Počítače se už 20 let nemění

Rozhovor se Zdeňkem Molnárem z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Tento článek vyšel v časopise Computer 11/01 dne14. června 2001

V rozhovoru se Zdeňkem Molnárem se čtenáři Computeru ptali na jeho vědeckou práci, budoucnost informačních systémů, ale i na Moorův zákon.

Richard Merta: Napsal jste hodně knih. Také překládáte a přednášíte na vysokých školách po celé republice. Jak to všechno zvládáte?

Stihnout to lze, režim na vysokých školách je semestrální a ne každý semestr přednáším. Knihy píši většinou o víkendech, a pokud mám připraveny všechny materiály, vzniká kniha velice rychle.

Martina Všianská: Co si čtete ve volných chvílích (máte-li nějaké)?

Jezdím vlakem do Zlína a za čtyři roky jsem přečetl tolik knih, co bych nikdy jindy nepřečetl. Doma nebo v kanceláři totiž nemám na čtení tolik klidu. Můj oblíbený autor je P. F. Drucker. Byl bych také rád, aby IT odborníci četli kromě manuálů i obecnou manažerskou literaturu, což, myslím, nedělají.

Klepněte pro větší obrázek

Pavel Hlinka: Co vás drží na vysoké škole, čím vás akademické prostředí přitahuje?

Do jisté míry je to setrvačnost. Od absolutoria jsem prakticky až na několik krátkých výpadků na škole. Zkusil jsem na několik let pracovat někde jinde, ale zjistil jsem, že mě to nebaví, tak jsem se vrátil na školu.

Luboš Mráz: Některé knihy o informačních systémech jste napsal v 70. letech. Jak se vlastně tehdy dal sledovat jejich vývoj ve světě? Musel jste nějak upravovat obsah knih?

Když vezmete knížky s názvem „computer science“, jsou ryze o technologii. Já ale nejsem technolog, genezí jsem programátor. V roce 1961 jsem začal na ČVUT studovat speciální obor programování, kde jsme programovali počítač URAL 2. To byly dvě místnosti plné elektronek a výsledkem jeho práce byla čísly popsaná páska. V 70. letech jsme programovali děrnoštítkový počítač DP100, pak počítač ICL programovaný ve Fortranu. Dále následoval opravdový počítač Tesla 200 programovaný v Cobolu. Teprve v roce 1980 jsem pracoval se sovětským počítačem M6000, což byla replika HP. Zde poprvé došlo k interakci člověka s počítačem. Byl opatřen dřevěným dálnopisem, posléze elektrickým psacím strojem, na který se psalo, a do počítače data vstupovala přes děrnou pásku. Potom přišel koncept PC a v té době jsme začali programovat v Basicu, který byl velice žádaný. Je zajímavé, že těchto 20 let zůstal koncept osobního počítače stejný. Pořád je to stroj, u kterého musíte sedět a něco s ním dělat. Třeba počítač URAL 2 se dnes jen scvrknul do mikročipu. Nyní nastává tzv. post-počítačový věk, kdy budu nosit počítač s sebou, nebudu na nic vázán a příkazy budu dávat hlasem. Na tomto mě překvapuje, že pokrok nejde tak rychle, jak se ukazuje v některých teoriích.

Milan Ján: Kdy se začala objevovat tzv. informační věda?

V souvislosti s pojmem „knowledge-management“, v době, kdy se začalo přecházet od pojmu informace k pojmu znalosti, což bylo v průběhu asi pěti let. Informace jsou jen popisem něčeho, zatímco znalosti mi umožňují dávat odpověď na otázku „proč dělám to, co dělám“.

Richard Pavelka: Stále se mluví o informačních systémech. Nejde však o nafouknutou bublinu marketingových stratégů?

To je normální nejen v informačních technologiích. V každém oboru se marketing snaží zákazníka zmanipulovat.

Jan Konrád: Jakou roli pro tvůrce informačního systému hraje individualita jedince?

Velikou. Klasický podnik si můžeme představit jako pyramidu. Vespod jsou transakce, kde je vše standardizované. Skladník je zde pořád skladník. Čím jdeme výše, tím je více potřeba manažerských dovedností. Zde je už veliká mnohotvárnost, zde se vlastně „dělá“ všechen byznys a tady bych se měl snažit mít co nejvíce vlastních informatiků, kteří individualizují celý systém. A právě v těchto vršcích se firmy liší.

