Metodika
Průzkum míry softwarového pirátství vypracovala pro BSA společnost IDC. Abychom lépe chápali následující čísla, bude dobré nejprve krátce pohovořit o metodice tohoto průzkumu. Jak tedy lze vůbec určit míru softwarového pirátství a co jednotlivé pojmy přesně znamenají?
Jedním z důležitých ukazatelů, které se později ve výpočtech zohledňují, jsou celkové dodávky osobních počítačů (hardware). IDC je dlouhodobě získává od dodavatelů a čísla pokrývají zhruba 75 zemí, pro dalších více než 25 zemí byla data shromažďována v rámci dané země nebo byla modelována regionálně na základě odhadů IDC podle zbytku regionu. Za osobní počítač je považován stolní počítač, notebook a tablet. Nezahrnuje kapesní počítače ani servery.
Softwarové výnosy jsou každoročně podchycovány analytiky IDC ve více než 70 zemích světa na základě pohovorů s domácími dodavateli a jsou křížem kontrolované s celosvětovými údaji a finančními výkazy. V zemích, kde IDC nepůsobí, byla data shromažďována buď v rámci dané země a nebo opět modelována regionálně na základě odhadů IDC podle zbytku regionu.
Dodávky legálního softwaru jsou odvozovány s použitím průměrných systémových hodnot odhadovaných v jednotlivých zemích a na základě regionálních analýz pro pět softwarových kategorií (např. týmová spolupráce, kancelář, bezpečnost, operační systémy,ostatní). Ceny byly zjišťovány cenovými specialisty IDC, místním průzkumem a pohovory s pracovníky distribučních a prodejních kanálů. Ty zahrnovaly úpravy pro OEM a software instalovaný prodejními a distribučními kanály stejně jako software od místních dodavatelů. Dodávky softwarových jednotek byly odvozeny z výnosů a děleny průměrnou hodnotou systému. Tyto dodávky představují legální software instalovaný v průběhu roku.
Množství softwaru představuje počet softwarových jednotek instalovaných nebo předinstalovaných (OEM) na osobním počítači v průběhu roku, a to jak na nově dodávaných osobních počítačích, tak na PC v již instalované bázi. Pro získání počtu softwarových jednotek podle jednotlivých typů hardwarových platforem – základ roku 2003 – byl proveden průzkum u spotřebitelů a podniků v 15 zemích: Bolívii, Brazílii, Chile, Číně, Kostarice, Dominikánské republice, Guatemale, Kuvajtu, Malajsii, Mexiku, Rumunsku, Španělsku, Tchaj-wanu a ve Spojených státech. Výsledky těchto průzkumů byly použity pro naplnění vstupních modelů IDC pro další země. Pro roky 2004 a 2005 IDC aktualizovala tyto modely na základě dodatečného lokálního průzkumu zemí, pohovorů s uživateli, prodejními a distribučními kanály a bleskových kontrol skladových
stavů. Do tohoto množství software je započítáván software využívaný na nových počítačích, na stávajících počítačích, software získaný z odložených počítačů a také software získaný zdarma jako shareware či open-source. Započítáván je pak pochopitelně nejen software, který pracuje pod Windows, ale i pod jinými operačními systémy.
Celková softwarová základna pak představuje celkové množství legálně i nelegálně získaného software v průběhu roku. Vypočítává se vynásobením počtu osobních počítačů, na které se v průběhu roku nahrává nový software a průměrným počtem softwarových balíčků, které byly instalovány na jeden osobní počítač v roce 2005. Rozdíl mezi touto celkovou softwarovou základnou a mezi zaplacenými či jinak legálně získanými jednotkami krabicového software pak tvoří nelegálně získaný software.
Míra pirátství je pak dána rozdílem celkového množství softwaru (uvedeného "do provozu") v daném roce a softwaru legálně získaného v tomto roce děleno veškerým instalovaným software.
