Misto na Wifi se to da taky postavit na Sigfoxu a pak to muze vydrzet na jednu baterku 10 let bez solarniho panelu :) A tedy i pri snehu a vypadku elektriny....Modul Sigfox stoji 2 USD.
Musím chtě, nechtě reagovat! Z výroků těch nafoukaných (s prominutím pitomců) z řad "odborníků" je mi zle! Budu zde bránit pana redaktorka a to co dělá před těmi, co na to mají "školy" a kteří prostě nemohou přednést přes srdce, že jim někdo kdo nemá s tímto oborem pranic společného jim leze do zelí. Vezmu to z mé skutečnosti. Před pár lety jsem objevil Arduino (a jeho klony), nakoupil pár věcí z Číny a začal si hrát. Protože toto je hračka! Hračka a výukový systém pro ty (jako jsem já), kteří nemají školy. I když, popravdě z počátku mi postačilo to co jsem znal z fyziky ZŠ. A zbytek? Přece je spousta literatury do které se naznalý člověk, který se chce tomto dále věnovat, může začíst a která mu zpřístupní další obzory (výborné jsou knihy pana Davida Matouška 😉 ).Neříkám, že se ze mě stal odborník, ale z naprosto neznalého člověka jsem se dopracoval na desítku funkčích prototypů a pár opravdu povedených a do praxe uvedených výrobků z "oboru" , který pro mě měl být uzavřen 😉. Takže, jen tak dál pane Čížku. Začínal jsem stejně a moc Vám fandím. Rostislav Kašpar
Zdravím,nejako sa mi nezdá, že by takto nevrhnuté zariadenie mohlo fungovať na tuškové baterky niekoľko mesiacov. Zaujímalo by ma ako sa toto vo svete arduina rieši. Niečo som už čítal o uspávaní, ale moc som to nepochopil. ako sa napr. vysporiadať s úbytkom napätia v baterke? Nemohli by ste sa tomu trochu povenovať?
Dobrý den,naprosto souhlasím s Petrem Galanským. Podle mého názoru, který je podložen více než 50-letou praxí v oboru, vede tento trend, kdy naprostí amatéři dostávají do rukou "hračky", kterým vůbec nerozumí, mimo jiné k tomu, že lidé získají pocit, že mohou začít stavět elektronické konstrukce, aniž by měli základní znalosti z elektroniky.Chápu, že dnešní svět je už takový, že chceme mít vše ihned a bez námahy, ale zkuste se např. zamyslet na tím, jaké znalosti z elektroniky museli mít např. lidé, kteří tyto krásná "udělátka" vymysleli a zkonstruovali? "Udělátka", které my jen vezmeme do ruky a propojíme několika kousky drátku na kontaktním poli, aniž příliš víme, co děláme! Kdo to bude vymýšlet, vyvíjet a konstruovat po nich, když dnes už téměř nikdo nemá chuť zapnout mozek a patřičný obor se prostě naučit?Klasická ukázka je zmínka o kontaktním poli. Hned vedle je obrázek krabičky, do které má být zařízení namontováno. První, co každého laika napadne, je to, že vezme takto "nabastlené" zařízení, vloží jej do krabičky i s kontaktním polem a šup s ním třeba někam do lesa snímat teplotu! Ručím vám za to, že takovéto zařízení by díky zoxidovaným kontaktům kontaktního pole přestalo pracovat nejpozději po několika týdnech. Kontaktní pole je skvělá věc, sám jej často používám a nedám na ně dopustit. Ale pouze pro vývoj a odzkoušení zařízení! Pak musí následovat návrh plošného spoje, jeho osazení, oživení atd., protože to je jediný způsob, jak zajistit mechanickou odolnost celého zařízení.Tohle je relativně neškodná elektronika. Běhá mně mráz po zádech při pomyšlení, že se podobné trendy přenesou na oborů, jako je automobilový průmysl nebo lékařství. Nemohu tvrdit, že bych tento článek považoval na neužitečný nebo nepotřebný. Když pomineme některé nepřesnosti, které již byly zmíněny p. Galanským, je určitě dobře, že se snaží přitáhnout lidi k elektronice. Avšak asi není příliš vhodné to dělat způsobem, kdy lidé nabudou dojmu, že "stačí pár drátků a je vymalováno". Netuším samozřejmě, jaké bude pokračování tohoto článku (pokud bude), ale z tohoto úvodu jsem opravdu tento dojem měl.A ještě jeden pohled na věc:K čemu byly mikrořadiče původně vyvinuty? Většina lidí ani neví, kolik jich má doma nebo kolik jich dokonce nosí v kapse! Čím otevíráme dveře u auta nebo garáže? Co nám to bliká na zádech, když jedeme v noci na kole z hospody? Jak je možné, že obyčejná baterka dokáže jediným tlačítkem svítit, nesvítit, či blikat? IR dálkové ovladače k televizorům, rádiím, přehrávačům, pračky, ledničky, mikrovlnky, kuchyňské "minutky", dětské hračky (obrovský trh!) ... a tak bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho.Všechna tato zařízení mají jedno společné - jsou jednoduchá a levná! Opravdu si myslíte, že by taková mohla být, kdyby jejich konstruktéři vzali za základ Arduino nebo Rapsberry? To se pohybujeme řádově (!) v jiných cenových relacích!Takže jak z toho ven? Jednoduše - vezme se nejlevnější mikrořadič, který splní dané požadavky (v ideálním případě nebude mít ani o jednu "nožičku" více než je zapotřebí 🙂, naprogramuje se v nejúspornějším programovém jazyce, což je assembler (úspora paměti) a navrhne a vyrobí se plošný spoj "na míru" danému zařízení.U složitějších konstrukcí je samozřejmě situace trošku jiná, ale já si dovolím odhadnout, že těch opravdu jednoduchých je dnes na trhu naprostá většina.Na závěr se omlouvám všem, kteří elektroniku ovládají, tyto "udělátka" používají a rozumí tomu, co dělají. Pro výrobu jednoúčelových zařízení v kusovém množství, kdy potřebujeme mít zařízení rychle hotové a můžeme přimhouřit oči nad cenou, jsou bezvadná. Vlastimil Vlček
Pokud delas a nevis co tak ti to prestane fungovat ja jsem zbastlil a fungovalo to vice nez 3 roky. Proti vlhkosti je jednoducha ochrana dela ji elchemko, zalevaci pryskyrice a laky.
