Nevím jak vás, ale mě dny pozdního babího léta lákají nejen k výletům na houby a na Invex (i tam se dá leccos nasbírat), ale také k zamyšlením a reflexím nad vývojem důležitých odvětví informačních technologií v posledních letech. A jednou z nejvíce diskutovaných, ne-li vůbec nejostřeji diskutovaným tématem, je problematika Open source software, či zjednodušeně free software. Zvítězí a porazí starý svět? Bude veškerý software v budoucnu jenom free nebo naopak upadne free software do bezvýznamnosti? Na špatné otázky mohou být jenom špatné odpovědi, a tak řekněme raději:
milý open source software, pár let v nové ekonomice bylo jistě vzrušujících, ale nyní vítej v ekonomice staré – to je tvůj domov.
Jeden z nejvýstižnějších obrázků na toto téma napsal pán s milým jménem Russell Pavlicek (klidně můžeme říkat „Pavlíček“), který je open source konzultantem a příslušnost k tomu či kterému družstvu jasně říká jeho adresa pavlicek@linuxprofessionalsolutions.com, kterého si dovolím citovat, snad se nebude zlobit:
„V roce 1997 jsem byl na první linuxové konferenci, Linux Atlanta Showcase. Bylo tam asi pět set lidí, skoro výlučně muži a výlučně ´techies´. Každé oko – to byl žádostivý pohled; každá ústa – vzrušená slova. A v každé osobě doutnal oheň; to nebyli lidé, kteří by se chtěli stát bohatými – to byli lidé, kteří chtěli změnit svět software. Chtěli udělat „free“ software, free jako Freedom; chtěli udělat „free“ software, „free“ jako pivo zdarma. Chtěli udělat něco technicky perfektní; něco otevřeného, něco nového, něco „cool“. Chtěli změnit svět a užít si legraci.
Letos jsem byl na LinuxWorldu v San Franciscu. Na parketu výstavy bylo více markeťáků a obchodníků než vývojářů; většina lidí, mužů a žen, byla v oblecích či kostýmech – žádné odrbané džíny. A diskuse všude okolo byla jenom o byznysu – co nese, co nenese, co ponese.“
(publikováno v InfoWorld, 8. října 2001)
Je to výstižnější než dlouhé filosofování. Open source software skutečně dozrál a vyspěl; on se ale při tom také změnil, především výrazně změnil své původní ideje. Pokud ještě dnes zastává názor, že open source software je revoluce, která změní svět, která odstraní z trůnu ty zlé a nafoukané komerční firmy z trůnu a nastolí svět rovnosti, volnosti a bratrství, buď zaspal dobu, nebo patří k nepřesvědčitelným idealistům. Chceš-li změnit svět, musíš nejdříve změnit člověka, nikoli přinést nějaký nástroj a čekat, že další už půjde samo.
Američané dnes pro svět open source software často používají svůj oblíbený termín „from boom to bust“, čili volně „z hvězd do prachu“. Jak je pro ně obvyklé, přehánějí v obojím – OSS nikdy nebyl „ve hvězdách“ a ani nyní rozhodně není „v prachu“. Jak dále přesně píše výše zmíněný kolega, OSS je nyní na „jídelním lístku“ trhu informačních technologií a je posuzován podle úplně stejného komplexu vlastností a parametrů jako jakýkoli jiný systém či řešení. OSS opustil ideologii („free jako freedom“) a je součástí ekonomiky („free jako free beer“). Pokud proponenti free software dnes vášnivě upozorňují, že free neznamená „zdarma“, ale „svobodný“, jsou, omlouvám se za ten výraz, již směšní: kdokoli, kdo bude vyhodnocovat nasazení OSS, bude na prvním místě vyhodnocovat ono „pivo zdarma“ a technické parametry. Jistě, možnost si software upravit v rozhodnutí take bude hrát roli – někde na třetí stránce a šestém řádku nazvaném „level of customization“. Open source software opustil novou ekonomiku a dobře udělal, protože se ukazuje, že v podstatě žádná nová ekonomika není; vstoupil do ekonomiky staré, té „protivné kapitalistické“, která má ale jeden zajímavý půvab – všechny nás živí. A vůbec to neznamená, že se nějakým způsobem „špiní“, shazuje či kazí – naopak, jak opět píše náš oblíbený Russell Pavlíček, revoluce pokračuje – ale byznysu se konečně dostává sluchu. OSS nesmírně ovlivnil svět software a jeho vliv nikdy nevyvane – už to, že bez váhání můžeme říci, že si bez OSS nedovedeme představit košatý svět softwarových produktů dneška, o velice mnohém svědčí.