Posledním údajem je pak výpočet ztráty, který bývá v diskusích obzvláště často komentován. Ztráta se vypočítává na základě velikosti trhu legálně pořízeného software a míry pirátství. Aktuální vzorec pro výpočet je pak:
Hodnota nelegálně získaného softwaru = (Legální trh) / (1 - Míra softwarového pirátství) – Legální trh
Ze vzorce je pak možné odvodit hodnotu, kterou by musel uživatel zaplatit za jinak nelegálně pořízený software. V případě krabicového software je to cena maloobchodní, v případě software instalovaného ve výrobě či prostřednictvím prodejních a distribučních kanálů je to pak podíl z maloobchodní ceny systému, které odpovídá instalovanému software.
S touto hodnotou pak souvisejí i další oblíbená čísla, která bývají u statistik pirátství uváděna. Jedná se o výpočty, o kolik by se zvýšil HDP či počet pracovních míst v případě, že by došlo ke snížení pirátství o jisté procento (nejčastěji se uvádí 10 %). Do tohoto výpočtu je zahrnut i další zajímavý faktor. Podle údajů IDC připadá na každý utracený 1 dolar za software dalších 1,25 dolaru, které utratí zákazník za služby (instalace, podpora, zakázková úprava atd.). Je jasné, že při nelegálním pořízení software je pak tato částka nulová. Negativní ekonomický dopad je tak vypočítáván šířeji než jen jako ztráta za prostou cenu za software jako takový.
Česká republika
Nyní už se konečně dostáváme k výsledkům studie. Začneme Českou republikou, kde je aktuální míra softwarového pirátství 40 procent. V grafu můžete vidět vývoj tohoto ukazatele od roku 1994. Zhruba od roku 1999 je vidět pozvolné zastavení původně relativně strmého klesání a nyní hodnota osciluje kolem hranice 40 %.
Míra pirátství v ČR se pohybuje již několik let kolem hranice 40 %
Česká republika vykazuje dlouhodobě jednu z nejnižších úrovní pirátství ve střední a východní Evropě a letošní hodnota je dokonce nejlepší z těchto států. Druhé je pak Maďarsko s 42 % , třetí Slovensko s 47 %. Nejhůře je na tom v tomto regionu Polsko s 58 %. Ke snižování míry pirátství přispívá i jednoduchý fakt, že roste počet prodaných značkových notebooků a počítačů s předinstalovaným software.
Česká republika je na tom poměrně dobře i v porovnání s některými vyspělými státy EU. Překvapivě hůře jsou na tom země jako Francie (47 %) či Itálie (53 %). Francii pak podle odhadů stojí tato míra pirátství nejvyšší ztráty v Evropě a to na úrovni 71 miliard korun. Sousední Německo s 27 % však máme daleko před sebou, nejlépe v EU je na tom pak Finsko a Rakousko (po 26 procentech).
| |
země |
2005 |
2004 |
2003 |
2005 mil. Kč |
2005 mil. USD |
| 1. |
Rakousko |
26% |
25% |
27% |
2 911 Kč |
$ 131 |
| 2. |
Finsko |
26% |
29% |
31% |
3 466 Kč |
$ 156 |
| 3. |
Dánsko |
27% |
27% |
26% |
4 422 Kč |
$ 199 |
| 4. |
Německo |
27% |
29% |
30% |
42 664 Kč |
$ 1 920 |
| 5. |
Švédsko |
27% |
26% |
27% |
7 555 Kč |
$ 340 |
| 6. |
Švýcarsko |
27% |
28% |
31% |
8 355 Kč |
$ 376 |
| 7. |
Velká Británie |
27% |
27% |
29% |
40 042 Kč |
$ 1 802 |
| 8. |
Belgie |
28% |
29% |
