhodně nulová není.
Má se brát z větru, ale ne vzhhledem k vozidlu, ale vzhledem k zemi. Vozidlo má zrychlovat a vzduch spomalovat.
To je jako hadat se jestli se na baterce bere energie z plus polu nebo minus polu.
Neřekl bych. Energie se nevezme ze země, ale z větru. Proud vzduchu spomalí, ale pohyb země se nezmění. V příměru s baterkou, to je jako zda se energie vezme z baterky nebo z drátu. Drát je jen prostředek pro odebrání energie, stejně jako zde zem.
To nebyla pointa.Pointa je ze energie se bere z rozdilu potencialu, coz je tady rozdil mezi zemi a vzduchem. Nemuzete rict ze ji berete z jednoho nebo z druheho - muzete to maximalne zvednout o jednu uroven a zacit se bavit o cerpani z entropie systemu. Jinak i ta zeme na tom svuj dil kineticke energie ztrati/ziska - zkuste ten princip realizovat bez te zeme a zjistite ze to jaksi nejde.Co se snazim rict je jen to ze ta terminologie je nejednoznacna a proto tady mame problem si porozumet - ostatne stejne jako v zakonu akce a reakce - i v nem muzete mluvit o tom ze jste energii od druheho objektu ziskal a nebo prevratit znamenko a rict ze jste ji predal druhemu objektu ve chvili kdy jste se od nej "odstrcil" - jde jen o referencni ramec.
Souhlas. V té úvaze je zaměněná rychlost vrtule a rychlost auta, využití vztlaku plachty může zvýšit účinnost vrtule, která se bude točit rychleji, než vrtule roztáčená tlakem, při dosažení rychlosti větru ztratí zdroj energie. Ten nápad nemusí být úplně k zahození, mohl by zvýšit účinnost větrných elektráren. Jestli jsem tomu dobře porozuměl, jde o odlišnou konstrukci vrtule, kterou neroztáčí tlak větru, ale vztlak pod lopatkami. Vrtule se roztočí rychleji, než "tlaková", ale pro pohyb vpřed bude platit stejné omezení. V podstatě jde o účinnější vrtuli, která se točí rychleji, než klasická, ovšem při dosažení rychlosti větru ji již nemá co roztáčet.Vrtule se bude točit rychleji, než vítr, auto ale nemůže jet cik-cak, jako loď, proto pojede jen rychlostí větru. Se zadním větrem loď také neudělá více než rychlost větru, na to potřebuje boční vítr. (anebo se pletu?)Směr jízdy a směr větru nemůže být totožný, protože pak nevzniká obdélník, v němž je síla větru přeměňována na vztlak.Možná fantazíruju až moc, ale teoreticky by stačilo tu vrtuli pootočit a jet rychleji než vítr odlišným směrem, než fouká.Ještě k tomu předjetí balónku, nevim jestli je to fakt, anebo omyl, ale můj dojem je takový, že balónek předehnat nejde. Může se překonat rychlost větru v odlišném směru, ale nemůže se překonat rychlost větru po jeho směru. Křížmo je možno dosáhnout třeba trojnásobnou, ale vždy musí být zachována nižší souběžná rychlost s větrem, aby stále mohl vznikat podtlak.
Názor byl 4× upraven, naposled 22. 6. 2021 19:05
Nepochopil jste. Zdrojem energie vůbec není vrtule - dokonce vrtule se ani netočí směrem ve kterém by mohla energii větru přebírat, točí se směrem ve kterém fouká proti směru větru. Zdrojem energie pro vrtuli jsou kola, respektive interakce vozidla relativně stojícího vzhledem ke vzduchu a pohybujícího se povrchu země.Balonek křižováním lodí předjet jde, to je fakt.
Už to začínám trochu chápat. Přehlédl jsem to opačné zpřevodování, a že vrtule nepohání kola, ale kola pohánějí vrtuli.
Nutno podotknout ze vitr se vuci pohybujicimu se vozitku pohybuje presne opacnym smerem nez vuci zemi, cimz padem vznika pomerne silny prvek zmateni ctenare...
Při té rychlosti vyšší než rychlost větru se vítr již neopírá do auta, ale do vzduchu, který za sebe žene ta vrtule, takže i když jede rychleji, ten vítr se stále opírá do něčeho, co je vůči němu pomalejší.
Pouze zadní vítr, žádný boční.
