Po modrých límečcích přicházejí bílé

Není nad dobré zprávy. Také v České republice, i když montážní linky dosud převažují, začínají zahraniční společnosti stále více budovat nadregionální centra. V našem státě tak přibývá zahraničních investic, které si kladou za cíl zaměstnat především vysoce kvalifikované, vzdělané a kreativní pracovníky.

Po evropském výpočetním středisku logistické společnosti DHL a po vývojářském centru firmy Monster.com (největší světová firma zaměřená na nábor pracovníků s využitím internetu) se mocně ohlašuje světová softwarová společnost Computer Associates. Ta investuje dle vlastních slov 1,1 miliardy korun do celosvětového centra pro vývoj software na platformě mainframe, v němž zaměstná ještě letos stovku a příští rok až 200 lidí. Centrum bude otevřeno v Praze; firma udává, že 95 % zaměstnanců budou Češi – dvě třetiny lidí chce nabrat přímo ze škol.

Nestojí o publicitu

Zaměstnáváním vysoce kvalifikovaných odborníků – obvykle jde o programátory, ke kterým se ale připojují příbuzné, technicky orientované profese – se ale u nás nezabývají pouze tři výše uvedené firmy. Mezi méně známá střediska patří např. investice Hewlett-Packard (řízení evropského dodavatelského řetězce) či vývojové centrum společnosti Logica CMG v Brně. Podobných, i když spíše menších center však u nás nalezneme několik desítek. Je zajímavé, že tyto společnosti příliš nestojí o publicitu, o medializaci svých poboček.

Důvod není úplně jasný; může jím být prostý fakt, že „není proč“. Jedná se víceméně o uzavřené týmy pracující na zakázkách pro celý svět (s malým přímým dopadem na ČR). V zahraničí ovšem je zvykem dobrých zaměstnavatelů se svou existencí a činností pochlubit, nefungovat jako tajné bratrstvo. Vždyť každý zaměstnavatel prostřednictvím svých zaměstnanců ovlivňuje blízké okolí (rodiny, školy, maloobchod, další dodavatelské firmy).

Je ale možné, že se západní společnosti příliš nechtějí chlubit tím, že stěhují intelektuální pracovní místa do levných krajů. Již nyní existuje v jejich domovinách silný odpor proti takovému počínání, který už hrozí přerůst do vládních opatření. Tak jako se vlády bohatých zemí brání dnes kvantům importovaných triček z Číny, mohou zítra bránit firmám nakupovat venku levné mozky. Nyní to zní nepravděpodobně, ale počkejme si dva roky.

Cena práce poroste

Zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků zahraničními firmami u nás lze jednoznačně vyzdvihnout a pochválit, i když jedno negativum, a poměrně silné, také nalezneme. Pro státní rozpočet je příjemnou skutečností, že tato centra se obvykle obejdou bez státních dotací, jaké si vynucují zahraniční stavitelé fabrik na zelené louce.

Velikost investice je zpravidla menší, jde „do lidí“, a ne do výkupu pozemků a stavění inženýrských sítí. Politici sice přijdou o předvádění před kamerou, jak ovládají nůžky a kladívko (při přestřihování pásek a poklepávání na základní kameny), ale to rádi oželíme.

Centra s kvalifikovanými pracovníky mají také daleko menší náchylnost ke stěhování o několik zemí dál na východ či jihovýchod – jistě není potřeba vysvětlovat proč. Ačkoliv cena kvalifikované práce v ČR vzroste (a ona bude růst!), západní firmy nebudou stěhovat tato centra jinam. Pokud ovšem Češi prokáží, že jsou velmi schopní.

Je to tedy „jen na nás“. Na rozdíl od montážních linek, kde jde pouze o to, zda Ukrajinec či Moldavan je ochoten točit francouzákem za sto eur měsíčně, zatímco Čech už ne. I když by točil dvakrát rychleji než jeho východní kolega.

Druhé Irsko?

Jednoznačným přínosem je také výše mezd. Zatímco výrobní linka odsaje nezaměstnané z okolního kraje za podprůměrnou mzdu, která je jen o malinko vyšší, než co umí dát lokální zaměstnavatelé, snaží se zahraniční firmy v oblasti intelektuálně náročné práce najmout domácí špičku. A platí mzdy na domácí podmínky špičkové, dosahující tří- až šestinásobku průměrné mzdy za nemanažerskou práci. Ostatně o něčem svědčí i výše investic na hlavu: Computer Associates investuje dle vlastních slov víc než 10 milionů korun na jednoho zaměstnance.

Stává se tedy Česko „druhým Irskem“? Moc se neradujme. Je to sice už hejno vlaštovek, ale ani to jaro nedělá. Zahraniční společnosti v podstatě vyluxují uzoučkou technologickou elitu, a to je vše. Jedná se navíc o celosvětový trend, ve kterém Česká republika hraje spíše x-nácté housle.

Světové společnosti totiž dnes outsourcují více než třetinu všech svých vývojářských míst do Asie. To představuje statisíce, možná i přes milion, lidí. (Ještě zajímavější podobu obrázek získá, pokud jej doplníme o informaci, že druhá třetina těchto zaměstnanců v USA či západní Evropě rovněž není místního původu!)

Najdou se i negativa

Tím přicházíme k často přehlíženému negativnímu důsledku investic; byl už naznačen výše. Množství osob, které jsou schopny dostát požadavkům zahraničních zaměstnavatelů, je u nás velmi omezené. Tito lidé navíc obvykle nedostali potřebnou školu a výcvik za peníze státu. „Vystudovali“ za peníze soukromých, většinou českých podnikatelů, díky kterým profesně vyrostli a získali potřebnou praxi.

Nyní si je zahraniční investor v podstatě vezme, neboť vidině dvoj- až trojnásobného platu se dá odolávat jen chvilku. Novou krev školy nevytvářejí dostatečnou rychlostí. Jednak díky své kvalitě (čest výjimkám), ale především vinou kvót, ve kterých stát určuje, kolik jeho občanů smí získat vysoké vzdělání (zatímco počet nevzdělanců žádnými kvótami omezen není).

Důsledky nejsou tak nevinné, jak se může zdát. Pokud bude na českém trhu nedostatek kvalitních domácích softwarových firem, přinutí to české podniky (když na to budou mít, tedy nebudou-li muset pokročilé IT systémy nakonec oželet) nakupovat tyto služby podstatně dráž u světových dodavatelů. Požadovanou práci nakonec stejně provede český programátor, zaměstnaný u světové firmy. Ale ze čtyřnásobné hodinové taxy půjde polovina za oceán. A to asi není zrovna očekávaný přínos zahraničních investic do ČR.

Diskuze (61) Další článek: Microsoft žaluje Google a svého bývalého zaměstnance

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,