29% |
5 711 Kč |
$ 257 |
| 9. |
Nizozemsko |
30% |
30% |
33% |
13 244 Kč |
$ 596 |
| 10. |
Norsko |
30% |
31% |
32% |
3 755 Kč |
$ 169 |
| 11. |
Irsko |
37% |
38% |
41% |
2 067 Kč |
$ 93 |
| 12. |
Česká republika |
40% |
41% |
40% |
2 689 Kč |
$ 121 |
| 13. |
Maďarsko |
42% |
44% |
42% |
2 355 Kč |
$ 106 |
| 14. |
Portugalsko |
43% |
40% |
41% |
2 311 Kč |
$ 104 |
| 15. |
Malta |
45% |
47% |
46% |
111 Kč |
$ 5 |
| 16. |
Španělsko |
46% |
43% |
44% |
16 999 Kč |
$ 765 |
| 17. |
Slovensko |
47% |
48% |
50% |
978 Kč |
$ 44 |
| 18. |
Francie |
47% |
45% |
45% |
70 907 Kč |
$ 3 191 |
| 19. |
Slovinsko |
50% |
51% |
52% |
733 Kč |
$ 33 |
| 20. |
Itálie |
53% |
50% |
49% |
34 754 Kč |
$ 1 564 |
| 21. |
Estonsko |
54% |
55% |
54% |
400 Kč |
$ 18 |
| 22. |
Chorvatsko |
57% |
58% |
59% |
1 133 Kč |
$ 51 |
| 23. |
Lotyšsko |
57% |
58% |
57% |
444 Kč |
$ 20 |
| 24. |
Litva |
57% |
58% |
|
556 Kč |
$ 25 |
| 25. |
Polsko |
58% |
59% |
58% |
8 622 Kč |
$ 388 |
| 26. |
Řecko |
64% |
62% |
63% |
3 489 Kč |
$ 157 |
| 27. |
Bosna |
69% |
70% |
|
289 Kč |
$ 13 |
| 28. |
Makedonie |
70% |
72% |
|
200 Kč |
$ 9 |
| 29. |
Bulharsko |
71% |
71% |
71% |
911 Kč |
$ 41 |
| 30. |
Rumunsko |
72% |
74% |
73% |
2 467 Kč |
$ 111 |
| 31. |
Albánie |
76% |
77% |
|
200 Kč |
$ 9 |
| 32. |
Srbsko/Černá hora |
81% |
81% |
|
2 311 Kč |
$ 104 |
| 33. |
Rusko |
83% |
87% |
87% |
36 109 Kč |
$ 1 625 |
| 34. |
Kazachstán |
85% |
85% |
85% |
1 533 Kč |
$ 69 |
| 35. |
Ukrajina |
85% |
91% |
91% |
5 311 Kč |
$ 239 |
Při snížení softwarového pirátství v ČR o 10 % by podle odhadů IDC bylo v příštích čtyřech letech vytvořeno 2 900 nových pracovních míst v oblasti IT, příjmy do státní pokladny by se zvýšily o 2,3 miliardy korun a HDP by vzrostl o více než 22,7 miliardy korun.
Policejní statistiky
Policie ČR vyčlenila pro boj s počítačovou kriminalitou speciální útvar a jak uvedl na tiskové konferenci Roman Skřepek z tiskového oddělení Policejního prezidia ČR, má tento útvar dlouhodobě objasněnost přes 90 %. V roce 2005 bylo odhaleno celkem 791 trestných činů porušování autorských práv, z čehož 766 případů se týkalo programů a audiovizuálních děl. Stíháno bylo 276 osob, z toho 236 opakovaně. Z tohoto počtu pak bylo jedno dítě a 16 mladistvých. Škoda činila 25 milionů korun.
Z dalších informací plyne, že policejní "razie" ve firmách jsou z 90 % výsledkem oznámení někoho zevnitř firmy či blízkého okolí (zaměstnanec či bývalý zaměstnanec apod.). Povolení k domovní prohlídce u soukromého bytu dá státní zástupce jen ve zcela výjimečných případech, zejména pokud se jedná o člověka, který byl již za softwarové pirátství trestán. Trestní sazba podle paragrafu 152 Trestního zákona za porušování autorských práv je až 2 roky, zvýšená sazba (získání značného prospěchu a ve velkém rozsahu) pak až 5 let. Důležitá je také hrozba propadnutí věci (většinou počítačové vybavení, které slouží k rozmnožování pirátského software) a také peněžitá pokuta. Výrobci mohou požadovat až dvojnásobek ceny za legální software.
