Pavel Sodomka
Pavel Sodomka
20. 6. 2017 • 22:36

Misto na Wifi se to da taky postavit na Sigfoxu a pak to muze vydrzet na jednu baterku 10 let bez solarniho panelu :) A tedy i pri snehu a vypadku elektriny....
Modul Sigfox stoji 2 USD.

Rostislav Kašpar
27. 12. 2016 • 4:04

Musím chtě, nechtě reagovat! Z výroků těch nafoukaných (s prominutím pitomců) z řad "odborníků" je mi zle! Budu zde bránit pana redaktorka a to co dělá před těmi, co na to mají "školy" a kteří prostě nemohou přednést přes srdce, že jim někdo kdo nemá s tímto oborem pranic společného jim leze do zelí. Vezmu to z mé skutečnosti. Před pár lety jsem objevil Arduino (a jeho klony), nakoupil pár věcí z Číny a začal si hrát. Protože toto je hračka! Hračka a výukový systém pro ty (jako jsem já), kteří nemají školy. I když, popravdě z počátku mi postačilo to co jsem znal z fyziky ZŠ. A zbytek? Přece je spousta literatury do které se naznalý člověk, který se chce tomto dále věnovat, může začíst a která mu zpřístupní další obzory (výborné jsou knihy pana Davida Matouška 😉 ).Neříkám, že se ze mě stal odborník, ale z naprosto neznalého člověka jsem se dopracoval na desítku funkčích prototypů a pár opravdu povedených a do praxe uvedených výrobků z "oboru" , který pro mě měl být uzavřen 😉. Takže, jen tak dál pane Čížku. Začínal jsem stejně a moc Vám fandím. Rostislav Kašpar

Vladimír Čamaj
2. 10. 2016 • 13:28

Zdravím,
nejako sa mi nezdá, že by takto nevrhnuté zariadenie mohlo fungovať na tuškové baterky niekoľko mesiacov. Zaujímalo by ma ako sa toto vo svete arduina rieši. Niečo som už čítal o uspávaní, ale moc som to nepochopil. ako sa napr. vysporiadať s úbytkom napätia v baterke? Nemohli by ste sa tomu trochu povenovať?

