Ve třetím pokračování seriálu se konečně dostáváme k popisu syntaxe jazyka PHP.
Ve třetím pokračování seriálu se konečně dostáváme k popisu PHP. První a základní podmínkou je, že celý skript musí být uzavřen ve značkách
<? a
?>, případně
<script language="php"> a
</script> nebo
<?php a
?>. Tady máte malý příklad, z kterého lze pochopit, jak se skript do HTML kódu vkládá:
<html>
<body>
<?
echo "Nějaký text.";
?>
</body>
</html>
Příkaz "echo" slouží k vypsání údajů, které se pak objeví ve vlastní HTML stránce, kterou obdrží od serveru Váš prohlížeč.
Výsledkem je tento skript:
<html>
<body>
Nějaký text.
</body>
</html>
Tohle ovšem dokážete i pomocí samotného HTML. Ukážeme si tedy něco málo složitějšího:
<html>
<body>
<?
for ($x=1; $x<=10; $x++):
echo $x;
endfor;
?>
</body>
</html>
Kdo se nikdy nesetkal s programováním, pak informace pro něj: příkaz FOR slouží k opakování části skriptu několikrát, nyní tedy 10 krát. „Odborně" se tomuto příkazu říká smyčka.
Tento skript tedy vypíše čísla od jedné do deseti, vedle sebe. Pokud bychom chtěli čísla pod sebe, stačí malá změna řádku echo:
echo $x."<br>";
Nyní se po každém čísle odřádkuje pomocí klasického tagu HTML. Znak "
." (tečka) v PHP slouží ke spojování řetězců, znak "
$" (dolar) je speciální (POVINNÝ) znak pro označení všech proměnných.
Výsledek druhého skriptu:
<html>
<body>
1<br>2<br>3<br>4<br>5<br>6<br>7<br>8<br>9<br>10<br>
</body>
</html>
Pokud do proměnné "pocet" chceme uložit hodnotu 20, vypadá to takto:
$pocet=20;
Malá ukázka:
<html>
<body>
<?
$pocet=20;
echo $pocet;
?>
</body>
</html>
a výsledek:
<html>
<body>
20
</body>
</html>
Poslední ukázka demonstruje „rozhodování" skriptu, jak se má zachovat, tzv. podmínka. Uvádět budu už jenom skript samotný, v praxi ho samozřejmě musíme „zabalit" mezi <html> a </html> …
<?
$pocet=20;
if ($pocet==20)
{
echo „Proměnná pocet MÁ hodnotu dvacet.";
}
else
{
echo "Proměnná pocet NEMÁ hodnotu dvacet.";
}
?>
Předchozí příklad přeložený do „češtiny" by zněl asi takto: jestliže (if) v proměnné x ($x) je hodnota 20, tak vypiš text „Proměnná pocet MÁ …" jinak (else) vypiš text „Proměnná pocet NEMÁ …".
Jak jste jistě pochopili, pro přiřazení hodnoty se použije jednoduché rovnítko „=", pro porovnání (jestli tam daná hodnota opravdu je) se používá rovnítko dvojité „==".
Výhodu mají ti, co se už někdy setkali s jazykem C/C++, protože syntaxe (způsob zápisu) je velmi podobná.
Tolik na začátek, příště se začneme struktuře věnovat opravdu důkladně. Probereme práci s polem a několik nejpoužívanějších příkazů.