Postavte někdo jednoduše ovladatelný internetový rádio ;)
Lehce k článku (čížkovo prototypování)- "Ale vždyť nejsem elektrotechnik!", "Pokud se naučíte prototypovat, vyrobíte si cokoliv"Nemáte-li elektrotechnické znalosti určitě si nevyrobíte cokoliv !(Spoustu el.obvodu je třeba nejprve oživit, nastavit a ověřit správnou funkci - otestovat za různých podmínek)To se nebavím o dimenzovaní součástek, odrušení apod.Co asi udělá takový ne-elektrotechnik když mu při prvním spuštění (oživení) nebude zařízení fungovat a pozná zda funguje správně ?Někdy to pozná po čichu či kouřem z kontaktního pole.Pozn. pokud chcete miniaturizovat či vyrobit více kusů (levnější), pajení a tvorbě plošného spoje se nevyhnete.Tyto stavebnice s podporou softwaru mohou ušetřit čas a peníze někdy nejen laikovi. Stavebnice a její použití je limitována dostupnými moduly.Člověk který má základní elektro znalosti musí z tohoto článku, s prominutím chcát smíchy.Shrnu některé "frky" laického erudovaného odborníka, který neváhá vypustit článek o všem čemu nerozumí."Začněme teploměrem. Když se podíváte na jeho obrázek, má tři vodiče" Součástky mají predevším vývody z angl. prevzate slovo. piny.Podle čížkovy logiky má teploměr nožičky a mikropočítač piny."primitivní analogové čidlo" - dle zjednodušeného schématu 12 tranzistoru + několik odporu a kondenzátorů. Zákl. el. součástky(el. primitiva) jsou odpor, cívka, kondenzátor.V kontrastu s dalším autorovým výrokem "..má tři vodiče, čili obvod bude trošku složitější" Opět čížkova logika- nepozná rozdíl složité a jednoduché (primitivní)"..dedikované třetí nožce" - to je klenot 😀".. pokud bychom zapojili čidlo ke zdroji elektřiny ..naměřili 750 mV" Podle čížka stačí připojit čidlo na zdroj elektřiny (např. v zásuvce to je také zdroj ). Podle mě si můžete zajít koupit nové čidlo. "..výsledkem je 305,6 milivoltů a tedy 30,6 °C" kdyby pan filozof "čížek" se orientoval v technické dokumentaci, dočetl by se i o max. přesnosti pro teplotu 25°C pro jeho typ teplotního sensoru +/-3 °C. 30,6°C je blízská hodnota. Rozsah možných teplot pro hodnotu 305mV (17,6 - 33,6)°C.Mimochodem to je jeden z důvodů proč se kalibrují měřidla.Na bežném rtuťovém teploměru se dá bezproblému odečíst teplota s přesností na 0,5 °C. Čížkův výsledek je poměrně nepřesný teploměr za několik stovek Kč s dílen pana filozofa.Nehodlám rozebírat celý článek. Jak píše sám autor je to jasné jako facka.Když "blb něco učí, učí to samozřejmě blbě"
Názor byl 3× upraven, naposled 18. 6. 2016 18:30
No hold se autor nevyzná v metrologii a slova jako přesnost měření, rozlišení, opakovatelnost či nejistota měření mu nic neříkají. V dnešní době je "dobrým" zvykem pás o tématech o kterým autor vůbec nerozumí.Hlavně je opravdu zcestné používat takové nesmyslné teplotní čidlo. Pro rozumně přesné měření (od -10 do + 85°C) stačí i pouhá digitální DS18B20. Nebo pokud budu chtít něco opravdu přesného (i když v těžko pájitelném pouzdře) pak je tady ADT7320/ADT7420. Asi vůbec nejpřesnější digitální čidlo v širokém teplotním rozsahu.Pokud se zabývat analogovým měřením pak už použít Pt1000/3850ppm. A aby to stálo za to tak nejlépe ve třídě Y. Jako ADC pak použít nějaký sigma-delta převodník. Třeba AD7790/AD7791 jsou fajn pro dvouvodičové měření. Nebo AD7792/AD7793 pro čtyřvodičové měření. Nejlépe použít poměrové měření - tj. není nutné použít přesnou napěťovou referenci a v zapojení je jenom pár přesných odporů. Samozřejmě takové zapojení je už nutné před použitím justovat. Ale díky známé nelinearitě stačí pouze ve dvou bodech.
