Otočí Česká pošta trudnou historii elektronického podpisu v ČR?

Elektronický podpis byl odjakživa odsouzen k úspěchu, jak praví trefná anglická fráze. Je jasné, že „dříve nebo později“ se budeme identifikovat jinak než předložením (snadno falšovatelného) papírku zataveného v plastiku a podepisovat jinak než (snadno falšovatelným) klikyhákem.

Otázka zní, kdy a jak

Elektronický podpis má u nás spíše trudnou historii – pět let s námi a kloudné výsledky nikde. Zákon vešel v platnost s velkou slávou a za velké mediální pozornosti už v polovině roku 2000. Nemalou pozornost vyvolalo i zřízení První certifikační autority, která měla e-podpisy vydávat.

Praktická odezva ale byla minimální – osob, které si e-podpis zřídily, je zatím málo. Dá se říci, že první hrdí vlastníci e-podpisu jsou internetoví nadšenci, kteří si jej pořídili tak, jak už si geekové věci a technologie pořizují. Aby dokázali sobě i okolí „že to jde“, z nadšení pro věc samotnou.

Je přitom pozoruhodné, ale nepřekvapivé, že když se skutečné, masové využívání e-podpisu blíží, vyvolávají zásadní kroky, které tomu napomáhají, jen minimální odezvu. Jedná se o postupné zavádění služeb ze strany státu, ve kterých je možné e-podpis uplatnit. Dále jde o poměrně zásadní zpřístupnění, cenové i geografické, a o zřízení e-podpisu na pobočkách České pošty.

Kam pro e-podpis?

E-podpis je možné si od prvního září pořídit na vybraných pobočkách (nyní v sedmi největších městech, od prosince 2005 se plánuje 70 míst a za další rok až dva cca 400 míst). Jeho zřízení stojí 160 Kč bez DPH, tj. 190 Kč s DPH.

Jde o cenu symbolickou, která pravděpodobně nepokrývá ani zřizovací náklady České pošty. Úvodní investice, i její zavedení na stovky poboček, je hodně nákladná. Bude se jí ale řadu let vracet – v případě, že na trhu tato služba jednoznačně zvítězí.

Protože je Česká pošta státní institucí, je otázkou, zda jí tato služba včetně ceny nebyla víceméně nařízena zřizovatelem, tedy ministerstvem informatiky. Být konkurenčním privátním provozovatelem (společností PVT, dnes polským Prokomem), asi bych záležitost zkoumal.

Stát by měl být obecně opatrný ve zřizování takových služeb („z našich daní“), ke kterým předtím vybídne i soukromé instituce. V případě elektronického podpisu se nepochybně v úvodu dopustil chyby. Měl totiž jasně říci, zda jeho vydávání nechá zcela na soukromých subjektech, nebo zda si to vezme na bedra sám.

E-podpis levně a pohodlně

Vstup České pošty na „trh“ (uvozovky jsou záměrně) s vydáváním elektronických certifikátů ještě sám o sobě nevyvolá zájem stovek tisíc osob o e-podpis. Nicméně je to nutný krok k tomu, aby skončila situace „slepice, nebo vejce“. E-podpis si dosud (téměř) nikdo nekupoval, protože jej nebylo možné (téměř) nikde rozumně využít.

Měl by však přijít okamžik, kdy současně, či v nevelkém časovém rozmezí vznikne možnost zřídit si e-podpis levně a poměrně pohodlně (netřeba jezdit do velkých měst atd.). Následovat musí i podstatné rozšíření služeb státu, kde je možné e-podpis uplatnit, a tak se vyhnout fyzickému kontaktu se státem (úřadem, úředníkem). Pak je vysoká šance, že se počet vydaných certifikátů bude brzy počítat na mnoho desítek tisíc a počty užití budou o řád vyšší.

Je to málo, nebo moc? (A je uvedené číslo vůbec realistické?) Nedomnívejme se, že e-podpis se stane během krátké doby, řekněme dvou nebo tří let, masovou záležitostí, kterou bude využívat třeba polovina uživatelů internetu.

Jeho den nula začíná nyní a jeho rozvoj můžeme připodobnit například k nakupování na internetových obchodech. V prvních třech nebo čtyřech letech existence e-komerce počet „zvláštních lidí“, kteří si vyzkoušeli něco tak exotického, jako je nákup pomocí myši, rovněž nepřekročil několik desítek tisíc.

Čas ukáže…

E-podpis je pokročilá aplikace, která vyžaduje od uživatele znalosti užívání počítače a určitý nácvik. Druhou a možná ještě větší překážkou je bariéra změny, tedy vůbec si zvyknout na to, že na úřady se už nechodí, že se to dá vyřídit z domácího křesla.

Škoda, že se nedá zjistit, kolik mezi prvními dvaceti tisíci vlastníky e-podpisu je či bude programátorů i jiných počítačových specialistů. Odhadl bych, že více než polovina.

Právě v této (hodně velké!) komunitě se e-podpis rozšíří jako první, právě těchto několik desítek tisíc lidí z něj učiní rutinní součást života (jako je nyní posílání SMS). Další uživatelé přijdou časem. Zlatá éra bezpapírového styku s úřady – a nejen s nimi – nastane, až když budeme dostávat e-podpis spolu s vysvědčením z dospělosti…

Diskuze (48) Další článek: Nový Servant Salamander 2.5 beta 10

Témata článku: Česká pošta, Vybraný specialista, První krok, Velký počet, Vysoká šance, Zlatá éra, Uvedené číslo, První služba, Podpis, Velké město, Postupné zavádění, Pošta, Praktický život, První polovina


Určitě si přečtěte

Šéf amerického Red Hatu: Odpojte Brno od internetu a zhroutíme se

Šéf amerického Red Hatu: Odpojte Brno od internetu a zhroutíme se

** V Česku najdete hromadu skvělých vývojářů ** Mnozí z nich přispívají do open-source ** Třeba v brněnském Red Hatu

Jakub Čížek | 51

Porno insider: Jak virtuální realita vstupuje do filmů pro dospělé

Porno insider: Jak virtuální realita vstupuje do filmů pro dospělé

** Pornografie údajně představuje třetinu internetové obsahu a je technologický tahounem ** Do erotického obsahu postupně zasahuje i virtuální realita ** Kromě vizuálního vjemu se pracuje také na virtuálním uspokojení toho hmatového

Jan Dudek | 28

Rekordy počasí: V Česku to ještě jde, skutečné extrémy zažívají jinde

Rekordy počasí: V Česku to ještě jde, skutečné extrémy zažívají jinde

** Teplotní extrémy dokážou překvapit. Seznamte se s rekordy v Česku i ve světě ** Rekordní hodnoty jsou mnohdy až k neuvěření ** Zjistěte, kdy ke bylo největší horko, zima, déšť či vítr

Karel Kilián | 7


Aktuální číslo časopisu Computer

Kdy necháme řídit chytrá auta?

6 Wi-Fi Mesh systémů ve velkém testu

Srovnali jsme 7 sportovních kamer

Znáte pravidla pro létání s drony?