Pětitunový Mark I a Bellův patent prvopočátků telefonu

Také v týdnu od 6. do 12. března si připomínáme zajímavá výročí. Například narození Howarda H. Aikena, otce pětitunového počítače Mark I, nebo patent Alexandera Grahama Bella s názvem Improvement in Telegraphy. Stranou však nezůstává ani průkopnictví moderní počítačové chemie a vznik slavné hry Monopoly.

Od periodické tabulky k moderní počítačové chemii

Z využití počítačů dnes těží prakticky každý obor lidské činnosti, mezi ty intenzivně zkoumané patří například chemie. Existuje celá řada projektů, které zkoumají povahu a vnitřní strukturu látek, další zase distribuovanými výpočty modelují složité struktury.

Zapátráme-li ve vzdálené historii, můžeme 6. března oslavit výročí vzniku periodické tabulky prvků. V roce 1869 ji totiž přesně v tento den sestavil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Formuloval periodický zákon, jenž řadil v té době známé chemické prvky podle jejich atomové hmotnosti, stejně tak předpovídal existenci dalších prvků. Zmiňovaný periodický zákon dnes lze formulovat takto: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla.“

Jak se můžete dočíst v prvním z níže dokazovaných zdrojů, Mendělejevův periodický zákon se zpočátku nedočkal zaslouženého uznání. Teprve po objevení prvků gallium (1875), skandium (1879) a germanium (1886) byl periodický zákon všeobecně přijat. Všechny uvedené prvky Mendělejev předpověděl již v roce 1871 a postupně je pojmenoval eka-aliminium, eka-bor a eka-silicium.

Současné grafické, ani pokročilejší více interaktivní zpracování periodické tabulky prvků už nejsou žádnými dech beroucími vymoženostmi. Kroky se ubírají především směrem distribuovaných výpočtů při simulaci chování rozličných systémů, návrhu a testování léčiv či například zkoumání různých chemických reakcí.

Domácí uživatelé a praktická vědecká pracoviště pak zase těží z možností využití specializovaných aplikací pro statický popis a modelování struktur, mezi které patří kupříkladu známé ChemSketch či ISIS/Draw.

Klepněte pro větší obrázek

Moderní chemické 3D modelování v aplikaci ChemSketch

Další informace:

Prvopočátky telefonu

Dne 7. března roku 1876 byl Alexanderu Grahamu Bellovi udělen patent číslo 174 456 s názvem Improvement in Telegraphy, který byl dávnou předzvěstí současných supermoderních telefonů.

Desátého března stejného roku pak Bell díky svému zařízení zavolal kolegu Watsona z vedlejší místnosti proslulou první větou, která kdy byla přenesena po telefonu: „Mr. Watson, come here, I want to see you.“ Chcete-li si sami po sto osmdesáti letech zalistovat ve vědeckém zápisníku Alexandera Grahama Bella, máte jedinečnou příležitost tak učinit na stránkách serveru Loc.gov.

Klepněte pro větší obrázek

Alexander Graham Bell, vynálezce telefonního přístroje

Další informace:

Po stopách hry Monopoly

Všichni příznivci populární hry Monopoly mohou zavzpomínat na její vznik dne 7. března. Počátkem třicátých let minulého století původní autor Charles Darrow tuto svou kratochvíli přivedl k životu, a předznamenal tím její hvězdnou kariéru - hráči se mohli začít snažit vhodně hromadit a rozmnožovat svůj imaginární majetek.

Charles Darrow se pokusil svou hru prosadit a prodat společnosti Parker Brothers. Ti ji však odmítli s oficiálním stanoviskem, že nabízená varianta obsahuje 52 chyb. Mezi ně patřila například nepřiměřeně dlouhá doba trvání jedné hry, neustálé chození dokola v kruhu apod. Darrow se však nevzdal a začal s výrobou sám.

Monopoly se staly nejen vzorem pro řadu dalších podobně orientovaných her, dočkaly se také nepřeberného množství zpracování na počítači. V současnosti jsou k dispozici jak on-line verze hratelné rovnou z webového prohlížeče, tak samostatně stažitelné aplikace. Kromě původní podoby existují také další varianty, které často obsahují některé drobné úpravy.

