Jak již jsem naznačil, petice se může jevit jakoby složená z dvou částí. Otevřený kód a otevřené formáty. Já osobně jsem o otevřených formátech již několikrát
publikoval. Podobné články čas od času vycházejí i na jiných serverech.
„Formát je způsob uspořádání dat uložených v počítači. Bez znalosti formátu nelze s daty pracovat. Uzavřený formát je ten, jehož dokumentace nebyla zveřejněna, případně, jehož použití je patentově chráněno. Data v uzavřeném formátu lze zpracovávat pouze pomocí programů, které pocházejí od tvůrce formátu. Otevřený formát je naopak veřejně dokumentován a každý má možnost vytvořit program, který bude data v tomto formátu zpracovávat.“ -- http://www.linux.cz/petice/
Uzavřenými formáty se rozumí například:
.doc, .xls, .ppt, .wma, .ra atd.
Oproti tomu ukázkou otevřených formátů může být:
.xml, .txt, .html, .rtf, .jpeg, .png, .ogg
Proč se vzdát uzavřených formátů? Já osobně nevidím důvod, proč se jich vzdávat. To je špatně položená otázka. Je třeba především rozlišovat, na co jaké formáty používat. Nativní formáty různých programů (MS Office, Software602, Photoshop ...), jež často bývají uzavřené, jsou asi tou nejlepší volbou, jak si soukromě ukládat dokumenty. Většinou poskytují různá vylepšení a jakousi přidanou hodnotu, která se vám může velmi dobře hodit při práci. Na druhé straně nejsou vhodné pro komunikaci s cizími lidmi, se kterými nemáte předem dohodnut formát. Například posílání takových dokumentů mailem, zasílání do newsových skupin, či zveřejňování na webu je vyjádření naprosté lhostejnosti k tomu, jak si s tím příjemce poradí.
V prostředí sdíleném, kde komunikujete s lidmi, které neznáte, je třeba využívat otevřených formátů dokumentů, aby ten druhý měl možnost si je přečíst. Mluvím o možnosti číst jej i bez toho, aby musel kupovat zbytečně drahý produkt nějaké společnosti. Uzavřené formáty totiž vždy podporují jen produkty té společnosti, která je autorem daného formátu. Tím nutí uživatele, kteří chtějí tento formát sdílet, koupit si jejich produkt a proto logicky zatajují specifikace takového formátu. V okamžiku, kdy není dostupná dokumentace, má daná společnost absolutní moc nad svým formátem a nikdo jiný nemůže vyvinout software, který by s ním pracoval, nebo ho i jen uměl načítat.
Šíření takových uzavřených formátů na veřejnosti je tím pádem vrchol netolerance vůči všem ostatním, kdy je v podstatě nutíte koupit si stejný produkt, jaký máte vy. Je třeba si uvědomit, že to je přesně to o co té společnosti jde. Nic ji nenutí zveřejnit dokumentaci, což by bylo pro veřejnost v důsledku samozřejmě daleko prospěšnější, protože by na daném poli vznikla konkurence. Nezveřejněním těch specifikací a donucením uživatele k užívání takového formátu si pak velmi snadno zajistí monopolní postavení v dané oblasti. Nemluvím pouze o Microsoftu!
Situace je v současnosti taková, že k většině uzavřených formátů existují i otevřené náhrady. Proto všem doporučuji, aby interně pracovali s formáty, které poskytuje jejich program, ale veřejně vždy převedli data do některého z otevřených formátů. Je to otázka několika kliknutí myší.
„Zdrojový kód počítačového programu je pro člověka čitelný. Odborník z něj může zjistit, co přesně program dělá a jak. Zdrojový kód je východiskem při změnách a úpravách programu a při opravách chyb. Uzavřený zdrojový kód je utajen, zná jej pouze tvůrce programu. Pouze on ví přesně, co program dělá a jen on může program měnit. Otevřený zdrojový kód je naopak zveřejněn.“ -- http://www.linux.cz/petice/
Vyjmenovávat výhody, nevýhody a další charakteristiky otevřeného software zde na Živě by bylo asi házením hrachu na zeď a tak pouze pro zájemce uvedu odkaz na OpenSource.Org a Free Software Fundation, kde se mohou s těmito myšlenkami detailně seznámit.