Vlastimil Vlček
11. 8. 2016 • 13:14

Dobrý den,
naprosto souhlasím s Petrem Galanským. Podle mého názoru, který je podložen více než 50-letou praxí v oboru, vede tento trend, kdy naprostí amatéři dostávají do rukou "hračky", kterým vůbec nerozumí, mimo jiné k tomu, že lidé získají pocit, že mohou začít stavět elektronické konstrukce, aniž by měli základní znalosti z elektroniky.Chápu, že dnešní svět je už takový, že chceme mít vše ihned a bez námahy, ale zkuste se např. zamyslet na tím, jaké znalosti z elektroniky museli mít např. lidé, kteří tyto krásná "udělátka" vymysleli a zkonstruovali? "Udělátka", které my jen vezmeme do ruky a propojíme několika kousky drátku na kontaktním poli, aniž příliš víme, co děláme! Kdo to bude vymýšlet, vyvíjet a konstruovat po nich, když dnes už téměř nikdo nemá chuť zapnout mozek a patřičný obor se prostě naučit?Klasická ukázka je zmínka o kontaktním poli. Hned vedle je obrázek krabičky, do které má být zařízení namontováno. První, co každého laika napadne, je to, že vezme takto "nabastlené" zařízení, vloží jej do krabičky i s kontaktním polem a šup s ním třeba někam do lesa snímat teplotu! Ručím vám za to, že takovéto zařízení by díky zoxidovaným kontaktům kontaktního pole přestalo pracovat nejpozději po několika týdnech. Kontaktní pole je skvělá věc, sám jej často používám a nedám na ně dopustit. Ale pouze pro vývoj a odzkoušení zařízení! Pak musí následovat návrh plošného spoje, jeho osazení, oživení atd., protože to je jediný způsob, jak zajistit mechanickou odolnost celého zařízení.Tohle je relativně neškodná elektronika. Běhá mně mráz po zádech při pomyšlení, že se podobné trendy přenesou na oborů, jako je automobilový průmysl nebo lékařství. Nemohu tvrdit, že bych tento článek považoval na neužitečný nebo nepotřebný. Když pomineme některé nepřesnosti, které již byly zmíněny p. Galanským, je určitě dobře, že se snaží přitáhnout lidi k elektronice. Avšak asi není příliš vhodné to dělat způsobem, kdy lidé nabudou dojmu, že "stačí pár drátků a je vymalováno". Netuším samozřejmě, jaké bude pokračování tohoto článku (pokud bude), ale z tohoto úvodu jsem opravdu tento dojem měl.A ještě jeden pohled na věc:
K čemu byly mikrořadiče původně vyvinuty? Většina lidí ani neví, kolik jich má doma nebo kolik jich dokonce nosí v kapse! Čím otevíráme dveře u auta nebo garáže? Co nám to bliká na zádech, když jedeme v noci na kole z hospody? Jak je možné, že obyčejná baterka dokáže jediným tlačítkem svítit, nesvítit, či blikat? IR dálkové ovladače k televizorům, rádiím, přehrávačům, pračky, ledničky, mikrovlnky, kuchyňské "minutky", dětské hračky (obrovský trh!) ... a tak bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho.Všechna tato zařízení mají jedno společné - jsou jednoduchá a levná! Opravdu si myslíte, že by taková mohla být, kdyby jejich konstruktéři vzali za základ Arduino nebo Rapsberry? To se pohybujeme řádově (!) v jiných cenových relacích!Takže jak z toho ven? Jednoduše - vezme se nejlevnější mikrořadič, který splní dané požadavky (v ideálním případě nebude mít ani o jednu "nožičku" více než je zapotřebí 🙂, naprogramuje se v nejúspornějším programovém jazyce, což je assembler (úspora paměti) a navrhne a vyrobí se plošný spoj "na míru" danému zařízení.U složitějších konstrukcí je samozřejmě situace trošku jiná, ale já si dovolím odhadnout, že těch opravdu jednoduchých je dnes na trhu naprostá většina.Na závěr se omlouvám všem, kteří elektroniku ovládají, tyto "udělátka" používají a rozumí tomu, co dělají. Pro výrobu jednoúčelových zařízení v kusovém množství, kdy potřebujeme mít zařízení rychle hotové a můžeme přimhouřit oči nad cenou, jsou bezvadná. Vlastimil Vlček

Kuk Vykuk
Kuk Vykuk
27. 6. 2016 • 1:20

Postavte někdo jednoduše ovladatelný internetový rádio ;)

