Pojďme programovat elektroniku: I s malým kašpárkem lze zabíjet mutanty

Máte ve všem samozřejmě naprostou pravdu.Nicméně cílem tohoto seriálu je představení elektroniky normálním smrtelníkům. V tomto směru je Arduino naprosto dokonalý počin, kdy si možná někteří řeknou: Jé, vážně je to tak jednoduché? To musím také zkusit = mise splněna. Kdybych tu místo tohoto jednoduchého C/C++ dával štosy ASM instrukcí, nejspíše by ty články četl jen Googlebot EDIT: Ale jako téma na článek ve stylu "jak z toho dostat maximum," by to mohlo být dobré. Popřemýšlím. Díky.

Názor byl 1× upraven, naposled 27. 05. 2018 21:19

Počítač používám od roku 1991 a stále tomu nerozumím :-)

No, prosel jsem v rychlosti soucastky a kdyz uz je ta prace s pullupem na tlacitko, tak bych neopomnel kondik na podlozeni. S osciloskopem by se totiz mnozi divili, co takove tlacitko dokaze vyprodukovat.

Ako keď srdce fibriluje.

No, tohle bych nechtel zazit jsou tam dost casto kratke zakmity, ktere pak rady delaji takove srandy jako ze tlacitko pri stisku posune kurzor o dve pozice apod. Resit se to samozrejme da i softwarove, ale je to zbytecne, kdyz 100nf tento problem vyresi.

Pokud osazuješ velké série, tak každá ušetřená součástka v BOM se počítá. Ošetření v software je velice jednoduché.

rekneme, ze uz jsem nejakou vetsi serii osadil a v ramci cen vetsich soucastek je par haleru za usetreni starosti se zakmity pripadne s emi pripadne elmag uplne zanedbatelnych. ono softwarove osetrit neco, co je zavisle na interruptu spolecne s jinymi vecmi, pripadne takovou srandu jako je enkoder, zas tak uplne trivialni neni. nicmene jsem rad, ze se zase "slysime". stale je otevrena prosba z me strany o rozvedeni informaci o fcc certifikaci.

Ono je otázkou co považuješ za větší sérii a na jakých cílových částkách se pohybuješ. Ono někdy tech 5 centů za součástku a osazení může být moc. Už jsem takové projekty zažil.Už si nepamatuji co tě zajímalo ohledně FCC.

Ja ale nerozporuji, ze pri milionove serii je kondik (trebas ted jsou mlcc za ranu) jistym usetrenim. Nicmene u 100nf je to cca 20 tisic kacek, at nezeru. A to ti s klidem sezere prvni reklamace a to vubec nemluvim o reworcich. A co me zajimalo? Postup a na co si dat pozor, pripadne nejake speky. I kdyz chapu, ze ne vse je vhodne vypisovat verejne. Jak to probiha v evrope s ce/cb predstavu mam vic jak dobrou.

FCC není zase tak záludné. Technické požadavky jsou dost podobné jako u CE. Pokud u něčeho potřebuješ CE a FCC pak je nejlepší si vybrat laboratoř, která je akreditovaná od FCC. Pak můžeš EMC pro CE a FCC sfouknout za nižší peníz.

No, jeste minuly rok nebyla zadna laborator v evrope, ktera dela fcc (krom nejakeho konsolidatora zakazek v polsku). Vsechny oslovene laborky odkazovaly na laboratore v usa.

Co vím, tak v Německu jsou minimálně tři.

A muzete mi dat info ktere? Protoze uplne stejne jsem pred par lety resil certifikaci wifi/ bt a realita v evrope byla jen jedna laborka v nemecku a jedna ve spanelsku. A nemecka laborka vubec nekomunikovala. Aby to totiz nebylo jako s tuv, ktere trebas nedelalo safety.

Promiň ale to si snad děláš srandu? Na stránkách FCC máš vyhledávání akreditovaných laboratoří.
Minimálně k WiFi mohu přidat komentář. Oměřit WiFi umí skoro každá laboratoř v Evrope, pokud se bavíme o základních věcech jako EN 301489-17, EN 3003828, apod. Některé moduly s našimi bezdrátovými SoC si necháváme testovat na FCC a CE v Evropě, přestože firma je ze států.

na vyhledavani fcc se podivam, zatim vychazim z informaci z ezu a tuv. A ohledne wifi/bt pred 4 lety rozhodne kazda neumela a aktualne v cechach to nabizi jen cmi a to jeste jen omezene. a to vubec nemluvim o tom, ze domluvit tam omereni je dost zabavny ukol. mimochodem, vasimi soc? tzn provadite kompletni mereni? protoze delat domereni nejakeho zarizeni s jiz certifikovanymi soc moduly je brnkacka. a snad jen jedna vecna pripominka. snazim se diskutovat a necemu se priucit od znalejsiho. nemam potrebu si pomerovat pipiky...

