Počítače se už 20 let nemění

Rozhovor se Zdeňkem Molnárem z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Tento článek vyšel v časopise Computer 11/01 dne14. června 2001

V rozhovoru se Zdeňkem Molnárem se čtenáři Computeru ptali na jeho vědeckou práci, budoucnost informačních systémů, ale i na Moorův zákon.

Richard Merta: Napsal jste hodně knih. Také překládáte a přednášíte na vysokých školách po celé republice. Jak to všechno zvládáte?

Stihnout to lze, režim na vysokých školách je semestrální a ne každý semestr přednáším. Knihy píši většinou o víkendech, a pokud mám připraveny všechny materiály, vzniká kniha velice rychle.

Martina Všianská: Co si čtete ve volných chvílích (máte-li nějaké)?

Jezdím vlakem do Zlína a za čtyři roky jsem přečetl tolik knih, co bych nikdy jindy nepřečetl. Doma nebo v kanceláři totiž nemám na čtení tolik klidu. Můj oblíbený autor je P. F. Drucker. Byl bych také rád, aby IT odborníci četli kromě manuálů i obecnou manažerskou literaturu, což, myslím, nedělají.

Klepněte pro větší obrázek

Pavel Hlinka: Co vás drží na vysoké škole, čím vás akademické prostředí přitahuje?

Do jisté míry je to setrvačnost. Od absolutoria jsem prakticky až na několik krátkých výpadků na škole. Zkusil jsem na několik let pracovat někde jinde, ale zjistil jsem, že mě to nebaví, tak jsem se vrátil na školu.

Luboš Mráz: Některé knihy o informačních systémech jste napsal v 70. letech. Jak se vlastně tehdy dal sledovat jejich vývoj ve světě? Musel jste nějak upravovat obsah knih?

Když vezmete knížky s názvem „computer science“, jsou ryze o technologii. Já ale nejsem technolog, genezí jsem programátor. V roce 1961 jsem začal na ČVUT studovat speciální obor programování, kde jsme programovali počítač URAL 2. To byly dvě místnosti plné elektronek a výsledkem jeho práce byla čísly popsaná páska. V 70. letech jsme programovali děrnoštítkový počítač DP100, pak počítač ICL programovaný ve Fortranu. Dále následoval opravdový počítač Tesla 200 programovaný v Cobolu. Teprve v roce 1980 jsem pracoval se sovětským počítačem M6000, což byla replika HP. Zde poprvé došlo k interakci člověka s počítačem. Byl opatřen dřevěným dálnopisem, posléze elektrickým psacím strojem, na který se psalo, a do počítače data vstupovala přes děrnou pásku. Potom přišel koncept PC a v té době jsme začali programovat v Basicu, který byl velice žádaný. Je zajímavé, že těchto 20 let zůstal koncept osobního počítače stejný. Pořád je to stroj, u kterého musíte sedět a něco s ním dělat. Třeba počítač URAL 2 se dnes jen scvrknul do mikročipu. Nyní nastává tzv. post-počítačový věk, kdy budu nosit počítač s sebou, nebudu na nic vázán a příkazy budu dávat hlasem. Na tomto mě překvapuje, že pokrok nejde tak rychle, jak se ukazuje v některých teoriích.

Milan Ján: Kdy se začala objevovat tzv. informační věda?

V souvislosti s pojmem „knowledge-management“, v době, kdy se začalo přecházet od pojmu informace k pojmu znalosti, což bylo v průběhu asi pěti let. Informace jsou jen popisem něčeho, zatímco znalosti mi umožňují dávat odpověď na otázku „proč dělám to, co dělám“.

Richard Pavelka: Stále se mluví o informačních systémech. Nejde však o nafouknutou bublinu marketingových stratégů?

To je normální nejen v informačních technologiích. V každém oboru se marketing snaží zákazníka zmanipulovat.

Jan Konrád: Jakou roli pro tvůrce informačního systému hraje individualita jedince?

Velikou. Klasický podnik si můžeme představit jako pyramidu. Vespod jsou transakce, kde je vše standardizované. Skladník je zde pořád skladník. Čím jdeme výše, tím je více potřeba manažerských dovedností. Zde je už veliká mnohotvárnost, zde se vlastně „dělá“ všechen byznys a tady bych se měl snažit mít co nejvíce vlastních informatiků, kteří individualizují celý systém. A právě v těchto vršcích se firmy liší.

Petr Konečný: Nelákalo vás využít své znalosti informačních systémů u nějaké firmy? Co vás drží na VŠ?

Ano, tyto nabídky jsem měl. U některé velké poradenské firmy sice dostanete slušné peníze, ale ty jsou těžce vydělané. Musíte pracovat od rána do večera, bez možnosti nějakého odpočinku. Já jsem si ale uchránil určité pohodlí, jistou svobodu.

Computer: Nepochází manažerská literatura pouze z jednoho, většinou amerického kontextu? Není pak špatně roubovaná na naše podmínky?

To je těžké říci, ale v době, kdy je skoro polovina firem řízena zahraničními vlastníky, nemůžeme říci, co je naše. Myslím si, že alespoň v našem oboru je Amerika cílem, ke kterému vše spěje. Nemusíme vše ihned aplikovat, ale je dobré tuto literaturu číst.

Jan Troška: Co si myslíte o potenciálním dopadu informačních systémů na společnost?

Nemyslím si, že informační systémy nějak výrazně ovlivní charakter člověka a způsob jeho jednání. Jsou to jen prostředky, které mohou umocnit to, co v tom člověku je.

Lída Menclová: Manažeři většinou vycházejí ze stejných publikací. Čím se potom od sebe liší?

