Což je samozřejmě blbost. Pravděpodobnost chyby se počítá jinak. Jednoduchý příklad na kostkách.
Hodíte jednou kostkou. Pravděpodobnost, že padne číslo 1 je 1/6 (~0,1667). A teď hoďme kostkou 2x. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň v jednom ze dvou hodů padne číslo 1? Máme 36 možností, jak čísla padnou: 1-1, 1-2, 1-3, 1-4, 1-5, 1-6, 2-1, 2-2, 2-3 ... 6-1, 6-2 ... 6-6. Je tam celkem 11 možností, že alespoň jedno číslo je 1. Výsledná pravděpodobnost je tedy 11/36 (~0,3056), tedy pravděpodobnost téměř dvojnásobná.
Vzoreček je jednoduchý (pokud si ho pamatuju správně): P=1-(1-p)^n, kde p je pravděpodobnost chyby jednoho disku (v intervalu 0-1), n je počet disků a P je celková pravděpodobnost.
V případě mirroru či RAID 5 P=p^n.
Pokud by tedy p=0,05 (pravděpodobnost 5 %, že disk umře), pak u stripu je P=0,0975 (tj. skoro 10 %), u mirroru to je naopak 0,0025 (tj. pouze čtvrt procenta), u RAID 5 ze tří disků to je dokonce P=0,000125.
Jenže tohle je čistá teorie, v reálu je pravděpodobnost chyby vyšší, protože je nutné započítat i to, že odejde deska, zdroj atd. Ale pro ilustraci tohle stačí - kdo si hodí systém nebo data na strip šílenec (pokud nedělá neustále zálohy na něco bezpečného).