"Tak a to by už mohlo pro dnešek stačit. Jsme pouze na začátku a příště se ponoříme mnohem hlouběji do praktického zapojování obvodů a součástek" 😀 😀 😀To je neuvěřítelné, něco na způsob "Vím o tom ho.no, co kdybych o tom napsal pokračování" Hodně dobrý nápad.
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 6. 2016 00:59
Nechápu, proč jste nepřestal číst článek již po první kapitole, ve které poměrně důrazně upozorňuji, že je určen čtenářům, kteří s touto tematikou nemají žádné zkušenosti. Váš komentář je tedy bohužel zcela zbytečný a nijak mi nepomohl v přípravě toho dalšího (kéž by lidé konečně pochopili, k čemu slouží diskuze pod článkem). Přesto pokračujte v četbě Živě.cz, jistě u nás najdete pro vás zajímavější témata.
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 6. 2016 18:03
Problém není ani tak v tom pro koho je článek určen, ale spíš v jeho realizaci. Myšlenka na začátku určitě nebyla špatná, ale provedení se příliš nepovedlo.Je hodně patrná malá zkušenost autora s danou problematikou. Určitě by stálo zato se trochu hlouběji seznámit s danou tématikou a poté až publikovat podobné články. Určitě dokáži ocenit podobný článek (i když mě osobně nic nového nepřinese), ale ne takový.Hodně lidí sice v článek v diskuzi kvitovalo s povděkem. Ovšem jenom do té doby, než podle něho začnou něco dělat. Přísloví "ševče drž se svého kopyta" v v sobě hodně pravdy. Osobně bych se nechtěl dočkat článku ve kterém budete popisovat funkci tranzistoru či SPI a I2C.
Malá zkušenost autora s problematikou je pointa celé série, o které jsem se rozepsal hned v první kapitole. Webů a článků o programování arduin aspol. jsou na webu tisíce, čili nemám zájem opět vynalézat kolo.Smyslem této série je seznámení pro naprosté zelenáče, kteří se učí společně se mnou = pokud jsem to dokázal já, musí to zvládnout i oni. Tak jsem se na tom před tvorbou prvního článku domluvil se čtenáři na sociální síti G+, kde chtěli absolutní jednoduchost. Článek od profesionála by naopak byl pro začátečníka hotovou katastrofou, protože by si neuvědomil, že musí popsat i některé absolutní základy a musí zároveň upravit i terminologii, aby byla stravitelná pro ty, kteří za sebou nemají žádné technické vzdělání. Naším cílem určitě nebude SPI a I2C, ale jen základy I/O na digitálních a analogových pinech.Uvědomte si prosím, že spektrum čtenářů je ohromně široké od běžných domácích surfařů třeba po Vás.
Názor byl 3× upraven, naposled 19. 6. 2016 20:52
Toto je právě špatný přístup. Alespoň základní znalosti jsou nezbytné, aby jste právě začátečníkovi mohl sdělit co je důležité a věděl čím ho nezatěžovat. Jinak Váš článek možná bude mít dobrou čtenost (což je jeho záměrem), ale informační přínos bude nulový. A začátečníkovi spíše uškodíte. Pokud si toto neuvědomujete, tak asi těžko dále radit.
Pro mě jsou důležité ohlasy. Většině se to očividně líbilo, Vám ne. Nemůžeme se zavděčit všem. Ale děkuji za Váš názor.
Já toho kritika chápu. Začátečník se chytá kdejakého stébla a bohužel se chytá i špatné terminilogie a ztrácí ve zmatečných vysvětleních.Určitě nemůžete říct, že lektor jógy, který je "jen" o lekci napřed, bude dobře a kvalitně s nadhledem učit základy jógy. ;) S tímto přístupem se účastníci stanou laboratorními zvířátky lektora a on sám se bude učit z mnoha svých chyb, ale sami účastníci by měli taky počítat s tím, že je lektor může učit bullshity a bude třeba zapojovat kritické myšlení a selský rozum. ;)
Ta jóga je bezva příklad. Když jdu na akci "zkusme se společně naučit jógu, dívejte se, jak se to učím já", tak si to nepletu s akcí "jsem lektor jóg a budu vás učit". Kuba jasně a srozumitelně deklaroval, že jde o první z těch variant. Zbytečně se mu tudíž snažíte vnutit, že se snaží jet podle varianty druhé a neumí to.
Teplotních čidel mám asi deset včetně Vámi jmenovaných (DS18B20 aj.). V článku jsem zřetelně zmínil, že se budu na začátku věnovat výhradně primitivním analogovým čidlům. Ty digitální přijdou později. Už opravdu nevím, jak to mám napsat, tak ještě jednou: Tato série není věnovaná Vám a dalším čtenářům, pro které je skládání a programování elektroniky denní chléb, ale normálním smrtelníkům a naprostým začátečníkům.
Ale no tak, hoši, vy evidentně patříte na jiný web. Tak nás tady nechte v klidu bastlit a mít radost z vlastních nedokonalých výrobků.
