Pohled pod sukýnku Pentia III 1,13 GHz

Jaký max. proud mají běžně použivané procesory (Celeron II 566, Duron, atd.) ?

A pak ze nebude potreba j.e.Temelin :o)). -- Pokud nekolik takto vybavenych pocitacu bude mit kazda skola na uzemi CR a v 8:00 hod. si decka pusti pocitac, tak se dokonale zhrouti veskere energeticke site nejenom u nas.



Osobne si myslim ze tady nekomu hori technologie pod rukama, a to doslova. Ackoliv nektere nazory v prispevcich povazuji za prehnane, fakta se mi tezko prehlizeji a moc bych si pral, aby tomu bylo jinak. Jak je ale jasne, uz napr. ze zakonu o zachovani energie a zakonu pribuznych, vyvoj procesoru speje do velmi uzke a navic slepe ulicky.
Stale vice a vice tranzistoru v procesoru (treba pro vetsi vykon) si patrne vyzada mnohem vetsi prisun energie, coz zpusobi jeste vetsi ztraty, jeste vetsi zahrivani atd. -- z toho nemam zadnou radost a obzvlaste narust tepla mi vadi asi nejvice.



P.S; Hezke tema, dobry clanek.

Rikam porad, ze by se Intel mel spis venovat vyrobe topeni, nez procesoru. Proc neudelaji poradny? To to nedokazi? 25 wattu musi stacit i pro nejvykonnejsi procesory. Ze by meli nejake dohody s vyrobci chladicu ci s elektrarenskymi spolecnostmi?

Zajimalo by mne, jak pocitace s podobnymi procesory mohou plnit normy na uspory energie (napr. Energy Star)

Teď si myslím, že jste šlápl zatraceně vedle. Pokud toto vzkazujete firmě Intel, co budete potom vzkazovat firmě AMD? Podívejte se na grafy v článku.

To same. Staci se podivat na procesory Crusoe od Transmety ci PowerPC G3 a G4 od IBM a Motoroly a pochopite, o cem mluvim.

Ach jo. Myslím, že ten vzkaz patří hlavně firmě AMD. Samozřejmě, že ony procesory (co jste vyjmenoval) jsou menšího tepelného výkonu, ale článek směřuje jinam - porovnáná porovnatelné neboli Athlony a Pentia III.

Intelu je dnes módní nasazovat psí hlavu za cokoli.

Z tohoto pohledu mate samozrejme pravdu. Ale nezlobte se na mne, kdyz budu trvat na svem. Jsou to spatne navrzene procesory, nebot jsou zbytecne slozite na to, jaky maji vykon (vypocetni). Stejne by mne ale zajimalo, jak je to u podobnych procesoru s plnenim norem na usporu energie. Splnuji ji?

I já skusím trvat na svém
Dokud ale budu plakat, že je ten či onen procesor špatně navržený, tak se sice vypláči, ale nikomu to nic nepřinese. Mohu si v některé počítačové prodejně jeden nebo druhý procesor, o kterém se zmiňujete, koupit a osadit místo onoho nenáviděného Intelu? NE.

Upřímně řečeno jsem ještě neviděl procesor, kde by byla značka Energy Star (nebo si to nepamatuji). Je to rozhodně zajímavé a rovněž by mě to zajímalo.

Mám pocit, že by splňovaly Intely x86 řady od Pentia 90 MHz, protože má velmi jednoduchou formu interního snižování spotřeby (jestli si to dobře pamatuji). Jestli se nepletu, jde tam právě o to, aby díly v nečinnosti nejely na 100 procent, ale dokázaly se (aspoň trošku) uskrovnit. U oněch Pentií lze prohlásit, že snaha byla, rapidní snížení to rozhodně není. To nás u stolních procesorů čeká, uvidíme. Bude se tam implementovat podle mě vždy firemní technologie, vyvinutá pro notebookové verze (PowerNow! pro AMD atd.).

Musim vam rici, ze zrovna pred par mesici jsem si menil ve svem pocitaci stary procesor za novy PowerPC G3/400 MHz, 1 MB L2. ) Ale mate pravdu, ze do PC ho nedam (jeden z duvodu, proc je nepouzivam). Ono se ale staci podivat na mnozstvi patic pouzivanych v PC a je jasne, ze ani procesory Intelu ci AMD nemohu libovolne strkat, kam se mi libi (mysleny patice pro procesory).

V normach jako je napr. Energy Star jsou, pokud se nemylim minimalne dva parametry - spotreba pri provozu a pri spanku. V tom pripade by technologie jako SpeedStep a podobne nepomohla, nebot pri plne zatezi by byl odber stejny, jako bez teto technologie a tudiz by se do normy nevesel. A na mysli jsem nemel primo procesory, ale spis stroje s temito cipy uvnitr.

A grafů je vidět, že se začínají používat procesory s příkonem víc než 50 W. To je pěkná šílenost !

Procesory od AMD mají napájení nejspíš taky kolem 1.8 V, takže při příkonu 65 W je CPU napájen proudem cca 36 A !

Deska bývá v dnešní době napájena přes ATX konektor. Zde je k dispozici napájení 3.3 V pro chipset, RAM přímo, CPU přes měnič. Na měniči budou určitě nějaké ztráty - pro zjednodušení budeme uvažovat klasický měnič se dvěma tlumivkami, rychlou Schotky diodou a spínacím prvkem, budu zhruba tyto ztráty :

usměrňovač : úbytek cca 0.1 V, při proudu 36 A ztráta cca 3.5 W

Spínací prvek : : úbytek cca 0.05 V, při proudu 36 A ztráta cca 1.8 W.

