Na českém internetu se donekonečna vedou plamenné spory příznivců Windows a Linuxu, ale na Mac OS X se dosud zapomíná. Přitom právě tento systém spojuje přednosti obou výše zmíněných - jako unixový systém je stabilní stejně jako Linux, díky jeho rozšíření v USA pro něj existuje ohromné množství programů.
GUI aneb jak se s tím zachází
Pokud znáte důvěrně Windows a podobná prostředí (např. KDE), první pohled na Mac OS X a jeho prostředí Aqua vás možná poněkud zmate. Ale pokud si zvyknete na to, že menu jednotlivých aplikací nenajdete pod horním okrajem okna, ale na horním panelu na pracovní ploše, nic dalšího vás nezaskočí.
Umístění menu je na první pohled poněkud netypické
Charakakteristickou aplikací pro tento systém je Dock - průhledný panel u okraje obrazovky, na který je možné umístit ikony libovolných programů. Najdete je na stejném místě, ať už je program spuštěný nebo ne, po spuštění pod ikonkou přibude jen šipka. Programy mají možnost své ikonky ovlivňovat, a tak vám v Docku mohou ukazovat počet nepřečtených e-mailů, nové IM zprávy, či cokoliv dalšího. Výhodou je, že všechny ikonky leží stále na stejném místě, což ocení zvlášť lidé s dobrou vizuální pamětí. Ti pak mohou používat Dock zcela bez přemýšlení.
Souborovým systémem i okolní sítí vás bude provázet Finder. Všechny oblíbené adresáře může zpřístupnit na jediné kliknutí v levém sloupečku, v pravé části potom zobrazuje souborový systém. Protože vyznat se ve změti souborů a adresářů může být složité, pro rychlejší orientaci umožňuje důležité položky obarvit. Sloupec s oblíbenými položkami je k dispozici nejen ve Finderu, ale také v každém dialogovém okně nabízejícím uložení nebo otevření souboru.
Finder
Velmi silnou zbraní pro rychlou a pohodlnou práci se systémem je také znalost klávesových zkratek. Ve všech nativních programech pro Mac OS X fungují zkratky naprosto stejně a jsou prudce návykové. Zklamáni budou jen ti, kteří na svých počítačích od Applu používají jak značkové, tak obyčejné PC klávesnice. Mac sice dokáže stisk klávesy s oknem vyhodnotit stejně jako klávesu s jablíčkem, jejich pozice vůči klávese Alt je ale bohužel obrácená.
Aqua nabízí svým uživatelům také spoustu "vychytávek." Nejzajímavější z nich je asi Exposé, která stisknutím klávesy F9 zmenší všechny spuštěné programy do náhledů a srovná na obrazovku. Nejen že to vypadá pěkně, ale při deseti otevřených oknech naráz to také urychluje práci. Problém hromady překrývajících se oken se dá řešit i pomocí virtuálních pracovních ploch, které můžete důvěrně znát z linuxových manažerů oken, ale tento způsob může vyhovovat víc. Někdy se hodí také dostat do popředí všechna okna patřící určité aplikaci. Pokud toho chceme dosáhnout, stačí zmáčknout F10 - pomocí tabulátoru pak můžeme přepínat mezi aplikacemi vystupujícími do popředí, zatímco zbytek obrazovky zešedne. Nakonec, pokud máme okýnek už dost, klávesa F11 schová všechna okna za okraj obrazovky a zobrazí pracovní plochu.
Exposé v akci
Dostupnost software
Lidé, kteří uvažují o vyzkoušení Mac OS X se často obávají, že pro jejich platformu nebude k dispozici dostatečné množství software. To je ale lichá obava. Jak už jsem napsala, tento systém spojuje výhody Windows a Linuxu, a to platí zejména pokud jde o dostupnost software. Velké softwarové firmy sice zatím často Linux ignorují, u Maca si to ale vzhledem k jeho pozici v USA nemohou dovolit. Díky tomu na něm běží spousta důležitých komerčních aplikací známých z Windows, ať už jde o programy od Adobe nebo od Microsoftu. Kromě toho vznikají také macovské verze mnoha oblíbených her. Protože pod pěkným kabátkem Mac OS X skrývá čistokrevný unixový systém, lze na něm používat i takřka všechny linuxové programy. Rozchodit některé z nich je sice úkol pro drsné muže, běžné aplikace jako GIMP nebo OpenOffice.org se ale dají nainstalovat úplně stejně jako nativní aplikace pro Mac OS X. Těch je, mimochodem, také celá řada, a to jak komerčních, tak pod GPL. Budeme-li tvrdit, že na Mac OS X běží víc programů než na libovolné jiné platformě, nejspíš nebudeme daleko od pravdy.
Některé programy pro X11 lze začít používat s vynaložením minimálního úsilí - GIMP, OpenOffice.org
Například, každého webdesignéra jistě potěší dostupnost ohromného množství webových prohlížečů. Na Mac OS X si může pustit Firefox, Operu, Safari, links, lynx, Konqueror, Galeon, Dillo... a v neposlední řadě i Internet Explorer 5.2.
Můžete používat víc prohlížečů, než se vám vejde na obrazovku
A jak vypadá taková typická instalace nového programu? Nejčastěji jej z internetu stáhneme ve formě obrazu disku, jako soubor s koncovkou .dmg. Potom na něj stačí dvakrát kliknout a počkat, až se připojí jako nový disk. Otevře se nové okno, v kterém najdeme vytoužený program. Nainstalujeme jej prostým přetažením do cílového adresáře a potom můžeme zdrojový disk zase odpojit. Například přetažením do koše.
Instalujeme nový program
Čeština
Všechny screenshoty v tomto článku byly pořízeny v anglické verzi Panthera (tedy Mac OS 10.3), k systému lze ale dokoupit i češtinu. Pokud nám anglická verze vyhovuje víc, můžeme ji používat bez obav z nějakých problémů s kódováním. České rozvržení klávesnice anglický Mac OS X zná a můžeme si jej navolit v System Preferences.
Nastavení kódování
Unix pod kapotou
Pokud vás nelákají barevná okénka, nádherné efekty, kterými se zmenšují a klikání myší (vystačíte si s jediným tlačítkem, byť vám nic nebrání používat všechna), můžete na ně vesele zapomenout. Není nic lehčího než pustit si některý emulátor terminálu (jeden z nich samozřejmě najdete již v čerstvě nainstalovaném systému), na něm svůj oblíbený shell a blíže se seznámit s Darwinem, unixovým jádrem Mac OS X. Na druhou stranu, pokud budete chtít číst elektronickou poštu pomocí pine, web prohlížet z linksu a texty i kód psát ve vimu, půjde to sice bez problému, ale možná je pak používání OS X opravdu poněkud zbytečné.
Někteří uživatelé si vystačí pouze s terminálem
Co vás potká při běžném používání?
Každý používáme svůj počítač pro řešení jiných úkolů, a proto na něj máme odlišné požadavky. Mac OS X je ale systém, který splní většinu z nich. Je vhodný pro lidi, kteří chtějí používat svůj počítač pro přesně vymezené účely a nechtějí se v něm příliš vrtat. Jeho stabilita ho k tomu přímo předurčuje - s pádem systému se setkáte pouze při problémech s hardware. Nezklame však ani technického nadšence, který se rád každému systému pohrabe ve střevech - jeho jádro má otevřený zdrojový kód a díky tomu se každý může podívat, jak co funguje. Existuje mnoho různých způsobů, jak s ním pracovat a každý si snadno a rád najde ten svůj.