Podávejte chlazené! Gigahertzový Celeron v lednici

Na Internetu a v odborných časopisech se často hovoří o přetaktování procesorů. Ať již přetaktováváte pomocí frekvence sběrnice (u Celeronů a Pentia III) nebo násobitele (u Duronů a Athlonů), zvýšení frekvence vede vždy k většímu zahřívání procesoru a většinou i ostatních komponent. Co s tím? Chlaďte!

Neustále se vyvíjejí lepší a kvalitnější chladiče. Mnozí se dokonce rozhodnou postavit vodní chlazení a v extrémních případech se dokonce procesor mrazí. Výroba těchto zařízení možná trvá zručnému kutilovi jeden až dva dny, ale vždy se jedná především o chlazení přímo samotného procesoru. Trochu jinou cestu – totálního chlazení – zvolil pan Jindřich Jirmásek. Celý počítač totiž umístil do ledničky.

Redakce: Jak jste se k takovému nápadu vůbec dostal?

Jindřich Jirmásek: Napadlo mě, že by nebylo na škodu chladit nejen procesor, ale i čipset na základní desce a též paměti RAM. Nejsem zrovna domácí kutil (ani na to jako šéf počítačové firmy XJ nemám čas), a proto jsem hledal nejjednodušší a nejlevnější řešení tohoto problému. Tak jsem přišel na nápad namontovat celý počítač do staré ledničky. Pochopitelně jsem k tomuto účelu zvolil starý kus za 250 Kč. Technici v naší firmě mi pomohli s montáží a některými drobnými, ale cennými radami mi pomohli celé monstrum dokončit.

Redakce: Nebál jste se nějakých zásadnějších technických potíží?

Jindřich Jirmásek: Abych zbytečně nezatěžoval chlazení ledničky, rozhodl jsem se přimontovat ATX zdroj pro napájení počítače přímo na bok ledničky, a zároveň jsem využil ledničky jako stolku na PC. Mimochodem, při dnešních cenách stojí lepší skříň ATX pro PC nejméně 1 500 Kč včetně DPH. A když k tomu připočtete cenu toho nejobyčejnějšího stolku pro PC, skončíte na 3 000 Kč. Oproti tomu lze koupit běžný ATX zdroj za 600 Kč a starou ledničku vám mnozí dají zdarma za odvoz. Pravda, sedět u ledničky s PC není ono, ale jisté kouzlo to má.

Redakce: Mohl byste popsat průběh vlastní „operace“?

Jindřich Jirmásek: Vzhledem k přístupu do PC jsme základní desku přišroubovali přímo na dveře lednice, samozřejmě na klasické kovové distanční sloupky z ATX skříně. Nehrozilo tím poškození chladicího systému lednice. Kabeláž jsme původně chtěli vést otvorem v lednici, ale raději jsem se rozhodl „protáhnout“ kabely přímo těsněním u dveří lednice (hlavně kvůli lenosti a obavám vrtat přímo do dveří nebo boků lednice).

Nejprve jsem se obával, že by mohl chlad v lednici ovlivnit činnost pevného disku, a proto jsme ho s techniky nejprve zavěsili ven na dveře lednice. Později jsem se rozhodl zkusit, co to udělá, když jej umístím dovnitř lednice. Zkusili jsme několik pevných disků a všechny pracovaly na výbornou. Problém s uchycením pevného disku jsem vyřešil prostým nalepením antistatických sáčků sekundovým lepidlem přímo na dveře ledničky, jak je vidět na obrázku.

Redakce: Dobrá, ale přece vás při takovém bizarním nápadu muselo něco zaskočit!

Jindřich Jirmásek: Při testech jeden z techniků zjistil, že v antistatických sáčcích „stojí“ voda. Přestože byl pevný disk Samsung 30GB IDE „potopen“ ve 3 centimetrech kondenzované vody, běžel naprosto bez chyb. Je vidět, že dnešní disky vydrží opravdu hodně. Tento problém jsme odstranili prostřižením otvoru v obou sáčcích tak, aby kondenzovaná voda mohla odkapávat.

Aby šly zasunout AGP a PCI karty, museli jsme samozřejmě do dveří vyvrtat otvory tak, aby „plechy“ karet nebránily jejich úplnému doražení do základní desky. Myslím, že k mechanické části montáže není třeba více uvádět. Snad bych jen mohl říci, že jsem vždy snil o tak snadném přístupu do útrob počítače.

Redakce: Mohl byste nám prozradit, jak jste postupoval při výběru jednotlivých komponent?

