IDC ve své zprávě udává číslo, které může mnohým vyrazit dech. Přijít s takto vysokým – a ještě takto „podezřele kulatým“ číslem týkajícím se obratů elektronické komerce na našem trhu chce odvahu.
Přijít s takto vysokým – a ještě takto „podezřele kulatým“ číslem týkajícím se obratů elektronické komerce na našem trhu chce odvahu. IDC tvrdí, že v roce 2004 se na českém trhu „otočí“ jedna miliarda dolarů v e-komerci, tedy podle dnešního kurzu cca 37 miliard korun. Větší část z této částky má jít do mezifiremní e-komerce (80 %, tj. asi 30 miliard korun), takže na konzumentskou e-komerci logicky zůstane 7 miliard Kč.
Jsou tato čísla reálná? Vezměme si nejdříve mezipodnikovou, tj. B2B e-komerci. Zde je skoro nemožné se k uvedeným číslům vůbec vyjádřit, neboť nikde není exaktně definováno, co toto odvětví vlastně všechno zahrnuje. Pokud spolu nyní obchoduje Škoda Auto se svými dodavateli „faxem“ a zítra „e-mailem“ nebo přes webový formulář, už to spadá do B2B? Nebo je to jenom, když se mění obchodní subjekty, například přes marketplace? To zatím nikdo nevysvětlil – proto raději B2B dejme stranou.
B2C, tj. zákaznická e-komerce, je naopak celkem jasná: je to prodej zboží či služby spotřebiteli. I zde můžeme polemizovat, zda například prodej reklamy na Internetu do této oblasti patří (já se domnívám, že ano), a zda sem patří opět jenom „přesměrování objednávacího kanálu“ například u zásilkových obchodů typu Quelle nebo Knižní klub. Širší vnímání této e-komerce by tam zřejmě obojí zařadilo.
Každopádně – i v tomto širším pohledu – mají konzumenti na českém Internetu objednat zboží za sedm miliard. Předpokládejme, že tou dobou budou užívat Internet 3,5 milióny Čechů; znamená to, že každý utratí na Internetu v tomto roce za 2 000 korun. To asi není mimo finanční schopnosti našich lidí, nicméně to znamená, že nakupovat bude každý z uživatelů. Jenomže podle našich odhadů zatím na Internetu nakupuje malá menšina jeho uživatelů, ne více než 20 % (tj. cca 200 000); podle dalších našich zkušeností trvá uživatelům průměrně dva roky, než se na Internetu naučí natolik rutinně pohybovat, že i nakupují. A další informace pak říkají, že i v USA dnes nakupuje cca 30 % uživatelů; v e-komerci má Amerika před námi nejméně tříletý náskok a ten se díky hodně pomalému zpřístupňování Internetu (tj. stále limitováno poplatky) spíše prodlouží. Odhaduji-li tedy, že v roce 2004 bude rutinně nakupovat třetina českých uživatelů Internetu, bude muset každý z nich na Internetu utratit 6000 Kč ročně.
Ani toto číslo ale není přehnané – můžeme navíc počítat, že pokud bude pokračovat vzrůst průměrné mzdy přiměřeným tempem (řekněme průměrným jako v posledních třech letech), v roce 2004 bychom měli být nad 20 000 průměrného hrubého příjmu. Na Internetu se v této době budou zcela jistě a naprosto běžně platit služby úřadům, které jsou dnes pro nás protivné, protože musíme se složenkou běhat na poštu – pojištění osob, nemovitostí a automobilů, platby za energii a nájem; elektronický podpis toto učiní bezproblémovým. Tady těch 6000 „nahoníme“ levou zadní; zda ovšem toto je či není e-komerce, je těžké říci. Jistě by rozkrytí situace pomohlo, kdyby si IDC troufla i na rozdělení do obchodních segmentů.
Vcelku se ale dá říci, že i když tato suma vypadá na první pohled jako ohromující, je zcela reálně splnitelná, či bych řekl velice slušně pravděpodobná – a je to určitě dobré znamení pro všechny nedůvěřivce v elektronické komerci.