Plány IBM v Linuxu jdou proti malým linuxovým firmám

Rekl bych, ze prezentovany pohled "velka firma rozdrti male" patri (resp. bude) do minuleho stoleti (brano s ;).

IBM dobre vi, ze nebude nikdy tak dobra ve vyvoji jako desitky malych firem, ktere zivori a prezivaji jen z nadseni. A naopak "mali" vi, ze nikdy nebudou mit zazemi, znalosti, silu, aby se naucili "pravy business" a dokazali prodavat. Pokud se ale daji dohromady a kazdy se soustredi na to, co umi - tzv. konvoje ci flotily.

Pro "velke" je zivotni nutnosti, aby "mali" existovali (a naopak) - lepsi nez zadupani do zeme ci odkoupeni je dat "tem nadsencum" par milionu na preziti a ziskat za to jejich vysledky (viz vznik fondu venture kapitalu u kazde vetsi firmy).

Nikolo, ono to tak jednoduché není - že by se něco, co se nám oběma nelíbí, dalo jedním škrtem novinářského pera poslat někam do temné historie.
Zatím platí, že i když vlna Internetu vynesla na světlo strašně moc malých a šikovných firem, tak za tím následuje vlna další, konsolidační, která z těch maličkých dělá giganty. I "malý" Amazon.com má dneska zhruba tolik zaměstnanců co ČKD... Kdysi maličká firmička AOL jde zs úspěchem tak, že kupuje a pohlcuje, až je nyní gigantem s více než 100 000 zaměstnanci a obratem v desítkách miliard dolarů...

Malí tady hrají úžasnou roli v tom, že přicházejí pružně a rychle na trh s novými věcmi, jsou vlastně v čele rozvoje: jenomže v momentě, kdy se daná věc stává komoditou, okolo které se točí velké peníze, přijde gigant, kterému není lehké odolat. Na velcích, lukrativních trzích odjakživa soupeří seriózně jen velcí a malí proti nim mají velmi malou šanci: nejsem si jistý, zda to věk Interntu moc změní.

Na změny malých ve velké jsem zapomněl -a je jen dobře, že se to děje.

Nechci tady příliš teoretizovat a rozepisovat se, co bylo a bude - stejně nakonec všechno dopadne úplně jinak - jen pár poznámek:


Chování velkých se v posledních letech trochu změnilo: ono "...v momentě, kdy se daná věc stává komoditou, okolo které se točí velké peníze, přijde gigant, kterému není lehké odolat ..." platí, ale trochu jinak - nejdou proti sobě, ale dohromady s tím, co kdo umí.

Místo vysvětlování uvedu nejlépe "malý" příklad. Na Netu jsem nedávno vyhrabal abstrakt přednášky nějakého chlapíka z Microsoftu právě o vztahu velkých/malých z nějaké konference, ve které bylo zhruba následující (omlouvám se, že neuvádím link, ale mohl bych to zkusit najít):
pro Microsoft (nebo v MS) pracuje nějaká skupina poradců managementu, která navrhuje jeho rozdělení na menší firmy (nemá to žádnou souvislost s probíhajícím soudem se státem). Samotný MS by se měl nadále zabývat jen marketingem, financemi, ap. a z vývoje, produktů, servisu by měly vzniknout desítky malých samostatných firem, kterým by MS spravoval investice, připravoval reklamu, ap., přitom by takovou podporu mohla získat klidně i kterákoliv firma zvnějšku.

Pravděpodobně se jedná o jeden z více návrhů, kam MS půjde dál, něco podobného ale zkoušejí v Kyoceře a Xeroxu.

Kdo ví, čím se teď Bill G. po odstoupení zabývá ...

