Olympus C-3030Z - Obrazová kvalita, referenční snímky

Olympus se chlubí svým expozičním systémem iESP (Elektro Selective Pattern), jakožto digitální váhové měření - samozřejmě TTL, tedy za objektivem. Nutno dodat, že systém funguje opravdu spolehlivě.

Pohled na Vltavu z Karlova mostu je vzorovým příkladem vynikající funkce expozičního systému. Snímek byl exponovaný pomocí plošného měření bez jakékoliv korekce. Více než polovina poměrně světlé oblohy a navíc velká plocha vody, v níž se světlo pochopitelně odráží, by podle mého názoru donutila ostatní foťáky k silné podexpozici. Tato ukázka však vykazuje kresbu i ve stinných partiích a už vůbec se nezdá být podexponovaná. Ano, lehký závoj snímek má, ale nechtěli bychom toho najednou trochu moc?
Druhá fotografie představuje o něco příznivější situaci, výsledek je stejně dobrý.

Když jeden v iESP nevěří, zapne si bodové měření. Ale pozor, může nastat zklamání.

Fotografie Kampy je jedním z příkladů nevhodného použití bodového měření. Měřil jsem na šedou dlažbu, což by do jisté míry mělo být ideální, ale neuvědomil jsem si velký jasový rozsah mezi stíny a ostře osvětlenými domy v levé části. Dopadlo to tak, že jsou pochopitelně přeexponované, s „vypálenými“ světly.

Druhá ukázka představuje také relativně problémovou situaci, kterou jsem ovšem opět použitím bodového měření poněkud nezvládnul.

I když v záběru není slunce, jednalo se o protisvětlo. Takovéto nepříjemné, do očí pálící světlo rozptýlené řídkými mraky. Abych zajistil dobře exponovanou architekturu, měřil jsem bodově na spodní část věže. Odměnou mi bylo přezáření světla kolem obrysů budov a celkově plochý snímek.

Jak jsem již uvedl v části Funkce a vlastnosti, ODKAZ!!! donedávna jsem patřil mezi zaryté odpůrce digitálního zoomu. Se vzrůstající kvalitou interpolačních algoritmů fotoaparátů jsem chtíc nechtíc musel rezignovat, a C-3030 mě přesvědčil, že na tom něco bude.

První snímek představuje malou interpolaci - digitální zoom cca 1,4x. Z mého pohledu je tato fotografie plně akceptovatelná. Stále jsou vidět detaily listů a jehličí stromů, není zvýšený kontrast. Druhá záběr je maximum - 2,5 násobný digitální zoom. Ten už je sice výrazněji plochý, hranová ostrost je hodně snížená, ale pořád lze ještě zaznamenat „jakžtakž“ kresbu.

Co budu zbytečně povídat - makro je velmi slušné a vyvážení bílé při žárovkovém světle? Použil jsem přednastavenou hodnotu pro žárovky a jsem spokojený. Není to ale vždy tak ideální. Na konci této části recenze bude o žárovkovém světle ještě řeč.

Se zářivkovým osvětlením si už C-3030 poradí o něco hůře.

Automatika - první snímek je očividně lepší než druhý, exponovaný s nastavením na zářivkové světlo. Ani tak ale není barevnost zdaleka akceptovatelná, zřetelný nádech do zelena se přehlédnout nedá. Škoda, že C-/gfx/art/3030 nedisponuje funkcí kalibrace vyvážení bílé, kdy se prostě změří barva světla individuálně při každé změně podmínek. Jenom zářivek je spousta druhů, což samozřejmě přednastavené vyvážení není schopné postihnout.
Světla bylo navíc málo, takže obě fotografie vykazují značný nárůst šumu, čemuž se ale při expozici 1 sekunda nelze příliš divit.

Z takovéhle situace lze rychle a bez námahy „vybruslit“ pouze aktivací vestavěného (v ideálním případě externího) blesku. Následující snímek ukazuje výsledek, který je ve srovnání s prvními dvěma snímky podstatně lepší.

Proti podání pleťové barvy při použití vestavěného blesku nemám žádné výhrady.

Fotografie by sice mohla být o malinko světlejší, ale to je možná jen otázka vkusu. Povšimněte si výborné plastičnosti záběru, kdy blesk použitý z poměrně malé vzdálenosti „nevyhladil“ pleť, ale ponechal kresbu se všemi odstíny.