Zkušenosti z ČR mám už trochu starší. Máš pravdu, že v té době byl hodně velký problém nechat v Čechách oměřit rádiové zařízení. Nějakou základní odolnost a vyzařování zvládnou, ale cokoliv více bylo na dlouhé lokty. Nepředpokládám, že se to nějak moc změnilo. Testcom na tom taky asi nebude nijak zázračně a o TUV v ČR (nikoliv ten v DE) se nemá cenu ani zmiňovat.Ano děláme kompletní měření ve vlastních EMC interních laboratořích a pak v externích akreditovaných, aby byl k dispozici papír, který mohou zákazníci převzít. V nabídce máme před 100 různých bezdrátových MCU a transceiverů. Od Sub-1GHz, přes BT a Wi-Fi po NFC.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

dnes jsem to resil s kolegou a potvrdil mi, ze jednu nemeckou laborator uz oslovoval (ja adminitrativu az tolik neresim), coz je vtipne, protoze tim jsem ze sebe udelal tak trosku pitomce. jinak ohledne bezdratu se toho od te doby moc nezmenilo. obzvlaste pote, co se zaclo sachovat s normama obzvlaste pro safety. ty mcu wifi a pripadne jeste 868 me urcite zaujaly. zkusim se podivat ted naposledy jsem delal projekty s bezdratovymi moduly s esp32/wt8266/iqrf a nejake army, ale to nemohu blize specifikovat.

Nevím co se ti nelíbí na bezpečnostních normách vyplývajících z LVD. Máš přece na výběr. Můžeš použít starou (celkem rozumnou) kterou zruší (i když platnost byla několikrát posunutá) nebo experimentální kterou možná taky zruší

od 12.6. neplati. tedy plati. ale jen pro veci, ktere uz jsou na sklade. a nova uz je. tedy neni. tedy je draft. ale ten se muze zmenit. takovych perel mam hodne. a staly take dost penez

já furt tápu v cílovce tohoto serveru

Arduino je kombinace IDE, bootloaderu, gcc-avr, avr-libc a avrdude + specialni knihovny arduina. Kompletne se da nahradit kombinaci GNU make, gcc-avr, avr-libc a avrdude na programovani primo cipu bez arduino bootloaderu pres SPI programator.
Jinak puvodni prispevek je samozrejme uplne mimo. Arduino nealokuje temer zadnou pamet navic (snad jen volani setup a loop) a umoznuje uplne to samy jako cisty C nebo ASM (preruseni neni v Arduinu absolutne zadny problem at uz pomoci knihoven arduina nebo avr-libc). Jediny co je pravda je ta flash zabrana bootloaderem.

Co se týče obsazení Flash, tak je asi pravda, že to je nejvíce díky bootloaderu. Když ale chcete z Arduina např. nastavit hodnotu pinu, je tam obrovký overload. Ať už v ASM či C byste prostě zapsal do konkrétního PORT registru, Arduino ten digitalWrite maskuje, porovnává, nastavuje a kdoví co ještě. Výsledek je digitalWrite 6005ns oproti zápisu do registru 440ns (zdroj https://www.peterbeard.co/blog/post/why-is-arduino-...
Sám používám taky Arduino, ale spíš na jiné věci než Atmely (takže spíš knihovny a ten koncept jednoduchosti, než jako celou jejich platformu). Pro serióznější použití se taky používá vlastní implementace digitalWrite, která používá volání ASM z C (viz ESP8266 a např. knihovna OneWire)

edit: overhead, ne overload

Nechcem nijak útočiť, ale v tom assembleri by mu to trvalo dlho. Musel by zložito prepísať knižnicu pre daný displej a podobne. Možno s väčšími skúsenosťami by mu to šlo rýchlejšie, ale daný projekt bol, len ako ukážka, čo sa dá s ATtiny spraviť, aj keď nevyužije celý potenciál. S tým Cčkom a ostatkom je to pravda. Ja som osobne za Cčko, možno by som časom prešiel na assembler, ale vyzerá to zložito. Nemáte nejaké učebné materiály pre assembler, aby to korektne Atmel Studio skompiloval? Rád sa tomu priučim.

Najlepšie, keby boli popisy slovensky a česky. Niektoré výrazy musím potom zbytočne študovať, keď v českom alebo slovenskom jazyku sú iné.

Jake?