Smutným faktem je, že když tomu člověk rozumí, tak o tom nepíše, protože je takováto blbost naprosto nezajímavá. Tady to autor přiznává, takže není problém. Článek rád přečtu, i když z jiných článků autora mírně rostu ... nejsou v principu špatně, jen zaměněné blízké pojmy.Jinak jako čidlo k Arduino za rozumný peníz může posloužit HTU21D I2C modulek koupený za 80CZK z Číny přes EBay. Stejně je největším zdrojem nepřesnosti umístění čidla.
A z vlastní zkušenosti teda můžu říct, že bez ohledu na to co jsem studoval je asi důležitější praxe v obru. Některé věci dokážou překvapit a pokud se snažím si najít zdůvodnění, je téměř vždy špatné. Což by mohl být u autora článku celkem trapas. Pokud bych měl o svých pokusech s meteostanicí něco publikovat, udělám to nejlépe s ročním odstupem nebo po verifikaci svých závěrů někým zkušenějším.Zákeřnosti se skrývají zpravidla v odpojení napájení a proudů co pak neočekávaně tečou přes datové sběrnice ... kupodivu jsem Arduino zatím neodpálil. Přestože se mi povedlo z SPI sběrnice brát 50mA, které protekly přes SD kartu do odpojené napájecí větve.
Pan filozof Čížek datasheet svých čidel samozřejmě zná a to včetně přesnosti. Onen přepočet mezi V a mV sloužil čistě ilustračně pro popis funkce A/D převodníku. Předpokládám, že to každý pochopil. Popisuji základní principy fungování součástek, nestavím jaderný reaktor.Petře, poprosil bych Vás, abyste přestal trollit a hejtovat, případně si našel jiný web. Ale asi je to marné, při pohledu na Vaše komentáře pod dalšími články mám totiž pocit, že asi máte nějaký hlubší problém, který bohužel nevyřeším :-/
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 6. 2016 21:43
No právě že jste se vůbec neměl pouštět do AD převodníků. A/D a D/A převodníky patří k tem složitějším věcem. To že z převodníku vypadne nějaké číslo vůbec neznamená že je správné. Ba naopak, je to akorát na zmatení začátečníků. Pokud nevíte jaký je rozdíl mezi bufferovaným a nebufferovaným AD převodníkem a pro jaké aplikace se hodí, tak raději o nich nic nepište.V článku nikde nevidím vysvětlení základní funkce součástek. To tam opravdu nikde není. Pokud se domníváte že tomu tak je, tak je to ještě horší než jsem předpokládal. Dům je taky nutné stavit od základů, nikoliv někde od prvního patra. To něco podobného jako vysvětlovat TCP/IP protokol bez alespoň obecné znalosti ISO/OSI modelu.
"ještě horší než jsem předpokládal" to máte pravdu. K tomu přičtěte neznalost Ohmova zakona (zaklad el.). Ohmuv zakon se vyucoval na druhem stupni Zakl. skoly..Fotorezistor - "Když je světla hodně, odpor se sníží a naopak se zvýší napětí" (mysleno na fotorezistoru).Čím větší odpor tím větší úbytek napětí na odporu a tím menší procházející proud.
Názor byl 1× upraven, naposled 19. 6. 2016 22:17
Je možné že jste si domluvil na sociální síti G+, článek. To ovšem ti co si přečtou článek neví. Šířit osvětu mezi laickou veřejnost je dobré a pokud je výklad co nejjednoduší na pochopení tím lépe. Ovšem musí to být věcně správně. Když začnete fušovat do fachu tak nemůžete čekat, že se nikdo z této skupiny neozve. Byť jste laik a je to pro laiky, jinak nabízíte zkreslený pohled. např. "..spojitá veličina ..celé číslo je diskrétní" nakreslete si graf y=celé cislo. Zdá se vám to nespojité (disktrétní) ?Jak psal "ZKILL" pokud někoho článek nadchne bude to chtít také zkusit, ale Vy mu tím jak o tom pojednávate v článku nepomůžete.Filosofická otázka. Kdo asi pojedná o odborném tématu pro laickou veřejnost věcně a správně ? Sám laik nebo někdo kdo se tím seriozně zabývá ?"Článek od profesionála by naopak byl pro začátečníka hotovou katastrofou""Malá zkušenost autora s problematikou je pointa celé série"Myslím si, že Váš filozofický směr nemá nejlepší kurs.PS: Věcné komentáře (žádný trolling, tím méně hate) by měl autor spíše uvítat, tím se může jen zlepšit. Pokud jsem ukazoval nějakým způsobem na autora tak jen proto aby se zlepšil (nepomáhá). Příště vynechám vaši osobu když o to žádáte.
Pánove, chtělo by to trochu ubrat na emocích a uvědomit si, že hlavním úkolem každého učitele je ZAUJMOUT... a to se myslím povedlo. Osobně jsem o elektrotechnice nevěděl nic (kromě toho, že něco takového asi existuje), ale po tomto článku jsem se začal aktivně zajímat a objevovat. Zkrátka kdo chce, ten si cestu najde. Každému je jasné, že po několika článcích na Živě, asi do Intelu pracovat nepůjde. Mno a když už jsme u toho...můžete mi sem prosím dát odkazy na své články? Rád se podívám, jak se to má dělat správně. Předem děkuji.
