Už je to deset let, co Google spustil Knowledge Graph, tzv. diagram znalostí. Od roku 2012 dokáže na některé dotazy přímo odpovídat, takže když se jej zeptáte na bod tání železa, rovnou vám napíše 1538 °C a k tomu ještě v boxíku uvede další užitečné informace o druhém nejrozšířenějším kovu na Zemi.
V roce 2016 pak přišel Asistent Google, který se vám na složité otázky pokusí odpovědět digitálním hlasem, když ho pěkně poprosíte. Po většinu času je však Google pořád jen tím „jednoduchým“ vyhledávačem, který vám na otázku akorát předloží seznam odkazů v pořadí, které jsou podle něj nejrelevantnější. Odpověď si v nich na stránkách musíte najít sami. Teď už doslova, když u odkazů neukazuje obrázky a výňatky textů.
Všichni ale tušíme, že tady se Google nezastaví a z vyhledávače se opravdu stane odpovídač. Jak by to mohlo fungovat v praxi, ukazuje Perplexity. To je vyhledávač křížený s GPT-3, jazykovým modelem od OpenAI, který umí generovat věrný text téměř nerozlišitelný od člověka.
Stejný pohání také ChatGPT, s nímž si můžete povídat na libovolné téma. Perplexity ale přináší něco, co stávajícím upovídaným AI dosud chybělo. Cituje zdroje, z nichž odpovědi čerpá. Uvádí je formou citace, trochu jako v akademickém textu. Pokud tedy plácne nějakou pitomost, můžete se podívat, odkud ji vzal.
Tedy taková je teorie. Když jsem se Perplexity zeptal, kdo byl prvním českým králem, suverénně odpověděl, že Jiří z Poděbrad. A po něm měl nastoupit Vratislav II. A ještě do toho nějak přimíchal Karla IV. S takovou byste od maturity vyletěli rychleji, než byste řekli Zlatá bula sicilská.
Perplexity navíc ukazuje, že rezervy mají i jím citované zdroje. U Jiřího totiž uvádí jako rok nástupu na trůn 1457, přestože to bylo až na jaře 1458. Chybu převzal z anglické wikipecké tabulky, přestože v textu o Jiřím je již správné datum.
Experimentální odpovídač umí zobrazit i detailní výsledek, kde již Vratislavovi přisuzuje prvenství, aby se pak ale znemožnil tím, že po něm nastoupil Matyáš Korvín a že dědičná koruna přišla až s Karlem IV. Všechny texty sice cituje, ale ve špatném kontextu.
Na druhou stranu se ale nenechal nachytat otázkou, jaká je rychlost zvuku na Měsíci.
Perplexity tak zatím ukazuje, že sice umí generovat gramaticky správné věty, ale dělá v nich faktické chyby. Což je vlastnost všech systémů založených na GPT-3. Chystaná čtyřka slibuje mnohem přesnější výsledky, tak doufejme, že se budou týkat i ověřování faktů, nejen práce s jazykem.