V roce 2004 Leif Kullman, profesor fyzikální geografie působící na Umeå University, ve Švédsku narazil na smrk ztepilý, z něhož se nakonec vyklubal jeden z nejstarších stromů světa.
Tzv. Old Tjikko se nachází v pohoří Fulufjället v provincii Dalarna a z výsledků radiokarbonového datování plyne, že má více než 9500 let. Jeho objevitel ho pojmenoval na počest svého psa (sibiřského huskyho).
„Během doby ledové byla hladina moře o 120 metrů nižší, než je tomu dnes, a hodně z toho, co se nyní nachází ve vodách Severního moře mezi Anglií a Norskem, bylo tenkrát lesem,“ uvedl Kullman v rozhovoru pro Aftonbladet.
Nejstarší strom?
Nutno však dodat, že výše uvedených 9500 let se týká kořenového systému, který se průběžně stále obnovuje – věk kmenu činí několik století.
Z toho mj. plyne, že chtít určit skutečně „nejstarší strom planety“ je značně problematické. Například společný kořenový systém topolů osikovitých v lese Pando má mnohem delší historii. Old Tjikko je sice poněkud jiný případ, avšak protože jde o klonální strom, někteří tvrdí, že na takový titul nemá nárok.
Jak je vlastně možné, že tento kmen vydržel tak dlouho? Podle Kullmana je to díky klimatickým podmínkám, které smrku neumožnily dosáhnout obvyklé výšky. Většinu své existence tak strávil v zakrslé podobě připomínající bonsai. Tato situace se změnila teprve ve 20. století, kdy došlo k oteplení, a Old Tjikko mohl začít růst. V současné době měří zhruba pět metrů.
Titulní foto: Karl Brodowsky, CC BY-SA 3.0