Jindřich Jirmásek: Komponenty do ledničky jsme nijak nevybírali. Použili jsme naprosto běžnou základní desku, kterou používáme do sestav, a to od firmy Matsonic typ MS7112C. Později dokonce MS7157C kvůli čipsetu VIA 694 (AGP 4×). Tedy žádný ABIT ani ASUS či jiné „profi“ desky. Nejprve jsme zkusili procesor Intel Celeron 633 MHz taktovat na této desce bez ledničky, ale s chladičem TITAN (který mě stál 3× tolik co lednička).

Redakce: Neměl jste problémy s frekvencí a kondenzací na základní desce?

Jindřich Jirmásek: Klasická frekvence byla 66 MHz × 9,5 = cca 633 MHz. Už při frekvenci 790 MHz (83 MHz × 9,5) byl počítač nestabilní a Windows se nedal vůbec používat. Po přešroubování těchto komponent do lednice běžel počítač na 950 MHz (100 MHz × 9,5) naprosto spolehlivě celý den. Další den jsem zkusil 978 MHz (103 MHz × 9,5), do PC jsme přidali síťovou kartu Micronet PCI 10/100Mbps SP2500 a vrhli se na hru Half-Life (Counter-Strike) po síti (celkem 9 PC). Po celý den hraní se počítač ani jednou nezasekl! Další dny jsme zkoušeli spolehlivost a rychlost s různými grafickými kartami Riva TNT2 M64 AGP a dokonce Riva TNT2 Vanta PCI! Protože se chladily všechny komponenty v PC včetně grafické karty a LAN karty, překvapila nás spolehlivost a výkon.

Redakce: Nezačala vám být po nějakém čase ukrutná zima?

Jindřich Jirmásek: Upozorňuji, že jsme skutečně jen chladili, nikoli mrazili – už kvůli mé svačině. Problémem bylo, že obě základní desky měly jen tyto frekvence FSB: 66/75/83/100/103/112/133 MHz. Jistě by byl lepší například ABIT BX133 RAID, který umožňuje zvyšování frekvence FSB od 66 MHz až do 200 MHz po 1 MHz. Tuto desku jsme měli v době testu k dispozici, ale bohužel byla vadná a reklamace trvala příliš dlouho. Proto jsem místo ní zvolil Matsonic a ten naštěstí nezklamal. Mimochodem jsem zkusil rozběhnout i frekvenci 1 064 MHz (112 MHz x 9,5) a opět s úspěchem! Poté jsem zkusil v ledničce na stejné základní desce procesor Celeron 433 MHz nataktovat na 865 MHz (133 MHz x 6,5MHz) a ten také pracoval!

Redakce: Co jste na takovém stroji rozjeli?

Jindřich Jirmásek: Nejsem odborníkem na různé druhy a typy testovacích programů. Naším hodnotícím kritériem byla především hra CounterStrike (Half-Life) a přehrávání filmů ve formátu Mpeg4 za pomocí DivX 3.11. Běží to jako hodinky.

Redakce: Myslíte, že by se měl někdo pokusit něco podobného provést sám doma?

Jindřich Jirmásek: Ledničku mohu vřele doporučit. Skutečně jsme testovali různé komponenty a vždy s úspěchem. V tuto chvíli montujeme základní desku ABIT BX133 RAID do ledničky a věříme, že nebude problém se dostat nad frekvenci 1 500 MHz s Celeronem. Nevěříte? Tak se nechte překvapit. Dosud jsem s techniky pouze chladil, ale teď si začnu dávat svačinu a pití do jiné ledničky, takže ta stávající bude moci i mrazit. Chcete-li vědět více podrobností o pokračujících výsledcích, navštivte naši webovou stránku www.xj.cz, nebo se na počítač v lednici přijďte podívat do naší firmy XJ, Pražská 28 (areál tržnice), 370 04 České Budějovice.

Redakce: Myslíte, že o pozoruhodnou kombinaci lednička a počítač bude patřičný zájem?

Jindřich Jirmásek: Již u nás projevili zájem zákazníci o stavbu počítače přímo do lednice – samozřejmě do menší a úhlednější. Pochopitelně budeme tento systém dále vylepšovat a brzy se o naše zkušenosti s vámi opět podělíme. Dokonce jsme dostali nabídku na odběr lednic zdarma … ale o tom příště. Zbývá se jen zeptat. Máte doma ledničku? Tak řekněte manželce, přítelkyni či matce, ať se v ní trochu uskrovní a vyhradí vám jednu přihrádku na počítač …

Redakce: Děkujeme za rozhovor.

Za redakci Computeru se ptal Libor Kříž

Použitý materiál