Letošní rok nebude rokem, kdy se objeví první notebooky s OLED displeji, ale konečně se letos OLED rozšíří z exkluzivních drahých notebooků i do běžných cenových pater. Jako první dorazí notebooky Asusu, který masivně nasadí OLED napříč celou nabídkou včetně levných Vivobooků. Cenový rozdíl mezi LCD a OLED přitom bude jen zhruba 3 tisíce korun v úhlopříčkách 13,3“.
Přestože OLED přes dlouholeté používání v mobilních telefonech i televizorech stále budí mnoho pochybností, je na místě vyvrátit fámy, zdůraznit vlastnosti a vyzdvihnout hlavní výhody. Nebudeme nic přikrášlovat a vysvětlíme, kdy je lepší OLED a kdybyste naopak měli raději volit klasické LCD, dnes obvykle typu IPS.
Ukážeme si to na notebooku Asus Zenbook Flip 13. Před několika měsíci jsem jej testoval s LCD a tento displej vyzdvihl jako mimořádný. Nyní tu mám jeho verzi s OLED a vyzkoušel jsem, kde má nový lákavý panel smysl, a kde zase může dávat smysl klasické LCD.
Kontrast: skvělý trumf, který nadchne
Je paradoxem, že na krásně barevném jasně svítícím OLED vás především upoutá to, co nijak nesvítí – absolutní černá a s ní spojený absolutní kontrast. Černé pixely na OLED nesvítí, neprosvítá jimi podsvícení jako u LCD, nevidíte na nich žádný zbytkový šum, černá je prostě naprosto černá.
Úchvatné barvy a perfektní kontrast s absolutní černou vás na OLED upoutají na první pohled. Ikony se jen vznáší na černém pozadí displeje bez viditelných okrajů
Lidské oko je mnohem citlivější na změnu jasu než na změnu barvy a právě škála jasu vás v případě OLED jednoznačně nadchne. Díky vysokému kontrastu nebudete potřebovat tak vysoký jas. I s nižším nastavením jasu oproti LCD je vše zřetelné a čitelné. Nikde neruší podsvícení, pohled z boku nesnižuje kontrast, a s černým pozadím Plochy v noci nerozeznáte hranice displeje.
Extrémní kontrast ale může současně více zatěžovat oči. Při dlouhodobé práci na OLED obrazovce vám doporučím používat menší jas. Dosáhnete větší výdrže a oči nebudete tak namáhat.
Živé barvy vás uchvátí
Díky vysokému kontrastu mohou o to lépe vyniknout barvy. Pro OLED je jednodušší nabídnout větší barevné pokrytí s intenzivnějšími barvami a bez problémů také zvládnou pracovat v HDR režimu. OLED na notebooku si zamilujete při sledování filmů. Nic neruší a barvy vás nadchnou.
Černé pozadí je focené stejnou expozicí, ale na OLED (vlevo) rámeček nikdy neodhalíte.
U LCD (vpravo) už dokážete vidět nerovnoměrnosti podsvícení
V případě notebooku ale představuje HDR trochu specifický režim. Pokud v systému Windows zapnete HDR režim pro aplikace, OLED displej sníží intenzitu barev do běžného rozsahu sRGB a díky tomu působí obraz mnohem klidnějším dojmem. Pokud chcete přesnější barvy, opravdu dává smysl používat HDR, aniž byste kdy spustili nějakou hru nebo aplikaci podporující HDR.
V běžném režimu OLED přesáhne už tak rozšířený prostor 2020/P3. Se zapnutým HDR se běžné aplikace stáhnout do klasického standardu sRGB
Protože ale původně Microsoft předpokládal, že HDR s vyšším jasem bude znamenat větší nároky na podsvícení, nelze používat HDR režim bez připojení k zásuvce. U lehkého notebooku s celodenní výdrží tak prostě HDR režim nedává zrovna praktický smysl a budete tedy používat obyčejný režim, kdy intenzita barev přesahuje už tak velký barevný prostor 2020/P3.
Bleskurychlá obnova pixelů
Zatímco notebookové herní LCD se chlubí až 360 Hz pro bleskurychlou obnovu, OLED v notebooku končí na 60 Hz. Přesto je mnohem lepší. Díky okamžité obnově obrazu, která více připomíná starší CRT nebo plasmové panely, se obraz na OLED nerozmazává a netrpí duchy. Při záznamu vysokorychlostní kamerou vyniknou rozdíly, které jinak vnímáte jen na pocitové úrovni.