Napr. Assembler pre debilov - kapesné vydanie

No, atmel mel (nez ho koupil microchip) dokonale datasheety. S assemblerem to neni slozite, jen si musis uvedomit, ze neexistuje jednoduche if/else a podminene kroky jsou omezene poctem kroku. A take, ze odskoky trebas na interrupt musis osetrit a ulozit si dulezite registry. Pokud se tim chces zabyvat, tak si stahni nove avr /atmel studio a na netu najdes mrak prikladu jak v c, tak v ass. A ted jak na to. V dokumentaci mas celou instrukcni sadu, takze odtamtud popis co co dela. Take se zamer na tabulku interruptu (nachazi se adresacne od 0x00), protoze tohle si kompilatory rady doplnuji. A pak si napis jednoduchy priklad, trebas jen sepnuti a rozepnuti gpio. Po prelozeni budes mit v projektovem adresari vytvorene podadresare a v dist najdes soubor s nazvem projektu a pripomou lst. V nem mas kompilatorem vytvoreny kod v assembleru. A nepocitam-li spoustu balstu, tak tam uvidis, jak se co dela cca. Napsat to pak muzes rovnou do studia. Assembler se nekompiluje. Ten se jen prepisuje do strojoveho kodu (instrukce maji svuj hex kod).

A abych nezapomnel. Assembler je zpusob mysleni tvorby kodu (postupne). Ale samotny se lisi pro ruzne MCU. Trebas ass pro avr/attiny se mi zda mnohem lepsi, jak pro PICy (kdo se smeje, je pubertal), pac tam nejsou odskoky a ladovani (load/move) definovane priznakem, ale rovnou konkretni funkci (ma to sve vyhody, ale k srdci mi to neprirostlo). Pokud chces zkusit drevni dobu, tak se podivej na assembler pro '51 jadra. A pro vyssi (16/32 bit) MCU se uz fakt spis vyplati C/C++. Kompilatory (obzvlast profi) uz jsou fakt kvalitni a usetri hodne casu.

A protoze uz je take hodne hodin, tak ten adresar dist je pro PICy (microchip). Atmel studio dela podadresar debug a v nem hledej soubor s priponou lss. Sorry za zmateni

Ďakujem za veľmi cenné informácie. Zajtra sa do toho pustím. Ešte raz ďakujem.
Mám ešte otázku, čo si myslíte o vstavanom simulátore Atmel Studia?

Chtel jsem jeste napsat, ze kdyz pokrocis a dostanes se k podminenym skokum a bitovym operacim, tak zacnou byt dulezite flagy. Nicmene po tvem dotazu bych na uplny zacatek nezapomnel definovat stav MCU po spusteni (v tomto pripade hlavne jak se chova reset - ten pin pro zacatek radsi nech jak je a dej tam pullup na plus a z ceho MCU bere hodiny - interni oscilator). Jinak v atmel studiu jsem ho nepouzival. Ale predpokladam, ze bude stejny jako v avr studiu. Je to fajn vec hlavne na obsahy registru (hlavne si neprepis PC - program counter napriklad v te bitove matice a stavy flagu. Vystupy pinu se take daji, vstupy jsou tezkopadnejsi. Kazdopadne je to pomocnik, ale neodsimulujes cokoliv rychleho. Kazdopadne at uz ass nebo c++, budes mit MCU pod kontrolou. Ale nebudes tam mit arduino podporu (bootloader apod.). Je to vetsi jeb.acka nekdy, ale clovek je nadseny, kdyz se dilo podari tak hodne stesti v boji

Co znamená že tam nacpou arduino ? Co je to vlastně arduino ? Arduino není ten jazyk který se tu ukazuje. Je to psané v jazyce Wiring který se následně překládá do strojového kódu. Stejně jako Assembler. Vůbec se nebudu hádat v efektivitě céčka, wiringu či jiného jazyka vůči asm, tady máš zajisté pravdu. Ale tady jde výukový článek, je zaměřený na naprosté začátečníky a proto je volené něco co už existuje a je jednoduché. Nehledě na to že platforma prapůvodně vznikla jako účební pomůcka. A ostatně ten překlad z wiringu zase taková extra tragédie to není. V dnešní době se prostě už zase tolik nehledí na to jestli něco zabere 512B a nebo 550B. Ani důlní stroje které jsou dneska prošpikované logikou se neprogramuji v assembleru.
Ale je možné že narážíš na to že v Arduinu je kus paměti alokovaný bootloaderem. I když existuje minimální verze pro attiny, tady použitý nebyl. Je to nahrané pomoci ISP.
Příště bych bych nedělal tak chytrého u článku určený pro začátečnáky. Většina lidí co tohle bude zkoušet doma, nebudou příliš úspěšní ani ve vlastní úpravě tohoto prográmku. Proto bych jim hlavu neplétl. Ale oni se k tomu postupně probojují, a pak moná začnou zjišťovat že jsou i jiné typy procesorů s jinou sadou instrukci, co je to assembler atd.

