Do bilancování roku 2017 se pustil i Český statistický úřad, který mimo jiné vydal i obsáhlou zprávu Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Najdete ji přímo na webu czso.cz. Z ní mimo jiné vyplývá stále rostoucí obliba notebooků, rozšiřující se technologie mezi seniory, stagnující zájem o sociální sítě nebo rostoucí obliba mobilních komunikátorů.
Pod průměrem Evropy
Naprostým základem celkové statistiky jsou čísla hovořící o dostupnosti počítače a internetu v domácnostech. V letošním roce se přehoupl podíl přes tři čtvrtiny, počítač tedy vlastní 77 % domácností v Česku. Za deset let se jedná o zdvojnásobení.
Prakticky přestal existovat rozdíl mezi počtem domácností s počítačem a internetem. Drtivá většina těch, které mají k dispozici počítač jsou zároveň připojeni k internetu. Před desíti lety to bylo pouze 81 % a téměř pětina domácností s počítačem tedy neměla internetovou přípojku. Není se však čemu divit, zatímco v roce 2007 jsme stále mohli internet považovat za doplněk počítače, dnes je přístup na internet primárním účelem počítače.
V rámci evropské unie je Česko v téhle statistice pod průměrem. Zatímco u nás má k dispozici internet 81 % domácností, v rámci EU je průměr 85,4 %. Nejlépe je na tom Lucembursko, Nizozemsko a Dánsko (výrazně nad 90%).
Notebooky dominují
Statistiky ČSÚ potvrzují dlouhodobý celosvětový trend v přechodu k přenosným zařízením, ať už notebookům nebo tabletům. Desktop tedy vlastní pouze 38 % domácností, kdežto notebook 58 %. Na tablet se spoléhá 24 % domácností, což je překvapivě vysoké číslo.
Ještě větší rozdíly potom najdeme při pohledu do jednotlivých demografických skupin. Zatímco mezi seniory jsou stále populárnější stolní sestavy (56 %), v domácnostech s dětmi jasně dominují notebooky – 81 %. Téměř v polovině z nich navíc najdeme i tablet – 46 %.
Seniorů na síti přibývá
V demografických datech je nejzajímavějším číslem výrazně rostoucí podíl seniorů, kteří využívají počítač a internet. Zatímco v roce 2007 to bylo pouhých 8 % starobních důchodců, letos je toto číslo na 36 %.
Mezi nižšími věkovými skupinami se podíly uživatelů počítače pohybují vysoko nad 90 procenty, přičemž nejvyšší je nepřekvapivě ve skupině 16-24 let, kde počítač používá podle ČSÚ 98 % lidí v Česku.
Zároveň také roste frekvence, s jakou počítač používáme. Každý den zapíná počítač celkem 80 % jeho uživatelů, přičemž před deseti lety do bylo 61 %. Za tím můžeme hledat i zmíněný růst podílu domácností s internetem, který ke každodennímu využívání razantně přispívá.
Pět procent programátorů
Statistický úřad přinesl i statistiky toho, co jednotlivci zvládnou na počítači. Asi nikoho nepřekvapí, že přes 67 % uživatelů počítačů si poradí s textovým editorem a přes polovinu s tabulkovým editorem. Zajímavostí ale může být, že pouze 44 % uživatelů počítače zvládne nainstalovat nový software.
Téměř 5 % uživatelů počítače dokáže programovat (zdroj: czso.cz)
Nejpřekvapivějším číslem je ale podíl uživatelů, kteří dokážou programovat – ať už v rámci profese nebo ve volném čase. Těch je téměř pět procent, tedy asi 344 tisíc jedinců v Česku, nejvíc je opět zastoupena nejnižší věková skupina 16-24 let, kde programovat dokáže každý desátý uživatel počítače.
Mobil má téměř každý
Zatímco počítač vlastní 77 % domácností, v případě mobilů je toto číslo mnohem vyšší. Ve skupině nad 16 let je to již 98 % jednotlivců, přičemž i mezi seniory je to 93 %. Necelá polovina (45 %) přistupuje prostřednictvím něj na internet. Z toho se dá přibližně odvodit i podíl uživatelů smartphonů, neboť tato data ČSÚ nesbírá. Zato sbírá data o podílu jednotlivců, kteří si platí mobilní data. Těch je v Česku 39 %, zbytek využívá pro připojení k internetu na telefonu Wi-Fi.
Právě v této statistice jsme ale daleko za průměrem Evropské unie. Tam se k internetu prostřednictvím telefonu připojilo v roce 2016 65 % jednotlivců, u nás je to již zmíněných 45 %.
E-maily vedou, komunikátory dotahují
Téměř každý uživatel internetu v Česku dokáže přijmout či odeslat e-mail. Neporadí si s tím pouze 7 % těch, kteří se k internetu připojují; schopnější jsou přitom ženy. Stále větší oblibě se ale těší komunikátory, které lze využívat primárně na telefonu (ale mají i desktopovou variantu). Sem řadíme primárně WhatsApp či Facebook Messenger, ale i Viber nebo Telegram. Některou z těchto platforem pro komunikaci v roce 2017 využilo 31 % z celkové populace. Nepřekvapivě jsou nejoblíbenější ve věkové skupině 16-24 let, kde ji využívá 63 %.
Naopak pokles zaznamenal ČSÚ v případě telefonování přes internet, kde můžeme mezi důvody hledat především zlevňování tarifů nebo lepší podmínky pro roaming. Mezi uživateli internetu si zatelefonovalo přes internet (nejčastěji Skype nebo WhatsApp) 42 %, což je asi 33 % z celkové populace. Největší oblibě se telefonování přes internet (téměř výhradně Skype) těšilo v roce 2012, kdy jej využívalo 37 % z celkové populace.
Zájem o sociální sítě stagnuje
Největší nárůst obliby o sociální sítě nastal mezi roky 2009 a 2012, kdy se Facebook či Twitter přetransformovaly do podoby, kterou známe dnes. Tehdy se počet uživatelů zvýšil z 5 % na 31 %. Aktuálně však nových uživatelů příliš nepřibývá, každý rok je to asi 2,6 procentního bodu. Zdaleka to však není pouze tím, že „na Facebooku už jsou všichni“. Z celkového počtu uživatelů internetu má profil na sociální síti 54,8 % můžu a 57,8 % žen.
V absolutních číslech to potom znamená téměř 3,9 milionů uživatelů (v drtivé většině Facebooku). V tomto patříme k nejkonzervativnějším zemím v EU, nižší podíl mezi uživateli internetu najdeme pouze ve Francii, kde sociální sítě využívá 46 %. Nejvíc je to potom v Maďarsku, kde je to 82,8 % mezi uživateli internetu.
Placené filmy? Díky, nechceme
Přibývající počet videoték, kde je možné filmy zhlédnout za poplatek nebo měsíční předplatné by teoreticky mohl přinést větší zájem o tyto služby. U nás se tak ale neděje. Ke sledování placených filmů se přihlásilo necelých 5 procent uživatelů internetu. To je asi 320 tisíc uživatelů, o které se placené videotéky u nás perou.
Jen 4,7 % uživatelů internetu platí za video či filmy (zdroj: czso.cz)
Srovnání s Evropskou unií máme z roku 2016, kdy jsme na tom byli vůbec nejhůř ze všech 28 zemí. Společnost nám na nejnižších příčkách dělalo Rumunsko a Maďarsko. Naopak téměř polovina uživatelů za video na internetu platí ve Švédsku a Dánsku.