Ukázkový případ dávné internetové bubliny končí hořkým koncem.
Globální internetové portály ukazují to, co v menším měřítku platí i u nás: vítěz bere všechno, a kdokoli se snaží říkat „já taky“, neuspěje. Yahoo bylo první - jako první se firmě podařilo dobře do svých rukou uchopit portálový byznys, a ani některá zakolísání firmě nezabránila stát se tak velkým vítězem, že vedle něj jsou již jen hluboce poražení. Yahoo má dnes tržní valuaci okolo 40 miliard dolarů: jeho kdysi téměř vyrovnaní soupeři (Excite, Altavista, Lycos) jsou dnes v propadlišti dějin.
Další smutnou kapitolu historie uzavřel portál Lycos. Ten byl v roce 2000 na vrcholu internetového boomu, koupen španělským internetovým providerem Terra v jednom z největších obchodů té doby – za 12,5 miliardy dolarů, i když to bylo výměnou (též nadhodnocených) akcií Terry. Podporu tomuto obchodu ještě finančně vyjádřil německý Bertelsmann, který se zavázal zakoupit reklamu u Lycosu za miliardu dolarů a pak se tohoto nepříjemného závazku snažil bolestnou cestou zbavit.
Ve své době byl obchod označován typicky nadnesenými slovy, která zvláště dnes znějí směšně: „touto transakcí jsme změnili celé průmyslové odvětví… vytváříme firmu, která nemá obdoby ani u žádné jiné internetové či mediální společnosti“. Zatímco podobný (v budoucnu rovněž zkrachující) obchod mezi Time Warner a AOL byl označován alespoň za rozumné partnerství dvou firem působících na jazykově totožných trzích, u výlučně anglického Lycosu a španělské Terry obchod dával stěží smysl už od samotného začátku – Terra si koupila miliardy stránek, které jí byly k ničemu.
I když českým uživatelům Lycos zřejmě nikdy moc neříkal, byl jednu dobu úplně na vrcholu. V roce 1994 (firma Yahoo ještě nebyla na světě, stejnojmenný katalog fungoval zatím jen jako privátní dílko jeho dvou autorů!) už Lycos indexoval miliony dokumentů, zvládal relevanci výsledků, blízkost slov, práci se slovesnými tvary a podobně. Ještě v roce 1996 – pouhý rok předtím než Brin s Pagem vymysleli Google - byl Lycos největším indexérem světového internetu.
Další roky jsou už jen smutným sestupem. Lycos se pod vlastnictvím Terry takřka nedokázal rozvíjet – o tom, že by udržoval krok s Yahoo, se vůbec nedá mluvit – a v poslední době už vůbec nepřipomíná portál. (Je vůbec těžko říci, co připomíná – spoustu obrázků a nic za nimi.) Tržby jak Terry, tak Lycosu se samozřejmě také neplnily – letošní odhad je asi o polovinu nižší než to, co firma plánovala pro rok 2000 (!).
Před úplným pádem do propasti, před zánikem Lycos zachránili jihokorejští internetoví podnikatelé z firmy Daum, kteří jej od Terry odkoupili… za 111 miliard? Ano, ale jihokorejských wonů, v dolarech za 95 mil., tedy za méně než jedno procento ceny, za kterou jej pohltila před lety Terra. Obchod ukazuje reálnou hodnotu dnešního Lycosu: stále se jedná, především ze setrvačnosti, o sedmý nejnavštěvovanější portál v USA a v jeho vlastnictví jsou i poměrně populární weby jako je Wired News (nemá dnes nic společného s tištěným časopisem Wired, ten má už dávno jiného vlastníka) nebo webhostingový gigant Tripod.
Analytici dodávají, že kuráž Daumu ilustruje pronikání asijských firem na trhy, které jim byly dříve cizí – Korejci nekupují Lycos kvůli své zemi, ale kvůli vstupu na jiné trhy. Získávají tak – tentokrát za skutečně dobrou cenu – nemalý kousek amerického internetového reklamního koláče (Lycos má údajně nyní asi 7 % tržního podílu) a 170 000 platících zákazníků. Měli také při vyjednávání pevné nervy: Terra údajně nejdříve nabídla vybraným zájemcům Lycos za 170 mil. dolarů, ale mnoho společností chtivých této koupě zřejmě nebylo – výslednému adeptovi se nakonec podařilo srazit cenu skoro na polovinu.