Po tom, co jsme si vysvětlili základní pojmy, které se zde používají se můžeme podívat rovnou na její tělo a rozebrat si jednotlivé body petice, adresované Prezidentu České republiky, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Vládě České republiky.
„Jejím účelem je upozornit na nebezpečí, které pro veřejný sektor představuje plošné zavádění počítačových programů s veřejně nedostupným zdrojovým kódem a uzavřených formátů pro výměnu dat.
Iniciátorem petice je České sdružení uživatelů operačního systému Linux. Petici podporují jednotlivci, komerční i neziskové organizace a školy.“
Zde jsou jednotlivé body:
Uvědomujeme si, že počítačové programy s uzavřeným zdrojovým kódem jsou černými skříňkami, jejichž mechanismy jsou známy pouze jejich tvůrcům.
Hned ze začátku je zde prezentován velmi silný argument. Tím, že budeme používat uzavřený software, akceptujeme jisté riziko. Výrobce takového software nad námi v dané chvíli má absolutní moc. Nikdo neví, zda v uzavřeném software nejsou zadní vrátka, přes které mohou uniknout tajné dokumenty (takových případů je známo překvapivě mnoho). Nevíme jaké může obsahovat chyby a ve chvíli kdy se vyskytnou, jsme absolutně odkázáni na pomoc příslušné firmy. Firma nás časem svojí politikou může nutit k dalším velkým investicím do upgrade software. Pakliže pro koncového uživatele tyto argumenty neznějí příliš výrazně, u institucí jimž je adresován tento dokument tomu je úplně jinak. Takové riziko ve státní správě je něco diametrálně odlišného od rizika na počítači pana Pepy z Horní Dolní, který to může kdykoliv celé přeinstalovat apod.
Znepokojují nás rizika, která mohou tyto programy představovat, pokud jsou jim svěřena důvěrná data.
K tomuto bodu jsem se již víceméně vyjádřil výše. Jsou to hlavně bezpečnostní rizika, rizika spojená s dalším vývojem produktu a financováním.
Požadujeme, aby při styku občana se státní správou byly pro výměnu dat používány dostatečně dokumentované otevřené datové formáty.
Jinými slovy: „Požadujeme, aby každý občan tohoto státu, který vlastní osobní počítač, či jiné kompatibilní zařízení, měl možnost prohlížet dokumenty, kterými s ním komunikuje státní správa a to nezávisle na software, který používá, či jeho verzi. “
Obáváme se závislosti na jediném dodavateli, který bude mít možnost nutit nás záměrnými změnami již zavedených standardů k používání či koupi nových verzí jeho programů.
Změnou formátů dokumentů za účelem donucení uživatelů k přechodu na novou verzi je dobře znám třeba Microsoft. Od verze Office 97/2000 jsou sice změny velmi minimální, ale jsou.
Odmítáme plýtvat penězi daňových poplatníků v oblastech, kde lze se srovnatelným efektem využít levnější technologie založené na počítačových programech s otevřeným zdrojovým kódem.
Za situace, kdy otevřené levnější technologie (Freesoftware, Open Source software) jsou úspěšně nasazovány do firem, nemocnic, vědeckých ústavů a na stanice koncových uživatelů, je na místě pochybovat, zda je vhodné investovat penězi státu na nákup konkurenčního software. Toto pochopila nedávno např. Argentina a platí zde zákon, který upřednostňuje ve státní správě použití freesoftware a freesoftware je zde hojně nasazován. Podobně se zachovaly i další země Jižní Ameriky. Velkou podporu freesoftware vyjadřuje také Francie či Itálie.
Jako alternativu navrhujeme používat počítačové programy s otevřeným zdrojovým kódem a při výměně dat upřednostnit otevřené standardy, které veškerá výše uvedená rizika vylučují.
Použitím otevřených standardů zajistíme možnost pohybovat se v heterogenním prostředí, kde nebude pouze software jednoho výrobce, ale různý software od různých firem. Zajistíme také možnost kdykoliv bez zbytečných komplikací přesunout některá pracoviště na jinou platformu. To by při použití uzavřených formátů nebylo možné.
