A grafů je vidět, že se začínají používat procesory s příkonem víc než 50 W. To je pěkná šílenost !
Procesory od AMD mají napájení nejspíš taky kolem 1.8 V, takže při příkonu 65 W je CPU napájen proudem cca 36 A !
Deska bývá v dnešní době napájena přes ATX konektor. Zde je k dispozici napájení 3.3 V pro chipset, RAM přímo, CPU přes měnič. Na měniči budou určitě nějaké ztráty - pro zjednodušení budeme uvažovat klasický měnič se dvěma tlumivkami, rychlou Schotky diodou a spínacím prvkem, budu zhruba tyto ztráty :
usměrňovač : úbytek cca 0.1 V, při proudu 36 A ztráta cca 3.5 W
Spínací prvek : : úbytek cca 0.05 V, při proudu 36 A ztráta cca 1.8 W.
(dvě) tlumivky : odpor každé z nich dejme tomu cca 2 mOhm, úbytek okolo 0.07 V, ztráta cca 2.5 W
Celkem se dostáváme na ztrátu přes 10 W a to ještě uvažujeme nulové dynamické ztráty (ideální spínací charakteristiky). Účinost su tedy bude pohybovat pod 86 %, takže odběr ze zdroje 3.3 V bude cca 22 A. To je docela síla (ovšem v reálném provozu bude ztráta až dvojnásobná).
Navíc ještě budou problémy s vedením takových proudů. Doporučené proudové zatížení mědi je okolo 10 A/mm2, takže při odběru CPU 36 A a tloušťce spoje 0.1 mm (obvyke bývá míň !) vychází na napájení spoj o šířce 36 mm ! To jsem zvědavý, jak to budou na přecpaných bordech dělat.
Závěr : Tudy cesta nevede. Brzy se nejspíš objeví CPU v provedení Slot1, kde bude pod jedním chladičem čip + měniče napájení + střeva okolo, napájet se bude (špatně stabilizovanými) 12 V a všem se uleví. Mělo by to další výhodu - čip by si mohl podle potřeby sám řídit, jakým napětím a jakým výkonem chce být napájen ...