Stačí kýbl tekutého dusíku a hned je ten Quake III Arena svižnější.
Tuto naprosto neuvěřitelnou hodnotu vytvořil jeden japonský nadšenec. Procesor nechladil ničím jiným než tekutým dusíkem (!). Z procesoru Intel Pentium III 866 MHz tak vznikl procesor Intel Pentium III s taktem 1615 MHz (1,615 GHz). Použité součástky jako základní deska a AGP videoakcelerátor byly upraveny tak, aby vůbec šlo uvedené frekvence nastavit. Předpokládám, že další úpravy oněch součástek byly nutné vzhledem ke chladicí technologii.
Výkon po přetaktování
| | původní hodnoty | po přetaktování | nárůst |
| interní takt | 850 MHz | 1615 MHz | 190 % |
| externí takt (FSB) | 100 MHz | 190 MHz | 190 % |
Instalovaný hardware
| procesor | Intel Pentium III 850 MHz |
| základní deska | ASUS P2B s úpravou |
| videoakcelerátor | Canopus Spectra 7400 s úpravou |
| pevný disk | Seagate SCSI |
Živě komentuje: Až mě zamrazilo, když jsem tuto hodnotu viděl. Asi by mě více než zamrazilo, kdybych se byť letmo dotkl chladiče procesoru. Vždyť tekutý dusík má teplotu pod -196 stupňů Celsia! Při této teplotě se musí dbát nejen na nebezpečí zvané kondenzace vodních par (zde rovnou zmrznutí), ale i na bezpečnost práce (zní to strašně), ale skutečně je zde nebezpečí úrazu. Při poruše potrubí dojde k úniku kapaliny o 200 stupňů chladnější, než je teplota okolí. Vybavil jsem si scénu z filmu Ocelové město, kde na ulici dojde k úniku plynu z bomby – holomráz. Při nehodě „jen“ s chladičem procesoru může potom v místnosti s tímto počítačem dojít k obdobné scéně. To již není legrace. Dalším nebezpečím, které zde hrozí, je požár. Při přetaktování prakticky na dvojnásobek již hrozí při výpadku chlazení požár v počítači a to opět končí veškerá legrace.
Znovu musím připomenout, že při přetaktování se ztrácí záruka na přetaktovanou součástku a že přetaktování žádný výrobce procesorů nedoporučuje. Jediná firma, která má oficiální „požehnání“ výrobce, je firma Kryotech. Ta používá procesory firmy AMD – dříve AMD rodiny K6, nyní AMD Athlon.
Čeští vyháněči výkonu se nechávají zahanbit, přitom myšlenek i ochotných testérů by zde bylo plno. Pro zajímavost – v Československu se dřív vyráběla na vývoz speciální turbínka (rozměry řádově v decimetrech), která při otáčkách kolem 180000 ot./min. (slovy sto osmdesát tisíc) tlačila tekutý vodík. Co je s tímto projektem dnes?