Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Ten popis jak to funguje je.....hooodně nepřesný, ale budiž.... Jen malý dodatek k tomu co píšete
Ten popis částečně popisuje rastrovací elektronový mikroskop. Pak je ještě transmisní a ten funguje jinak
clony slouží k ořezu příliš rozptýlených elektronů a hlavně k minimalizaci chromatické vady
Stigmátory slouží ke kompenzaci astigmatismu
U optiky lze sice obecně říct, že rozlišení=vlnová délka/2 (i když to taky není úplně pravda), protože je to ve skutečnosti Rozlišení =vlnová délka/2*Numerická apertura. U elektronových mikroskopů to rozhodně neplatí. Rozlišení je sice omezeno vlnovou délkou, ale hlavně chromatickou vadou (a trochu i dalšíma). Protože např. při urychlovacím U=30kV máte vlnovou délku elektronů 0,007 nm a nejlepší Rastrovací elektronový mikroskop se dostává s rozlišením někam kolem 0,5nm (Dříve např. Magelan od FEI, dneska už ale ThermoFisher vyrábí lepší). U špičkového transmisního elektronového mikroskopu se pak rozlišení pohybuje někde na hranici 0,1 nm.
Jinak na většinu těch fotek nepotřebujete rastrovací elektronový mikroskop, ale uděláte je bezproblému na konfokálu. Když chcete ukázat nějaké zajímavé fotky, ukažte něco co má zvětšení alespoň pár desítek tisíc a né že tam člověk vidí měřítko 1mm

ThermoFisher Scientific (dříve Fei, Philips, Delmi a ta zmíněná Tesla) je násobně větší a o něm ani zmínka.

Tohle mluví za vše:https://www.youtube.com/watch

Úchvatně je to nám tak blízký a přitom tak vzdálený svět. Svět, jehož komplexním poznáním zároveň nahlédneme do dálek vesmíru. Vždyť i gravitační vlny by se nejpřesněji měřily a zjišťovaly právě v mikrosvětě, přístroje a postupy se zatím vymýšlejí, staví, ale já jsem přesvědčen, že to lidstvo jednou dá. Vše co je pod mikroskopem vidět, je vlastně jen energie, my jsme energie, ve formě hmoty.

Občas mi živě a mm připadá jako nějakej lokální brněnskej plátek

Hezký článek, akorát mi chybí zmínka, že elektronové mikroskopy v Brně vyvíjí a vyrábí i FEI Company.