Bohužel, manažeři tuto literaturu moc nečtou, a proto vše stále zůstává spíše v té akademické poloze. Typický manažer si raději nechá poradit za veliké peníze od nějaké poradenské firmy, ale pak zjistí, že mu to stejně k ničemu není. Tito manažeři žijí v jakýchsi zastaralých představách. Rozdíl je jen v kreativitě, osobnosti člověka a samozřejmě v péči o zákazníka.

Valerie Kounická: Dokážete si představit dobu, kdy bude možné kvůli implantovaným čipům monitorovat každý pohyb a činnost jednotlivce? Chtěl byste vy sám žít v takovéto době?

Tato představa mě děsí. Bill Gates kdesi prohlásil, že jakmile se zrychlí komunikační linky, nebude už existovat žádný důvod, aby informace nemohly být uchovávány centrálně. Tyto centrálně spravované informace však ohrožují integritu člověka jako jedince a jeho možnost mít své soukromé informace. Jde o vize, k nimž může, ale také nemusí dojít.

David Chyba: Myslíte si, že umělá inteligence časem dospěje díky využívání vlastních znalostí a poznatků do takové úrovně, že bude schopna řešit i úlohy, na které dnes nedokáže odpovědět ani člověk?

Já si stále myslím, že právě kvůli kreativitě a neuchopitelnosti lidských myšlenek nebudou počítače ještě dlouho schopny modelovat lidský mozek v plném výkonu. Stále se s umělou inteligencí snažíme modelovat manuálního pracovníka, ale strategická rozhodnutí podle mne nebude nikdy dělat počítač. Může sice připravit spoustu podkladů, vyhodnotit varianty a jejich rizika, ale přesto nakonec musí velet člověk. Stále se musíme ptát, k čemu vlastně bude umělá inteligence dobrá. Aby nahradila člověka, manažera, doktora? Počítač nebude nikdy zodpovědný za své rozhodnutí, nemůžete ho nikdy odsoudit.

Lukáš Hybner: Co říkáte na tzv. Moorův zákon, podle něhož se výkon počítačů neustále zvyšuje? Jak je možné, že výkon neroste spíše po skocích?

Je to obdivuhodné – tento zákon byl stanoven již počátkem 80. let a vše podle něj stále vychází. Proto si myslím, že pokud nedojde k nějakým zásadním změnám, bude tento zákon platit dál. Ale co znamená Moorův zákon pro běžného uživatele? Jaká budeme dělat rozhodnutí na jeho základě? Počítač je dnes čím dál méně viditelný a nakonec bude ukryt někde na těle. Důležité ale je, k čemu se to vše bude používat.

Martin Zemek: Jak a v jakém časovém horizontu by se mohl měnit interface počítače?

V roce 1992 jsem byl na návštěvě v centrále IBM blízko New Yorku, kde mi předváděli ovládání počítače hlasem. Všechno bylo již tehdy technologicky perfektně zvládnuto. Ale kde je to všechno teď po deseti letech? Proč se to nerozvinulo do normálního prostředí? Do jisté míry je to určitě i marketingový problém – zhodnocení investic, udržení trhu za každou cenu.

Vzkaz pro čtenáře Computeru:

Měli by se neustále ptát, k čemu je to dobré a co tím chtějí dosáhnout a potom se teprve zajímat o to, jak toho dosáhnout. IT pracovníci se bohužel nejdříve zabývají oním „jak“. Unikne jim však, k čemu je to vlastně dobré.

Neměli by také komunikovat jen s počítačem, ale snažit se přiblížit více živým lidem. Mám obavu, že někteří IT pracovníci si svět představují jako programovatelný počítač.

Co dělají s počítačem bratři Kameničtí a Václav Fischer?

Milí čtenáři, jak již víte, do čísla 13/14 pro vás připravujeme rozhovor s bratry Kamenickými a do čísla 17 s Václavem Fischerem! Zajímá vás, jak legendární bratři počeštili naše počítače, nebo zda známý podnikatel a senátor brouzdá po Internetu? Stačí napsat dotaz a odeslat jej na

computer@cpress.cz.

Diskuze (49) Další článek: Direct X 8.1 pro běžné uživatele

Témata článku: Byznys, Živý mozek, Programovatelný počítač, Normální publikace, Lidský pracovník, Potenciální dopad, Psací stroje, Komunikační link, Psací potřeby, Ural, Lidský mozek, Let, Kamenický, Vysoká míra, Opravdový počítač, Pyramid, Jistá míra, Obdivuhodný stroj, NEM, Informační věda



Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

** Materiál „Kit 300“ představuje vizuální i termální kamufláž ** Dokáže zablokovat tepelné vyzařování maskovaného vojáka či třeba stroje ** Velký kus materiálu Kit 300 může ukrýt vozidlo až do velikosti Hummeru

Stanislav Mihulka
IzraelMateriálArmáda
Dead Drops: Nejpomalejší internet na světě je připravený pro planetu po apokalypse

Dead Drops: Nejpomalejší internet na světě je připravený pro planetu po apokalypse

** V roce 2010 se začala rodit síť mrtvých schránek Dead Drops ** Byly jich tisíce, časem se na ně ale zapomnělo ** Vypravili jsme se ke schránce č. 595, která funguje dodnes

Jakub Čížek
ZajímavostiÚložiště
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Nejlepší filmy na Netflixu v roce 2021. Všechny mají český dabing nebo titulky

Nejlepší filmy na Netflixu v roce 2021. Všechny mají český dabing nebo titulky

Tyto filmy byly v roce 2021 na českém Netflixu nejoblíbenější. Nerozlišujeme žánr, stáří ani hodnocení na filmových webech. Jde o oblíbenost, kterou sleduje web FlixPatrol a počítá z ní souhrnné žebříčky.

Ondřej Králík
Netflix