Dne 14. června 1951 byl uveden do provozu první komerčně nasazený počítač na světě pod názvem UNIVAC I. Majitelem se stal U.S. Census Bureau neboli americký úřad pro sčítání obyvatelstva.
Zkratka UNIVAC znamená UNIVersal Automatic Computer. První model byl postaven firmou Eckert-Mauchly Computer Comp. V roce 1951 tuto společnost převzal Remington Rand. V současné době patří práva na jméno UNIVAC firmě Unisys.
Mezi uživatele počítače UNIVAC patřily i takové organizace jako Armádní letectvo USA, Organizace pro atomovou energii, General Electric, Metropolitan Life, US Steel nebo DuPont. Celkově existovalo 46 počítačů UNIVAC, přičemž každý stál zhruba milion amerických dolarů.
Počítač měl jako základní prvek elektronky, kterých přibližně 5000. Rozměr počítače odpovídal rozměrům garáže. Počítač byl chlazen vodou, která protékala v trubkách, které byly propleteny mezi elektronkami. Ty byly snadno přístupné, protože při velmi častých poruchách bylo nutné vadnou elektronku vyměnit.
Počítač UNIVAC se proslavil při prezidentských volbách v roce 1952. Tehdy správně předpověděl vítězství Dwighta Eisenhowera nad Adlai Stevensonem, přestože odborníci tvrdili opak. Předtím byl počítač použit například při sčítání lidu (právě uvedeným úřadem).
Přestože se o tomto počítači hovoří jako o prvním počítači v komerční sféře, nebzl to první počítač vůbec. Tím byl stroj s názvem ENIAC, který byl postaven armádou USA v průběhu druhé světové války. Podle některých zdrojů tento počítač pomáhal zásobování armádních jednotek na bojištích po celém světě, především tedy v Evropě.
Živě komentuje: Elektronky si dnes již dokáže představit málokdo. Většina má tuto vakuovou součástku spojenou se starými radiopřijímači, na které dnes padá prach někde na půdách. Elektronka byla vedle ještě staršího relé jediným možným stavebním kamenem veškeré elektroniky. První integrovaný obvod na bázi tranzistorů byl vytvořen v roce 1959 ve firmě Texas Instruments. První procesor ve formě integrovaného obvodu byl vytvořen až firmou Intel v roce 1971 pod názvem i4004. Procesoru se do té doby říkalo řídící nebo operační jednotka.
Výkon elektronkového počítače velikosti garáže je daleko nižší, než výkon procesoru, řídícího digitální hodinky, klávesnici nebo myš v dnešní době. Poruchovost byla naopak daleko vyšší, protože elektronky jsou součástky s vysokou provozní teplotou. Na rozdíl od dnešních počítačů tehdy šlo vadnou elektronku vyměnit. Dnes při vadném tranzistoru je nutné při "šikovném" umístění celý procesor vyhodit. Přesto mají procesory nižší poruchovost a vyšší dobu životnosti, než samotná elektronka.
Snad největší rozdíl byl v samotném programování. Počátkem padesátých let neexistovaly žádné vyšší programové jazyky ani vývojová prostředí, vše se muselo programovat přímo ve strojovém kódu. Prvním jazykem byl FORTRAN, který byl vytvořen v IBM v roce 1956. Roku 1959 následoval ekonomicky zaměřený COBOL. Jazyk C následoval deset let poté, ovšem je to jazyk snad nejvíce tváří a mutací. Pascal je ještě mladší, ovšem skutečného rozšíření se dočkal až pod názvem Turbo Pascal od firmy Borland na počítačích PC. Mezitím existovalo velké množství jazyků, které dnes znají jen pamětníci (Algol, APT, Fact, ICT Rapid Write, Nebula, PL/2 a mnoho dalších).
Je nutné si uvědomit i hardwarové rozdíly oproti dnešním počítačům. Tehdy totiž neexistovaly obrazovkové výstupy. Informace se do počítačů zadávaly zprostředkovaně (děrné štítky, děrné pásky atd.). Výstupem byly „sjetiny“ neboli traktorový papír. Programování i samotná práce s takovým počítačem byla skutečně velmi odlišná v porovnání s dneškem.