Galánka: Nezlob se na mě, ale ty jsi prostě nepochopil podstatu tohoto článku, byť je to na jeho začátku zmíněno a ta podstata je triviální. Nejde o to někoho vyučovat ohmův zákon, či prohlubovat znalosti elektroniky a fyziky. To se naučí člověk sám, pokud uzná za vhodné, že to pro další projekty potřebuje. Kuba napsal článek, který je prostě pro naprosté laiky bez znalosti elektroniky či předchozí praxe. A toto se mu povedlo dokonale. Ale ono se stačí podívat na tvé komentáře, které pod články sypeš. Bohužel trpíš nějakým komplexem či problémem/frustrací, kterou zkrátka ventiluješ do diskuzí.
Takže ještě jednou, neprošlo to přes blocker: Článek se mi tak líbil, že jsem vypnul doplněk *Jehož jméno se ve slušné společnosti nevyslovuje* a dal 10x refresh.Doplněno: a zároveň se opět přesvědčil, že to bez něho prostě 'nedávám'.
Názor byl 1× upraven, naposled 17. 6. 2016 17:24
Jo pěkné, jen bych autorovi doporučil (z vlastní zkušenosti), pokud bude bastlit něco složitějšího, použít jinou barvu izolace vodiče (uzus je - modrá, + červená) pro každý pól napájení. Je pak možná rychlejší kontrola zapojení.
Určitě další takové články.
LEGO TECHNICS, KUBA zkoušel i Duplo 😁😁😁
nepraštilo tě při psaní " v další kapitole" něco do svě+domí?
Mne by zajímalo, jaký zvolit MCU (esp8266/arduino/photon/...) a typ bezdrátové komunikace (WiFi, IQRF, různé 2,4 GHz vysílače z ebay.com, atd.) pro průběžné měření rychlých pulsů.Vycházím z předpokladu, že např. ESP8266 během vysílání nezvládne současně hlídat pulsy - tedy oslepne až na pár sekund. Navíc když se odeslání nezdaří, tak nasbíraná data bude muset zahodit - RAM je příliš malá...Nějaké doporučení?
ESP8266 je opravdu low-cost velice vhodný pro bastlíře. Čip s lepším poměrem výkon/cena pro domácí hraní zatím neexistuje. Na profesionální použití to už moc není (problém s certifikací, problematický support, malý výkon a velká spotřeba).Pokud chceš něco výkonnějšího tak třeba CC3200 od TI nebo něco na platformě WICED (STM32 + radio od Broadcomu).
>>Rychlost ESP8266Borec na tom napsal nějakou hru a ještě generoval RGB signál pro televizi. Ten signál se odebíral přímo z pinů. S výkonem tam rozhodně nebude problém, pokud tedy nebudete používat nějaký interpret (Lua, Basic, Python a pod.)>>Ještě k té RAMMůžeš použít nějakou sériovou přes I2C, nejlépe FRAM, která se hned tak 'neošoupá'.
Názor byl 1× upraven, naposled 17. 6. 2016 17:18
Použití sériových RAM je hrozně nepraktické a FRAM stojí ve větší kapacitě zase balík. Pokud externí RAM tak vybrat MCU s plnohodnotnou adresovou sběrnicí. Jinak takové RAM má hroznou režii...
Zajímavý článek, doufám se bude věnovat (okrajově) i jiným věcem než softwaru, protože je zde třeba zajímavé jak vyřešit krabičku, umístění (pokud není vlastní zahrada), odstínění od slunce, zvědavců, prachu a tak. I když procesor je overkill a zrovna bastlím offline logger teploty, tlaku a vlhkosti na baterky, jde to s Arduinem Pro Mini (s AtMega328 chipem to nevyjde levněji), největší problém se ukazuje napájení (SD karta žere špičkově při velmi krátkých IO operacích a inicializaci asi dost - řádově desítky mA, ale bez opravdového osciloskopu to nezjistím - a zároveň to chce, aby stabilizátor napětí žral v klidu řádově pod 100uA)Ta aplikace pro sběr dat mě napadla taky, ale teď jsem zjistil, že místo žebrání o data bude lehčí udělat pythonový skript a vykrást je po dnech zde: https://czech.wunderground.com/history/airportfrompws/LK... ...
V napájení bych problém neviděl - úplně bych se na tvém místě vykašlal na stabilizátor a napájel to přímo z baterií. ATmega328 na 8MHz zvládne dle výrobce pracovat i někde na 2.4V (reálně ještě míň), takže to utáhnou i dvě už dost vybité AA baterky. Jen je potřeba vyřadit "pojistku", která nedovoluje čip zapnout při méně jak 2.7V (google "brownout fuse"). Stabilizátor je nejlepší z Arduina úplně vykuchat, protože i v nečinnosti dál žere cenné mA.Jiná situace by byla, pokud by čidla nebo třeba SD takto nízké napětí nezvládaly. Pak by přišla na řadu např. třetí baterie (ale vyšší napětí = vyšší spotřeba) nebo step-up převodník (opět sám něco spotřebovává, ale mnohem méně jak stabilizátor Arduina).