Protipólem fyzicky nehmatatelného freewaru je sada klenotníka Sydneyho Mobella. Ten v roce 1988 vytvořil Monopoly ze zlata, diamantů a dalších drahokamů v ceně přibližně dvou milionů dolarů.

Klepněte pro větší obrázek

Jedno z počítačových zpracování slavné hry Monopoly

Další informace:

Howard H. Aiken a jeho Mark I

Dne 9. března uplyne přesně 106 let od narození amerického vědce Howarda Hathawaye Aikena, který se proslavil zejména vynálezem počítače Mark I. První podnět k sestrojení tohoto výpočetního zařízení a předchůdce současných moderních počítačů přitom Aiken získal během svého působení na Harvardské univerzitě. Právě zde totiž potřeboval rychle a především přesně řešit různé diferenciální rovnice.

Matematik Howard Aiken se inspiroval předchozími návrhy Charlese Babbage, a jím zamýšlený kalkulátor se myšlenkově vydal po stopách původního diferenciálního stroje. V roce 1944 konečně Aiken představil Mark I, jehož původní pracovní název byl ASCC (zkratka z anglického sousloví Automatic Sequence Controlled Calculator). Aby Aiken mohl svůj Mark I zkonstruovat, potřeboval nemalou finanční injekci. Tu mu nakonec poskytla společnost IBM.

Počítač Mark I vážil přibližně pět tun, na délku pak měl kolem patnácti metrů. Výpočetní instrukce mu byly vkládány prostřednictvím děrných pásek a konstrukce jeho prototypu si vyžádala několik set kilometrů drátů. Mark I používal paměť dvojího typu, a to statickou a dynamickou. Do prvně jmenované se ukládala čísla ještě před začátkem výpočtu, do dynamické pak počítač mohl v průběhu výpočtu načíst další hodnoty.

Během necelé vteřiny Mark I dokázal provést tři sčítání, složitější násobení spotřebovalo přibližně osmnáctkrát více výpočetního času. Počítač Mark I posloužil k výpočtům nezbytným pro sestrojení atomové bomby a používal se ještě patnáct let poté.

Klepněte pro větší obrázek

Počítač Mark I se svou délkou přesahující 15 metrů (Zdroj: www.ibm.com)

Další informace:

Diskuze (13) Další článek: Kdo se skrývá za prvním českým phishingem?

Témata článku: Prohlížeče, Mobilní telefon, Patenty, Germanium, Monopoly, Původní číslo, Mark, Tel, Výpočetní zařízení, Chemická struktura, Howard, Alexander Graham Bell, Bell, Alexander, Static a Dynamic, Bella, Dvojí typ, Filename, Charles, Dech beroucí, Telefon, Parker, Isis


Určitě si přečtěte

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

** Nikdo si je nepamatuje ** Žádné není zcela bezpečné ** Nejlepší by bylo je prostě zrušit

Jakub Čížek | 65

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

** Bezdrátové myši řídí čip od Nordic Semiconductors ** Jeho rádiové vysílače si před lety oblíbila i komunita kutilů ** Dnes si je vyzkoušíme v praxi

Jakub Čížek | 9

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

** Strojové učení ještě nepřitáhlo takový zájem jako na začátku prázdnin ** Ne, umělá inteligence nenašla lék na rakovinu ** Naučila se svlékat ženy nejen z plavek

Jakub Čížek | 35

Wi-Fi 6 konečně začíná dostávat smysl. Poradíme, jak ji využít

Wi-Fi 6 konečně začíná dostávat smysl. Poradíme, jak ji využít

** Na trh míří první levné Wi-Fi 6 routery ** Nabídka zařízení, zejména notebooků, každý den roste ** Poradíme, jak nejlépe přejít s domácností na Wi-Fi 6

Tomáš Holčík | 31

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

** Máme tu další českou phishingovou vlnu ** Podle průzkumů máme stále problém s kybernetickou gramotností ** Nebezpečím jsou děti, které opouštějí rodiče

Jakub Čížek | 37



Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu