Když Microsoft letos na jaře začal prodávat Office 365 pro domácnosti, respektive Office 2013, mnozí uživatelé se právem ptali, jestli se ta investice vyplatí. Roční předplatné pro pět počítačů vás totiž přijde na 2 499 korun a klasická a ořezaná licence pro jednu mašinu pak na jednorázových 3 499 korun.
Kdyby tu neexistovala konkurence, proti této ceně těžko někdo něco namítne a balík si buď koupí, nebo sežene jiným způsobem. Jenže máme rok 2013 a na trhu se pohybuje hned několik kancelářských balíků, za které nezaplatíte ani korunu.
Pokud si můžete nainstalovat OpenOffice.org a LibreOffice a dělat s nimi v podstatě to samé co s Wordem, Excelem a PowerPointem, nabízí se logická otázka, proč byste za to měli někomu proboha platit. Klasický software ke všemu posledních několik let doplňuje i stále schopnější webware, tedy kancelář od Googlu a také webový a bezplatný Word, Excel a PowerPoint.
Všechny tyto textové procesory jsou zdarma, proč tedy platit za Word a další? Ostatně většina domácích uživatelů by si bez problému vystačila i s Wordpadem, který je součástí Windows (poslední obrázek).
Z čistě formálního pohledu zvládnou všechny kanceláře opravdu totéž, a tak je často problém rozhodnout, která je lepší. Obávám se, že to není možné určit. Jistě, fanoušci striktního formalismu mohou spočítat všechny jednotlivé funkce balíků a navzájem je porovnat, jak to ostatně lehce zaujatě udělali i autoři LibreOffice v této tabulce, ale troufám si tvrdit, že to běžného domácího uživatele vůbec nezajímá, poněvadž se spokojí pouze se základními úkony. Ostatně i já bez špetky studu prohlásím, že v praxi používám asi 5 % schopností a možností Wordu 2013. Ten zbytek ke každodenní práci vůbec nepotřebuji, a proto podobná srovnání beru s velkým nadhledem.
Proč koupit Office
Nakonec tedy o subjektivní kvalitě kancelářského balíku rozhodují vedle ceny také vzhled, zvyk a pak především zdánlivé drobnosti a nuance, kvůli kterým jsou právě mnozí ochotni za domácí kancelář platit tisíce korun. Vybrali jsme několik takových faktorů.
Vzhled
Od vydání Office 2007 už sice uběhla pěkná řádka let, mnozí se však dodnes nesmířili s existencí prostředí ribbon – pásu karet, které tehdy Microsoft představil. Ať už jste jeho zastánci, či odpůrci, faktem zůstává, že to je pravděpodobně ten nejviditelnější rozdíl mezi kancelářskými balíky a pro Microsoft poměrně exkluzivní. Firma si totiž už před lety zažádala o několik patentů, vývojáři tak tento ovládací prvek mohou použít jen pomocí několika oficiálních knihoven od Microsoftu a partnerů, kteří zavčas získali licenci. Pokud by si kdokoliv napsal vlastní komponentu s obkresleným a funkčně identickým ribbonem, teoreticky by se mohl dostat do právního sporu s Redmondem.
Ribbon na rozdíl od klasické lišty nabízí mnohem více nástrojů
Lišta je pro změnu zase jednodušší a tedy na první pohled přehlednější
Ačkoliv je ribbon často kritizovaný za to, že je příliš rozměrný, ve srovnání s klasickými lištami v LibreOffice činí rozdíl asi jen 30 pixelů
Je sice pravda, že ribbon sežere na širokoúhlých displejích o něco více vertikálních pixelů, ale objektivně zrychluje práci. Na rozdíl od klasických lišt, které sestávají pouze z drobných pasivních ikon, tedy může ribbon díky své velikosti obsahovat i složitější ovládací prvky – třeba náhledy formátování nadpisů, které jsou okamžitě dostupné, aniž by člověk musel rozbalovat menu a otevírat různé dialogy.
Word 2013 a LibreOffice: V principu se neliší – tedy až na cenu
OpenOffice.org a pomalu i LibreOffice také nehodlají zůstat pouze u klasických lišt a chtějí design posunout někam dál. Namísto ribbonu ale v posledních verzích koketují s postranním panelem.
Vzhled ale samozřejmě nespočívá pouze v ribbonu. Word a další programy Office nabízejí také propracovanější typografii, bohatší sbírku stylů, rozsáhlejší sbírku grafů v Excelu a hromadu dalších drobností, ze kterých je patrné, že se vývoje neúčastnili pouze programátoři, ale opravdu i UX designéři, což je často nedostatek u těch ostatních.
Pravopis
Jednou z nejsilnějších stránek Office je práce s pravopisem. Korekturu překlepů dnes sice nabízí každý pokročilý textový editor, Word si nicméně poradí i se skutečnou gramatikou. Pokouší se tedy rozpoznat, jestli dodržujete shodu podmětu s přísudkem, což dělá Čechům při pohledu do diskuzí neskutečný problém, a pokouší se také hledat chyby v interpunkci. V nastavení lze zvolit i přísnější režim, který dohlédne na stylistiku.
Word neopravuje pouze překlepy, ale snaží se najít i gramatické hrubky. LibreOffice naopak ve výchozí instalaci spoléhá pouze na kontrolu překlepů.