Napájení jsem vyřešil tak, že SD adaptéru vypnu napájení a kartu zinicializuju znova. Stabilizátor Arduina žere v klidu málo - celé uspané Arduino spotřebuje 230uA (cca 160mAh/měsíc) a to jsem neexperimentoval s vypnutím ADC a BOD, na druhou stranu nevím jestli spolehlivě utáhne SD kartu ... pohraju si s tím o víkendu.Nízké napětí riskovat nechcu, obávám se ztráty zapsaných dat.
No je pravda, že s tou SD může být problém - koukal jsem se do specifikací a je potřeba aspoň 2.6V - to už s baterkama bude dost risk.S tím stabilizátorem těžko říct jak to je...na netu někde píšou, že žere stovky uA až jednotky mA, jinde zase skoro nula nula nic. Buď je to nepřesností měření, nebo se mezi sebou liší jednotlivé klony Arduina.
Existuje velké množství kvalitních LDO které nežerou skoro nic. Křápy typu 7805 bych dneska už opravdu nepoužíval.
Arduino, SD adaptér a některé moduly používají s oblibou skoro stejné křápy AMS1117, na 3.3V se občas vyskytne mic5207, který by měl dát 180mA a v klidu žrát decentních 80uA.Nechám si klidně doporučit, pokud možno TO92 / TO220 nebo aspoň "velké" SMD a nebráním se ani step-up převodníkům. Zase za smysluplnou cenu.Vytipovaný mám MCP1702, který má dát 250mA a v klidu žrát 2uA, nic lepšího jsem nenašel ... a vlastně přestal hledat.
Teď v práci dělám na jedné bezdrátové škatulce. Zvolili jsem tam LP38690, což je celkem zajímavé LDO.
Pěkně napsaný článek. Máte jen drobnou chybičku v tom vzorci pro výpočet teploty. Pokud totiž máte 12 bitový ADC, máte k dispozici 4095 stupínků, ne 4096. Kdybych měl například 1 bitový ADC, pro rozsah 0-3,3 V, bude vzorec vypadat (3,3/1)*hodnota převodníku pro zjištění napětí. Samozřejmě, že tady je jednobitový převodník na houby, ale ilustruje to, co chci říct. Mám sice dvě hodnoty, ale jenom jeden stupeň. Samozřejmě v případě 12 bitového ADC je chyba minimální. Taky mi přijde používat 120 MHz na měření teploty jak jít s kanónem na mouchu, bohatě by stačil nějaký 4MHz osmi/šestnácti bitový procesor. Každopádně je to ale vítaná změna oproti zdejším článkům. Zajímalo by mě, jak lze třeba u toho Edisonu ovládat HW interrupty a podobně, když na tom běží OS. Kdyby měl někdo třeba zkušenosti s něčím takovým, byl bych vděčný za tip. 🙂
Ja jasam! Konecne super tema, co vydrzi na tak dlouho, jak budete chtit. Urcite to sem pritahne spoustu ctenaru. Kdyz jsem s podobnym "bastlenim" zacinal, chybel mi nejaky zdroj informaci. Dneska s rozmachem toho spravneho HW je situace mnohem lepsi, ale napadu a rad a inspirace neni nikdy dost.Jen tak dal, je to hooodne spravna cesta.
Pre mna by bolo zaujimave ovladanie elektromotorov (aj vacsich ako len pre hracky) alebo zachytavanie/spracovanie obrazu (napr. pohyb pred kamerou).
Koukni se na reprap 3D tiskarny, nebo nejaky navod na vyrobu drona. Tam najdes navodu a reseni mnoho :)
Dobrý nápad! Vynikající!Přemýšlel jsem o vnějších teploměrech (na každou vnější zeď jeden) maximum a minimum ignorovat a zbývající 2 zprůměrovat, i o vnitřních (teplota místnosti, začátku a konce každého radiátoru), a jednou, možná to dovést dál k zasílání hlášek, a snad i k regulacím. I informace o chování ledničky a podobně by našly využití.Ale bez těchto začátků by k žádné realizaci nikdy nedošlo.Peníze na zakoupení finálního řešení nemám, a ani bych o něj asi příliš nestál, ale zkusit si něco takového vyvíjet sám to by bylo právě to ono.Prostě takový malý MERKUR 3.tisíciletí - po malých krůčkách.
Mrknete na cidla od dallasu DS18B20. Super sbernice, s vyuzitim hotove obsluhy je jednoduche nasazeni vice cidel na jedne sbernici.... + nedelaji jen teplotni cidla ;)V podstate se na tom da postavit komplet meteostanice. Da se samozrejme i koupit, ale z toho neni ta spravna radost ;)
Heuréka! Užitečný článek na živě!Heureka podruhé, protože zrovna o sledování teploty už chvíli uvažuji. 🙂
Tak se ale vykašli na analogové měření, do tak dlouhých drátů by se ti mohly indukovat rušení, a zkus to digitálně - čidla Dallas 18B20 jsou na Aliexpress za pár korun. Doporučuji uvažovat o nějakém čínském klonu Arduina - verze Nano je za pár desetikorun, kdyby ti nestačily vstupy / výstupy, tak zvaž Arduino Mega 2560 (z Číny za 150 Kč).