Petr Galansky
Petr Galansky
18. 6. 2016 • 14:17

Lehce k článku (čížkovo prototypování)-
"Ale vždyť nejsem elektrotechnik!", "Pokud se naučíte prototypovat, vyrobíte si cokoliv"
Nemáte-li elektrotechnické znalosti určitě si nevyrobíte cokoliv !
(Spoustu el.obvodu je třeba nejprve oživit, nastavit a ověřit správnou funkci - otestovat za různých podmínek)
To se nebavím o dimenzovaní součástek, odrušení apod.
Co asi udělá takový ne-elektrotechnik když mu při prvním spuštění (oživení) nebude zařízení fungovat a pozná zda funguje správně ?
Někdy to pozná po čichu či kouřem z kontaktního pole.Pozn. pokud chcete miniaturizovat či vyrobit více kusů (levnější), pajení a tvorbě plošného spoje se nevyhnete.Tyto stavebnice s podporou softwaru mohou ušetřit čas a peníze někdy nejen laikovi. Stavebnice a její použití je limitována dostupnými moduly.Člověk který má základní elektro znalosti musí z tohoto článku, s prominutím chcát smíchy.
Shrnu některé "frky" laického erudovaného odborníka, který neváhá vypustit článek o všem čemu nerozumí."Začněme teploměrem. Když se podíváte na jeho obrázek, má tři vodiče"
Součástky mají predevším vývody z angl. prevzate slovo. piny.
Podle čížkovy logiky má teploměr nožičky a mikropočítač piny."primitivní analogové čidlo" - dle zjednodušeného schématu 12 tranzistoru + několik odporu a kondenzátorů. Zákl. el. součástky(el. primitiva) jsou odpor, cívka, kondenzátor.
V kontrastu s dalším autorovým výrokem "..má tři vodiče, čili obvod bude trošku složitější"
Opět čížkova logika- nepozná rozdíl složité a jednoduché (primitivní)"..dedikované třetí nožce" - to je klenot 😀".. pokud bychom zapojili čidlo ke zdroji elektřiny ..naměřili 750 mV" Podle čížka stačí připojit čidlo na zdroj elektřiny (např. v zásuvce to je také zdroj ). Podle mě si můžete zajít koupit nové čidlo. "..výsledkem je 305,6 milivoltů a tedy 30,6 °C" kdyby pan filozof "čížek" se orientoval v technické dokumentaci, dočetl by se i o max. přesnosti pro teplotu 25°C pro jeho typ teplotního sensoru +/-3 °C. 30,6°C je blízská hodnota. Rozsah možných teplot pro hodnotu 305mV (17,6 - 33,6)°C.
Mimochodem to je jeden z důvodů proč se kalibrují měřidla.
Na bežném rtuťovém teploměru se dá bezproblému odečíst teplota s přesností na 0,5 °C. Čížkův výsledek je poměrně nepřesný teploměr za několik stovek Kč s dílen pana filozofa.Nehodlám rozebírat celý článek. Jak píše sám autor je to jasné jako facka.
Když "blb něco učí, učí to samozřejmě blbě"

Názor byl 3× upraven, naposled 18. 6. 2016 18:30

Pavel Riedl
Pavel Riedl
17. 6. 2016 • 17:21

Takže ještě jednou, neprošlo to přes blocker:
Článek se mi tak líbil, že jsem vypnul doplněk *Jehož jméno se ve slušné společnosti nevyslovuje* a dal 10x refresh.Doplněno: a zároveň se opět přesvědčil, že to bez něho prostě 'nedávám'.

Názor byl 1× upraven, naposled 17. 6. 2016 17:24

LudaL
17. 6. 2016 • 9:04

Jo pěkné, jen bych autorovi doporučil (z vlastní zkušenosti), pokud bude bastlit něco složitějšího, použít jinou barvu izolace vodiče (uzus je - modrá, + červená) pro každý pól napájení. Je pak možná rychlejší kontrola zapojení.

LittlePepe
16. 6. 2016 • 23:44

Určitě další takové články.

moralni rozmer
16. 6. 2016 • 19:17

LEGO TECHNICS, KUBA zkoušel i Duplo 😁😁😁

BlokProtiSalámu
16. 6. 2016 • 15:26

nepraštilo tě při psaní " v další kapitole" něco do svě+domí?

Giordano
16. 6. 2016 • 13:57

Mne by zajímalo, jaký zvolit MCU (esp8266/arduino/photon/...) a typ bezdrátové komunikace (WiFi, IQRF, různé 2,4 GHz vysílače z ebay.com, atd.) pro průběžné měření rychlých pulsů.Vycházím z předpokladu, že např. ESP8266 během vysílání nezvládne současně hlídat pulsy - tedy oslepne až na pár sekund. Navíc když se odeslání nezdaří, tak nasbíraná data bude muset zahodit - RAM je příliš malá...Nějaké doporučení?

