Počítač na těle: budoucnost, ale trošku z ní mrazí

Už dnes jsou tyto stroje velmi nositelné; jsou ale snesitelné?
Ideu „počítače, který lze nosit s sebou“ či „nositelného počítače“ (wearable computer) prosazuje z velkých firem nejvíce IBM, která je na tomto poli aktivní i technologicky; spolu s některými dalšími průkopnickými firmami hledá a vytváří komponenty, které usnadní výrobu tohoto druhu počítače usnadní.

Myšlenka počítače, který máme po většinu dne umístěn po různých částech těla, který zobrazuje svá data do našich brýlí (či přímo do lidského těla) a který se ovládá klávesnicí vypadající jako nárameník, je pro velkou většinu lidí asi nesnesitelná. Tak daleko pronikat počítač nenecháme, své tělo si ubráníme! Je to možná iracionální pocit, ale zatím jednoznačně převládá – přesto, že už zakrátko nabídnou nositelné počítače daleko větší komfort než sebelepší notebooky, případně než mobily a kapesní počítače. Přesto jejich dnešní výrobci, či spíše propagátoři, je směřují do prostředí, kde nic jiného není použitelné: do prostředí mobilních pracovníků, intenzivně se pohybujících, do fyzicky namáhavých prací (typicky: montáže, geologické a kartografické činnosti, ovšem i tak přízemní práce, jako je kontrola skladu). Zde asi pracovníci mávnou rukou nad tím, že se po pracovní den proměňují v napůl cyborga, když jim to pomůže v práci.

Dnes jsou často používanými modely stroje od firmy zvané Xybernaut, která má docela ambiciózní plány do budoucna. Momentálně prodávaný model MA (= Mobile Appliance) IV obsahuje brýle pro virtuální realitu, dotykový tablet a klávesnici umístěnou na zápěstí; poháněn je Pentiem na 233 MHz – jedná se tedy o modifikovaný notebook (stroj má i pevný disk a váží okolo kilogramu). Firma spolupracuje s IBM na technologiích návrhu a na přelomu roku má představit MA V, který už může být poháněn až 600 MHz Pentium III (jde o spotřebu energie), na obrazovkách konstruktérů už je MA VI, opět rychlejší a lehčí.

Všeobecně se očekává, že „nositelné počítače“ mohou zaznamenat obrovskou vlnu zájmu až v okamžiku, kdy bude na trhu technologie pro rozpoznávání řeči (případně, o generaci dále, technologie pro rozpoznávání myšlenek…). V tomto okamžiku zmizí nutnost nejkostrbatějšího vstupního zařízení, tedy zápěstní klávesnice; polohovací zařízení (myš/tablet) lze už realizovat „do dvou prstů“ mnohem snáze. Vývoj ostatních komponentů, jako jsou levnější head-mounted displeje, levnější a výkonnější CPU s nižší spotřebou, odstranění nutnosti pevného disku díky velkokapacitním flash pamětím úspěchu nositelných počítačů pomůže; rozpoznávání řeči bude ale nutností. Neznámou je zatím chování zákaznické veřejnosti – je možné, že bude vůči těmto technologiím dlouho rezistentní, ale stejně tak je možné, že to (pokud kvalitní marketing pomůže) bude s nadšením akceptovat jako podobný výdobytek moderního high-techu: mobilní telefon.

Diskuze (11) Další článek: Maxtor DiamondPlus 40: po dálnici 66

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,