Počítačové Česko v číslech

Letos v říjnu se na českém internetu vyskytovalo 6,5 milionů surfařů. Tvrdí to alespoň měření Netmonitoru. Těchto šest a půl milionů návštěvníků některého z tuzemských webů si prohlédlo více než 8 miliard stránek a v 52 % případů to byli muži. Ze stejného statistického výstupu byste se ještě dozvěděli, kolik jim bylo asi let, jakou školu dokončili a jak mají hluboko do kapsy.

Český statistický úřad všechny tyto informační zdroje a hromadu dalších dal dohromady a sestavil poměrně ucelený pohled do nitra tuzemské internetové populace. Takže kdo to vlastně je těch 6,5 milionů duší?

Kolik domácností má počítač?

Dvě ze tří českých domácností dnes mají alespoň jeden počítač. Naprostou samozřejmostí je dnes také připojení k internetu a to k internetu vysokorychlostnímu. Otázkou ale je, jestli by si pojem „vysokorychlostní“ nezasloužil přehodnocení, je to totiž relikt doby, kdy se polovina surfařů připojovala přes vytáčený internet a ta druhá přes první ADSL linky a kabel. Dnes je však opravdu vysokorychlostní internet možná tak ten optický a symetrický zavedený až do domu a ten většinový opravdu není.

 
Vývoj počtu domácností s PC a připojením k internetu a jejich rozdělení podle typu připojení (Zdroj: ČSÚ)

Oproti roku 2007 výrazně poklesl počet domácností s vytáčeným internetem a naopak velmi posílilo bezdrátové připojení (Wi-Fi). Česká republika je dnes bezdrátovými hotspoty skutečně pokrytá téměř dokonale. Wi-Fi najdete jak v domácnostech všech měst, tak také ve veřejných prostorách a firmách, což dokládá i mapa pokrytí níže, která pracuje se vzorkem 950 tisíc sítí z konce letošního října.

  
Pokrytí ČR Wi-Fi sítěmi – celá republika, Praha a Brno (Zdroj: Wifileaks)

Jaký máme doma počítač?

Asi nebude žádným překvapením, že počítač mají spíše ty domácnosti, kde jsou děti a domácnosti s vyššími příjmy. Zajímavý je ale také pohled na typ počítače. Od roku 2009 se jen o kousíček zvýšil počet domácností se stolním počítačem, ale naopak výrazně poskočil počet domácností s notebookem. Skutečně zde tedy dochází k určité dogmatické proměně a i Češi chtějí být více mobilní. Výrazně se také zvýšil počet domácností s více počítači, což ale souvisí s předchozím.

 
Domácnosti s počítačem podle  dětí a příjmů, a mezinárodní srovnání (Zdroj: ČSÚ)

Druhý graf už tak veselý není. Při srovnání s ostatními zeměmi EU se nacházíme hluboko za průměrem sedmadvacítky a to v obou kategoriích – jak v počtu domácností s počítačem, tak v počtu domácností s vysokorychlostním internetem. V tomto směru nás poráží i sousední Slovensko.

Kolik je českému surfaři let?

Už tedy známe průměrnou českou domácnost, ale co jednotlivec? Když se podíváte na porovnání věkových skupin z roku 2007 a 2012, zjistíte, že před pěti lety měl internet mladší osazenstvo. Původní čeští internetoví pionýři stárnou a internet se díky vzdělávání dostává i do vyšších věkových pater. Pokud byl internet před pěti lety mezi šedesátníky spíše vzácností, dnes jej v této věkové skupině používá celá čtvrtina.

 
Věkové rozdělení surfařů v posledních letech a typické aktivity na internetu (Zdroj: ČSÚ)

Druhý graf nic překvapivého nepřináší. Na internetu nejčastěji posíláme e-maily, hledáme informace o službách a zboží, provozujeme internetové bankovnictví a čteme zpravodajství. Výrazně snad oproti roku 2009 poskočila vzhůru obliba stahování filmů. To souvisí se zrychlováním internetu, popularizací Ulož.to a dalších doupat a koneckonců i s YouTube.

Co na internetu kupujeme?

Pokud už na internetu něco kupujeme, je to kupodivu zpravidla oblečení a kosmetika. Často to jsou také vstupenky, jízdenky a ubytování. Při srovnání se zeměmi EU jsme ale z hlediska internetových nákupů stále pod průměrem. I v této kategorii nás překonává sousední Slovensko, kde jsou nákupy přes web ve větší oblibě.

 
Co jsme letos nakupovali na internetu a mezinárodní srovnání se zeměmi EU (Zdroj: ČSÚ)

V další kapitole se dozvíte, jak na tom jsou čeští zaměstnanci v IT a kolik si podle ČSÚ průměrně vydělají.