Nebite sa tu. Obidvaja máte pravdu.

Však jo, ale znáš nějakou knihovnu, která například načte hodnotu z I2C senzoru zatímco v hlavním vlákně běží něco jiného (modul I2C běží nezávisle a generuje interupty) a pak ti třeba zavolá nějakou tvou funkci (přes pointer na funkci) až to bude hotové? Já ne, takhle se prostě na Arduinu obvykle nefunguje. Netvrdím samozřejmě, že by to udělat nešlo, ale nikdo na takový přístup není zvyklý, tak to ani nikdo nedělá.
Narážka na paměť byla cílená spíše na knihovny, které si často alokují (ve funkci begin, atd.) hory doly a nakonec stejně z té knihovny použiješ jen 20% funkcionality.

Sranda začína na tutoriáloch, kde napr. pred al. za LED ignorujú odpor. Však, čo sa môže stať.

Ono zalezi na tom, jakou tam mas LEDku, na jakem napeti bezi to MCU a jake ma proudy ta LED pripadn MCU na pinu. Pak zjistis, ze ten odpor tam trebas neni potreba. A kdyz se na pcb nevejde, tak ho tam nedas.

Jasně a tohle všechno je ten "začínající bastlíř" schopen posoudit? (když ani nechápe, k čemu vlastně by ten rezistor u LEDky měl sloužit ...)

Ano, uvedomil jsem si to pote, co jsem znovu precetl na co jsem reagoval. Ale uz bylo odeslano. A editovani mi to zde nenabizi. Tedy, v tutorialu je to samozrejme velka chyba.

Ještě je možnost dát ledku bez odporu rovnou na pin a řídit ji přes PWM jediné riziko by byl crash procesoru, který by zastavil i PWM ale to se nepředpokládá a ušetří se tím 1 odpor, čas a hlavně místo na desce. Jinak samozřejmě souhlas

cim mene generatoru a antennich cesticek, tim lepe. takze pwm za me ne, pokud to neni vylozene nutne

To je samozřejmě pravda, ale pro použití podobně jako ukazuje tento seriál bych to moc neřešil a neprožíval to tak

Jeste me napadlo, PWM nepomuze samo o sobe snizit napeti.

Existují dva postupy jak začátečníka něco naučit. První je, ukázat mu rovnou celé zapojení a vysvětlit věci na příkladu. Druhý začít od Ohmova zákona, prokousat se celými základy elektrotechniky a pak těch pár lidí co je to nepřestalo bavit začnou třeba i bastlit. A nevím proč „dnešní frikulíni“, 20 let zpátky jsem taky začínala na stavebnici kde jsem si zapojovala už navržené obvody, které příručka postupně vysvětlila. On se i ten ohmův zákon začátečníkovi vysvětluje líp, když to má prodrátované před sebou (a může si to změřit).Tady vidím jedinou chybu. Sice je vysvětleno proč tam ten rezistor je, ale už ne jak ho spočítat.

Stačilo by ukázať názornú ukážku ako to zhorí a prečo to zhorelo. Potom to ide ľahšie

No, v tomhle případě by to spíš mohlo časem přestat fungovat, což je celkem nuda…

Myslím tím bez vizuálních efektů a modrého kouře :)

Jste demagog.
Zkuste najít rozdíl ve formulaci: ...k čemu jsou NĚKTERÉ rezistory a k čemu jsou rezistory. Je v tom markantní rozdíl.
Začínající bastlíř asi opravdu nebude tušit, že by se tlačítko mělo uzemnit odporem.

Tak když už jsme u těch formulací: "začínající bastlíř" by opravdu měl začít od začátku - je sice hezké "začínat" připojováním LEDky k výstupu nějakého MCU a tlačítka k jeho vstupu, ale pokud ten člověk nechápe, co činí, tak je na nejlepší cestě něco "odpravit" (ano, chybami se člověk učí). Na druhé straně souhlasím s Kate, že není příliš motivační začínat přílišnou teorií, ale něčím, co zaujme (např. blikačem)

tlacitko uzemnit odporem? osloveni demagog a hledani rozdilu ve formulaci vety? opravdu jste tu spravne?

Rada pro paranoiky: Přes Group Policy Editor to jde poměrně snadno, pokud nemáš Windows 10 Home.

Tak to udělej na Arduino Mega a nastav si to na 1MHz paměti budeš mít víc a rychlost stejnou jako tohle