Poslední díl miniseriálu o mýtech ve světě informačních technologií zamíří do nebezpečné oblasti sporů mezi příznivci Open Source software a zastánci společnosti Microsoft. Takže vymyslel Microsoft opravdu Windows? Používají Linux jen fanatici? A jaký software je vlastně zdarma?
Microsoft vymyslel DOS
Diskový operační systém, který proslavil společnost Microsoft, nebyl prvním DOS a rozhodně nebyl jediným. Už v roce 1964, dlouho před vstupem Microsoftu na trh IT, používalo IBM diskový operační systém na mainframe System/360. A aby to bylo ještě pikantnější, první MS DOS, který firmu proslavil, nepochází z dílny Billa Gatese a Paula Allena.
MS DOS vznikl původně jako QDOS společnosti Seattle Computer, označení prý znamenalo Quick and Dirty OS – rychlý a umazaný (nebo také nemorální a pornografický) operační systém. V případě QDOSu to mělo odrážet rychlost, s jakou byl naprogramovaný. Pro tento operační systém ale neexistovaly aplikace, nicméně Microsoft pro něj nabídl svůj Basic a celý balík prodal IBM pro její PC. Tvůrce QDOSu se ale nakonec stal zaměstnancem Micorosftu a podle všeho je z něj bohatý muž.
Microsoft vymyslel Windows
Ani Windows, které jsou vlajkovou lodí a registrovanou obchodní známkou Microsoftu, nepocházejí tak úplně z hlav zaměstnanců této společnosti. Systém "oken" jako grafického rozhraní po práci s počítačem pochází z laboratoří společnosti Xerox v Palo Altu. Operační systém založený na principech použitých v Xerox Star Systému uvedl pod názvem LISA na trh nejdříve Apple.
Ještě v témže roce, ale později přišel Microsoft s první verzí Windows. Ale než Microsoft dokázal dotáhnout Windows do rozumě použitelného stavu v podobě Windows 3.11 for Workgoups, měla i taková Amiga "okenní" systém Workbench s perfektní podporou multitaskingu i s pouhým půl megabajtem RAM. Ale to je bohužel už jen historie.
Počítače Apple nikdo nepoužívá, není na ně software a ještě k tomu nabízejí jen jednotlačítkovou myš
Mýtů týkajících se počítačů společnosti Apple Computer je sposuta, ale jejich rozšíření v ČR je velmi malé, proto jen jeden titulek. Přestože u nás používají Apple zejména grafická a DTP studia, jejich celosvětové rozšíření je vyšší. V oblasti grafiky i hudby jsou May jako doma všude na světě, ale v USA, které jsou hlavní baštou Apple, je používá třeba čtvrtina všech právníků a dokonce i prezidenti. Apply se prosadily i ve školách, pro které je určen třeba model eMac.
Báchorky o nedostatku software pro Apple jsou také jen báchorkami. Při uvedení nového operačního systému X založeném na unixových technologiích sice chyběly některé používané aplikace, ale tento stav je již minulostí. Pro Apple navíc existuje i Microsoft Office a řada aplikací pro Apply je příjemnější pro použití než jejich protějšky pro Windows.
Nakonec mýtus o jednotlačítkové myši, která je sice poznávacím znamením Apple, ale rozhodně už nejde o nejpoužívanější polohovací zařízení. Přes USB port připojíte i k Macu v podstatě libovolnou myš a velcí výrobci dodávají i ovladače pro speciální funkce.
Open Source je lepší než komerční software
Věřit této větě je jako věřit, že čokoládový dort je lepší než steak. Více lidí se už ale shodne, že dort je lepší jako desert, zatímco steak se více hodí lépe jako hlavní chod oběda (i když někteří lidé tvrdí, že nejlepší dezert je pořádný biftek). Stejně tak je to se software. Některé aplikace jsou lepší v Open Source provedení, v některých oblastech jsou ale lepší komerční aplikace. A stejně tak se najdou lidé, kteří z přesvědčení preferují Open Source všude a naopak.
Jako příklad lze použít kancelářské balíky. Přestože OpenOffice.org nabízí základní funkce pro běžného uživatele, pokročilému uživateli nenabídne dostatek funkcí a pohodlí. Pokud jde o Linux, tam stále platí, že jde o výborné řešení pro řadu serverových aplikací, zatímco pro plošné nasazení na desktopu mu stále mnohé chybí.
Linux používají jen fanatici
Tento mýtus je takovou virtuální realitou, která odráží chování některých lidí propagujících Linux v internetových diskusích, a to často velice nevybíravými způsoby. Jejich autoři většinou nemají s linuxovou komunitou nic společného. Snad jen to, že před pár týdny objevili Linux, nainstalovali si nějakou nenáročnou obrázkovou distribuci a nyní cítí potřebu všem sdělit, jak jsou dobří a že všichni uživatelé Windows jsou jen idioti.