Chjo.Jak uz bylo receno petkrat vyse a alespon dvakrat ve videu - co kdyz se na svet zkusite kouknout z pohledu jednoho z listu te rotujici vrtule - odkud bude vitr foukat z jejiho pohledu?
Je samozřejmě potřeba si přečíst podmínky sázkyhttps://sites.google.com/g.ucla.edu/kusenko-physic... ... ...takže žádné křížování směru větru s plachtou - ale za pomoci propeleru po větru. Česky "trasa ve směru větru". Navíc jistě bez akumulace energie před dosažením rychlosti mechanickou, ani jinou....To znamená, pokud by překročil rychlost větru, pro trvalé udržení rychlosti musí vrtule zůstat tlačnou, tzn. směr otáček(!), zřejmě spřaženo s kolama.Jsem skeptický.‐----------------------------------Ono lze tu predstavu realizovat i jinak: V bezvětří na běžícím pásu by mělo to vozidlo s vrtulí nejen vyvinout rychlost proti pásu - ale také se začít vracet proti směru unášení pásem.Jsem oprávněně skeptický.
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 10:02
Přesně takhle se ale to vozidlo na páse chová, začne ujíždět dopředu. Je to divné, mozek to nechápe, ale prostě to tak je.
Znovu jsem si pečlivě prohlédl video a ano, je to podvod. Stačí se podívat na tu animaci křižujicí plachetnice. Pokud by křižující loď předbíhala vítr v jeho směru, nebyl by na plachtu žádný tlak ve směru pohybu.Tohle video není důvěryhodné.
Tohle zkuste vysvětlit milionům jachtařů po celém světě, že to co běžně dělají je proti zákonům fyziky :)Jinak Veritasium je jeden z nejdůvěryhodnějších kanálů na YouTube a autor si dává setsakra záležet na tom co na kanál pustí. I nejlepším se sice může občas něco nepovést a proklouznout přes filtr, ale pokud bych si měl vybrat jestli věřit Derekovi, nebo jakémusi profesorovi který léta nevytáhl paty z kanceláře, vyberu si prakticky vždy Dereka.
a presto se mylite, v tom videu je pomerne dobre vysvetleno
Znovu jsem si pečlivě prohlédl video a ano, je to podvod. Stačí se podívat na tu animaci křižujicí plachetnice. Pokud by křižující loď předbíhala vítr ve směru větru, nebyl by na plachtu žádný tlak ve směru pohybu.Tohle video není důvěryhodné.
ta vrtule se otace presne obracene, nez si myslite.
Ano. Není to moc intuitivní, ale pokud kola nemají skoro žádný odpor v ložiscích a jsou roztočená, tak ten pás na vozidlo nebude působit moc velkou silou. Něco jako když člověk jede na kole 20kmh s větrem v zádech o rychlosti 25km. Teďka si dá na záda velkou vrtuli. Na volnoběh se bude vrtule pomalu otáčet, protože člověk jede o něco pomaleji než vítr. Když se vrtule zabrzdí, bude sloužit jako plachta a člověk trošku zrychlí (v tuto chvíli jej nebrzdí odpor vzduchu, ale ztráty v ložiscích, odpor pneumatik apod). A teď zbývá zásadní otázka, co se stane, když se vrtule spřevoduje s kolama - protože na volnoběh se bude protáčet a člověka tlačit málo, zastavená se chová trochu jako plachta a když se začne otáčet na druhou stranu, tak ... přesně tady to začíná být neintuitivní. Půlka logiky říká, že se síla potřebná ke hnaní vozidla začne ztrácet ve vrtuli a vozidlo bude brzdit. Jenže když vozidlo zastaví, tak vrtule bude stát taky a bude fungovat jako plachta. Takže zbývá otázka, kde přesně je rovnováha a jaké rychlosti může vozítko dosáhnout.Já mám problém třeba i s tou plachetnicí, která je při jízdě křížem krážem rychlejší než vítr ve směru po větru a vozidlo tady vlastně nahrazuje kýl.
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 21:08
Myslím že - velká vrtule, lehký podvozek a nějaký variátor nebo vícestupňová převodovka určitě dokážou převést relativně pomalou vrtuli na vysoké otáčky kol. Jenže jen po omezenou donu, vůz suverénně předjede vítr, ale v tom okamžiku se vrtule už začne točit naprázdno a vůz začne postupně zpomalovat až na nebo pod rychlost větru.