Za zmínku stojí i fakt, že postihnout lze vždy jen konkrétního člověka a ne firmu. Zpravidla je tak na ráně administrátor podnikové sítě, který by ve vlastním zájmu měl proti používání nelegálních kopií software ve firmě bojovat.
Situace ve světě
Celosvětová míra softwarového pirátství je nyní 35 %. Globální ztráty tak dosahují úrovně 34 miliard dolarů, což je zvýšení o 1,6 miliardy. V zemích jako je Rusko, Čína či Indie a ve státech střední a východní Evropy, na Středním východě a v Africe však byl zaznamenán pozitivní vývoj a míra pirátství klesá. V Číně a v Rusku byl zaznamenán pokles o 4 %, v Indii pak o 2 %.
Nejnižší míru pirátství mají Spojené státy s 21 %. Země s velkými softwarovými trhy mohou však i při nízké úrovni pirátství vytvářet vysoké ztráty, což je právě případ USA, kde jsou ztráty nejvyšší na světě a to více než 6,9 miliardy dolarů. Na druhém místě je pak Čína se ztrátou 3,9 miliardy při úrovni pirátství 86 %, třetí je pak Francie se ztrátou 3,2 miliardy (47 %).
Zdroj: BSA
Země s nejvyšší mírou pirátství jsou Vietnam (90 %), Zimbabwe (90 %), Indonésie (87 %), Čína (86 %) a Pákistán (86 %). Čína však patří rovněž mezi země s nejvyšším poklesem míry pirátství (o 4 %), přičemž největší pokles zaznamenala Ukrajina (o 6 %).
| 20 zemí s nejvyšší mírou pirátství |
|
20 zemí s nejnižší mírou pirátství |
| země |
2005 |
2004 |
|
země |
2005 |
2004 |
| Vietnam |
90% |
92% |
|
Spojené státy |
21% |
21% |
| Zimbabwe |
90% |
90% |
|
Nový Zéland |
23% |
23% |
| Indonésie |
87% |
87% |
|
Rakousko |
26% |
25% |
| Čína |
86% |
90% |
|
Finsko |
26% |
29% |
| Pákistán |
86% |
82% |
|
Dánsko |
27% |
27% |
| Kazachstán |
85% |
85% |
|
Německo |
27% |
29% |
| Ukrajina |
85% |
91% |
|
Švédsko |
27% |
26% |
| Kamerun |
84% |
84% |
|
Švýcarsko |
27% |
28% |
| Rusko |
83% |
87% |
|
Velká Británie |
27% |
27% |
| Bolivie |
83% |
80% |
|
Japonsko |
28% |
28% |
| Paraguay |
83% |
79% |
|
Belgie |
28% |
29% |
| Alžír |
83% |
83% |
|
Nizozemí |
30% |
30% |
| Zambie |
83% |
84% |
|
Norsko |
30% |
31% |
| Venezuela |
82% |
79% |
|
Austrálie |
31% |
32% |
| Botswana |
82% |
84% |
|
Izrael |
32% |
33% |
| Pobřeží slonoviny |
82% |
84% |
|
Kanada |
33% |
36% |
| Nigerie |
82% |
84% |
|
Spojené Arabské Emiráty |
34% |
34% |
| Senegal |
82% |
84% |
|
Jižní Afrika |
36% |
37% |
| Srbsko/Černá hora |
81% |
81% |
|
Irsko |
37% |
38% |
| El Salvador |
81% |
80% |
|
Singapur |
40% |
42% |
Trendy v softwarovém pirátství
Jedním z budoucích trendů je poskytování software na bázi služeb (roční předplatné apod.), který by mohl napomoci ke snížení míry pirátství. Velkým problémem v boji proti pirátství jsou pochopitelně P2P sítě, které představují údajně až 60 % veškerého internetového provozu. Koncem roku by pak měl počet uživatelů Internetu stoupnout téměř na miliardu, což spolu s rozvojem vysokorychlostního připojení tvoří ideální prostředí pro šíření nelegálního software.