Již nebude tak snadné vydávat hry plné věrně vykreslených masakrů za vzdělávací prostředek k poznání anatomie lidského těla.
Je to zvláštní: násilí v počítačových hrách v posledních letech nijak extrémně neroste, přesto se však odpor proti němu, zejména ve smyslu prezentování těchto scén dětem, výrazně stoupá. I první počítačové hry z doby osmibitových počítačů před patnácti lety byly plné násilí; kromě ping-pongu skoro v každé z nich někdo zahynul. Vtip, lépe řečeno problém je ale jinde – dopředu jde vývoj počítačové grafiky a tak jsou v současných hrách násilné scény prezentované pomalu lépe než v tom nejbrutálnějším hororu. V první plošinovce váš hrdina také každou chvíli zahynul, či případně na své cestě ke splnění účelu musel zabít řadu nepřátel – dotyčná scéna ale sestávala se zavrtění se v tanci pixelů a to bylo všechno. I na svou dobu neobvykle brutální Doom likvidoval příšerky a mutantní vojáky jaksi civilizovaně a bezbolestně, jenomže násilí v dnešních následnících těchto her už vypadá úplně jinak: věrné vyobrazení odřezaných končetin, vyhřezlých vnitřností, vypíchnutých očí či mozku rozstříknutého na stěnu. Okolo brutálnosti zobrazení scén, nikoli her samotných, vznikla nemalá kontroverze i v případě známé české hry Mafia – ta, jak ostatně lze z názvu tušit, slibuje i dodává značně krvavou podívanou a přitom potenciální mladistvé čtenáře nevaruje podle mnohých názorů dostatečně.
V brzké době by se toto mělo změnit. Organizace ISFE (Interactive Software Federation of Europe), kam patří všichni významní producenti počítačových her, totiž nedávno přijala označování (rating) krabic a dalších materiálů s počítačovými hrami, který má být „Pan-Evropský“, tedy „celoevropský“. Doposud nic takového neexistovalo a distributoři v každé zemi jednali podle místních pravidel hry – samozřejmě tak, aby co nejvíce omezení u hry skryli nebo úplně potlačili. Nový rating bude sestávat ze dvou obrázků, které musí být viditelné v určené velikosti na krabici se softwarem: jeden určuje minimální doporučený věk hráčů a druhý pak úroveň násilí ve hře. Obrázek (ikona) pro věk je srozumitelná a přijatelná, obsahuje velké číslo a znak „plus“, což je zřejmě srozumitelné celoevropsky, na druhé straně nás ale z obrázků, které mají symbolizovat úroveň násilí, jímají nemalé rozpaky.
Snad jde porozumět symbolům pohlaví (= erotika ve hře), možná i znakům v bublině (= vulgární vyjadřování), ale co má znamenat pavouk (?) nebo dítě mezi rodiči, zůstane zcela jistě drtivé většině zákazníků nejasné. O ruce v pěsti či injekční stříkačce pak zákazník zřejmě bude tušit, že jde o něco nekalého, ale pokud bude chtít přesně zjistit, co to znamená, bude si muset zřejmě nejdříve hru nainstalovat a přehrát – čímž se smysl těchto ikon jaksi vytrácí. (Kdo se chce dát poddat, nalezne vysvětlení ikon na stránce agentury, která je vytvořila – asi se neubráníte značnému podivení, možná i ostřejší kritice).
Jistě správné úsilí tak možná dost ztratí na nevhodném provedení a úporné snaze o pojmenování a vykreslení všech nepěkných věcí na krabici se softwarem. A při podrobném zkoumání oné „pan-evropskosti“ nařízení agentury PEGI, která má celou věc na starosti, zjistíme, že v oné Pan-Evropě zatím ještě naše republika chybí. Nebude to asi nadlouho, EU klepe na dveře, ale do doby zavedení ratingu počítačových her i u nás by mohli tvůrci tyto ikony poněkud inovovat, zjednodušit a snížit jejich počet – když si film, což je z hlediska potenciální „vizuální nebezpečnosti“ totéž jako počítačová hra, vystačí s podstatně jednodušším označováním, zvládne to gameska taky.