Jazykový slovník Microsoftu se také umí učit. Novější verze Office se vás tedy čas od času zeptají, jestli mohou do ústředí odeslat seznamy exotických slov, které jste označili jako správné a slovník je doposud neznal. Redakce nová slova posoudí a může je vložit do nového aktualizovaného slovníku.
Šablony
Office má ještě jednu silnou zbraň – obrovské množství šablon pro všechny své dílčí programy. Zatímco LibreOffice po čisté instalaci nenabízí vlastně nic a šablony musíte hledat samostatně, Office 2013 má přístup k internetové databázi s náhledy, přičemž samozřejmě nechybí jejich vyhledávač. Vše je přitom ergonomicky integrované do dialogu nového dokumentu. S šablonami Office rozhodně pracuje lépe než LibreOffice, což dokládají i obrázky níže.
Silnou zbraní Office 2013 je internetový katalog českých šablon dostupný přímo z jednotlivých aplikací
A takto vypadá dialog šablon v čisté instalaci LibreOffice. Rozdíl je propastný.
Doplňky
Jak LibreOffice, tak Office od Microsoftu lze rozšířit o všemožné doplňky a skripty. Těžko říci, který balík nabízí více aplikací. Zatímco LibreOffice nabízí jeden centrální katalog, doplňky pro Office jsou rozeseté na několika místech. Microsoft dnes propaguje hlavně nový formát kontextových doplňků pro postranní panel. Další doplňky a modifikace už musíte hledat samostatně. Aplikace Office Tabs tak třeba umožní otevírat dokumenty v záložkách podobně jako stránky v internetovém prohlížeči.
Zatímco LibreOffice obsahuje pouze správce nainstalovaných doplňku, které musíte z webového katalogu stáhnout ručně, Office 2013 umožňuje instalaci přímo z programu. Na posledním snímku je ukázka jednoho z nich – generátoru QR kódu, který vložíte přímo do dokumentu.
Cloud
Office je na rozdíl od LibreOffice nakonec napojený na svůj vlastní cloud SkyDrive. Sice to ještě stále není úplně dokonalé, ale můžete ukládat dokumenty přímo na úložiště a nestarat se o to, jestli si je náhodou nesmažete na vlastním disku. Zároveň je můžete kdykoliv upravit nejen z Wordu samotného, ale i z jeho webové verze na jakémkoliv počítači a v mobilním klientu. Web se nakonec používá i pro synchronizaci, pakliže na jednom dokumentu pracuje více lidí.
Uložení na web, vygenerování URL pro sdílení a otevření ve webovém Wordu. Funguje to, ale to samé umí zdarma i webová kancelář od Googlu.
LibreOffice a OpenOffice.org nic takového neumějí, jenže to zase zvládne kancelář od Googlu a právě i bezplatný webový Office, který je součástí úložiště SkyDrive. Takže se opět nabízí otázka, proč platit za něco, co jiní včetně Microsoftu nabízejí zdarma.
Nejen Word, Excel a PowerPoint
LibreOffice a OpenOffice.org vedle základní trojky programů nabízejí také databázový nástroj a hlavně Draw pro návrh jednoduchých schémat, letáčků a dalšího drobného DTP. Podobný nástroj najdete i v Google Drive. Jedná se o zajímavou konkurenční výhodu obou balíků, jeho alternativa od Microsoftu jménem Publisher je totiž sice součástí předplatného Office 365, chybí ovšem v základní verzi pro jeden počítač za 3 499 korun. Microsoft ale na druhou stranu může nabídnout OneNote na poznámky a ve vyšších klasických verzích a Office 365 ještě poštovní Outlook.
Přidanou hodnotou Publisheru je opět zásoba šablon na diplomy, přání, štítky i složitější letáky s prvky opravdového DTP. Publisher je ale pouze součástí předplatného Office 365 a vyšších verzí samostatných licencí.
Pokud se vrátím k Publisheru, opět musím vyzdvihnout práci s šablonami, kterých je v databázi nepřeberné množství, takže v něm můžete rychle vytvořit všemožné letáčky, pozvánky, štítky a další tiskoviny, které vypadají docela k světu.
Domácnosti hledí na peníze až na prvním místě
Nakonec jde ale vždy pouze a jedině o cenu. Office 2013 stojí v základní ořezané verzi 3 500 korun, zatímco LibreOffice a OpenOffice.org. jsou prostě gratis. V tomto světle najednou blednou naprosto všechny zdánlivé výhody Wordu, PowerPointu, Excelu a jejich šablon, poněvadž ačkoliv jsou opravdu užitečné, dá se žít i bez nich.
Pokud uvážíte, že běžný smrtelník netvoří komplikované grafy a kontingenční tabulky v Excelu, že nějakou tu prezentaci vytvoří vlastně jen během studií a ve Wordu sesmolí leda tak strukturovaný životopis, zdá se, že kdyby měl Office spoléhat výhradně na domácnosti a studenty, asi by zažíval hodně krušné chvíle.
A jak jste na tom vy? Používáte Office, jeho desktopovou alternativu, nebo jste už přesedlali na web a vystačíte si třeba s Googlem? Pochlubte se v diskuzi pod článkem a hlasujte v anketě.