(dvě) tlumivky : odpor každé z nich dejme tomu cca 2 mOhm, úbytek okolo 0.07 V, ztráta cca 2.5 W


Celkem se dostáváme na ztrátu přes 10 W a to ještě uvažujeme nulové dynamické ztráty (ideální spínací charakteristiky). Účinost su tedy bude pohybovat pod 86 %, takže odběr ze zdroje 3.3 V bude cca 22 A. To je docela síla (ovšem v reálném provozu bude ztráta až dvojnásobná).

Navíc ještě budou problémy s vedením takových proudů. Doporučené proudové zatížení mědi je okolo 10 A/mm2, takže při odběru CPU 36 A a tloušťce spoje 0.1 mm (obvyke bývá míň !) vychází na napájení spoj o šířce 36 mm ! To jsem zvědavý, jak to budou na přecpaných bordech dělat.


Závěr : Tudy cesta nevede. Brzy se nejspíš objeví CPU v provedení Slot1, kde bude pod jedním chladičem čip + měniče napájení + střeva okolo, napájet se bude (špatně stabilizovanými) 12 V a všem se uleví. Mělo by to další výhodu - čip by si mohl podle potřeby sám řídit, jakým napětím a jakým výkonem chce být napájen ...

Moje řeč. Nejdřív jsem si myslel, že jsem se spletl, když jsem četl o oněch šílených výkonech, ale bohužel to byla pravda. Obdobné proudy jsou již pomalu v oblasti sváření.

Nemyslím, že by se objevil Slot 1 procesor s měničem napájení. Nastoupí 0,15 či 0,13mikronová technologie a spotřeba a tepelný výkon klesne. Ale spíš by se měla chytit firma AMD za nos, ty proudy jsou opravdu šílené. Představte si, když potom budete mít dvouprocesorovou desku na ty proudy. Budou se blížit pomalu ke 100 A !!!

Dvouprocesorová deska ...

No jo, fakt dvakrát větší výkon. Ale co kdyby se ty procesoty zapojily do série. Pak by se napájely napětím 2x1.8 = 3.6 V (to už jde) a stejným proudem.

Na tohle určitě ještě nikdo nepřišel - musím si jít hned patentovat !!

)) Super, jenom by se s tím musel chipset vyrovnat a korigovat napěťové úrovně logiky

Opravdu na tom něco je, ale jak je teda možné, že Intely topí víc, než AMD?
Už se těším na Itanium, to budou kilowattový kamna :) ... A s těmi tloušťkami spojů... Jak je možný, že to vůbec funguje? Musím se podívat na intelskou stránku... Nebo jestli někdo máte lepší odkaz na technické parametry procesorů..?

Opravdu Intel topí víc ??

Mám C433@525 (FSB 66 - 81), napájení 2.1 V a při běžném provozu je v bedně teplota okolo 35, na CPU 38 a nejvíc má chipset - přes 40. Tohle mi nepřipadá zas tak moc, když kvůli přetaktování má o 50% větší příkon.

Odkud víte, že Intel topí víc než AMD? Kromě toho který "Intel" a který "AMD"?

Itanium nemůže mít tepelný výkon 1 KW, protože potom pán Bůh s námi, znamenalo by to 5 (slovy PĚT) napájecích zdrojů 200 W jen pro procesor a šestý pro "zbytek". )

Teď smrtelně vážně - i mě se zdálo,(měřeno rukou položenou na bok keramického pouzdra) že NĚKTERÉ Intely mají vyšší teplotu, než procesory od AMD. Mluvím obecně. Příčin může být několik:

1) Intel má lepší keramiku, která lépe vodí teplo do stran
2) měl jsem štěstí na "topící" Intely

K té keramice mě vede několik doměnek - vyhořelo mi pod rukama několik procesorů AMD a přitom když jsem si na ně sáhl (na bok), nebyl tak teplý, jako procesory od Intelu A PŘITOM ODEŠLY (na rodíl od oněch Intelů).

Mám pravdu nebo se mýlím? Máte někdo podobné zkušenosti?

To s kilowattovým Itaniem jsem samozřejmě myslel s trochou nadsázky :)

Ale ta keramika.. na tom něco je. Já sice tolik zkušeností nemám, ještě mi žádný Athlon pod rukou neshořel, ale skutečně pouzdro procesoru (bok) Pentium II, který jsem přetaktovával, byl docela dost horký, nebo snad žhavý. Tudíž je to asi lepší, když se teplo lépe odvádí a procesor 'víc topí', než když se teplo odvádí špatně, což se navenek nepozná, a 'topí míň'...

To mi je jasné

Jsem rád, že jste mě přesně pochopil s tou keramikou. Myslím, že jednou spáchám testy procesorů, zaměřené právě na vodivost tepla keramikou. Jenom by mě zajímalo, kdy bude to jednou

Možná byste byl překvapen, jaký podíl na ceně procesorů (a obecně složitých integrovaných obvodů) má právě vhodné zapouzdření čipů. Na tu keramiku, co o ní ve Vašem příspěvku hovoříte jsou totiž kladeny zcela extrémní nároky. Musí mít vynikající tepelnou vodivost, musí mít tepelnou roztažnost přesně stejnou jako je roztažnost čipu (hrozí poškození čipu či jeho vývodů). Musí mít také dobré elektrické vlastnosti (omezení parazitních kapacit). Navíc musí být dobře zpracovatelná atd. atd. Abych to zkrátil - slyšel jsem, že např. u pamětí dosahuje cena zapouzdření i 60% ceny obvodu! Zajímalo by mě jestli tomu tak skutečně je, a jestli se náhodou třeba AMD nesnaží šetřit i na tomhle....