To je právě nepochopení principu. Vrtule tu neslouží k tomu, aby poháněla kola, ale obráceně, kola pohání vrtuli. Představte si to vozidlo bez vrtule. Vítr ho roztlačí na rychlost blízkou rychlosti větru, vozidlo jede a kola se otáčí. To je ekvivalent toho, jako kdyby vozidlo stálo na místě a vy byste mu roztáčel (zadní) kola. Protože jsou kola roztáčené vnější silou, stačí jim jen trochu energie odebrat a převést ji na vrtuli, která vozidlo táhne vpřed.Pochopit to v podmínkách větru nad nehybnou zemí je těžké i pro mě. Ale když si to představíte jako nehybné vozidlo v nehybném vzduchu kterému vnějším zdrojem energie roztáčíte kola, tak to najednou začne dávat smysl.
Přesně tak, vrtule funguje vlastně jako plachta, ovšem s tím vtipným řešením, že pohyb kol ji ještě navíc roztáčí tak, aby foukala vzad a rychlost vzduchu hnaného vrtulí vzad se přičte k rychlosti větru foukajícího zezadu a najednou překvapivě máme k dispozici vyšší rychlost, než je rychlost samotného větru. Ovšem začnou se tím i násobit jízdní odpory, takže je nezbytné, aby auto kromě samotné vrtule mělo co nejlepší aerodynamiku a minimální ztráty třením atd. Potom není důvod, aby to skutečně nešlo.
Zavání mi to tady až moc perpetuum mobile. Celý je to podle mě blbost.
Perpetum mobile neřeší kde se energie vezme. Tohle ji chce brát z rozdílu rychlosti vítr vs zem. Jestli funguje nevím, ale rozhodně to nezavání perpetum mobile
Perpetuum taky vyrobí vlastně víc energie než spotřebuje. Jako tohleto.
Nope, Tady se tvrdí že dokáží odebrat energii i ze vzduchu který se pohybuje stejně rychle, či pomaleji než vozidlo. Tedy vozidlo bude zrychlovat a vzduch spomalovat. Nejde tedy o Perpetuum tombile, ale údajně inovativní náhradu plachty, která je vhodná do podmínek kdy je už plachta neefektivní.
Není schopno jízdy rychlejší větru trvale. Pro hypoteticky nekonečnou vzdálenost s konstantním větrem to bude vždy v průměru o jízdní odpory pomalejší než vítr.
Pokud jde jen o princip, pak určitě ano. Jen to vozidlo nesmí mít vrtuli, ale plachtu. Každý jachtař ví, že s dobrým bočním větrem to opravdu sviští.
Tady jde právě o to, zda lze předhonit vítr zezadu. Plachetnice to nedokáží. Ale tohle má kola propojená s vrtulí a asi by to fungovat mohlo. Ale je to strašně neintuitivní (alespoň pro mě).
Vítr jen zezadu? Tak ten předhoníte jen jedním způsobem. Půlden budete stát na místě a necháte vrtět vrtuli do baterií. No a pak můžete vyrazit a třeba i bez vrtule.
Někteří fyzici si to myslí, tak uvidíme, já bych tak skeptický nebyl.
v smere vetra urcite nie, jedine bocny vietor, ak teda nepouzijem baterky
a ta vrtule tak presne funguje, protoze pohyb listu je kolmy na smer vetru, takze ty listy se prave pohybuji kolmo na smer vetru presne jak pisete.
Jenze nikdy rychleji, nez je rychlost vetru :)) Nicmene zapocteni zdanliveho vetru to umozni - to bych sam nerekl, ze to je mozne https://lodninoviny.cz/Cruising/plachetnice-rych... ...
Názor byl 1× upraven, naposled 22. 6. 2021 10:50
A právě proto vrtule a ne plachta - boční vítr získáte právě roztočením listů ("plachet") vrtule.
Ta plocha je nicmene dost mala, a zadni vitr je dost nevyhodny pro tento typ manevru. Vsechny lode, ktere prekonavaji rychlost vetru, to delaji diky vztlakove sile na kridle, tedy plachte, ktera ma brutalni velikost.
Opravdu je pro tento konkrétní manévr tou klíčovou veličinou plocha? Já o tom teda pochybuji 😉.
Ale sviští to vůči vzduchu, ne vůči větru, který je pod úhlem. Tím pádem správně nestavená plachta, dokáže vzít z větru dost energie na pohyb rychlejší, než jak se pod tím úhlem vzduch pohybuje. :) Jestli tedy někdo chápe, jak to myslím ;)
No vtip je právě v tom, že ty listy vrtule díky svému úhlu natočení defacto "křižují" jako plachetnice, byť samotné vozidlo je čistě po větru.