PavelP
16. 6. 2016 • 7:08

Zajímavý článek, doufám se bude věnovat (okrajově) i jiným věcem než softwaru, protože je zde třeba zajímavé jak vyřešit krabičku, umístění (pokud není vlastní zahrada), odstínění od slunce, zvědavců, prachu a tak. I když procesor je overkill a zrovna bastlím offline logger teploty, tlaku a vlhkosti na baterky, jde to s Arduinem Pro Mini (s AtMega328 chipem to nevyjde levněji), největší problém se ukazuje napájení (SD karta žere špičkově při velmi krátkých IO operacích a inicializaci asi dost - řádově desítky mA, ale bez opravdového osciloskopu to nezjistím - a zároveň to chce, aby stabilizátor napětí žral v klidu řádově pod 100uA)Ta aplikace pro sběr dat mě napadla taky, ale teď jsem zjistil, že místo žebrání o data bude lehčí udělat pythonový skript a vykrást je po dnech zde: https://czech.wunderground.com/history/airportfrompws/LK... ...

Jan Matěj
16. 6. 2016 • 0:03

Pěkně napsaný článek. Máte jen drobnou chybičku v tom vzorci pro výpočet teploty. Pokud totiž máte 12 bitový ADC, máte k dispozici 4095 stupínků, ne 4096. Kdybych měl například 1 bitový ADC, pro rozsah 0-3,3 V, bude vzorec vypadat (3,3/1)*hodnota převodníku pro zjištění napětí. Samozřejmě, že tady je jednobitový převodník na houby, ale ilustruje to, co chci říct. Mám sice dvě hodnoty, ale jenom jeden stupeň. Samozřejmě v případě 12 bitového ADC je chyba minimální. Taky mi přijde používat 120 MHz na měření teploty jak jít s kanónem na mouchu, bohatě by stačil nějaký 4MHz osmi/šestnácti bitový procesor. Každopádně je to ale vítaná změna oproti zdejším článkům. Zajímalo by mě, jak lze třeba u toho Edisonu ovládat HW interrupty a podobně, když na tom běží OS. Kdyby měl někdo třeba zkušenosti s něčím takovým, byl bych vděčný za tip. 🙂

Hafajs
15. 6. 2016 • 20:42

Ja jasam! Konecne super tema, co vydrzi na tak dlouho, jak budete chtit. Urcite to sem pritahne spoustu ctenaru. Kdyz jsem s podobnym "bastlenim" zacinal, chybel mi nejaky zdroj informaci. Dneska s rozmachem toho spravneho HW je situace mnohem lepsi, ale napadu a rad a inspirace neni nikdy dost.
Jen tak dal, je to hooodne spravna cesta.

Foxb
15. 6. 2016 • 20:17

Pre mna by bolo zaujimave ovladanie elektromotorov (aj vacsich ako len pre hracky) alebo zachytavanie/spracovanie obrazu (napr. pohyb pred kamerou).

karprox
15. 6. 2016 • 18:18

Dobrý nápad! Vynikající!
Přemýšlel jsem o vnějších teploměrech (na každou vnější zeď jeden) maximum a minimum ignorovat a zbývající 2 zprůměrovat, i o vnitřních (teplota místnosti, začátku a konce každého radiátoru), a jednou, možná to dovést dál k zasílání hlášek, a snad i k regulacím. I informace o chování ledničky a podobně by našly využití.
Ale bez těchto začátků by k žádné realizaci nikdy nedošlo.
Peníze na zakoupení finálního řešení nemám, a ani bych o něj asi příliš nestál, ale zkusit si něco takového vyvíjet sám to by bylo právě to ono.
Prostě takový malý MERKUR 3.tisíciletí - po malých krůčkách.