Ačkoliv je výkon vestavěného blesku spíše mizerný, lze jej samozřejmě použít i na delší vzdálenost, než jen pro snímky portrétů.

O barevnosti a kresebnosti snímku je možné říci přesně to, co u fotografie předchozí. A červené oči? Přestože jsem použil redukci červených očí pomocí stroboskopické série záblesků před hlavním světlem - smůla. Ono se ale nelze moc divit. Ve tmě prostě máme zornice doširoka otevřené a nějaký vestavěný blesk je hned tak nepřinutí ke zúžení.

Blesk lze samozřejmě použít nejen jako hlavní zdroj světla, ale i k přisvětlování třebas ve dne. C-3030 umí svůj blesk ovládat dokonale, jelikož jej lze použít i na velmi krátkou vzdálenost. No jo, ono TTL měření blesku je zkrátka o něčem jiném, než obyčejný senzor na těle fotoaparátu.

První kaktus by byl docela dobrý, ale snímek je přece jenom trochu plochý, bez „šťávy“. Přestože byla předmětová vzdálenost již v oblasti makra, aktivoval jsem nuceně blesk a výsledek? Myslím, že je spokojenost na místě. Mile mě překvapilo, že tvrdé bleskové světlo neslilo jemné ostny do jedné souvislé plochy, naopak - kresba je výborná a vržený stín navíc vhodně oddělil motiv od tonálně podobného pozadí.

Blejskat lze s C-3030 i na přímém slunci.

Je to sice možná trochu otázka vkusu, ale mě se víc líbí druhý - doblesknutý snímek. Opět musím zdůraznit, že i při použití blesku zůstala zachovaná plastičnost. Malá výtka patří pouze lehkému namodralému nádechu, který se však dá jednoduše odstranit v bitmapovém editoru.

Pravda, do studiového fotoaparátu má C-3030 ještě hodně daleko. Podobné nasazení se ale ani zdaleka nevylučuje. Mrkněte na malý příklad.

Jedná se o v podstatě primitivní „studio“, kde větší bílý papír tvoří nekonečné pozadí a jako světelné zdroje jsou použité dvě obyčejné 200W žárovky. Foťák na stativ a jde se na to. Manuální zaostřování funguje bezvadně, ostatně už jsem o tom referoval v části Funkce a vlastnosti, ODKAZ!!! a to stejné platí pro manuální nastavení expozice. Dálkové ovládání je v ceně, takže go! Výsledek ale není barevně dobrý, přestože byla nastavená předvolba vyvážení bílé na žárovkové světlo. Svoje rozladění z absence manuální kalibrace vyvážení bílé jsem už o něco výše popsal, takže co s tím? Vrhnul jsem se na fotku v Photoshopu a za deset minut bylo po problému. „Narovnání“ bílé, zesvětlení tmavých odstínů, desaturace neutrálních barev a výsledek je na světě.

V zásadě jediné, co mi na obrazové kvalitě C-3030 vadí, je nekorektní chování při umělém osvětlení, ať už se jedná o žárovkové nebo zářivkové světlo. Protože o „ladění“ bitmapových obrázků vím své a nějaký ten čas si s Photoshopem tykám, nepředstavuje pro mě tato vlastnost nepřekonatelný problém. Ovšem ne každý uživatel je schopný tuto činnost provádět a koneckonců proč by taky měl? Digitální fotoaparát se nekupuje proto, aby se člověk zároveň učil upravovat fotky v počítači.

Abych ale nebyl pouze kritický, pak musím konstatovat, že jinak je kvalita fotografií C-3030 vynikající. Jak z hlediska ostrosti, kontrastu, kresebnosti objektivu, tak i dokonalé komprese JPEG, která prakticky není poznat od TIFu.
Celkově jednoznačně převažuje kladný názor, ale vyvážení bílé považuji za přímo strategicky důležitou vlastnost digitálních fotoaparátů, proto nějaké bodíky musím škrtnout.

Fotoměrka  Produkt: Olympus C-3030Z  Obrazová kvalita: 25 bodů (max. 30)

Úvodní část recenze
Konstrukce a ovládání
Funkce a vlastnosti
Standardní vybavení
Cena
Technické parametry