Realita je zcela jiná. Při setkáních linuxové komunity panuje velmi přátelská atmosféra. Nepořádají se žádné černé mše zaměřené proti Microsoftu a uživatelům Windows se také nikdo neposmívá. Ostatně, většina lidí s hlubším zájmem o věc má s Linuxem i jinými operačními systémy dost zkušeností na to, aby dokázala objektivně zhodnotit jeho přednosti i slabiny. Kdyby všichni uživatelé Linuxu tak bytostně pohrdali Windows a aplikacemi pro tento systém, těžko by existovaly projekty jako Wine, které umožňují spouštět Windows aplikace pod Linuxem.
Na Open Source je nejdůležitější možnost upravit si software
Zastánci Open Source, zvláště ti fanatičtější, často tvrdí, jak důležitá je možnost upravit si aplikace k obrazu svému. Ve skutečnosti to ale dělá jen mizivé procento uživatelů - opravit i jednoduchou chybu v cizím programu není nic snadného. I zkušení programátoři obvykle raději upozorní na problém tvůrce aplikace a čekají na opravu. Naprostá většina uživatelů Open Source programů se nijak nepodílí na vývoji a není schopná opravit ani ten nejjednodušší nedostatek.
Na Linuxu nejsou viry
Hned na úvod řekněme, že pro účely tohoto textu nebudeme příliš rozlišovat mezi viry a červy. Že terminologie není nijak ustálená, lze dokázat jednoduchým testem. Nejpopulárnější vyhledávač Google vrátí zhruba stejný počet výsledků, ať už do něj zadáme "linux slammer virus" nebo "linux slammer worm." Zadání tohoto hesla zároveň prokazuje, že Linux už dávno není systémem, pro který vzniká škodlivý software pouze v laboratořích.
Slammer totiž dokázal napadnout přibližně 14 000 linuxových počítačů. Toto množství je sice relativně malé, ale rozhodně ne zanedbatelné. Tolik počítačů, které by vygenerovaly útok typu Distributed Denial of Service, útok na kořenové nameservery, by dokázalo efektivně znepřístupnit Internet většině jeho uživatelů. Samozřejmě, napadených počítačů s OS Windows je při každé "virové kalamitě" mnohem více, ale to je dáno mnohem menším rozšířením Linuxu.
Přesto není důvod k panice. Linuxový počítač je sice možné zneužít k útokům po síti, ale systému samotnému by zatím nemělo hrozit žádné nebezpečí. Ovšem to bude platit jen tak dlouho, dokud budou při práci s Linuxem dodržovány základní bezpečnostní zásady. Čím víc se bude Linux šířit mezi obyčejné uživatele, tím víc lidí bude pravděpodobně používat pro běžnou práci účet roota.
Dnes se viry na Windows nejčastěji šíří pomocí e-mailu. Na Linuxu to nefunguje, protože když uživatel dostane elektronickou poštou přílohu, nemůže být spuštěna, dokud si ji sám ručně neuloží a nenastaví příznak spustitelnosti. Je velmi pravděpodobné, že časem některá ze společností propagujících "Linux pro všechny" přijde s nápadem uživatelům tuto nepříjemnou práci ušetřit a pak se asi máme na co těšit.
Linux a Open Source aplikace jsou zdarma
Free software neznamená zdarma, ale svobodný. Ačkoliv je většinou možné bezplatné stažení distribucí Linuxu, jeho uživatelé často platí. Ať už za technickou podporu nebo třeba za instalační média. Firmy zajímá takzvané TCO – celkové náklady na vlastnictví a provoz, které u Linuxu rostou kvůli nedostatku zkušených odborníků ve srovnání s platformou Windows.
I pro Linux potom existuje řada komerčních aplikací, které mohou být nabízeny i bez zdrojového kódu. Často jde o programy, které obsahují nějakou část, ze které výrobce musí odvádět licenční poplatky někomu jinému. Příkladem může být třeba přehrávač DVD pro Linux od Linspire. Tato linuxová distribuce navíc nabízí předplatné pro přístup ke službě Click`n`Run, která nabízí velice pohodlnou instalaci aplikací, část z nich je ovšem nutné platit zvlášť.
Shareware je zdarma
Aplikace šířené jako shareware je možné bez placení používat pouze v souladu s licenčními podmínkami. Ty většinou omezují některé funkce nebo umožňují časově omezené použití na vyzkoušení. Po uplynutí zkušební lhůty je další používání nezaplaceného/neregistrovaného shareware porušením autorských práv stejně, jako instalace pirátské kopie Windows. Řada shareware aplikací navíc není určena pro provoz ve firemním prostředí.
Bez placení a neomezeně lze používat aplikace šířené jako Freeware nebo ještě lépe pod patřičnou licencí jako je General Public Licence, kterou používá řada Open Source produktů. Porušení licenčních podmínek má ale i v tomto případě možné právní následky. Řada freeware aplikací navíc v dokumentaci upozorňuje na to, že zdarma je možné aplikaci používat pouze nekomerčně, firmy za jejich použití musí zaplatit.
