Americká Parkerova solární sonda vyrazila do vesmíru 12. srpna 2018, s nosnou raketou Delta IV Heavy, která startovala z floridského mysu Canaveral. Její mise by měla trvat 7 let, během nichž se Parkerova sonda bude opakovaně přibližovat ke Slunci a studovat ho z doposud nevídané blízkosti.
V těchto dnech se Parkerova sonda opět těsně přiblížila ke Slunci, přičemž se řítila značnou rychlostí. Svůj osmý oběh kolem Slunce zahájila v rychlosti 532 tisíc kilometrů za hodinu. To je nový rekord v rychlosti, jakou se kdy pohyboval objekt vytvořený lidmi.
Parkerova sonda se velikostí blíží automobilu. Byla navržena tak, že se může přiblížit ke Slunci více, než kterákoliv kosmická sonda před ní. Je vybavená sofistikovaným tepelným štítem z uhlíkových kompozitů, který zachycuje ničivý tok energie Slunce a zůstává na vnitřní straně chladný i při teplotě 1 377 °C.
Sonda má na palubě přístroje pro výzkum vysokoenergetických částic slunečního větru v atmosféře Slunce. Cílem mise je lépe porozumět vzniku slunečního větru, který ovlivňuje prostředí ve Sluneční soustavě i daleko za jejími hranicemi.
S urychlením pomáhá gravitace Venuše
Aby Parkerova sonda mohla splnit své úkoly, létá Sluneční soustavou po důmyslné dráze. Mimo jiné se přibližuje k Venuši a využívá její gravitace k urychlení svého letu.
Nedávno se přiblížila k Venuši po čtvrté, aby se díky tomu urychlila pro osmý oběh kolem Slunce a mohla se ke Slunci přiblížit více a proletět kolem něj rychleji, než to kdy zvládla jiná lidská sonda. Oběhů kolem Slunce by mělo být celkem 24, takže Parkova sonda má za sebou první třetinu.
Sonda se teď přiblížila Slunci na vzdálenost 10,4 milionů kilometrů. I to je nový absolutní rekord. Držitelem obou předešlých rekordů byla přitom rovněž Parkerova sonda. Letos 17. ledna se přiblížila Slunci na vzdálenost 13,5 milionů kilometrů a prolétla kolem něj rychlostí zhruba 467 tisíc kilometrů za hodinu.
Přístroje sondy intenzivně pracují a snaží se při rekordním přiblížení ke Slunci získat co nejvíce dat. Kromě vysokoenergetických částic slunečního větru sleduje i magnetická pole Slunce a také pořizuje rozmanité snímky.
Titulní foto: NASA HQ PHOTO, CC BY-NC-ND 2.0