Kdyz mluvime o TCO. Rekl bych ze naklady u linuxu budou mnohokrat nizsi nez u WNT. System je zadarmo, jednou se nakonfiguruje a dal uz jenom bezi. Uz jste ale nekdy videli NT server, ktery by nepotreboval udrzbu? Pokud tedy budeme hovorit o sluzbach... . O jakych sluzbach mluvite? O udrzbe? Ceho? Beziciho serveru? Proc? Zastavam zasadu ze pokud neco bezi je lepsi se v tom nevrtat. Vy ne? Mate tendence se vrtat v bezicich systemech? A kolikrat vas to vrtani stalo spoustu casu a nemuselo? Kolikrat jste zvratali pocitac jenom proto ze jste chteli zvadnout vykon o par procent? Jiste rada systemu bezi pod svuj vykon ale ne vzdy je nutne to menit. Nebo ne? Je samozrejme ze budeme zakaznika zahrnovat aktualizacemi a servis packy co bude mozne, ale jak dlouho to vydrzi? Cas od casu predinstalovavam ruznym firmam pocitace. Instaluji je tak abych se k nim uz nemusel vratit. Informuji uzivatele jak ma provadet udrzbu a to je cele. Z kratkodobeho hlediska je to jiste nevyhodne, z dlouhodobeho ne. Sami by ste jiste od firmy ktera vam prijizdi kazdy tyden na servisni zasah po case uz nekoupili ani disketu. Nebo ne?

Jaka je velikost trhu, kdyz je Linux zdarma. Presne takova, jakou symbolizuji prijmy nenazraneho M$ v oblasti OS. A nad timto trhem nikdo slzu nezatlaci.

Velká modrá odjakživa uměla dobře prodávat svoje služby

???

Fakt jo?
Kde například skončil OS/2? IBM má ubohý marketing, tak jaképak dobré prodávání.

OS/2 nebyla služba . Služby opravdu IBM prodávat umí. V domácích a kancelářských PC (kam se OS/2 musel protlačit, aby vydělal a byl úspěšný) se jí ale už hodně dlouho nedaří tak, jako v prodeji služeb pro "velká" řešení.

myslim, ze jablka s hruskami sa porovnavaju v pripade linuxu a javy.

Souhlasím, JAVA je spíše konkurentem Visal Bacicu nebo různých komponentových knihoven, které mohou být napsané v C++, Objective C apod. Její platformová nezávislost je snad atributem dostatečně známým. Proto také si SUN (je to jedno jestli SUN nebo nějaké nezávislé Konsorcium) drží všechna práva, aby nedošlo k vytváření nekompatibilních klonů. Viz. soudní spor mezi SUN a Microsoft.

V prvnim odstavci pisete neco o filozofii free softu, ze pry je postavena na vydelavani na sluzbach. To je nesmysl. Filozofie free softu je o tom, napsat skvely (podle svedomi autora) program a dat ho tem, kteri o nej maji zajem, protoze si mysli ze jim vyhovuje a bude jim uzitecny. A pokud neco nevyhovuje, program treba upravi a daji svou verzi take k dispozici.
Free soft pisou "skutecni programatori", kteri jsou radi, kdyz se jejich dilko rozsiri a lidem se libi. Vetsinou z toho nic vic nemaji. To je asi vec, ktera se prici Vasemu chapani sveta videneho pres dolarove bankovky a krivku kurzu akcii.
To, o cem pisete jako o filozofii free softu, je zaklad obchodniho modelu firem zivicich se v oblasti free softu. Jejich obchodni model nema ale s filozofii free softu nic spolecneho.

To zni moc krasne. Pokud ma ale takovy free produkt mit nejakou budoucnost, a to je i v zajmu uzivatelu, musi mit dany freeware filozof, autor nebo team z ceho zit. Treba z toho, ze ho zamestna firma, ktera bude jeho vyvoj dale podporovat a umoznovat sireni zdarma, ale ta firma musi vedet, ze jim to neco prinese.

Pravdou je, ze rada takovych produktu vznika z nadseni lidi a ja jim fandim. A preji jim i realnou budoucnost.

Opět budu citovat Boba Younga:
"The challenge is to focus on market size, not just market share."
Odkaz: http://www.oreilly.com/catalog/opensources/book/young.html

Ono to totiž vypadá tak, že trh s Linuxem roste natolik rychle, že si ještě hóóódně dlouho firmy podnikající v jeho podpoře jít po krku nemusí
(on takový server zadarmo, který je ve většině případů schopen nahradit WinNT není vůbec špatná věc a aby bylo kam růst, tak se tvrdě maká na desktopu). A investoři tomu zcela evidentně věří - kapitalizace Linux firem odpovídá velikosti trhu s Linuxem v blízké budoucnosti (resp. velikosti trhu, který investoři považují za reálný).