Tohle bude zajímavé sledovat. Já pořád mám problém vyrovnat se s tím, že plachetnice mohou plout proti větru (byť ne přímo) a předhonit vítr nebo balon (byť s výrazně vyšším nájezdem).Tenhle stroj nechápu vůbec, ale co jsem pochytil, tak lopatky jsou vůči větru pod úhlem, takže tam je jistá analogie s plachetnicí rychlejší než vítr. Ideální bude sledovat model na jedoucím pásu ve větrném tunelu.
Video s jízdou v tomto stroji vyšlo na jeho kanále již před několika týdny. Funguje tak, že bere energii masy větru jež se pohybuje proti zemi. Tuto masu zpomalí a převezme jeho energii, kterou pak aplikuje na zrychlení vozidla, které je lehčí než masa zpomaleného vzduchu. Tudíž když stejnou energii použijeme na urychlení lehčího předmětu, vyjde výsledná rychlost větší. (+aerodinamiký odpor, valivý odpor, účinnost propulsoru, atd..)
P.S. Když nad tím uvažuji, tak ta hmotnost vozidla je asi irelevantní kvůli zákona zachování energie, stačí aby energie získaná zpomalením větru byla větší jak odpory vozidla.
Video vyšlo, ale nebylo v dostatečně kontrolovaném prostředí, aby se dal bezpečně vyloučit vliv poryvů nebo třeba jiné rychlosti větru ve vyšší výšce… Vysvětlení jsem slyšel (viděl), ale stejně mu nerozumím:)
proste odpor rotujucej vrtule je mensi ako sila ktoru tuto vrtula generuje z rozdielu tlakov ktore vznikaju pri rotacnom pohybe vrtule(bernuliho princip)
Myslím, že nejde tolik o rychlost větru vůči zemi, ale vůči tomu vozidlu. A ta se bude snižovat s tím, jak se vozidlo bude rozjíždět.
Právě že jde o rychlost větru vůči zemi. Základní nepochopení toho vozidla totiž je v tom, že vrtule není to, co si bere energii větru a převádí to na kola, ale obráceně, kola berou energii větru a pohání jí vrtuli která tlačí vozidlo vpřed. kdyby to nebylo pozemní vozidlo ale třeba letadlo, tak by to nefungovalo.
"Právě že jde o rychlost větru vůči zemi. " Přesně. A to, co si bere energii od čeho je jen rétorika. Kinetická energie vzduchu se snižuje na úkor kinetické energie vozidla (jehož součástí je vrtule i kola) vůči Zemi. Rychlosti těchto dvou jsou irelevantní, jde o energii.
Naopak, u letadla netreba nic specialniho. Viz dynamic soaring. Aktualni rekord je pres 800km/hPokud Vas zajima princip, youtube:BTD10: The 835kph Sailplane and Dynamic SoaringA stejny figl pouziva mj i albatros stehovavy
Až na to, že se bavíme o pohybu jedním směrem ustálenou rychlostí, tedy určitě ne létání do kolečka s neustálým zrychlováním a zpomalováním. Mluvíte o něčem úplně jiném než o co tu jde.
Problem je ten ze jakmile zrychli uz vitr uz nebude pohanet tu turbinu nebo vtruli. Myslim ze stejne uvazuje ten fyzik.
Jenže to není turbína a už vůbec není poháněná větrem. Naopak je to klasická vrtule která vozidlo táhne/tlačí dopředu stejně jako u letadla, vznášedla nebo aerosaní. Energie na pohon vrtule se bere z rozdílu rychlosti větru a země.Pokud tak jak píšete uvažuje ten fyzik, tak svou ignorancí vyhodil 10 tisíc dolarů.
Pochopení principu vehementu trochu chybí existence viditelné plachty, co roztlacuje vozidlo.
Ja to vidim laicky celkem logicky. Vitr roztlaci tezky vozik. Jeho kola pohaneji vrtuli. Kdyz s erychlost voziku vyrovna rychlosti vetru tak vrtule stale pridava rychlost protoze je pohanena koly. Energie je ze setrvacnosti toho pomerne tezkeho voziku. Zalezi na sklonu listu vrtule o kolik bude zrychlovat, ale zaroven se bude pomalu (protoze je pomahano vrtuli) snizovat koneticka energie voziku coz povede casem ke zpomaleni. Jakmile vozik zpomali byt jen malo pod rychlost vetru cely cyklus se zopakuje. Vitr zrychli vozik a nakumuluje v nem kinetickou energii, ktera se xas pak pouzije v case kdy vitr nefouka. Takze dle mne, cim tezsi vozik tim lepsi a tim dele bude moci jet rychleji nez vitr. Zadne perpetum mobile, protoze vitr tomu voziku doda dostatek energie v case kdy ho tlaci. Na druhou stranu budou chvile kdy ten vozik alespon chvili pojede tesne pod rychlosti toho vetru. Ale ano, nejakou dobu (v konkretnim prikade asi nekolik set metru) pojede rychleji nez vitr.