LCD se překresluje velmi pomalu a staré snímky se prolínají s aktuálními. Výsledkem je větší mazání. OLED s okamžitou obnovou poskytne mnohem čistší obraz
Blikání, které je vidět ve videu, reálně nevnímáte. Osobně jsem hodně citlivý na nízkou obnovu blikajících obrazovek, v případě OLED ale žádné nepříjemnosti necítím.
Méně výrobců znamená méně volby
Ač je OLED v notebooku rozhodně skvělý, nemůžete si zatím vybírat mezi různými provedeními.
Zatímco v případě LCD displejů na trhu panuje konkurence mnoha výrobců a můžete si vybrat mizerný, ale levný, nebo kvalitní, ale dražší displej, u OLED takový výběr zatím není.
OLED pro notebooky aktuálně vyrábí jen Samsung a co se týče přesnosti barevného podání pro kreativní profesionály, dokážete najít přesnější klasické LCD panely. Proto z hlediska barevného pokrytí a přesného podání barev dává pořád smysl uvažovat o kvalitním byť drahém LCD. OLED nadchne při konzumaci obsahu, při tvorbě obsahu pro jiné ale nemusí zajistit stoprocentní věrnost.
Bubák jménem vypalování
Dlouhodobě největší obavy z OLED panelů představuje vypalování obrazu. V případě televizorů to mezi lidmi rozdmýchává Samsung, který chce srazit konkurenční LG. Paradoxně ale právě Samsung vyrábí OLED displeje pro mobilní displeje i pro notebooky a tablety.
Nejhorší jsou přitom takové fámy, na kterých je trochu pravdy. A OLED má opravdu tendenci se časem vypalovat. Ale během mnoha let od uvedení prvních kusů na trh se zlepšila technologie výroby a ochrana proti degradaci.
Firmware panelu stále vyhodnocuje únavu pixelů a při poklesu jejich jasu trochu přidá na budícím proudu, aby jas dorovnal.
V praxi nástup vypalování zhoršuje vysoký jas displeje a současně stálý obraz na displeji. Proto se panely navrhují pro vyšší cílový jas, než se bude reálně používat. Stálý obraz na displeji v případě běžné kancelářské práce samozřejmě trochu hrozí problémy, ale upřímně si ničeho nevšimnete.
Firmware panelu totiž v notebooku stále vyhodnocuje únavu pixelů a při poklesu jejich jasu trochu přidá na budícím proudu, aby dorovnal jas. Asus u svých notebooků garantuje 7 000 hodin nezměněné kvality panelu, tedy nějaké tři roky denního používání. To ale neznamená, že po třech letech bude notebook na vyhození. Naopak během těch 7 000 hodin si určitě nevšimnete žádného problému.
Poradím vám jeden trik. U OLED panelů, které vám připadají stále naprosto dokonalé, můžete prověřit rovnoměrnost a vypalování nastavením podkladu na pětiprocentní černou barvu. V takovém případě vyniknou i ty sebemenší prohřešky a unavené pixely. Používáme to v případě testů televizorů, kde si všimnete problémů už po několika hodinách neměnného obrazu. Většinou ale stačí jen projet obnovovací režim, který vše opraví. Na notebooku jsem ale po mnoha a mnoha hodinách testování se stabilním obrazem nenašel jedinou chybu. Hlavní panel s bílou ikonou nabídky Start ani po týdnu neustálého používání nejevil sebemenší odchylku.
Pětiprocentní šedé pozadí dokáže na OLED odhalit sebemenší chyby. Tady ale nenajdete ani stopu ikon nebo trvalého hlavního panelu, který jsem na chvíli odsunul bokem
Upřímně: vypalování OLED není tak zlé, jak se vám snaží namluvit výrobci konkurenčních LCD. Výrobci používají mnoho způsobů, jak mu předcházet bez zásahu uživatele, a během morální životnosti notebooku to nebudete muset řešit. Naopak běžné LCD mají mnohem větší odchylky od dokonalosti už po prvním zapnutí notebooku.
