Internet Explorer nebo Netscape Navigator? Třeba ani jeden z nich.
Vážnou ránu nářkům firmy Netscape, jak moc jí Microsoft ubližuje s „dravčími“ obchodními praktikami, uštědřuje firmě Opera – norský prohlížeč, který dnes získává na popularitě v procentech růstu podstatně rychleji než oba giganti. Opera byla počata skoro pirátským způsobem – skupina vývojářů z Telenoru (norský Telecom, dříve státní podnik, dnes nedávno privatizovaný) počala v roce 1994 projekt, o kterém příliš nevěděli ani jejich nadřízení. Postupem času ale vznikla firma Opera Software, stále ovšem coby dceřinka Telenoru.
Opera má dnes milión uživatelů, z nichž sto tisíc „legálních“ – světe div se, tento browser, který není na funkce tak bohatý jako MSIE nebo Navigator, totiž stojí 35 dolarů (přes tisíc Kč) a je šířen stejně jako Netscape Navigator ještě před rokem: jeho verze je zdarma ke stažení a třicetidennímu používání, pak by ji uživatel měl zaplatit. V čem je tedy půvab Opery?
Software si získává půvab především tím, že zabere méně než 2 MB místa na disku (MSIE i Navigator zhruba desetkrát tolik), obdobně malé místo v paměti, neužírá takové množství systémových zdrojů počítače a údajně chodí i na 386SX s 6 MB paměti RAM – v neposlední řadě jde i dobu downloadu, která je desetinou až dvacetinou doby MSIE a Navigatoru. Oba giganti se totiž v letech 96-97 horečnatě předháněli v rozšiřování svých prohlížečů o nové funkce a ve vytváření „balíků“, a používali k tomu standardní knihovny (class libraries); to sice vede k funkčnímu a „standardnímu“ software, který ale obsahuje tuny zbytečného kódu a zabírá místo v paměti i na disku. Vývojáři z Opery měli více času a vyvíjeli vlastní moduly právě se snahou o minimalizování hardwarových nároků a velikosti kódu. A nakonec se jim podařilo skutečně mimořádné – Opera zobrazuje stránky rychleji než poslední verze obou hlavních prohlížečů, dále vlastnosti jako například zoomování stránky či lepší práci s oblíbenými položkami (Favorites/Bookmarks).
Opera samozřejmě má před sebou ještě spoustu překážek – například má některé vlastní rozšíření, které vývojáři velkých webů ignorují, a naopak: rozšíření Navigatoru i MSIE jsou reflektována vývojáři webů, takže tyto stránky mohou být v Opeře degradovány. Opera také ještě nepodporuje HTML 4.0 a má problémy s Javou, i když oba tyto prvky už jsou ve vývoji. Opera je produkt znalých fanoušků a má vlastně nulový marketing – kdo není opravdový znalec prostředí Internetu, asi si ji nikdy nestáhne a nezačne používat. Zřejmě ideální by bylo, kdyby se Opery zmocnila velká firma, která by využila skvělého původního vývojářského konceptu a dala by programu i pořádný marketingový šťouchanec.