Zabudas na rotacny odpor vrtule, na ucinnosti, odopor kolies co vedie k spomalovaniu. Nieco ako ked mas asynchronny motorcek a rotor zatazis otacky klesaju. Ak sa vozidlo bude pohybovat pomalsie alebo stat na mieste vrtula sa bude roztacat. Prvom rade musi prekonat staticke trienie. Pri urcitych otackach sa prekona staticke trenie a vozidlo sa zacne vdaka tomu pohybovat a v tom nastava dynamicke trenie ktore je mensie. Vozidlo zyrchluje. Tym ze vozidlo zrychluje znizuje sa gradient rychlosti vetra a vozidla tym vrutula bude dostavat coraz menej a menej enegie a vdaka dynamickemu treniu tato stratova sila prevysi ziskavanu energiu z vrtuje este pred tym nez vozidla by dosiahki rychlost vetra. Dalej sa mozeme operat ze cast kinetickej energie je v rotacnom pohybe cize nazaciatku bude odoberat tuto energiu a otacky klesat. Mimochodom ak by vozidlo malo ist rychlejsie ako zvuk tak sa bavime ze nas tlaci vzduch budeme brzdeni vzduchom lopatky vrtule to bude este viac spomalovat. Takze po rovninke to nema sancu ist rychlejsie.
Rikate to sice hezky, ale blbe 😁 (jak by rekl muj tatka)Pisu to hned v prvni vete a spousta lidi ma prroblem to pochopit. NENI to tak ze vitr roztaci vrtuli a ta pohani kola. Je to presne obracene. Kola roztaceji vrtuli, ktera pak funguje jako vrtule u letadla a tlaci vuz dopredu. Takze cela vase konstrukce kteru popisujete nedni relevantni:"Tym ze vozidlo zrychluje znizuje sa gradient rychlosti vetra a vozidla tym vrutula bude dostavat coraz menej a menej enegie a vdaka dynamickemu treniu tato stratova sila prevysi ziskavanu energiu z vrtuje este pred tym nez vozidla by dosiahki rychlost vetra. "Z vrtule se zadna energie neziskava, ta se ziskava z kol a predava se vrtuli ktera vozik tlaci. Pokud bude vozidlo stat na miste, pak se vrtule otacat NEBUDE, protoze je napojena na kola vozu.To vozitko je plachetnice ktere pomaha vrtule roztacena pres kola vozitka.
Tzn. je to jen dočasný boost a není schopen tohoto triku setrvale? Něco takového jsem při spatření vrtule tušil.
ne
Předhonit balon proti větru lze už v prvních deseti sekundách. Přečtěte si podmínky sázky.
Předhonit balon nebo vítr logicky znamená po větru.
je dobojovano, fyzik uznal prohru: https://twitter.com/veritasium/status/1407566... ...
Mno, pokud to tak je, tak, tim padem, by bylo mozne vytvorit neco jako vetron, ktery se vznese od zemejen za pomoci vetru a to klidne z vodni hladiny.A tim padem by bylo mozna mozne, udelat nejaky druh vznasedla, ktery si klidne vystoupa do stratosfery nebo do vesmiru. Jenom na to bude potrebovat obri drahu letu. Nicmene, se tim hodne zlevni doprava do vesmiru.
Takhle to nefunguje. Předehnat vítr sice jde, ale jen dokud jste spojený se zamí, protože ta energie se čerpá z rozdílu rychlosti země a větru. Jakmile letadlo ztratí kontakt se zemí, není odkud energii brát a můžete se pohybovat maximálně rychlostí větru tak jak odpovídá intuitivnímu chápání problému.Teoreticky by snad šlo mít letadlo, které se zvedne od země, ale skrze nějakou pohonnou hřídel zůstane spojené s koly na zemi, ale pro let v jakkoliv použitelné výšce je to stěží představitelné.
Pocita se to z rozdilu energie, nikoliv rychlosti vetru.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.