Petr Konečný: Nelákalo vás využít své znalosti informačních systémů u nějaké firmy? Co vás drží na VŠ?

Ano, tyto nabídky jsem měl. U některé velké poradenské firmy sice dostanete slušné peníze, ale ty jsou těžce vydělané. Musíte pracovat od rána do večera, bez možnosti nějakého odpočinku. Já jsem si ale uchránil určité pohodlí, jistou svobodu.

Computer: Nepochází manažerská literatura pouze z jednoho, většinou amerického kontextu? Není pak špatně roubovaná na naše podmínky?

To je těžké říci, ale v době, kdy je skoro polovina firem řízena zahraničními vlastníky, nemůžeme říci, co je naše. Myslím si, že alespoň v našem oboru je Amerika cílem, ke kterému vše spěje. Nemusíme vše ihned aplikovat, ale je dobré tuto literaturu číst.

Jan Troška: Co si myslíte o potenciálním dopadu informačních systémů na společnost?

Nemyslím si, že informační systémy nějak výrazně ovlivní charakter člověka a způsob jeho jednání. Jsou to jen prostředky, které mohou umocnit to, co v tom člověku je.

Lída Menclová: Manažeři většinou vycházejí ze stejných publikací. Čím se potom od sebe liší?

Bohužel, manažeři tuto literaturu moc nečtou, a proto vše stále zůstává spíše v té akademické poloze. Typický manažer si raději nechá poradit za veliké peníze od nějaké poradenské firmy, ale pak zjistí, že mu to stejně k ničemu není. Tito manažeři žijí v jakýchsi zastaralých představách. Rozdíl je jen v kreativitě, osobnosti člověka a samozřejmě v péči o zákazníka.

Valerie Kounická: Dokážete si představit dobu, kdy bude možné kvůli implantovaným čipům monitorovat každý pohyb a činnost jednotlivce? Chtěl byste vy sám žít v takovéto době?

Tato představa mě děsí. Bill Gates kdesi prohlásil, že jakmile se zrychlí komunikační linky, nebude už existovat žádný důvod, aby informace nemohly být uchovávány centrálně. Tyto centrálně spravované informace však ohrožují integritu člověka jako jedince a jeho možnost mít své soukromé informace. Jde o vize, k nimž může, ale také nemusí dojít.

David Chyba: Myslíte si, že umělá inteligence časem dospěje díky využívání vlastních znalostí a poznatků do takové úrovně, že bude schopna řešit i úlohy, na které dnes nedokáže odpovědět ani člověk?

Já si stále myslím, že právě kvůli kreativitě a neuchopitelnosti lidských myšlenek nebudou počítače ještě dlouho schopny modelovat lidský mozek v plném výkonu. Stále se s umělou inteligencí snažíme modelovat manuálního pracovníka, ale strategická rozhodnutí podle mne nebude nikdy dělat počítač. Může sice připravit spoustu podkladů, vyhodnotit varianty a jejich rizika, ale přesto nakonec musí velet člověk. Stále se musíme ptát, k čemu vlastně bude umělá inteligence dobrá. Aby nahradila člověka, manažera, doktora? Počítač nebude nikdy zodpovědný za své rozhodnutí, nemůžete ho nikdy odsoudit.

Lukáš Hybner: Co říkáte na tzv. Moorův zákon, podle něhož se výkon počítačů neustále zvyšuje? Jak je možné, že výkon neroste spíše po skocích?

Je to obdivuhodné – tento zákon byl stanoven již počátkem 80. let a vše podle něj stále vychází. Proto si myslím, že pokud nedojde k nějakým zásadním změnám, bude tento zákon platit dál. Ale co znamená Moorův zákon pro běžného uživatele? Jaká budeme dělat rozhodnutí na jeho základě? Počítač je dnes čím dál méně viditelný a nakonec bude ukryt někde na těle. Důležité ale je, k čemu se to vše bude používat.

Martin Zemek: Jak a v jakém časovém horizontu by se mohl měnit interface počítače?