HawkeyCZ
15. 6. 2016 • 16:46

Heuréka! Užitečný článek na živě!
Heureka podruhé, protože zrovna o sledování teploty už chvíli uvažuji. 🙂

jUtah
jUtah
15. 6. 2016 • 15:55

Něco takového tu opravdu chybělo asi moje prosby byly vyslyšeny. ;)

psychocowboy
15. 6. 2016 • 15:13

Uz nebudou kotvy? :(

mentol999
15. 6. 2016 • 14:48

Chvíľu som rozmýšľal či som fakt na zive. Takéto niečo tu už dlho nebolo. Len tak ďalej a viacej takýchto článkov. A ako vidím niesom jediný komu sa to páči. Za mňa veľké plus.

blokovacREKLAM
15. 6. 2016 • 13:13

Kdybys šel na elektroniku a ne nějakou filozofickej humus. Bral bych tě s úctou 😝

dpcstb
15. 6. 2016 • 11:04

urcite pokracovat. pred elektrochenikou som mal vzdy respekt, resp vzdy sa mi to zdalo tak zlozite, ze som s tym nikdy anilen nezacal 😀

jsyrovat
15. 6. 2016 • 10:52

Rozhodně pokračovat! Taky nejsem elektrotechnik, ale v modelařině je námětů spousta. Jen tak mě napadá třeba automatizovaný provoz dvoukabinové lanovky (třeba na kolejišti), se zpomalením při přejíždění stožáru a při vjíždění do stanic.
Nebo něco jednoduchého na měření průjezdu modelů (nebo měření času běžcům při trénincích), tady by asi musela být nějaká fotobuňka (alespoň koncem let 80'tých se to takhle řešilo a připojovalo se to dost složitě k nějakým Atari 800 nebo C64, jen jsem to viděl), případně nějaký čip s identifikátorem na modelu, aby to vědělo i co projíždí. to by se taky hodilo i na digitálně ovládaném modelovém kolejišti. Napadá mě toho spousta, ale sám nevím jak na to...🙂

krakenax
15. 6. 2016 • 10:28

Pro ty začátky to chce opravdu něco levnýho a né to co je v článku.Stačí arduino breadboard kabely s koncovkama a musíte se vejít do 10 dolarů s Číny.Je sice hezký začínat takhle z ostra čidlem ale začátek by měl být určitě ovládání výstupů třeba pro diody a ovládaní vstupů třeba pro tlačítko. Jako demonstrace funkčnosti pěkný ale začátečník potřebuje rozhodně něco jinýho. Hlavně něco levnějšího. Kdo poběží do krámu utratit 2 tisíce aby si tohle vyzkoušel? Už podle toho článku na G+ sem něco takovýho čekal.

roman hurt
15. 6. 2016 • 9:38

Díky za ten článek, jsem za něj moc vděčný, právě tohle hledám. Jsem zastydlý elektrotechnik, kterého profesní život odvedl jinam, a teď se s radostí chci pustit do hrátek se součástkami obvody a programy, ale nevím jak začít.
Pořídil jsem si Arduino, asi i několik, k tomu čidla na všechno možné, ale zapojit to, a zprovoznit na počítač , k tomu potřebuju, alespoň na začátek, někoho kdo to vysvětlí i debilovi. Takže díky !!!!!!!!!!!!
Jenom bych se ještě zeptal, není něco levnějšího než ten Photon ?

hekrhy
15. 6. 2016 • 9:22

Po dlouhé době zajímavý článek na živě.Jen teda použít Photon se 120MHz na měření teploty, to je podle mě dost úlet. Sám se chystám poskládat podobný teploměr/vlhkoměr/tlakoměr a na tohle více než bohatě stačí 8MHz Arduino mini (na Ebay za cca $2). To se navíc dá provozovat na dvě tužkové baterky a po drobných hw úpravách na ně vydrží fungovat až roky. K tomu třeba ještě Raspberry Pi jako úložiště a webserver a dva 2.4GHz moduly na propojení a je hotovo 🙂

Loogr
15. 6. 2016 • 8:50
panet
15. 6. 2016 • 8:49

Dobrý,
pro mě něco jako (nadneseně) návrat ke kořenům... 🙂

Verex
15. 6. 2016 • 8:24

Rozhodně pokračovat... super článek.

Ředitel ČTÚ
Ředitel ČTÚ
15. 6. 2016 • 7:40

Pjekný článek k rannímu kafi, jen tak dál pane redaktore. 😉

Určitě si přečtěte

Články odjinud