Známe konečné výše dotací projektům na podporu vysokorychlostního internetu. Nejkontroverznější projekty dostanou méně, než se čekalo. O dotačním řízení jsme na Živě psali již několikrát, autoři projektů přesto doposud nemohli začít s čerpáním celých částek.
Čerpání dotace ve výši nad sto tisíc eur v rozhodném období bylo podmíněno souhlasem ze strany Evropské unie. Vydání tohoto souhlasu se ovšem nestále odsouvalo, až hrozilo, že by příjemci nemuseli dotace stihnout vyčerpat v letošním roce. Ministerstvo informatiky tedy se souhlasem Evropské unie připravilo vydání dotací v rámci veřejné podpory malých a středních podniků na základě „Programu veřejné podpory malých a středních podniků na podporu projektů pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu pro rok 2006“, který
byl vyhlášen 25. srpna 2006.
Do Prahy méně než do vesnic
Ministerstvo informatiky chtělo zkrátit neúměrně dlouhý proces notifikace. Po dohodě s Evropskou komisí se rozhodlo rozdělit zbývající část dotací v režimu veřejné podpory malých a středních podniků. Ten nepodléhá procesu notifikace, ale pouze se Evropské komisi oznamuje.
Z takto poskytnuté podpory mohou být ale hrazeny pouze hmotné a nehmotné investiční náklady projektů. Zvláštností potom je, že míra veřejné podpory vychází z Regionální mapy intenzity veřejné podpory. Ta zajišťuje rovnoměrné rozdělení dotace podle vyspělosti jednotlivých regionů. V praxi tak projekt firmy se sídlem v Praze má nárok na nižší částku dotace než projekt firmy, která sídlí například v menším moravském městě nebo i ve středních Čechách.
V případě hojně diskutovaného projektu Peprnet.cz (viz náš předchozí článek „Dotace vysokorychlostního internetu: 147 milionů vyhozených z okna“) tak výsledná částka dotace dosahuje přibližně dvou třetin původně přiklepnuté výše. I přes snížení dotace se ale autoři projektů museli zavázat k dodržení původních rozpočtů. Podíl jejich vlastních nákladů tak vzroste.
V lednu příštího roku potom proběhne zúčtování dotace. Při něm budou příjemci muset prokázat, že vyčerpali nejenom získanou dotaci, ale i své vlastní naplánované náklady. Pokud by toto pravidlo nedodrželi, museli by část dotace vrátit.
Vedle pokrytí nákladů z vlastních a dotačních zdrojů musí příjemci dotací splnit také závazky, ke kterým se zavázali při předložení projektu. Konkrétně v případě projektu Peprnet.cz je to dosažení určité návštěvnosti. Podle našich informací by mělo jít o překročení hranice tří set tisíc návštěvníků do konce letošního roku. Není ale specifikováno, jakou metodikou měření internetové návštěvnosti by této hranice mělo být dosaženo.
Dotace téměř na polovině plánu
Autoři sedmi projektů budou moci čerpat dotace podle výše popsaných pravidel veřejné podpory malých a středních podniků:
- Virtuální město (Advertures): 4 mil. Kč / 2,6 mil. Kč (původní / nová výše dotace)
- Osobní datový sklad (Advertures): 3,5 mil. Kč / 2,4 mil. Kč
- Národní broadbandová audiovizuální knihovna (Alef Nula): 25 mil. Kč / 12,7 mil. Kč
- Centrum sdílených služeb pro e-municipality a zdravotní portál (Haugess): 24,9 mil. Kč (beze změny)
- Na Internet (Aspra): 7,5 mil. Kč (beze změny)
- Peprnet.cz (Peprnet): 7,5 mil. Kč / 5,2 mil. Kč
- Broadband Monday (Tuesday Business Network): 3,5 mil. Kč / 3,4 mil. Kč
Čerpání podle těchto pravidel nemusí nutně znamenat, že došlo ke snížení částky dotace (viz původní a nové částky). V některých případech byla částka zachována, v jiných, jako v případě projektu Národní broadbandové knihovny společnosti Alef Nula, byla dotace snížena na polovinu. Nová výše dotace byla ovlivněna dvěma faktory. Jednak zmíněnou Regionální mapou intenzity veřejné podpory a potom také poměrem částky dotace v porovnání s celkovými náklady. Dotaci lze použít na pokrytí maximálně sedmdesáti procent nákladů.
Zbývající čtyři projekty nebylo možné zahrnout do podmínek „Podpory malých a středních podniků“, nebo jejich autoři nesouhlasili se snížením dotace. Proto dostanou pouze dotaci do maximální výše sto tisíc eur:
- Multimediální program Leonardo (Český Rozhlas): 5 mil. Kč / 2,8 mil. Kč
- Centrální elektronická podatelna (Hospodářská komora ČR): 10,5 mil. Kč / 2,8 mil. Kč
- Internet, široký a bystrozraký (Computer Help): 5,2 mil. Kč / 2,8 mil. Kč
- Podpora zahájení poskytování služby elektronické výměny faktur (TietoEnator): 1,6 mil. Kč / 570 tis. Kč
Původně bylo pro dotace vyčleněno 200 milionů korun. V prvním kole se udělilo 147 milionů, ze kterých po nynější redukci zůstalo 114 milionů korun.
Živě komentuje
Ve vládě Mirka Topolánka už není samostatné ministerstvo informatiky. Vládní návrh rozpočtu na příští rok zřejmě s ničím takovým, jako jsou dotace na podporu vysokorychlostního internetu, nepočítá. Kam se tedy dostane halasně oslavované procento výnosů z privatizace Českého Telecomu, které mělo původně jít na rozvoj vysokorychlostního internetu?
Penetrace vysokorychlostního internetu je dnes na úplně jiné úrovni, než před dvěma lety, kdy byl celý projekt vymyšlen a odsouhlasen. Přesto si myslíme, že část výnosů z privatizace Českého Telecomu by na podporu vysokorychlostního internetu jít měla. Minimálně proto, že kdysi bývaly doby, kdy se Český Telecom k uživatelům internetu nestavěl právě vstřícně.