V roce 1992 jsem byl na návštěvě v centrále IBM blízko New Yorku, kde mi předváděli ovládání počítače hlasem. Všechno bylo již tehdy technologicky perfektně zvládnuto. Ale kde je to všechno teď po deseti letech? Proč se to nerozvinulo do normálního prostředí? Do jisté míry je to určitě i marketingový problém – zhodnocení investic, udržení trhu za každou cenu.

Vzkaz pro čtenáře Computeru:

Měli by se neustále ptát, k čemu je to dobré a co tím chtějí dosáhnout a potom se teprve zajímat o to, jak toho dosáhnout. IT pracovníci se bohužel nejdříve zabývají oním „jak“. Unikne jim však, k čemu je to vlastně dobré.

Neměli by také komunikovat jen s počítačem, ale snažit se přiblížit více živým lidem. Mám obavu, že někteří IT pracovníci si svět představují jako programovatelný počítač.

Co dělají s počítačem bratři Kameničtí a Václav Fischer?

Milí čtenáři, jak již víte, do čísla 13/14 pro vás připravujeme rozhovor s bratry Kamenickými a do čísla 17 s Václavem Fischerem! Zajímá vás, jak legendární bratři počeštili naše počítače, nebo zda známý podnikatel a senátor brouzdá po Internetu? Stačí napsat dotaz a odeslat jej na

computer@cpress.cz.

Diskuze (49) Další článek: Direct X 8.1 pro běžné uživatele

Témata článku: Byznys, Lidský mozek, Jistá míra, Obdivuhodný stroj, NEM, Programovatelný počítač, Vysoká míra, Lidský pracovník, Živý mozek, Informační věda, Potenciální dopad, Ural, Pyramid, Komunikační link, Let, Normální publikace, Kamenický, Opravdový počítač, Psací potřeby, Psací stroje


Určitě si přečtěte

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na užitečné příslušenství k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Některé z věcí mohou být dobrými vánočními dárky

David Polesný, Stanislav Janů | 20

David PolesnýStanislav Janů
Příslušenství
Starlink podle betatesterů: Rychlejší a levnější než satelitní internet v Česku

Starlink podle betatesterů: Rychlejší a levnější než satelitní internet v Česku

** Reddit se začíná plnit zkušenostmi se Starlinkem ** Při přímé viditelnosti dá i 120 Mb/s ** Klasický satelitní internet už teď dalece překonává

Jakub Čížek | 48

Jakub Čížek
StarlinkPoskytovatelé internetu
Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

Dostali jste nový počítač? Tohle s ním udělejte, než ho začnete používat

** Každý nový počítač si zaslouží počáteční péči ** Odinstalujte bloatware a nezapomeňte na vhodné nastavení ** Poradíme, jak se o počítač s Windows 10 postarat

David Polesný, Stanislav Janů | 71

David PolesnýStanislav Janů
PočítačeNotebooky
Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, semafor PES, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, semafor PES, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

** Vývoj COVID-19 v Česku: nakažení, úmrtí, testovaní, hospitalizovaní ** Mapa podle okresů, přehled podle věku, situace v Evropě i ve světě ** Každý den aktualizované grafy a mapy

Marek Lutonský | 172

Marek Lutonský
COVID-19Koronavirus
Šéf Spotify: Budeme zdražovat. Náš obsah se zlepšil
Markéta Mikešová
PředplatnéSpotify
Lidl buduje chytrou domácnost, propojí všechno se vším
Lukáš Václavík
LidlChytrá domácnostIoT
Uživatelé hlásí problémy s jednou z listopadových záplat pro Windows 10
Karel Kilián
Windows UpdateAktualizaceWindows 10
Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

** Testujeme Apple Macbook Air s procesorem M1 ** Zajímá nás nejen výkon, ale zejména kompatibilita aplikací ** Článek je průběžně doplňován na základě vašich dotazů

Jiří Kuruc | 206

Jiří Kuruc
Apple
Testy procesorů Ryzen 5000: AMD překonalo Intel ve všech směrech

Testy procesorů Ryzen 5000: AMD překonalo Intel ve všech směrech

** AMD začalo prodávat nové procesory Ryzen 5000 s architekturou Zen 3 ** K dispozici jsou nezávislé testy z celého světa ** AMD překonává Intel ve všech směrech

Karel Javůrek | 69

Karel Javůrek
ProcesoryTestyAMD

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest herních monitorů

Jak zabezpečit mobil v rukou dítěte

Radíme s nákupem grafické karty