Asus navíc v notebooku po půlhodině stabilního obrazu automaticky spouští spořič obrazovky. Můžete to vypnout, ale raději to nechte nastavené.
Vliv obrazu na výdrž notebooku – černá je lepší
U LCD panelu ovlivňuje spotřebu především jas podsvícení. Je jim jedno, co na obrazovce je, podsvícení svítí stejně, je-li na obrazovce černá nebo bílá plocha. V případě OLED, kde svítí každý pixel, spotřebovává černá obrazovka jen zlomek energie oproti bílé ploše. Protože ale u LCD svítí jen pár diod podsvícení, nebude mít OLED řádově vyšší spotřebu s bílým oknem textového editoru?
Protože jsem dřív testoval Zenbook Flip 13 s LCD, porovnal jsem výdrže s OLED a LCD pro různé režimy obrazu. LCD notebook měl Core i5, ten s OLED poháněl výkonnější Core i7, ale z pohledu testování s minimální zátěží procesoru by to nemělo hrát tak významnou roli.
S čistou bílou plochou na displeji vydržel notebook 13,5 hodiny, s černou plochou a jen pár ikonami na ploše se notebook udržel téměř 22 hodin. Notebook s LCD vydržel 18,5 hodiny. Jas byl vždy nastavený na stejných 100 nitů.
Výdrž notebooku s OLED ani v tom nejextrémnějším případě tak není špatná. Samozřejmě můžete pozorovat vliv obsahu obrazu na výdrž, ale upřímně vyšší zátěž procesoru bude mít větší vliv než to, co je na obrazovce. Navíc jas OLED panelu můžete více snížit bez vlivu na čitelnost. Rozdíl výdrže mezi LCD a OLED tedy není tak zásadní, aby to rozhodovalo při výběru. Při běžném obsahu displeje a běžné zátěži budou výdrže obou provedení displejů velmi podobné.
Problémy, které vás ani nenapadly
OLED displej vás v notebooku bezpochyby nadchne. Ale současně je tu pár věcí, o kterých byste měli vědět.
Struktura OLED s větším modrým subpixelem se liší od LCD
Horší vyhlazování písmen: systém Windows používá pro vyhlazování textu tzv. ClearType. Využívá se faktu, že každý bod obrazovky se ve skutečnosti skládá ze tří proužků pro RGB, tedy červenou, zelenou a modrou složku. Běžně jsou tyto proužky svislé a v pořadí R G B. Ostrý přechod mezi bílým a černým pixelem se dá tedy zleva zjemnit přidáním červené barvy, zprava zase přidáním modré. Unikátní struktura OLED panelu, kde pixel tvoří vedle sebe malý červený a zelený čtvereček doplněný pod nimi větší plochou pro modrou barvu, ale znamená, že ClearType nefunguje tak dobře.
Na LCD (vlevo) jsou písmenka ostřejší, na OLED jsou okraje trochu více roztřepené
Texty jsou samozřejmě dobře čitelné, ale vyhlazování nejde tak přesně vyladit a proto vám pocitově může připadat rozlišení trochu hrubší.
Pohled ze strany: OLED že trápí pozorovací úhly? Vždyť perfektní pozorovací úhly patří mezi hlavní výhody OLED obrazovek! Pravdou ale je, že OLED panely Samsungu stále obsahují polarizační vrstvy, takže při pohledu ze strany si můžete všimnout jemného duhování na jasných bílých plochách. Při používání to vůbec nevadí, při prvním setkání to ale dokáže zaskočit.
Jestli displej, tak OLED
Pokud jste jen skočili na konec článku v naději, že tu bude stručné rychlé shrnutí, nezklamu vás:
Pokud si můžete vybrat OLED v notebooku a cenový rozdíl je jen pár tisíc, jděte do toho. OLED je skvělý a dnes už technologicky vyspělý. Pár drobností na něm najdete, ale ve srovnání s LCD je to často jen šťourání ve zbytečnostech.
Pouze v případě, že na prémiovém notebooku v ceně přes čtyřicet tisíc budete profesionálně editovat video a ladit přesné barvy na fotografiích, zvažte, zda raději nejít do přesného kalibrovaného LCD. Tam to totiž už nebude o ceně, ale o přesnosti barev.
