Online hry jsou fenoménem dnešní doby. Zatímco desítky a stovky miliónů lidí po celém světě je nadšeně hrají, odborníci kroutí hlavami a studují tento fenomén moderní doby. Ale co jsou online hry vlastně zač? Odkud se vzaly? Jsou k něčemu dobré? Dá se na nich vydělat? Spousta otázek, na které najdete odpovědi v tomto článku.
Online hry, zvané též MMO hry (Massive Multiplayer Online) jsou hry hrané přes nějakou počítačovou síť, obvykle přes internet. Prudký vzestup těchto her a zájmu o ně v posledních letech přímo souvisí s rozvojem internetu a stále větším počtem jeho uživatelů, stejně jako s rozvojem internetových technologií, nárůstem rychlosti připojení a snižováním cen připojení.
Samotné online hry mají mnoho podob. Od textových her přes hry hrané pomocí internetových prohlížečů až po graficky dokonale zpracované virtuální světy, jak je známe například z World of Warcraft. Kolem těchto her se vytvářejí rozsáhlé komunity hráčů, kteří se ale nutně neznají přímo z herního světa, ale které spojuje zájem o danou hru a sdílení zkušeností, znalostí a vědomostí o ní. Z MMO her se tak stává fenomén i na úrovni sociální, a to jak v souvislosti se samotným jejich hraním, tak i s „přidruženými“ aktivitami.
Fenoménu MMO se v posledních letech nevěnují jen hráči a herní společnosti, ale i psychologové, sociologové, politologové, ekonomové, právníci a mnozí další odborníci z nejrůznějších oborů, kteří tuto problematiku studují ze všech možných úhlů pohledu.
Jen pro zajímavost:
Psychologové zjistili, že hráči online her mají mnohem menší problémy s inkorporací do nového kolektivu, jsou přizpůsobivější jeho požadavkům a (obecně všichni hráči počítačových her) preferují motivaci formou „questů“ – tedy metodou úkol-vyhodnocení-odměna-další úkol. Předmětem sporů a zkoumání je pak vliv her na lidskou agresivitu – a to jak ve formě jejího vyvolávání (jsou hráči agresivnější než ostatní lidé?) tak i jejího potlačování (lze agresivitu vybít hraním her?).
Ekonomové se zase zabývají ekonomickými možnostmi online her – od prodeje virtuálních předmětů přes způsobů, jak na online hrách více vydělat (prodej hráčům herních výhod za reálné peníze...) až po vymýšlení způsobů, jak (a zda) zdanit prodej virtuálních předmětů za reálné peníze a jejich darování či dědění.
Právníci se právě díky online hrám začínají zabývat problematikou virtuálního vlastnictví (které v některých hrách může mít, přepočteno na hodnotu předmětů v internetových aukcích, klidně i mnohamilionové hodnoty), dále podílem hráče na autorství co se týče jeho postavy a předmětů v jejím vlastnictví, zodpovědností za dodržování právních norem v online hrách (zda je za ně zodpovědný hráč či provozovatel serveru) a v souvislosti s tím i majetkové vztahy k virtuálním předmětům a postavám a řeší i mnoho dalších problémů.
MMO hry pro internetové prohlížeče
S rozvojem internetu a internetových prohlížečů se postupně objevily online hry, které využívají samotný internetový prohlížeč jakožto herního klienta. Tyto hry nejčastěji využívají Java nebo Flash technologií, ale lze se setkat i s mnoha tituly postavenými na jazycích příbuzných s HTML.
Red Dragon
Dnes se takto lze setkat jednak s celou řadou starých MMO her, ale vzniká i velké množství nových titulů. Nejčastěji se jedná o tahové strategie či managerské simulátory, lze se ale setkat i s RPG. Některé z těchto titulů se ve světě těší neuvěřitelné popularitě, kdy například legendární Neopets registrují již přes 70 miliónů hráčů. Tomuto typu her se ostatně daří i u nás – příkladem mohou být Red Dragon, Melior Annis či WebGame
Historie hraní online
V průběhu osmdesátých let minulého století se objevily první MUDy. MUD znamená Multi-User Dungeon a nejčastěji se jednalo o přes počítač hrané stolní RPG hry systému ADnD; bylo ale možno se setkat i s jinými stolními hrami jako jsou šachy, Scrabble a mnoho dalších. Hráči se navzájem spojovali nejčastěji pomocí vysokoškolských sítí a hry hráli buďto přímo online, nebo přes e-maily. Tyto MUDy byly svého času velmi populární a mnohé z nich je možné hrát dodnes.
Počátkem devadesátých let se již začal rozvíjet internet, čehož využilo mnoho her. Z nich se nejvíce proslavila legendární střílečka Doom od id Software, která prosadila nový koncept online hraní – deathmatch. Jedná se o dnes již klasický způsob klání, kde se střetává řada hráčů a soutěží o to, kdo dokáže nejvíckrát „zabít“ ostatní v časovém limitu; s tím že platí, že po každém zabití se mrtvý hráč okamžitě oživuje a jeho „vrah“ získává body pro sebe či své družstvo.
Velmi záhy se do rodiny „online pozitivních“ her přidaly i tahové strategie, které již dříve podporovaly hru více hráčů na jednom počítači a kde nároky na rychlost připojení i na přenesené objemy dat byly naprosto minimální. V polovině devadesátých let se pak koncept online hraní rozšířil i mezi real-time strategie, neboť zrychlení internetu a nové technologie již umožňovaly přenášet objemy dat dostatečné pro tento typ her. Na přelomu století již většina herních žánrů podporovala online hru.