Přejeme si, aby Česká republika deklarovala stejně jako Evropská komise podporu otevřeným technologiím.
Jak se dočteme na stránkách této petice, Výbor pro informační společnost Evropské Unie vyhradil 3 600 milionů Euro na podporu otevřeného software.
Apelujeme na zákonodárce a ministry české vlády, aby v zájmu celé společnosti stavěli při posuzování informačních technologií na první místo požadavek na otevřenost zdrojového kódu a datových formátů. Jen tak se může státní informační sféra v České republice vyvarovat bezpečnostních rizik, zbytečně vynaložených finančních prostředků a omezování občanů.
Pod výše uvedené body se může podepsat každý, kdo s nimi souhlasí. Je třeba vyplnit jméno a adresu. Databáze je ale přístupná pouze pro zápis, nikoliv pro čtení. Na jedné straně je tak zajištěna maximální ochrana vložených údajů proti zneužití, na straně druhé to přináší i jednu nevýhodu. Nedozvíte se totiž kolik lidí již petici podepsalo. Vzhledem k ochraně citlivých údajů to ovšem považuji za přiměřenou daň.
Organizátoři akce ale vyzývají k tomu, aby lidé radši použili reálných podpisových archů, protože ty mají pro cílové instituce větší váhu.
Na různých místech čekají lidé, kteří vám ochotně nabídnou podpisové archy, a kde se můžete reálně pod petici podepsat. Pakliže vám místa nevyhovují, doporučuji databázi sledovat, nová podpisová místa rychle přibývají. Pakliže i vy chcete nějaké podpisové místo založit, máte příležitost. Archy jsou k dispozici v několika různých otevřených formátech. Stačí je vytisknout a oznámit to CZLUGu.
Osobně jsem navštívil podpisové místo v pražské centrále společnosti Mironet a bohužel musím oznámit, že mimo zaměstnanců jsem se podepisoval jako první. SuSE CR mi telefonicky potvrdila, že mají podpisové archy také a mimo zaměstnanců chodí do jejich sídla podepisovat petici i další lidé. Jinde je zájem atím velmi vlažný. Není ovšem divu, protože akce se teprve rozbíhá a mnoho lidí o ní neví. Třeba kampaň Linux zdarma a legálně, jejíž částí je tento projekt, je poměrně známá, ale o petici se ještě zmínka kromě tiskové zprávy a krátkého článku na root.cz nikde neobjevila. Počet podpisů z webu těžko odhadovat.
Podobnou problematikou se již delší dobu zabývají jak české, tak zahraniční weby. Problémy s uzavřenými formáty a standardy názorně ukazuje na komunikačním protokolu Kerberos tento
článek. Přímo od zdroje si můžete přečíst popis takovéto taktiky uzavřených formátů v
Halloween Documents psanými samotným Microsoftem, které později unikly na veřejnost (Microsoft pod tlakem potvrdil autenticitu)
Dle mého názoru celá akce přichází trošku pozdě, jelikož státní správa se již rozhodla, že bude používat pro oběh dat Microsoft Word dokumenty. Vzhledem k tomu, že projekt je již v provozu, asi se na něm nedá v dohledné době nic změnit. Abych ale nekřivdil, ve správě se píše o tom, že výhledově by se dalo uvažovat o formátu XML, který je otevřený.
Podobná petice již byla s velkým úspěchem zorganizována třeba na serveru Free-Music, kde jsem přidal 82 303. podpis za používání otevřených formátů v hudbě.
Projekt FreeProtocols.Org se zase snaží o standardizaci otevřených komunikačních protokolů a právě vznikající OpenStandards.Org to bere opravdu od podlahy.
Snad se jednou dožiji doby, kdy mi státní správa pošle .rtf místo .doc a já potom nebudu mít problémy s jeho čtením. Zatím situace vypadá spíše opačně. Například server www.e-gram.cz (oficiální server Ministerstva školství a tělovýchovy, který je zaměřen na rozšiřování počítačové gramotnosti) zřejmě uznal čitelnost formátu .doc na jiných platformách, než MS Windows za přehnanou a proto začal své dokumenty nabízet pro jistotu v .exe formátu (spustitelný archív WinRARu obsahující dokument ve formátu DOC).