Ouva, omlouvám se, to dlouhých drátech patří do jiného příspěvku.
Něco takového tu opravdu chybělo asi moje prosby byly vyslyšeny. ;)
Ja ti nevim bobe, nie je podobnych tutorialov plny internet??
Uz nebudou kotvy? :(
Chvíľu som rozmýšľal či som fakt na zive. Takéto niečo tu už dlho nebolo. Len tak ďalej a viacej takýchto článkov. A ako vidím niesom jediný komu sa to páči. Za mňa veľké plus.
Kdybys šel na elektroniku a ne nějakou filozofickej humus. Bral bych tě s úctou 😝
Proč mít neúctu k člověku, který studuje třeba cizí jazyky? Navíc když umí i mimo svůj obor?
poznam ludi co vystudovali techniku a su idioti.
myslene niektori samozrejme. mensina.
urcite pokracovat. pred elektrochenikou som mal vzdy respekt, resp vzdy sa mi to zdalo tak zlozite, ze som s tym nikdy anilen nezacal 😀
Rozhodně pokračovat! Taky nejsem elektrotechnik, ale v modelařině je námětů spousta. Jen tak mě napadá třeba automatizovaný provoz dvoukabinové lanovky (třeba na kolejišti), se zpomalením při přejíždění stožáru a při vjíždění do stanic.Nebo něco jednoduchého na měření průjezdu modelů (nebo měření času běžcům při trénincích), tady by asi musela být nějaká fotobuňka (alespoň koncem let 80'tých se to takhle řešilo a připojovalo se to dost složitě k nějakým Atari 800 nebo C64, jen jsem to viděl), případně nějaký čip s identifikátorem na modelu, aby to vědělo i co projíždí. to by se taky hodilo i na digitálně ovládaném modelovém kolejišti. Napadá mě toho spousta, ale sám nevím jak na to...🙂
Toto mě nedávno naprosto dostalo: https://youtu.be/tXef1zVm2Xg... Jak využít Arduino pro řízení pohybu při natáčení animace. 🙂
Pro ty začátky to chce opravdu něco levnýho a né to co je v článku.Stačí arduino breadboard kabely s koncovkama a musíte se vejít do 10 dolarů s Číny.Je sice hezký začínat takhle z ostra čidlem ale začátek by měl být určitě ovládání výstupů třeba pro diody a ovládaní vstupů třeba pro tlačítko. Jako demonstrace funkčnosti pěkný ale začátečník potřebuje rozhodně něco jinýho. Hlavně něco levnějšího. Kdo poběží do krámu utratit 2 tisíce aby si tohle vyzkoušel? Už podle toho článku na G+ sem něco takovýho čekal.
Jak připojit tlačítko k Arduinu za 170CZK nepotřebuje tutoriál, na to stačí základní gramotnost, tohle je zajímavější. Další rozepsaný návod- kupte Arduino Uno- nainstalujte Arduino IDE- v menu vyberte Examples/Basic/Blink- zvolte sériový port, cílovou platformu, klidněte na uploadasi není třeba.
Jestli na tohle tutorial potřebujete a na tlačítko ne tak je chyba mezi židlí a klávesnicí.
Asi jsme se nepochopili, protože udělat teploměr s odesláním nebo logováním dat vyžaduje víc, než připojení tlačítka .... jo, LEDka je ještě lehčí a není třeba řešit překmity při spínání a rozepínání, což je u tlačítka drobná záludnost.
A co tak to zkusit pro začátek s mikrokontrolérem PICAXE, viz odkaz:http://www.picaxe.cz/co-je-to-picaxe/...
Díky za ten článek, jsem za něj moc vděčný, právě tohle hledám. Jsem zastydlý elektrotechnik, kterého profesní život odvedl jinam, a teď se s radostí chci pustit do hrátek se součástkami obvody a programy, ale nevím jak začít.Pořídil jsem si Arduino, asi i několik, k tomu čidla na všechno možné, ale zapojit to, a zprovoznit na počítač , k tomu potřebuju, alespoň na začátek, někoho kdo to vysvětlí i debilovi. Takže díky !!!!!!!!!!!! Jenom bych se ještě zeptal, není něco levnějšího než ten Photon ?
esp8266 z alixepressu za $2-$4 aj s postovnymtakto konkretna uz z integrovanym napajanim z USB, kompatibilna z ARDUINO IDEhttp://www.aliexpress.com/item/New-Wireless-Module-... ...
Názor byl 2× upraven, naposled 15. 6. 2016 09:47
Díky lego, asi si ten kousek pořídím. Zatím jsem totiž jen takovým sběratelem součástek(to je totiž velice snadné) ale nějak nevím co s nima. Taky čekám na nějaký kloudný nápad pro zrealizování, protože dělat něco jen aby mi na to padal prach se mi nechce. Ta část od připojení wifi modulu ke zdroji (to bych možná ! zvládl) po to, aby něco někam vysílal je mi zatím tajemstvím. Už jsi něco setavil? Co?
Lze toho najit spousty, docela dobre je http://www.toptechboy.com/arduino-lessons/... A na predbezne testovani online je zajimave https://123d.circuits.io/...
Díky Romano, díval jsem se na ty odkazy, je to tam pěkně udělané, podle toho bych to snad i zvládnul. Děkuji. A zeptal bych se, už jsi něco sestrojila ? Co?
Po dlouhé době zajímavý článek na živě.Jen teda použít Photon se 120MHz na měření teploty, to je podle mě dost úlet. Sám se chystám poskládat podobný teploměr/vlhkoměr/tlakoměr a na tohle více než bohatě stačí 8MHz Arduino mini (na Ebay za cca $2). To se navíc dá provozovat na dvě tužkové baterky a po drobných hw úpravách na ně vydrží fungovat až roky. K tomu třeba ještě Raspberry Pi jako úložiště a webserver a dva 2.4GHz moduly na propojení a je hotovo 🙂
alebo pouzit ESP8266 s arduino fw a mas jeden maly wifi chip, v ktorom bezi aj program a stoji to tiez cca 2 USD. 2 wifi moduly nepotrebujes, staci nejaky wifi router, ktory vie viac ssid (pre oddelene siete) a ten modul sa pripoji priamo ako klient. Len pozor, sice arduino ide na 2 baterky, ale wifi moduly su dost zruti, ak , tak by som tam dal na parbajtovu komunikaciu klasicky vf modul, ktory vies zapnut/vypnut cez arduino a je okamzite schopny vysielat.
Abych řekl pravdu, tak s ESP8266 nemám žádné zkušenosti...věřím, že bude i lepší možnost než Arduino jak jsem psal.Jinak jako 2.4GHz moduly mám toto http://www.ebay.com/itm/262150618543... Není to wifi, jen 2.4GHz RF (s nějakým vlastním protokolem) a bude to fungovat přesně jak píšeš (bude se zapínat, jen když budu chtít odeslat těch pár bajtů s informacema).
ja som nan narazil nedavno, ked som riesil nieco podobne. Povodna myslienka bola arduino+wifi modul, ale po troche patrania som narazil na esp2866. zatial s tym experimentujem a vyzera to fajn, programuje sa to priamo cez arduino ide, a je to take arduino+wifi v jednom. pricom ten najnizsi modul na len 2 GPIO porty ale podstatne mensie rozmery (ESP8266-01), pripadne viac portov ma ESP8266-12. pre viac info: https://github.com/esp8266/Arduino... o tychto moduloch sa nedavno pisalo na viacerych portaloch venovanych elektronike a mcu.
Vypadá to zajímavě.Jen nebude trochu problém se spotřebou? Plánuju totiž dělat venkovní čidlo a tímpádem žádné externí napájení nepřipadá v úvahu, jen z baterií (solární napájení asi taky ne).Taky té wifi se trochu bojím - pokud to bude připojené nonstop, bude to asi dost žrát. Pokud se bude připojovat jen když chce něco odesílat, je to zbytečné zdržení, ne?Asi protentokrát zůstanu u Arduina + 2.4GHz modulů, ale pro nějaké budoucí bastlení je to zajímavá alternativa 🙂
jasne, u wifi sa musi pocitat s vyssou spotrebou po spusteni. U mna to ale bude nonstop na elektrine a pripojene, takze priemerna spotreba bude u mna v pohode. Pre tvoj pripad asi bude lepsie arduino+ rf modul, oboje asi na 3.3V. rf modul vypinat sw cez arduino a zapinat len tesne pred vysielanim. Plus arduino uspavat a prebudzat len ked sa pojdu odosielat data. solar by som tam mozno aj pridal, ale ten by bol len na dobijanie baterky, nie ako primarny zdroj. Pre ten ESP pisu napajanie 3.3V a spotreba v spicke 0.5A co som nameral, tak ked prihlaseny na wifi, tak to zerie cca 0.1-0.15A ale to mi uz bezi program a obcas posiela nejake packety. takze tych cca 0.5W je u mna v pohode spotreba. Keby existoval klasicky rf modul, kde viem dostat arduino, tak by to bolo este zaujimavejsie aj co sa tyka spotreby :)
Proč ne solární? Kombinace akumulátor(ek) - menší panel je asi lepší než běhat měnit baterky.
Protože to bude v místě, kam nesvítí slunce, takže nevím jestli by to mělo vůbec smysl a jestli by to za den vůbec pochytalo více energie, než to spotřebuje?Pokud se zadaří, tak by to mělo na dvě baterky vydržet pár let, takže mě to s jejich výměnou až tolik netrápí.
Tak to jo. Bez Slunka je to těžký 🙂
>>SpotřebaKolega to provozuje na 2 tužkové a měří s tím teplotu, vlhkost a tlak kažých 5 minut. S dvěma kvalitními AA mu to běží už 2 měsíce.Tady něco sepsal, bohužel anglicky:http://www.valachnet.cz/lvanek/diy/iot/index.html... Ještě doplním, že tento modul má slušné sleep módy (či jak se tomu říká) a pak bere cca 0.5 uA
Názor byl 1× upraven, naposled 17. 6. 2016 17:01
Díky!
Dobrý,pro mě něco jako (nadneseně) návrat ke kořenům... 🙂
četl jsem článek. Bohužel vás musím zklamat. Čížek je Kozel zahradník.
Rozhodně pokračovat... super článek.
Pjekný článek k rannímu kafi, jen tak dál pane redaktore. 😉
Rad bych rekl pane sefredaktore. Skvely clanek.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.