(A co když jo?)

Píšete:
"on takový server zadarmo"...
a
"kapitalizace Linux firem odpovídá velikosti trhu..."

Moment, ale srovnávejte jabka s jabkama. Kapitalizace firem je v dolarech (nebo v jiných penězích, to je jedno), velikost trhu tudíž taky musí být v dolarech. Jaká je velikost trhu v dolarech, když linuxové servery jsou a budou zadarmo?

No nevim jak v cechach, ale tady se za vsechno plati - pocitac, instalace, servis... vsechno ma nejakou profit margin a to je ten trh, ne? BTW - slava IBM a ostatnim firmam tlacicim ten linux. Aspon se ti ulicnici z Redmondu nauci vazit zakazniku a zlevnit ten svuj OS.

Ono nic neni zadarmo, ani ten Linux.
Chlapci z Redmontu jsou svym produktem asi drazsi pri porizeni, ale domnivam se, ze v celkovych nakladech na provoz a vlastnictvi (total cost of ownership) maji NT zatim neco navrch. I to se muze ale casem zmenit.

Zkusím popsat pár zkušeností s Debian Linuxem:
1) security update - vzdáleně se naloguju na mašinu (je cca 3 km ode mě), spustím "apt-get update" a o minutu později (poté, co se natáhne aktualizovaný seznam balíků, přece jen je tam jen 33,6 linka) spustím "apt-get upgrade". No a pak se odloguju.

2) Update na novou verzi Debian Linuxu - "wget http://nekde/apt.1.2.3.deb", "dpkg -i apt.1.2.3.deb", "apt-get update", "apt-get dist-upgrade". Nakonec jsem cca 5 minut upravoval konfigurační soubor pro squid, který měl jiný formát než v předchozí verzi. Vše vzdáleně. Předposlední krok sice trval pár hodin, ale to si běželo samo a já si dělal něco jiného.

Ten server dělá bránu do Internetu, www server, mail server, fax server (přijaté faxy převede na obrázek a odmailuje sekretářce, při odesílání faxů se z Win95/NT vytisknou na správnou tiskárnu a o chvilku později vyskočí dialog s dotazem na telefonní číslo a tak dále) a dialup pro zaměstnance (file server to není, ten mám na Linuxu jen doma, ale běží mi tu už rok bez nějakých vážnějších komplikací). Server si spokojeně běží v koutě a nikdo si ho nevšímá a jeho správa vpodstatě nic nestojí.

Nebudu komentovat instalací Service Packů pro WinNT nebo nedejbože instalací nově verze Windows (předpokládám, že to tu každý zná), ale nějak mi mé praktické zkušenosti nesedí s vyšším TCO pro Linux.

Souhlas v jednom: remote access je u Microsoftu slabina, tady zaspali. Dohánějí to, viz Windows 2000.

K těm instalacím service packů či "nedejbože" instalaci nové verze Windows: o čem je řeč? Service Pack se instaluje obvykle tak, že se spustí nějaký exe soubor a minutku se počká, když jsem si instaloval W2K betu a pak i W2K finál přes tu betu, tak jsem taky neudělal nic jiného, než že jsem párkrát zmáčknul Enter.

Remote access je ve Win postaveny na GUI, což nutně vede k vyšším nárokům na přenosové pásmo. Pro mne je to nevýhoda.
Co se týče instalace ServicePacků, tak si nějak nedokážu představit, že bych je instaloval vzdáleně.
Starší verze Win2k neznám, při pokusu o instalaci se nějak nepohodly s mým SoundBlastrem a bum. Novější už fungují. Ale opět si nedovedu představit, že bych je instaloval vzdáleně (přiznám se, že poslední zkušenosti s instalací nové verze přez starou mám s Win95 přez Win3.1 - zde byla těžká magie rozhodout, zda instalace projde spuštěním z Win3.1 nebo bude vhodné smazat celé Win3.1 a nainstalovat komplet znova, kdo zažil, ví o čem mluvím).

Závěr: furt mi tam nesedí to vyšší TCO pro Linux

No a protože už zase spadnulo zive.cpress.cz, tak ještě dodám, že do TCO by se měla započítat ztráty a ostuda spojená s tím, že daný server už zase nefunguje <g>.

Uvod: Nemam raději NT nez Linux. A ted tedy moje zkusenosti. TCO:
Co se týče updatů: Pro NT jsem instaloval 6 Service Packů. Celkem asi 2h práce. Pro Linux jsem už jádro měnil asi 20x, celkem asi 4 dny práce a ladění. Pro firmu, která chce, aby server běžel systémem 24x7...

Proč jste měnil jádro 20x? Co jste měl za problém?

Co je to za hloupost? Zaskrtani policek v make xconfig dyl nez 5min netrva, vlastni kompilace taktez. A nac menit probuh kernel 20x ? Dyk vzdy staci pouze vymenit za verzi ktera opravuje urcitou chybu, ktera by se mohla projevit na vasem pocitaci. Tady bych videl spis chybu mezi zidli a klavesnici. Navic o kernel linuxu se po instalaci nemusite starat, kdezto po libovolne instalaci neceho z WinNT CD se SP6 i hotfixy musi instalovat znomy. Je te trapne, zdrzujici, vyzaduje restart. TCO roste do nebetycnych vysin.

Jo, a pak trnete co se stane... Například po instalaci SP4 na dvouprocesorové mašině se občas přihodí, že všechno ztuhne a nejde ani opičí trojhmat. Výrazné je to například u JAVY, ta NT Server 4.0 s 2 procesorovým jádrem SP4 zadře naprosto spolehlivě. Pomohl až SP6. Víte, co to je, když v deset večer spustím Installer v JAVA a v prostředku instalace ztuhne celý server a můžete udělat akorát tak reset a máte na to čas do rána? Instalace se povedla az po asi dvaceti pokusech. I kdyby tam byla chyba, tak přece nemůže odpravit celý systém. A pak si Microsoft napíše, že JAVA je nespolehlivá a že to nedoporučujou. Pochopitelně, když to NT nezvládaj, tak co maj taky dělat jinýho? Mlžej stejně, jako Klaus se Zemanem dohromady. Ostatně nic jiného jsem neuělal, než že jsem párkrát stisknul Reset, tak na co si stěžuji, že?

S tím souhlasím, Java je skutečně v NT dost špatná; těžko říci, zda to je odfláknutím nebo záměrně.

Ehm myslím pochopitelně velikost trhu s podporou (služby). Firma může ale nemusí platit za software, ale někoho, kdo se o to všechno bude starat bude muset platit vždy.

Jasný, ale trošku mě to připadá jako dokázat, že funguje perpetuum mobile. Proč je Linux lepší? Protože má podstatně nižší TCO (mj.). V čem budou ty obrovské peníze? Bude se inkastovat za support..
Myslím spíš, že v budoucnu bude OS stále méně důležitý, časem úplně "transparentní" a zdarma i od Microsoftu, aplikace se budou hostovat přes Internet. Takže se na komerční úspěch Linuxu moc nedívám optimisticky, i když souhlasím s tím, že zřejmě dosáhne slušného tržního podílu, což je dobře, konkurence musí být.

Vidite, a tom je obrovska sance Linuxu a dalsich, mozna kvalitnejsich OS. Co si poridite radeji? System, o ktery se musite neustale starat a ktery muze kazdy prihlaseny uzivatel totalne rozbourat a to navic neumyslne (Win 98, kde ochrana OS pred uzivateli je veskera zadna) nebo OS, ktery predinstaluje dodavatel pocitace a ktery bezi porad stejne? V tom druhem vidim ten "transparentni" OS.
Predstavte si televizi, ktera by sla rozbit tim, ze zmacknete dva nespravne knofliky naraz. Pak byste musel do servisu, kde byste nechal 800Kc/hod prace technika, protoze chyba vznikla nespravnou obsluhou. Taky byste na ni nadaval a chtel byste televizi jine mene honosne znacky, ktera snese i to, ze vam vypadnou pojistky zrovna v dobe, kdy si ladite programy.
Kdysi Tom Lindenthal do Bajtu napsal, ze Windows jsou jako poutovy kolotoc: jsou pekna, efektni a pri prvnim svezeni jim muzete i podlehnout, ale pokud jich preberete, bude vam pak pekne spatne. Tehda mel na mysli Windows 3.0. Jak se situace zmenila?